Morfologie – přednáška 8

Prezentace na téma: "Morfologie – přednáška 8"— Transkript prezentace:

1 Morfologie – přednáška 8
PaeDr. Jarmila Alexová, CSc. 24. listopadu 2009

2 Přídávná jména

3 Adjektiva statická kvalitativní (jakostní) relační (vztahová)
vlastnost substance obvykle se stupňují hořký, vysoký, bílý relační (vztahová) vztah substance k jiné substanci obvykle se nestupňují městský, hrbatý, hasicí

4 Kvalitativní (jakostní)
deskriptivní (popisná) mluvčí podává kvalitu substance objektivně (skoro) kyselý, živý hodnotící (kvalifikační) polévka je kyselá mám živé dítě ALE: totéž adjektivum buď tak, či onak

5 Relační budějovická doprava maminčina kabelka rodičovský příspěvek
přeneseně jako hodnotící kožená kabelka – relační kožené vztahy – hodnotící a pak stupňujeme – koženější vztahy

6 Základní funkce i. Aa – přívlastek shodný
zelený trpaslík As – slovnědruhová transpozice gramatická (??malý) sytý hladovému nevěří slovotvorná substantiva (zpodstatnělá přídavná jména) fešný hajný, krátká dovolená skloňování jako Adj

7 Základní funkce ii. distribuce jmenných a složených tvarů
jmenné tvary pouze v Av a Ac Ac Pú se vrátil zdráv Av Pú je zdráv

8 Tvarotvorná struktura Adj i.
jmenné vs. složené sklonění jmenné původní, ne tak časté TF = substantivní koncovka mlád-ø, mlád-a, mlád-o šťasten-ø, sťastn-a, šťastn-o – pohybné e přísudek (Av) a doplněk (Ac) obvykle jenom v NOM, výjimečně ACC učiním tě šťastnaACC.M.SG, šťastnuACC.F.SG mluvil zeširoka, zdlouhaGEN – ustálené výrazy

9 Tvarotvorná struktura Adj ii.
složené kolem st stavba jmenné tvary + ukazovací zájmeno TF = složený formant typu é1 – ho2 dlouhá samohláska (é) – z kontrakce -j- mezi 2 samohláskami (GEN.SG.M mlad-a-je-go) = kmenotvorný sufix (aMČ 2.) ho – původní zájmenná koncovka adjektiva s TZ na tvrdou / obojetnou kmenová samohláska -é / -ý měkkou kmenová samohláska je vždy –í

10 Zajímavost krátké tvary rád, ráda, rádo
pouze některá tvrdá, měkká už je nemají rád, ráda, rádo přestává se chovat jako Adj – už ne jako shodný přívlastek *ráda Jarmila stupňuje se jako Adv PMČ uvádí dvojí pojetí příslovce ADJ s pouze jmennými tvary

11 Přivlastňovací adjektiva
otc-ův-ø, otc-ov-a, otc-ov-u od M slovotvornými příponami -ův, -ov + koncovka od F: -in + koncovka -a, -o... kombinované sklonění jmenné sklonění (tj. pádové koncovky) NOM-LOK.sg, N,A,V.pl ACC (vidím) matč-in-u sestr-u adjektivní (složené) podle mladý INS.SG, nepřímé pády PL INS.SG s matč-in-ou sestr-ou GEN.PL bez matč-in-ých vesel-ých sester-ø

12 Nesklonná adjektiva snaha začlenit je do systému – ale než se tak stane, občas nesklonné sklonné i nesklonné jeho jednání nebylo fér/férové prima zábava / prímová zábava (?) zatím nesklonné lila kostým top modelka / ??topová modelka

13 Stupňování kvalifikační adjektiva 1. stupeň – pozitiv malý, tupý
2. stupeň – komparativ men-ší, tup-ější 3. stupeň – superlativ nej-men-ší, nej-tup-ější

14 Komparativ srovnání vlastnosti předmětu s vlastností jiného předmětu
než / příp. GEN srovnávací X je menší než Y / ráno moudřejší večer-aGEN slovotvorné přípony -í – trochu problematická / -čí -ší -ejší – nejběžnější tenký tenčí starší přístup – -í palatalizuje (I.palatalizace, tj. k  č) novější – pův. –ký se odstraní a nahradí se –čí široký: -oký “nahrazeno” -ší šir-ší

15 Stupňování mezi tvarotvorným a slovotvorným tvořením!

16 Superlativ z komparativu předponou nej-

17 Komparativ a superlativ bez srovnání
elativ do místnosti vstoupil starý člověk vs. do místnosti vstoupil starší člověk není nejchytřejší (ze všech)

18 Gramatické kategorie adjektiv
jmenné rod životnost číslo pád kongruenční (reduplikační) vyjádřeny v procesu shody – závislý člen přejímá kategorie od členu řídícího mal-á žen-a, mal-é dít-ě

19 zájmena a další slova deiktická

20 Zájmena a zájmenná příslovce
nezákladní slovní druh jevy světa označují jinak než pojmenováním potřeby konkrétních komunikantů v konkrétních komunikátech lexém já příslovce tady

21 Deiktická funkce společná všem zájmenům a zájmenným příslovcím
ale taky jiné funkce – tj. různé typy zájmen zájmena starobylý slovní druh, skoro uzavřený inventář (ale neurčitá ne) on, ona, ono – blízko k substantivům jaký, který, čí – blízko ke spojce ten, kdo, co – textové orientátory (anafory, katafory)

22 Nástavbové slovní druhy
D/S – zájmeno značí substanci on, ona, ono On přišel pozdě (D/S)s Dárek pro něho (D/S)a postavil se za něj (D/S)c ta postava v rohu je (D/S)v D/A – zájmeno značí statický znak substance můj, tvůj... sešit je můj (D/A)v svůj sešit jsem zapomněla (D/A)a

23 Zájmenná příslovce D/C tady tady není tam (D/C)s tady je místo (D/C)c

24 Klasifikace zájmen v pojetí aMČ 2.
určitá – v širokém smyslu osobní ukazovací totalizátory záporná neurčitá – v širokém smyslu vlastní neurčitá tázací vztažná vedle deixe ještě funkce identifikační – vztah ke konkrétní skutečnosti

25 Osobní zájmena vlastní osobní přivlastňovací zvratná já, ty, on, oni
účastníci komunikace 1. osoba já/my – mluvčí 2. osoba ty/vy – posluchač (adresát) 3. osoba on/ony – předmět komunikace bohatá morfologická struktura skloňování specifické sklonění přivlastňovací zvratná

26 Já identifikuje mluvčího
specifické sklonění – nezařaditelné k jinému vzoru supletivní (tvary od různých kořenů) neexistuje v PL – cf. já+já+já =/= my

27 Ty adresát specifické sklonění pravopisně já a ty
tebe – mne, tě – mě, ti – mi, tobě – mně já a ty bezrodá, ale ve shodě přirozený rod já ubohá vs. já ubohý já jsem to říkala vs. já jsem to říkal

28 Další osobní zájmena my / vy on/ono inkluzivní plurál
mluvčí plus někdo supletivní, specifické sklonění on/ono předmět komunikace rodová zajímavé sklonění – smíšené podle měkkého vzoru – naš-e-ho on ona ono – jako ten, ta, to (NOM) navíc specifické tvary bez něj, proň

29 Přivlastňovací zájmena
identifikují složku výpovědi jako vlastníka skutečnosti / majícího vztah ke skutečnosti vlastník mluvčí můj adresát tvůj předmět jeho, její, etc. mnohoznačný výraz na stěně visí můj obraz namalovala jsem ho – tvůrce jsem tam já patří mi z kontextu vyplyne můj medvídek

30 Další přivlastňovací zájmena
můj, tvůj kombinované sklonění (zájmenné měkké + tvrdé adjektivní) NOM můj, moje, moje // moji – náš GEN mého (mojeho nářečně) – mladého náš, váš vzor jeho, jejich GEN ustrnulá podoba od on – nesklonné její převzalo sklonění podle jarní její medvídek

31 Zvratná se (substantivní), svůj (adjektivní) se
identita vlastníka skutečnosti a původce děje vezmi si svůj sešit – já si taky vezmu svůj původce není vyjádřen učitel doporučil žákům sbalit si své věci !řemeslník skládal prkna na sebe se nemá NOM pouze SG paradigma – ale i k podmětu v PL Karel se myje – děti se myjí jako tebe

32 Ukazovací demonstrativa ten, takový, onen, ZP tam, tady, tehdy, tak
vlastní ukazovací (demonstrativa v užším slova smyslu) vlastní identifikátory týž, tentýž ten, takový, onen, ZP tam, tady, tehdy, tak ten – vzor, -hle postfix / slovotvorná přípona spřežkování, různé slovotvorné základy a kombinace onen on – něho osobní, onen – onoho ukazovací, podle ten takový složené sklonění jako mladý týž, tentýž, hov. ten samý

33 Zájmeno týž/tentýž tý-ž postfix tého-ž – mladý INS týmž / tímtéž F
INS toutéž / touž (jako mladý, krátké podle ten) tentýž medvídek