VYTRVALOST Michl Lehnert Michal Botek.

Prezentace na téma: "VYTRVALOST Michl Lehnert Michal Botek."— Transkript prezentace:

1 VYTRVALOST Michl Lehnert Michal Botek

2 VYTRVALOST Michl Lehnert Michal Botek

3 VYTRVALOST Michl Lehnert Michal Botek

4 Osnova přednášky Charakteristika vytrvalosti (V), V jako faktor sportovních výkonů. Biologické základy V. Členění vytrvalostních schopností – druhy V. Charakteristika dlouhodobé V a metodika tréninku. Specifika tréninku V u dětí. Diagnostika V.

5 VYTRVALOST Schopnost provádět déletrvající pohybovou činnost požadovanou intenzitou co nejdéle nebo co nejvyšší intenzitou po stanovenou dobu nebo vzdálenost (schopnost odolávat únavě).

6 VYTRVALOST Vytrvalostní výkon je ovlivněn fyziologickými charakteristikami, ale i úrovní techniky a psychickou připraveností. Odlišné požadavky v odvětvích a disciplínách. V řadě sportovních výkonů patří k rozhodujícím faktorům. Vztah k dalším motorickým schopnostem. Zvyšuje zatížitelnost organizmu (nárůst objemu TZ).

7 VYTRVALOST Východisko pro trénink:
-specifické požadavky a význam vytrvalosti ve sportovním odvětví. -vysoká adaptabilita systémů podminujících V.

8 BIOENERGETICKÉ ZÁKLADY
Vytrvalostní výkon je ovlivněn především: -metabolismem (vytváření zásob, uvolňování a obnova energie, enzymatický systém…) -typy svalových vláken (zastoupení ve svalech) -nervovou soustavou (souhra agonistů a antagonistů - význam relaxace antagonistů). -výkonností pulmonárního a kardiovaskulárního systému (příjem a transport kyslíku a energetických zdrojů do činných svalů).

9 (Wasserman, 1999) ATP O2 CO2 H je ,,oxidovan“ vznika voda(metabolicka), vznika ATP – zdroj energie pro sv. cinnost, a CO2 se vydychava

10 PULMONÁLNÍ SYSTÉM  zvyšuje se síla a celková výkonnost dýchacích svalů zlepšuje se propustnost membrány sklípků a kapilár pro O2 v mladším věku se zvyšuje i VC zlepšená ekonomika dýchání zvýšená extrakce O2 z alveolárního vzduchu

11 KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM Zvýšení objemu krve
Zvýšení systolického objemu Pokles SF v klidu i během submaximálního zatížení Regulativní dilatace bez výraznější hypertrofie LK Zvýšená kontraktilita myokardu

12 BIOENERGETICKÉ ZÁKLADY
Některé adaptace na vytrvalostní podněty jsou málo specifické, aktivují se bez ohledu na druh cvičení - hlavně v dýchacím a kardiovaskulárním systému!

13 ZMĚNY V PERIFERNÍ OBLASTI Zvětšení plochy mitochondrií
Zvětšení a zmnožení buněčných orgánů aerobního metabolismu Zvýšená aktivita oxydativních enzymů a koncentrace myoglobinu Zlepšená kapilarizace a prokrvení svalových vláken Zlepšená extrakce O2

14 BIOENERGETICKÉ ZÁKLADY
U trénovaných sportovců upřednostňovat cvičení s vysokou mírou specifičnosti - značná část adaptací vyvolaných V tréninkem probíhá ve svalových vláknech a nervové soustavě a je specifická (lokální energetické rezervy, kapilarizace svalu, enzymatická činnost, nitrosvalová i mezisvalová koordinace)!

15 DRUHY VYTRVALOSTI RYCHLOSTNÍ (do 20-30 s) KRÁTKODOBÁ (do 2-3 min)
STŘEDNĚDOBÁ (od 8-10min) DLOUHODOBÁ

16 DRUHY VYTRVALOSTI RYCHLOSTNÍ (RV) – schopnost udržet maximální intenzitu bez přerušení co nejdéle (cca 20 s ) nebo ji opakovaně vyvíjet podle požadavku disciplíny (trénink viz rychlost). maximální nároky na anaerobní systém trénink intervalovými metodami (zatížení cca 5-20 s, zotavení cca 3-4 x delší) - intenzita co nejvyšší vzhledem k intervalu zatížení, celkově vysoký počet opakování ATP-CP komplex se uplatnuje jen do 1-2 s, pak nastupuje anaerobni glykogenolyza, kulminace do 5 s a udrzeni do 30 s, následne od 35 do 75 s uz dominuje Aerob metabol.

17 DRUHY VYTRVALOSTI KRÁTKODOBÁ (KV) –schopnost vykonávat kontinuální pohybovou činnost co možná nejvyšší intenzity do 2-3 min. nároky na aerobní i anaerobní systém (dle trvání) trénink intervalovými metodami (intenzita co nejvyšší vzhledem k intervalu zatížení - cca 90-95% maxima) systematický trénink před pubertou není vhodný

18 DRUHY VYTRVALOSTI STŘEDNĚDOBÁ (SV) – schopnost vykonávat kontinuální pohybovou činnost co možná nejvyšší intenzity do 8-10 min. maximální nároky na aerobní systém, ale zapojen i anaerobní trénink především intervalovými metodami

19 DRUHY VYTRVALOSTI DLOUHODOBÁ (DV) – schopnost vykonávat kontinuální nebo přerušovanou pohybovou činnost stanovenou intenzitou co nejdéle nebo co možná nejvyšší intenzitou po nezbytnou dobu (déle jak 8-10 min). označována jako V obecná, základní, aerobní maximální nároky na aerobní systém

20 DLOUHODOBÁ VYTRVALOST
důležitá složka kondice, resp. tělesné zdatnosti pozitivně ovlivňuje: -toleranci na zatížení, -odolnost proti únavě (prevence chyb, zranění), -zotavovací procesy… trénink nepřerušovanými a intervalovými metodami

21 Maximální aerobní výkon
VO2max: tréninkem lze zvýšit asi o 20% (zvýšení spotřeby kyslíku hlavně ve svalových vláknech typu I, při tréninku vyšší intenzitou i  II, nejlépe mezi lety).

22 DLOUHODOBÁ VYTRVALOST
Úroveň DV je ovlivněna především dvěma funkčními charakteristikami: Maximální aerobní výkon (VO2max) - nejvyšší možná spotřeba kyslíku v tkáních (v ml/min/kg) při práci velkých svalových skupin. B) Aerobní kapacita - využívání co největší možné části VO2max po delší dobu, v podstatě co nejdéle (funkčně se jedná o činnost v setrvalém stavu). Efektivní rozvoj DV vyžaduje zaměření na obě složky!

23 Maximální aerobní výkon
Zlepšení VO2max především intervalovými metodami -optimální intenzita 80-90% VO2max nebo na úrovni VO2max, -trvání vzhledem k individuální době, kterou je sportovec schopen intenzitu udržet, -odpočinek 1:1 (efekt již při frekvenci 1x týdně). Typické hodnoty VO2max pro jednotlivé sporty.

24 Maximální spotřeba kyslíku - VO2max
: běžci na lyžích ml/min/kg : cyklisti silniční ml/min/kg : plavci ml/kg/min : tenisti ml/min/kg : gymnasti ml/min/kg : netrénovaní ???? ml/min/kg

25 Maximální aerobní výkon a rozvoj DV
POSOUZENÍ INTENZITY PŘI TRÉNINKU DV: odhad vyjádřením % maximální SF - využívá zjištění, že křivka spotřeby O2 a SF se v rozmezí cca 40-80% maxima shoduje odhad na základě znalosti rychlosti prováděné činnosti (běh, jízda na kole…) při VO2max odhad na základě znalosti vztahu mezi % maximální rychlosti a % VO2max.

26 Maximální aerobní výkon a rozvoj DV
VO2max koresponduje s cca 95% srdeční frekvence (SF) a s 80% maximální rychlosti. Řídit intenzitu tréninkového zatížení pomocí % VO2max je obtížné, používá se proto jeho odhadů.

27 Aerobní kapacita a rozvoj DV
Zlepšení především metodami nepřerušovaného zatížení. Využívá se delší doby zatížení a nižší intenzity. A a B jsou částečně nezávislé, částečně se mohou kompenzovat!

28 METODIKA TRÉNINKU DV Pro efektivní rozvoj DV se používá širšího pásma zatížení v rozsahu cca 60-90% VO2max. Trénink na spodní hranici ovlivňuje více aerobní kapacitu. Trénink na horní hranici ovlivňuje více aerobní výkon.

29 Účinná zóna zatížení pro rozvoj aerobního systému

30 METODIKA TRÉNINKU DV V praxi se využívá poznatků o anaerobním prahu (ANP) - intenzita, při níž jsou kladeny vysoké nároky na O2 systém, ale acidóza zůstává v mezích tolerance a cvičení lze provádět delší dobu. ANP se nachází u trénovaných v pásmu 85-90% VO2max, u netrénovaných níže. Koncept ANP je v současnosti zpochybňován: koncentrace laktátu v krvi je variabilní, a nelze z ní usuzovat na koncentraci ve svalech!

31 ORIENTAČNÍ STANOVENÍ ANP POMOCÍ
METODIKA TRÉNINKU DV ORIENTAČNÍ STANOVENÍ ANP POMOCÍ SRDEČNÍ FREKVENCE ANPmuži = (220 – věk) x 0.85 ANPženy = (225 – věk) x 0.85 přesněji: 2. ANP = (SFmax – SFklid) x SFklid Stanovení SFmax: Orientačně výpočtem: 220 – věk Laboratorními a terénními testy.

32 METODIKA TRÉNINKU DV Metody nepřerušovaného zatížení
Tréninkový efekt: především rozvoj aerobní kapacity. a) Rovnoměrná (souvislá) – intenzita cca 60-80% SF max, objem 25–60 min (vytrvalostních disciplín i více). b) Střídavá – intenzita se plánovitě mění (mírná až vysoká), variantou je fartlek (hra s rychlostí), střídání intenzit podle subjektivních pocitů (ovlivňuje i anaerobní procesy, rychlost odstraňování laktátu).

33 Intenzita činnosti v % SFmax a možná doba provádění při rozvoji vytrvalosti
100% 6-10 min 90% do min 80% do 120 min 70% od 8-10min 60% cca 200 min To v tréninku není možné opakovat, proto se uplatňují intervalové metody (viz dále).

34 METODIKA TRÉNINKU DV Intervalové metody intenzivní - krátký interval
zatížení - cca do 2 min, vyšší intenzita. b) Intervalové metody extenzivní - dlouhý interval zatížení - cca do 15 min, nižší intenzita. Existuje mnoho variant intervalových metod. Efekt: zlepšení využívání O2 ve svalech, zlepšení tolerance na zplodiny anaerobního metabolismu, urychlení jejich odstraňování… Využití: stimulace všech druhů vytrvalosti. 

35 METODIKA TRÉNINKU DV 2. Metody přerušovaného zatížení
Tréninkový efekt: především aerobní výkon (zapojeno více druhů vláken). Intervalové metody – využívají neúplného intervalu zotavení, interval zatížení 10 s-15 min, intenzita % SFmaxvysoký nárůst laktátu (LA) kompenzovat aktivním odpočinkem intenzitou do 60% VO2max (do této hodnoty lineární závislost mezi činností a odstraňováním LA).

36 Příklady variant intervalového tréninku

37 METODIKA TRÉNINKU DV Kruhový trénink – zapojeno mnoho svalových skupin po krátkou dobu→menší efektivita (změny v oxidativních enzymech nejsou vyvolány). Pro rozvoj V zařazovat více cviků na velké svalové skupiny a delší dobu cvičení na stanovištích (dále viz téma „Kruhový trénink“).

38 Řízení tréninku DV podle % HRmax
Zóna Cvičení Efekt Poznámka 50-60% Rychlá chůze Zdravotní Trénink-zahájení, ukončení 60-70% Jogging Zdravotní, hl. korekce váhy Až 85% energie z tuků 70-80% Běh-stření intenzity funkční kapacita 50% energie z tuků i z  cukrů 80-90% Běh vysoké intenzity Sportovní výkonnost Cv. na ANP, trvání limitováno od 90% Intervalový běh Krátkodobé cv., riziko zranění

39 SPECIFIKA TRÉNINKU VYTRVALOSTI U DĚTÍ
Předpoklady dětského organizmu pro vytrvalostní činnost: vysoká hodnota VO2 max vysoký stupeň ekonomizace cyklických pohybů dýchací a oběhový systém pracuje méně ekonomicky (vyšší srdeční a dechová frekvence) - kompenzováno rychlejší aktivizací aerobního metabolismu na počátku zatížení, vyšší ekonomičností energetických systémů, lepším krevním zásobením a energetickými zásobami ve svalech.

40 SPECIFIKA TRÉNINKU VYTRVALOSTI U DĚTÍ
Dětskému organizmu vyhovuje především kratší doba trvání cvičení (nejlépe herní forma). Využívat širokého spektra cvičení, měnit vzdálenosti a trvání – trénink by měl být pestrý a zábavný. Srdeční frekvence by měla dosahovat minimálně 160/ min.

41 SPECIFIKA TRÉNINKU VYTRVALOSTI U DĚTÍ
Vysoká intenzita je zbytečná – např. při SF kolem 200/min nízký tepový objem (pokles schopnosti. přenosu kyslíku a glukózy pro svalovou práci) SFmax lze orientačně zjistit výpočtem: SFmax = 210 – věk (dívky) SFmax = 207 – věk (hoši).

42 DIAGNOSTIKA Využívá se: 1) terénních a laboratorních testů měří se:
a) čas potřebný k splnění pohybového úkolu b) překonaná vzdálenost za stanovený čas c) doba (vzdálenost) udržení předepsané intenzity. 2) funkčních zkoušek (VO2 max)

43 Odhad hodnotyVO2max podle terénních testů
1. Chodecký test VO2max = 132,85-(0,016×kg)-(0,39×věk) +(6,32×P)-(3,26×min)-(0,16×SF) P – 1 pro muže, 0 pro ženy 2. Člunkový běh (Legerův test) 3. Cooperův test VO2max = 22,36 × km -11,29

44 Laboratorní stanovení VO2max

45 Stanovení VO2max u plavců
tunely s protiproudem

46 Kontrolní otázky Charakterizujte V jako motorickou schopnost a její význam ve sportu. Objasněte bioenergetické základy V. Jaké druhy V lze rozlišit? Objasněte základy tréninku dlouhodobé V. Objasněte specifika tréninku V u dětí. Jak lze provádět diagnostiku V?