VY_32_INOVACE_05_PVP_249_Hol

Prezentace na téma: "VY_32_INOVACE_05_PVP_249_Hol"— Transkript prezentace:

1 VY_32_INOVACE_05_PVP_249_Hol
Výukový materiál zpracován v rámci oblasti podpory 1.5 „EU peníze středním školám“ Název školy Obchodní akademie a Hotelová škola Havlíčkův Brod Název OP OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu Inovace a individualizace výuky na OA a HŠ Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení vzdělávacího materiálu VY_32_INOVACE_05_PVP_249_Hol Druh učebního materiálu Prezentace Autor  RNDr. Ivana Holubová

2 Vzdělávací obor, pro který je
materiál určen Ekonomické lyceum, Obchodní akademie, Hotelnictví Předmět Chemie, Základy přírodních věd Ročník II. ročník Název tematické oblasti (sady) Přírodní organické látky Název vzdělávacího materiálu Lipidy Anotace Prezentace je určena pro výuku předmětu CHE a ZPV ve 2. ročníku čtyřletých oborů. Je součástí sady „Přírodní organické látky“. Jejím cílem je přehlednou a stručnou formou prezentovat základní poznatky o lipidech. Popisuje vznik lipidů esterifikací, jejich funkce v organismu, rozdělení, vlastnosti a jejich základní reakce. Je doplněná o názorná schémata. Zhotoveno, (datum/období) Únor 2013 Ověřeno 25. dubna 2013

3 Charakteristika z řeckého lipos = tučný
přírodní látky živočišného i rostlinného původu estery vyšších karboxylových kyselin (= deriváty uhlovodíků) s trojsytným alkoholem glycerolem

4 Vznik v živých organismech esterifikací tj. reakcí glycerolu (trojsytného alkoholu) a vyšších karboxylových kyselin (mají 16 a více atomů uhlíku ve svém řetězci - palmitová, stearová, olejová…)

5 Esterifikace C17H35COOH HO - CH2 CH2 – O –CO – C17H35 C17H35COOH +
hydrolýza C17H35COOH HO - CH2 CH2 – O –CO – C17H35 kyselina stearová glycerol tuk - ester

6 Tuky (estery) – obecný vzorec

7 Rozdělení tuků pevné (=tuky) podle skupenství kapalné (=oleje)
Skupenství tuků souvisí s obsahem vyšších karboxylových kyselin: tuky obsahují převážně nasycené kyseliny (k. palmitová, stearová), oleje obsahují převážně nenasycené kyseliny (k. olejová, linolová),

8 Rozdělení tuků 2. podle původu rostlinné živočišné

9 Tuky rostlinné Tuky živočišné olej řepkový sádlo olej slunečnicový
olej sójový olej lněný olej olivový….. Tuky živočišné sádlo máslo lůj rybí tuk

10 Funkce tuků v organismu
důležitá složka potravy zdroj energie v organismu chrání vnitřní orgány před poškozením a organismus před ztrátou tělesné teploty (ochranné a izolační funkce)

11 Vlastnosti tuků v čistém stavu jsou bezbarvé, bez zápachu, hoří čadivým plamenem jsou lehčí než voda, hydrofobní - nerozpustné ve vodě, dobře se rozpouštějí v některých organických rozpouštědlech (ether, benzín, chloroform…) samy jsou výbornými rozpouštědly, např. asfaltu, vitamínů….. na světle, za zvýšené teploty a působením baktérií se tuky rozkládají - žluknou

12 Žluknutí tuků (oxidace)
rozklad tuků působením tepla, světla a mikroorganismů, při kterém se vytvářejí nepříjemně páchnoucí karboxylové kyseliny, aldehydy, ketony

13 Výroba živočišné tuky - škvařením a vytavováním z tukových tkání
rostlinné oleje - lisováním nebo vyluhováním semen a plodů olejnatých rostlin - ztužováním olejů (hydrogenací) se z olejů vyrábějí pevné tuky (nenasycené k. –> nasycené k.)

14 Ztužování tuků (hydrogenace)
je reakce, při níž se vodík váže na dvojné vazby nenasycených mastných kyselin vázaných v tucích (adice vodíku) touto reakcí se oleje převádí na pevné tuky 180oC, tlak CH3(CH2)7CH=CH(CH2)7COOH + H CH3(CH2)7CH2–CH2(CH2)7COOH katalyzátor(Ni)

15 Užití tuků jako potraviny – k přímé spotřebě (sádlo, máslo..) a k přípravě pokrmů ve farmacii jako krycí a dráždicí prostředky pro kůži, tvoří základ mastí, svým hydrofobním charakterem podporují vstřebávání některých látek při výrobě barviv, laků a mýdel k mazání součástí v lidském těle se tuky podílí na stavbě mnoha struktur, ale hromadí se zejména v tukové tkáni

16 Zmýdelňování tuků – alkalická hydrolýza
reakce tuků s alkalickými hydroxidy (sodný, draselný), při které vzniká mýdlo a glycerol

17 Použitá literatura: Karlson, Peter. Základy biochemie: vysokošk. učeb. 1. vyd. Praha: Academia, 1965 Kolář, Karel, Kodíček, Milan a Pospíšil, Jiří. Chemie II pro gymnázia: organická a biochemie. 1. vyd. Praha: SPN, ISBN Kotlík, B. Růžičková, K. Chemie II v kostce pro SŠ, organická chemie a biochemie. Havlíčkův Brod : Fragment, ISBN 80–7200–057–8. Materiály jsou určeny pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu.