Škola: SŠ Oselce, Oselce 1, Nepomuk,

Prezentace na téma: "Škola: SŠ Oselce, Oselce 1, Nepomuk,"— Transkript prezentace:

1 Škola: SŠ Oselce, Oselce 1, 335 01 Nepomuk, www.stredniskolaoselce.cz
Projekt: Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/ Název: Modernizace výuky všeobecných a odborných předmětů Název sady: Přehled dějin Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_06_02 Název DUMu: Starověký Řím Pro obor vzdělávání: L/41 Předmět: Dějepis Ročník: první Autor: Mgr. Pavla Brunová Datum:

2 Italikové V 2. a 1. tis. př. n. l.—na Apeninský poloostrov přicházejí Italikové (Latinové a další kmeny), znají bronz i železo, žárové pohřby

3 Etruskové V 10.—8. st. př. n. l. ovládají rozsáhlá území Italiků Etruskové, vytvářejí městskou civilizaci s rozvinutým řemeslem a obchodem

4 Etruskové

5 Založení Říma Roku 753 př. n. l. je založen Řím—neví se kým
Obyvatelstvo se dělilo na 3 kmeny , 30 kurií a 300 rodů, podle toho se stavělo vojsko a scházelo lidové shromáždění, které volilo krále — království

6

7 Republika Roku 510 př. n. l. se Řím stává republikou
Res publika = věc veřejná V čele stáli 2 konzulové—voleni z nejbohatších patricijských rodů (patricij = urozený), voleni na 1 rok

8 Republika Poradní orgán = senát, složený z patricijů
V případě ohrožení volen na 1/2 roku diktátor Neurození = plebejové se na správě státu nepodíleli Boje patricijů a plebejů trvaly řadu let, nakonec si plebejové dobyli přístup do všech úřadů

9 Senát

10 Římské výboje Od počátku existence se Řím střetává se svými sousedy ( Keltové, Řekové), teprve roku 272 př. n. l. ovládá celé území Itálie. Dobytá území přeměňuje na provincie nebo spojenecká území.

11 Punské války Po dobytí Itálie se zájem Říma obrací na Sicílii, kde se střetává se zájmy Kartága. Postupně dochází ke 3 punským válkám, po jejichž skončení je Kartágo zcela zničeno. Římská expanze pokračuje a postupně získává pobřeží Jaderského moře, Makedonii, Řecko, Sýrii atd.

12 Kartágo před válkami

13 Punské války První punská válka (264-241př.n.l.)
Druhá punská válka ( př.n.l.) Třetí punská válka ( př.n.l.)

14

15 Hospodářství Postupně Řím ovládá celé Středomoří.
Rozkvět Říma financují provincie, které jsou zatíženy velkými daněmi. Římané zakládají na nově získané půdě velkostatky, kde pracují hlavně otroci. V průběhu let vypukají četné vzpoury, které jsou nemilosrdně potlačeny. Největší povstání otroků = 73—71 př. n. l. Spartakus

16 Julius Caesar Rostoucí bohatství vládnoucí vrstvy a chudoba nemajetných Římanů vedly ke krizi republiky. Toho využil Gaius Julius Caesar, který se zmocnil vlády v Římě a nechal se jmenovat doživotním diktátorem.

17 Et tu, Brute, mi fili. – I ty, Brute, můj synu
Et tu, Brute, mi fili? – I ty, Brute, můj synu? (Caesar před svou smrtí v senátu) Alea iacta est. – Kostky jsou vrženy. (Caesar před překročením řeky Rubikon, čímž začala válka, která znamenala konec republiky) Veni, vidi, vici. – Přišel jsem, viděl jsem, zvítězil jsem. (Caesar po rychle vyhrané bitvě proti pontskému králi Farnakovi v roce 47 př. n. l.) Fere libenter homines id quod volunt credunt. – Lidé rádi věří tomu, co si přejí.

18 Císařství Po Caesarově zavraždění r. 44 př. n. l. se již republiku nepodařilo obnovit. K moci dostává Caesarův synovec Octavianus, který po porážce svých soupeřů připojuje k Římu Egypt a nastoluje vojenskou diktaturu. Je mu udělen titul Augustus a stává se císařem. Jeho následovníci pokračují v jeho politice, svou moc opírají o armádu, která začíná ovlivňovat i obsazení trůnu.

19

20 Expanze Říma Pokračuje expanze Říma. Největšího rozmachu Řím dosahuje za císařů Traiana (přelom 1/2 st.) a Hadriana - 1. st. př. n. l.

21 Římskými provinciemi byly Galie, Hispánie, Británie, Panonie, Dalmácie atd.

22

23 Markus Aurelius už ale musí čelit útokům na celistvost říše
Markus Aurelius už ale musí čelit útokům na celistvost říše . S koncem výbojů začíná i postupný úpadek Říma. Obranné války proti barbarům vyčerpávaly státní pokladnu. To nutilo Římany povolit jim usazování na svém území a vstup do armády

24

25 Krize Krizi nevyřešil ani pokus císaře Constantina, který přenesl centrum do Konstantinopole a ediktem milánským r. 313 zrovnoprávnil křesťanství s ostatními náboženstvími (státním náboženstvím se stává r. 380 za Theodosia).

26 Císař Theodosius roku 395 rozděluje říši na 2 části: západořímskou a východořímskou. Obě části se vyvíjejí odlišně.

27 V roce 410 vyplenili Řím Vizigóti, v roce 451 se střetává Řím s Huny (Atila).
Roku 476 západořímská říše zaniká.

28 Východořímská říše se mění v Byzantskou a zaniká až 1453 dobytím Osmany.

29 Zdroj materiálů: SOCHROVÁ, Marie; HLADÍK, Jaroslav. Testy z humanitních věd. Havlíčkův Brod: Fragment, 1999, ISBN ČORNEJ, Petr. Dějepis pro střední odborné školy. Praha: SPN, 2002, ISBN X. ČAPEK, Vratislav; PÁTEK, Jaroslav. Dějepis pro střední odborné školy. Praha: Scientia, 2001, ISBN AUBRECHT, Radek; KADERKA, Michal. Maturitní otázky - dějepis. Praha: Fragment, 2007, ISBN Není –li uvedeno jinak, je autorem tohoto materiálu a všech jeho částí, autor uvedený na titulním snímku.

30 Zdroj materiálů: Není –li uvedeno jinak, je autorem tohoto materiálu a všech jeho částí, autor uvedený na titulním snímku.

31 Zdroj materiálů: Není –li uvedeno jinak, je autorem tohoto materiálu a všech jeho částí, autor uvedený na titulním snímku.