EVROPSKÁ INTEGRACE Mgr. Michal Oblouk.

Prezentace na téma: "EVROPSKÁ INTEGRACE Mgr. Michal Oblouk."— Transkript prezentace:

1 EVROPSKÁ INTEGRACE Mgr. Michal Oblouk

2 INTEGRACE řešení současných globálních problémů není v silách jednotlivých zemí, proto na celém světě probíhají procesy směřující k mezinárodní spolupráci = INTEGRACE (spojování, sjednocování) po 2. světové válce začínají vznikat myšlenky o evropské spolupráci a sjednocení, na druhé straně došlo k rozdělení Evropy na dva znepřátelené bloky důvody začleňování do mezinárodních struktur: bezpečnostní politické kulturní sociální

3 ČESKO A EVROPA při vytváření sjednocené Evropy sehrála významnou roli i naše země – vstupy Česka do Evropy: příchod Slovanů v 5. stol. a vytvoření Velkomoravské říše přeměna tradiční české společnosti ve 13. století za vlády Přemysla Otakara II. rozsáhlá transformace národní společnosti a prudký rozvoj průmyslové civilizace v pol. 19. století transformace ČSSR z komunistické země v zemi s tradiční demokracií a budovanou občanskou společností osobnosti: Václav, Vojtěch, Přemysl Otakar II., Karel IV., Mistr Jan Hus, Jiří z Poděbrad (snaha vytvořit jednotnou Evropu – Smlouva o nastolení míru v celém křesťanstvu), Jan Amos Komenský, T. G. Masaryk, Václav Havel

4 STUDENÁ VÁLKA stav politických sporů, vojenského napětí, zástupných válek a hospodářské konkurence, který vypukl po druhé světové válce mezi komunistickými státy – zejména Sovětským svazem a jeho satelitními státy a spojenci – a západními státy, zejména Spojenými státy a jejich spojenci konflikt začal zhruba roku 1947 a trval do zániku Sovětského svazu roku 1991 hlavní účastníci boj vedli především budováním vojenských koalic, pomocí zranitelným státům, zástupnými válkami (Korea, Vietnam, Afghánistán), špionáží, propagandou, závody ve zbrojení, rivalitou při sportovních kláních a předháněním se v technické vyspělosti Sovětský svaz vytvořil východní blok ze států východní a střední Evropy, které okupoval, a později si v nich upevnil moc Varšavskou smlouvou, Spojené státy naopak vytvořily západní blok ze států západní Evropy, jako hlavní strategii používaly doktrínu zadržování komunismu a k tomuto účelu založily několik aliancí, např. NATO, většina států vytvořila Hnutí nezúčastněných zemí Evropa byla rozdělena tzv. železnou oponou

5

6

7 VARŠAVSKÁ SMLOUVA

8 HNUTÍ NEZÚČASTNĚNÝCH ZEMÍ

9 RADA EVROPY mezivládní organizace sdružující v současné době 47 zemí - všechny evropské země kromě Běloruska, Vatikánu a sporných států Kosova, Abcházie, Jižní Osetie, Severního Kypru, Náhorního Karabachu a Podněstří od roku svého založení 1949 má sídlo ve Štrasburku, stejně jako její nejznámější instituce Evropský soud pro lidská práva členství je otevřené všem evropským zemím, které akceptují a zaručují právní stát, základní lidská práva a svobodu pro své občany, členové dále spolupracují např. v oblastech kultury, vědy nebo vzdělávání jedním z hlavních prvních úspěchů bylo dojednání a uzavření Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod v roce 1950, která je právním základem činnosti Evropského soudu pro lidská práva Československo vstoupilo do RE roku 1991 (ČR od r. 1993)

10

11 KBSE Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě
byla tvořena systémem mezinárodních jednání a smluv, které měly za cíl zajistit mír a prohloubit spolupráci mezi evropskými státy r státy Varšavské smlouvy iniciovaly úsilí o svolání KBSE – následovaly konference v Helsinkách (1972, 1973) a v Ženevě (1973 – 1975) do července 1975 probíhala jednání o podobě Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě - tento dokument byl 1. srpna 1975 v Helsinkách podepsán nejvyššími představiteli 33 evropských států, Kanady a USA, čímž skončila nejdůležitější fáze procesu KBSE celý systém konferencí KBSE a výsledek procesu jednání znamenal posílení stability v Evropě rozdělené geopoliticky na západní a východní blok – proces KBSE vyústil v založení OBSE

12 OBSE Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě
mezinárodní bezpečnostní organizace vzniklá roku 1995 transformací Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě členem je 56 států, kromě států v Evropě a při Středozemním moři také státy zakavkazské, středoasijské a USA s Kanadou sídlí ve Vídni hlavní cíle: podpora a rozvoj plně demokratické společnosti - uskutečňuje mise v krizových oblastech Evropy (Bosna a Hercegovina, Makedonie, Kosovo, Gruzie) prevence lokálních konfliktů obnovování stability a míru ve válečných oblastech prosazování kolektivní bezpečnosti odstraňování rozdílů mezi státy

13

14 ZDROJE http://cs.wikipedia.org/wiki/Studen%C3%A1_v%C3%A1lka