Kulturní a kreativní průmysl

Prezentace na téma: "Kulturní a kreativní průmysl"— Transkript prezentace:

1 Kulturní a kreativní průmysl
ÚVOD SEMINÁŘ MARTA SMOLÍKOVÁ

2 příbuzná průmyslová odvětví
Definice kultury v EU výtvarné umění scénické umění kulturní dědictví film a video televize a rozhlas videohry hudba knihy a tisk design architektura reklama výrobci PC, výrobci MP3 přehrávačů, mobilních telefonů apod. Ekonomika kultury v EU, 2006 umění kulturní průmysl tvůrčí průmysl příbuzná průmyslová odvětví

3 Obecné pojetí kultury EU
Tvůrčí odvětví „tvůrčí „ investice do produkce „nekulturního“ zboží, kreativita je zdrojem inovace (módní návrhářství, design interiérů a produktů, architektura, reklama) Kulturní odvětví neprůmyslová produkují nereprodukovatelné zboží a služby, které jsou konzumovány na místě (výstavy, představení, muzea, knihovny, archívy) průmyslová - produkují kulturní produkty určené k masové reprodukci, hromadnému šíření a vývozu (knihy, filmy, zvukové nahrávky, film a video, video hry)

4 Kultura v EU 30 OBRAT PŘIDANÁ HODNOTA
Rok 2003 – více než 654 mld eur automobily 2001 – 271 mld ICT 2003 – 541 mld 2003 – 2,6 % HDP EU nemovitosti – 2,1 % potraviny a nápoje – 1,9 % oděvní průmysl – 0,5 % chemikálie, kaučuk, um.hmoty – 2,3%

5 Kultura v EU 30 PODÍL NA RŮSTU
celkový růst přidané hodnoty kultury v letech 1999–2003 – 19,7 % vyšší o 12,3 % než celkový růst hospodářství

6 Česká republika Centrální zeměpisná poloha Střední Evropa východ x západ sever x jih kulturní tradice kulturní dědictví součást EU od r Je těžké být neúspěšnou!

7 Umělecké tradice Ve světě uznávané umělecké osobnosti – František Kupka, Franz Kafka, Antonín Dvořák, Bohuslav Martinů, Miloš Forman,Václav Havel… Divadelní tradice, která má i občanskou-politickou dimenzi , scénografie Josef Svoboda Interpretace klasické hudby – Česká filharmonie, Magdalena Kožená… studiové nahrávky pro filmy – David Lynch... Filmová tradice, animovaný a dětský film – Barrandov, Zlín, Knižní ilustrace, dětská kniha – Krteček, Josef Lada

8 Instituce + projekty Knihovny 10 445 – z toho 5 662 veřejných
Muzea 675 – včetně poboček z toho soukromých a NNO) Divadla 130 Profesionální orchestry 58 157 titulů v oblasti baletu a tance 3 760 výstav Kvantitu známe, kvalitu poznáme?

9 Kultura v ČR administrativní rámec
Umění Knihovny a knižní kultura Muzea a galerie Památky Kinematografie a audiovize Provádění autorského práva + církve a náboženské společnosti

10 Po roce 89: transformace sektoru – odstátnění, nová legislativa, liberalizace oblasti umění Prakticky spontánní vznik NNO a nestátní sféry ? transformace PO na veřejně právní podpora nestátního sektoru (např. mzdové náklady) podpora tvůrčích osob – stipendia další vzdělávání, vznik nových činností , institucí, …nebyla koncepce ani peníze… snad SF, ESF Problémové oblasti: památková péče, kinematografie, digitální vysílání, vztah státu k církvím

11 Kultura a národní strategie
Udržitelný rozvoj – sociální + ekonomický pilíř výzkum vývoj vzdělání Hospodářský růst –investice do kulturní infrastruktury 2005 do kulturního průmyslu podpora uchování kulturního dědictví rozvoj umělecké tvorby Regionální rozvoj – tvorba politik + vzdělávání 2006 kulturní infrastruktura a služby zachování a využívání kulturních památek

12 Priority v praxi Památky – po roce 89 potřeba oprav, rekonstrukcí, řada objektů v havarijním stavu záchrana ! revitalizace objektů + nové funkce ? PO - organizace, které si stát ponechal každoročně největší položka rozpočtu MK Církve v ateistické zemi? – téměř 60 % lidí bez vyznání

13 Image Kultura = ztrátová Ministerstvo = zátěžové výdaje státu na kulturu 1 % SR? 1998–2007 výdaje SR 0,77 %–0,49 % (2005) 2007 na kulturu 0,64 % (s církvemi 0,76 %)

14 Stát není jediný… Obce a města 54–64 %
Podíly státních a veřejných výdajů 2003–2006 (od vzniku krajů) Ministerstvo 30–35 % Kraje 10–13 % Obce a města 54–64 % PRAHA 8,9–10,9 % (+ čerpá i od státu)

15 Kraje, města obce Účinná politika je koordinovaná!
Vlastní kulturní politiky – nejsou „povinné“ (Praha první! dokument v roce 2006 – tedy loni) Účinná politika je koordinovaná! Šance: programace strukturálních fondů 2007–2013: kultura je součástí Regionálních operačních programů Integrovaného operačního programu

16 oborové koncepce (střednědobé plány)
Státní koncepce oborové koncepce (střednědobé plány) památky 1998 muzejnictví 2003 tradiční kultura 2003 výzkum a vývoj 2004 knihovny umění 2006 Chybí: kinematografie, mezinárodní spolupráce, kulturní průmysl Státní kulturní politika 1999/2001 Nezavazuje veřejnou správu

17 Státní dotační politika
Rozvoj, podpora a prezentace kultury a ochrana kulturního dědictví: Podpora umělecké tvorby, její prezentace doma i v zahraničí. Rozvíjení progresivních forem kultury. Podpora projektů poskytujících veřejnou službu. Podpora neprofesionálních kulturních aktivit. Památková péče, muzejnictví, knihovnictví. Ochrana tradiční lidové kultury. Podpora a ochrana kulturních tradic. Podpora neprofesionálních kulturních aktivit a jejich prezentace doma i v zahraničí. Podpora, rozvoj a propagace české kinematografie. Účinnost limitována finančně!

18 Evropský program pro kulturu v globalizujícím se světě
První strategie EU Evropský program pro kulturu v globalizujícím se světě formuluje roli kultury v EU přístup EU ke kultuře a to včetně role kultury ve vnitřních evropských politikách a programech, jakož i vnějších vztahů EU

19 První strategie EU doporučuje vytvářet nová partnerství a metody práce: - rozvíjení dialogu s kulturním sektorem - stanovení otevřených metod koordinace - podpora zřetelného provádění kulturní politiky - mainstreaming kultury do všech relevantních politik květen 2006

20 První strategie EU zahrnuje 3 hlavní cíle evropské agendy v oblasti kultury: podpora kulturní rozmanitosti a mezikulturního dialogu podpora kultury jako katalyzátoru kreativity v rámci lisabonské strategie podpora kultury jako životně důležitého prvku mezinárodních vztahů Unie

21 Trh práce v ČR Podíl sektoru kultura na trhu práce 3,3 %
vlastní zaměstnanost externí spolupracovníci poptávka po výrobcích a službách využití dalších pracovních sil z jiných odvětvích Počet zaměstnanců – téměř 2 % (1,88 %) Externí pracovníci 9 200

22 Pracovní potenciál Celkem osob v přepočtených stavech + dalších pracovních míst úzce specializované profese s uspokojením poptávky po výrobcích a službách sektoru kultura Pracovní potenciál na českém trhu práce 3,3 %

23 Objem produkce 2005: v běžných cenách milionů Kč 1,6 % celkové produkce ČR Z toho: vydavatelství 29 % činnost společenských organizací vč. Církví 19,5 % tvorba a vysílání TV a rozhlasových programů 16,8 %

24 Hrubá přidaná hodnota 2005 milionů představuje 1,7 % celkového objemu HPH české ekonomiky Z toho 62 % tvoří: výroba televizních a rozhlasových pořadů 22 % Vydavatelství 21,9 % Divadla, koncerty a umělecká tvůrčí činnost 17 % Dynamika HPH v roce 2005 proti roku 2003 narostla o 24 % (ČR celkem 15 %)

25 Ekonomický výkon PRAHA 55 % + 2 kraje 16 % Jihomoravský – BRNO a Moravskoslezský OSTRAVA (70 %) Ostatních 11 krajů 30 %

26 Výdaje, produkce, HPH 2005 Veřejné výdaje na kulturu – stát, kraje, města, obce milionů Kč Produkce milionů Kč Hrubá přidaná hodnota milionů Kč

27 Ekonomika nevyjadřuje vyhledávání, ochranu ani uchovávání kulturního dědictví nelze vyjádřit vynaloženými prostředky, počtem návštěvníků či výší vstupného… přínosy je třeba posuzovat jinak z hlediska současnosti, jinak z hlediska budoucnosti!

28 Kultura v ČR není ztrátová.
Ekonomické ukazatelé překonávají předsudek. Kultura v ČR není ztrátová. Má i ekonomický potenciál.

29 . „kreativní revoluce začala“ – James Purnell, britský ministr kreativního průmyslu, projev červen 2005 Vedle posilování ekonomických a sociálních efektů kultury bude zesílena potřeba po imanentních hodnotách umění Je třeba hledat vzájemné vazby: uvnitř kultury i vně.

30 řešitel Institut umění-Divadelní ústav
Děkuji za pozornost Marta Smolíková ProCulture Otevřená společnost o. p. s. Zdroj dat o ČR: Vstupní analýza současných vazeb trhu práce se sektorem kultura (MPSV) řešitel Institut umění-Divadelní ústav