VĚTA DVOJČLENNÁ VĚTA JEDNOČLENNÁ VĚTNÉ EKVIVALENTY

Prezentace na téma: "VĚTA DVOJČLENNÁ VĚTA JEDNOČLENNÁ VĚTNÉ EKVIVALENTY"— Transkript prezentace:

1 VĚTA DVOJČLENNÁ VĚTA JEDNOČLENNÁ VĚTNÉ EKVIVALENTY
Mgr. Michal Oblouk

2 Na mezi pobíhali zajíci. Červená jablka zářila v koruně stromu.
VĚTA DVOJČLENNÁ obsahuje podmět + přísudek i věty s nevyjádřeným podmětem Na mezi pobíhali zajíci. Červená jablka zářila v koruně stromu. Čtu.

3 VĚTA JEDNOČLENNÁ neobsahuje podmět (nemůžeme ho doplnit)
má jen jeden základní větný člen holý nebo rozvitý – je vyjádřen určitým slovesným tvarem ve 3. osobě čísla jednotného věty nejčastěji vyjadřují: přírodní děje tělesné stavy duševní stavy smyslové vjemy

4 VĚTY JEDNOČLENNÉ Sněží. Je mi líto. Bolí mě v krku. Bylo mi lépe. Stýská se mi. Zvoní. Venku se stmívá. Jede se na hory. Od lesa studeně foukalo. Po vdolkách se jen zaprášilo. Na silnicích často dochází k nehodám. V kamnech praská.

5 VĚTNÉ EKVIVALENTY výpovědi, jejichž základem je jiný výraz než určitý slovesný tvar základem může být: 1) infinitiv slovesa rozkazy, výzvy, zákazy Stát! Nevyklánět se z okna! Dostat tak nové kolo! 2) podstatné jméno názvy, nadpisy, nápisy, tituly, hesla, oslovení Vchod; Válka s mloky; Václavské náměstí; Těch lidí! Marcelo! 3) přídavné jméno vyjadřují hodnocení Pěkné. Úplně zbytečné? Výborné!

6 Nahoru! Velmi dobře. Proč?
VĚTNÉ EKVIVALENTY 4) příslovce Nahoru! Velmi dobře. Proč? 5) částice Ano. Ne. Snad. 6) citoslovce Hurá! Honem! Crr.