IDENTIFIKÁTOR MATERIÁLU: EU _ geologicky_vyvoj_CR

Prezentace na téma: "IDENTIFIKÁTOR MATERIÁLU: EU _ geologicky_vyvoj_CR"— Transkript prezentace:

1 IDENTIFIKÁTOR MATERIÁLU: EU - 6-33_ geologicky_vyvoj_CR
Anotace Prezentace – geologický vývoj České republiky Autor Mgr. Michaela Eisenhammerová Jazyk Čeština Očekávaný výstup Žáci si osvojí údaje o geologickém vývoji České republiky Speciální vzdělávací potřeby Ne Klíčová slova Český masív, Karpatská soustava Druh učebního materiálu Prezentace Druh interaktivity Výklad, doplňování křížovky Cílová skupina Žák Stupeň a typ vzdělávání Základní vzdělávání – 2. stupeň Typická věková skupina 12-15 let Celková velikost 256 kB

2 Geologická stavba a vývoj území České republiky

3 Rozdělení ČR z geologického hlediska
1. Český masiv = Česká vysočina 2. Karpatská soustava

4 Český masiv = Česká vysočina
Období prvohor: hercynské vrásnění - karbon ( mil.let) - vyzdvižení okrajových pohoří do velehorských výšek, vrásnění bylo doprovázeno výstupem a tuhnutím magmatu nehluboko pod povrchem → vznik Plutonů (tělesa tvořená převážně žulou) - Krkonoše, Šumava, Novohradské hory,Českomoravská vrchovina,

5 území střední Evropy se tehdy nacházelo v tropech
údolí zarůstala vegetací → ložiska černého uhlí.

6 Období druhohor: velká mořská transgrese - křída (140 - 63 mil. let)
zalití celé severní části České vysočiny - trvalo 10 mil. let vznik křídových sedimentů - Česká křídová tabule - mocnost sedimentů až 1 km - dnes nejvýznamnější akumulační oblast podzemních vod v ČR, jihočeské pánve, postupné zarovnávání povrchu - po ústupu moře vznik paroviny.

7 Období třetihor: nové pohyby zemské kůry - reakce na alpínské vrásnění v sousedství, vyklenování území, rozlámání Českého masivu do samostatných ker - vznik zlomů a příkopových propadlin - a) Podkrušnohorský prolom - vznik ložisek hnědého uhlí b) pokles jihočeských pánví - obnovení akumulace sedimentů,

8 vyzdvižení okrajových pohoří → kerná pohoří,
oživení vulkanické činnosti, České středohoří, Doupovské hory, Říp, Bezděz, Ralsko, Kunětická hora, Nízký Jeseník, změna uspořádání říční sítě, na konci celé éry třetihor - období souší.

9 Období čtvrtohor: spojeno s kolísáním klimatu,
střídání dob ledových (glaciálů) a dob meziledových (interglaciálů), mocná vrstva permafrostu, pevninský ledovec - severní okraj Českého masivu, horské ledovce - Krkonoše - Šumava - Hrubý Jeseník

10 Karpatská soustava mnohem mladší než Český masiv,
v ČR pouze vnější okrajová část nasunutá na Český masiv od J a JV, hranice (přibližná linie): Znojmo - Vyškov - Přerov – Ostrava, Vněkarpatské sníženiny - Dyjskosvratecký úval, Vyškovská brána, Hornomoravský úval, Moravská brána, Ostravská pánev.

11 Období druhohor: pokles a zalití mořem. Období třetihor- svrchní křída: alpínské vrásnění, vznik příkrovových pohoří Vnějších západních Karpat, mořské a sladkovodní sedimenty. Období čtvrtohor: severní část Vněkarpatských sníženin je přemodelovaná ledovcem, vznik dnešního hydrografického systému.

12 Co způsobilo vznik vrásného pohoří?
1. Co vzniklo zarovnáním povrchu po ústupu moře. 2. Mladší geologická soustava. 3. Období doby ledové. 4. Zalití mořem celé severní části České vysočiny. 5. Těleso tvořené převážně žulou. 6. Sníženiny v Karpatské soustavě (např. Dyjskosvratecký úval.) 7. Vrásnění v období třetihor vzniku Karpatské soustavy. 8. Hora s vulkanickou činností.

13 Použitá literatura Text:
KASTNER, Jiří, Milan HOLEČEK a Libor KRAJÍČEK. Zeměpis naší vlasti. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, ISBN NOVOTNÁ, Marie. Česká Republika. Brno: Scientia, 2001, 145 s. ISBN HERINK, Josef a Jiří KASTNER. Školní atlas České republiky. 1. vyd. Praha: Kartografie Praha, a. s., ISBN