Výzkum defínů Studie chování v zálivu Banderas ( Mexiko)

Prezentace na téma: "Výzkum defínů Studie chování v zálivu Banderas ( Mexiko)"— Transkript prezentace:

1 Výzkum defínů Studie chování v zálivu Banderas ( Mexiko)

2 Tento výzkum proběhl v mexickém zálivu Banderas , kde mexičtí vědci společně s českým vědcem studovali společenský život delfínů skákavých. Tento záliv zároveň sloužil jako jedinečná přírodní laboratoř, která ukázala ojedinělé sociální chování delfínů.

3 Hlavním hrdinou tohoto výzkumu není nikdo jiný než ???
Delfín skákavý

4 Informace o delfínovi skákavém
Váží kolem 200 až 350 kilo Délka těla: 2 až 4 metry Skoky nad hladinou :délka až 10 metrů a výšku mezi 4-5 metry Dýchání za pomocí plic

5 Popis delfína

6 Vysvětlivky k popisu Blowhole –nozdry Melon – čelo Beak – zobák
Toothed Beak – ozubený zobák Eye – oko Ear – ucho Flipper – ploutev Off white to sight grey belly – bělavá až šedá barva břicha Flukes – zadní ploutev Median notch – střední výřez Dorsal Fin – hřbetní ploutev

7 Rozdíly mezi delfíny v zajetí a
v původním prostředí Odlišná barva – zajetí - světle šedá ( kvůli chloru) - původní prostředí – šedobéžová barva, nahoře je tmavší a zespodu světlá Délka života : v zajetí méně než 25 let, původní prostředí až 50 let Obývací area – v přirozených podmínkách: delfíni obývají několik desítek km3, v zajetí : plocha pár m3

8 Inteligence delfína Inteligence těchto tvorů se projevuje jejich schopností vytvářet složité skupiny, ve kterých žijí. V těchto skupinách existuje jistá kooperace: Vzájemná pomoc ( matky pomáhají jiným samicím v březí nebo když právě rodí) Při zranění některého ze členů skupiny – zůstávají s ním, neopouštějí jej.

9 Tabulka – absolutní váhy
mozků vybraných savců ŽIVOČICH VÁHA MOZKU V GRAMECH Myš 0,4 Krysa (potkan) 1,6 Morče 4,8 Králík 9,3 Kočka 31,0 Pes 65,0 Opice (makak) 88,5 Šimpanz, tur domácí 350,0 Člověk 1450,0 Delfín skákavý 1700,0 Slon 6075,0 Velryba myšok 7200,0 Vorvaň 9200,0

10 Rozmnožování delfínů Námluvy - utvrzení hiearchie ve skupinách
- trvají i několik týdnů - nejsilnější samci získají ty nejmladší samice - jsou polygamní – nemají ale systém harémů - s jednou samicí se spáří během jedné sezony několik samců - samci pohlavně dospívají asi v 10 letech, ale páří se často až ve věku okolo 15 let

11 Doba Pá ře ní Rozmnožování 2
Delfíni skákaví se obvykle páří na jaře nebo v zimě. Samice pak za 10 až 12 měsíců březosti porodí jedno mládě. Délka tohoto narozeného mláděte je většinou 130 až 140 cm. Matce při porodu pomáhají dvě, často i více tzv. porodních bab a chrání ji před napadením žralokem, který by mohl být přilákán krví po porodu

12 Potrava a zvyky při lovu
Potravní vztahy Delfíni jsou draví savci na vyšším článku potravního řetězce. To znamená, že mají jen málo přirozených predátorů. Potravou delfínů jsou hlavně ryby ,měkkýši a korýši.

13 Získávání potravy Velcí delfíni skákaví, kteří žijí na volném moři ve skupinách až o několika stech jedinců, se vydávají za potravou většinou brzy ráno a pozdě odpoledne. Při lovu se stádo rozdělí do několika menších skupin, které se rozptýlí po velké ploše, ale jsou v neustálém kontaktu. Díky systému echolokace delfíni rychle zjistí, kde jsou hejna tresek, makrel, sleďů nebo korušek. Jakmile se jim podaří některé hejno zjistit a lokalizovat, přiblíží se k němu a "nadháněči" je obklíčí. Ryby uvězní v hradbě svých těl a ty se v panice přitisknou k sobě, čímž lovcům úlohu ještě usnadní.

14 Chování ve skupině aneb každý člen má
svou roli 1 Skupiny vedou samice , po stranách plavouí obvykle samci Pozorovaná skupina – tu vedou samci – dají znamení k odplutí a všechny samice náhle změní své chování - samice obklopují mládata, mladé samce, mladé samice a nejmladší delfíny Ve větší vzdálenosti plavou samci : dva samci tvoří silný vztah na celý život – tento vztah vzniká už v dětsví a trvá celý život, obvykle končí smrtí jednoho z nich Ochrana teritoria – po jeho obvodu dvěma samci

15 Chování ve skupině aneb každý člen má
svou roli 2 Ve skupinách delfíni mezi sebou brutálně bojují: kradení samic zabíjení jiného delfína z jiné skupiny: k útoku se používá spodní čelist, kterou narazí do protivníka v obrovské rychlosti

16 Závěr Veškeré výzkumné a výchovné snažení této skupiny biologů se stále Častěji zaměřuje na ochranu delfínů. Množí se případy zraněných delfínů lodními šrouby. Neukáznění Turisté na vodních skútrech ruší klid pod hladinou, tudíž tato zátoka Začíná být pro delfíny nebezpečná. Delfíni zde musí mít i do budoucna bezpečný prostor

17 Použité zdroje Lilly, J.C.: Člověk a delfín. Mladá fronta. Praha.1968
(Man and Dolphin. Pyramid Publications, Inc.1964) Papáček a kol.: Zoologie. Scientia. Praha.1994 Selke, I. : Moudrost delfínů, Dobra, 2009 -delfin-tvor-spolecensky/