( př. Kr.) ZŠ TGM Rajhrad Autor: M. Kocmanová

Prezentace na téma: "( př. Kr.) ZŠ TGM Rajhrad Autor: M. Kocmanová"— Transkript prezentace:

1 (510-27 př. Kr.) ZŠ TGM Rajhrad Autor: M. Kocmanová
Římská republika ( př. Kr.) ZŠ TGM Rajhrad Autor: M. Kocmanová Zasedání senátu

2 z lat. res publica – věc veřejná
Republika – od vyhnání posledního krále (510 př. Kr.) do počátku císařství (27 př. Kr.) z lat. res publica – věc veřejná postupně měl každý občan právo podílet se na řízení státu shromaždiště občanů – forum Romanum – úřady, obchody, chrámy… Rekonstrukce fora Romana

3 Forum Romanum

4 Řízení republiky v čele republiky – dva konzulové volení na jeden rok (byli zároveň vrchními veliteli řím. armády) senát – 300 starších a zkušených mužů, vrchní dozor nad úředníky, financemi, správou i bezpečností, uzavíral smlouvy a mír lidová shromáždění – volba úředníků, přijímání zákonů, trestání zločinů

5 v době velkého ohrožení státu v čele republiky jeden diktátor
na chodu státu se podílejí všichni římští občané – muži ženy, otroci a cizinci volit ani hlasovat nemůžou Diktátor Sulla

6 Boj plebejů s patricii plebejové – mohli volit, nemohli však být zvoleni chudí plebejové problémy s dlužním otroctvím snaha dosáhnout stejných práv jako patriciové odchod plebejů z Říma → oslabení vojska patriciové plebejové

7 patriciové ustoupili → tribunové lidu 2 úředníci z řad plebejů
měli právo veta (zakazuji) Gaius Gracchus – tribun lidu

8 Sepsání zákonů plebejové si později vymohli sepsání zákonů, podle kterých budou rozhodovat soudy před tím ústně předávané nepsané zákony → nespravedlivé zákony dvanácti desek platné pro všechny vystaveny na foru Romanu

9 v pol. 3. století př. Kr. získali plebejové přístup do všech úřadů (včetně konzula)
jeden z konzulů dokonce musel být plebej práva patricijů a plebejů vyrovnána

10 Otázky a úkoly Co znamená slovo republika? Z jakého jazyka bylo přejato do češtiny? Kdo stál v čele republiky? Jaké úkoly měl senát? Co znamená právo veta? Kde byly vystaveny zákony dvanácti desek a proč? Náročnější otázka: Objasni, za jakých okolností stál v čele republiky diktátor? Jaké měl pravomoci?

11 Římská republika 510 – 27 př. Kr. (zápis)
od vyhnání posledního krále (510 př. Kr.) do počátku císařství (27 př. Kr.) z lat. res publica – věc veřejná postupně měl každý občan právo podílet se na řízení státu v čele republiky – dva konzulové volení na jeden rok (byli zároveň vrchními veliteli řím. armády) senát – 300 starších a zkušených mužů, vrchní dozor nad úředníky, financemi, správou i bezpečností, uzavíral smlouvy a mír lidová shromáždění – volba úředníků, přijímání zákonů, trestání zločinů v době velkého ohrožení státu v čele republiky jeden diktátor plebejové – mohli volit, nemohli však být zvoleni snaha dosáhnout stejných práv jako patriciové odchod plebejů z Říma → oslabení vojska patriciové ustoupili → tribunové lidu 2 úředníci z řad plebejů, měli právo veta (zakazuji) plebejové si později vymohli sepsání zákonů, podle kterých budou rozhodovat soudy před tím ústně předávané nepsané zákony → nespravedlivé zákony dvanácti desek platné pro všechny vystaveny na foru Romanu v pol. 3. století př. Kr. získali plebejové přístup do všech úřadů (včetně konzula)

12 Použité materiály g romanum/ 9.jpg _People.jpg zakony-xii-desek Dějepis, pravěk a starověk, Nová škola 2007 Dějepis, pravěk a starověk, SPN 1997