Chemické reakce III. díl

Prezentace na téma: "Chemické reakce III. díl"— Transkript prezentace:

1 Chemické reakce III. díl
Elektronegativita, druhy chemické vazby, iontové sloučeniny Autor: Ing. Jiřina Ovčarová

2 Seznam kapitol Chemická vazba Elektronegativita Druhy vazeb
Iontové sloučeniny Kationy, aniony Další

3 Seznam kapitol Chemická vazba Jak už víme, tak až na výjimky nejsou atomy prvků schopné trvalé existence v nesloučeném stavu. Sdružují se do molekul nebo krystalů. Chemická vazba je soudržná síla, která působí mezi atomy nebo ionty. Chemická vazba vznikne tím, že elektrony sousedních atomů vytvoří alespoň jeden společný elektronový pár. Vytvořit chemickou vazbu mezi atomy mohou jen tzv. valenční elektrony (elektrony obíhající nejdál od jádra atomu). Atom vodíku + atom chloru tvoří molekulu kyseliny chlorovodíkové H• + • Cl H• •Cl Valenční elektrony Elektronový pár Další

4 Elektronegativita Seznam kapitol Různé látky mají odlišnou schopnost udržet si své elektrony. Schopnost přitahovat elektrony tvořící chemickou vazbu se nazývá elektronegativita. Elektronegativitu prvků najdeme v tabulkách. Kovy mají elektronegativitu malou. Jejich jádra nedrží valenční elektrony dostatečnou silou. Proto jsou také kovy dobrými vodiči elektřiny. Nekovové prvky naopak elektrony váží velmi silně. Přitahují tak silně nejen své elektrony, ale v případě, že druhý prvek ve sloučenině má elektronegativitu menší, pak přitáhnou i nově vzniklé elektronové páry, které vytvořily chemickou vazbu. Celkový náboj části molekuly s větší elektronegativitou je pak záporný. Část molekuly s menší elektronegativitou pak získá kladný náboj. Další

5 Druhy chemických vazeb
Seznam kapitol Chemická vazba vznikla vytvořením jednoho nebo více elektronových párů. Tyto páry se pohybují buď rovnoměrně kolem jader obou prvků sloučeniny, pokud je obě jádra přitahují podobně velkou silou, nebo se vyskytují poblíž jádra s výrazně větší elektronegativitou. Podle toho, kde se vyskytují elektronové páry, které vytvořily chemickou vazbu, rozeznáváme různé druhy chemických vazeb. Výskyt párů valenčních elektronů _ + δ+ δ- Jádra atomů Nepolární vazba Polární vazba Iontová vazba Rozdíl elektronegativit < 0,4 Rozdíl elektronegativit 0,4 < < 1,7 Rozdíl elektronegativit 1,7 < Další

6 Vazby v molekulách δ+ δ- _ +
Seznam kapitol Nepolární vazba je charakteristická pro molekuly prvků. Nepolární vazbu ale mohou mít i některé sloučeniny. Nepolární molekuly neprojevují navenek žádný elektrický náboj. Polární vazba vzniká tím, že ten z atomů, který má větší elektronegativitu, přitahuje nový elektronový pár víc, než druhý. Tato část molekuly má pak záporný náboj. Atom, který o elektron „přišel“ má díky tomuto jevu náboj kladný. δ+ δ- Iontová vazba vzniká mezi atomy s velmi rozdílnou elektronegativitou. Funguje na principu přitažlivosti mezi opačnými náboji. _ + Další

7 Seznam kapitol Iontové sloučeniny Molekuly, které jsou tvořeny z částí s výrazně jinou elektronegativitou mají tedy kladný a záporný pól. Příkladem může být chlorid sodný, tedy látka známá pod názvem kuchyňská sůl. Chlorid sodný je sloučeninou sodíku a chlóru. Cl- Na+ Sodík jako alkalický kov má malou elektronegativitu Netvoří víceatomové molekuly. Na0 Chlór má naopak velkou elektronegativitu. Vytváří dvouatomové molekuly. Cl0 Elektronový pár, který spolu vytvořily elektrony pocházející každý z jiného atomu, se pohybuje rovnoměrně kolem obou jader. Jde o nepolární vazbu mezi atomy. Další

8 Vznik chloridu sodného
Seznam kapitol I když je sodík velmi reaktivní, je potřeba mu dodat energii (teplo), aby měl „sílu“ překonat vazbu mezi atomy chloru a „roztrhnout“ tuto jinak stabilní molekulu. Na0 Cl0 V první fázi je tedy třeba dodat energii na rozrušení původního elektronového páru molekuly chloru. Na0 Cl Další

9 Vznik chloridu sodného
Seznam kapitol I když je sodík velmi reaktivní, je potřeba mu dodat energii (teplo), aby měl „sílu“ překonat vazbu mezi atomy chloru a „roztrhnout“ tuto jinak stabilní molekulu. Na0 Cl0 Cl- Na+ V první fázi je tedy třeba dodat energii na rozrušení původního elektronového páru molekuly chloru. Cl0 Na0 Cl Pak teprve může vznikat vazba mezi chlórem a sodíkem. Vazbu v každé molekule zajišťuje nově vzniklý elektronový pár. V páru jeden elektron pochází ze sodíku a druhý od chlóru. Díky rozdílné elektronegativitě se ale pár zdržuje právě u chlóru. Chlór má tedy elektron navíc. Proto je – I. Sodík naproti tomu je + I (ztratil elektron). Další

10 Ionty Na+I Cl-I 1. Kationty - kladné části molekul
Seznam kapitol Ionty jsou části molekul s elektrickým nábojem. (Sůl kuchyňská – chlorid sodný) Na+I Cl-I Kation Anion Ionty Sodík jeden elektron vazbou ztratil. Chlór jeden elektron vazbou získal od sodíku. Na+ Cl- 1. Kationty - kladné části molekul Mají méně elektronů než protonů (ztratily vytvořením vazby jeden nebo více elektronů). 2. Anionty - záporné části molekul Mají víc elektronů než protonů (získaly je chemickou vazbou – přitáhly k sobě jeden nebo více elektronových párů tvořících vazbu). Další

11 Vlastnosti iontových sloučenin
Seznam kapitol Vlastnosti iontových sloučenin ionty v pevných látkách jsou pravidelně uspořádané a k sobě navzájem silně vázané přitažlivými silami opačných elektrických nábojů. Ve vodě rozpuštěná sůl Na+ Cl- Na+ Cl- Krystal soli Na+ Cl- Na+ Cl- Cl- Na+ Pevné iontové sloučeniny nemohou vodit elektřinu. Rozpuštěné nebo roztavené iontové sloučeniny proud vedou. Roztavením nebo rozpuštěním ve vodě se od sebe kationty a anionty oddělí, protože překonají vzájemné přitažlivé síly. Destilovaná voda je nevodič, ale běžná voda, která obsahuje minerální látky a soli právě z tohoto důvodu elektrický proud vede. Konec