Inflace Martina Hedvičáková

Prezentace na téma: "Inflace Martina Hedvičáková"— Transkript prezentace:

1 Inflace Martina Hedvičáková 23. - 25. 3. 2009
MAEK1 – CVIČENÍ 8 Inflace Martina Hedvičáková

2 Cíl cvičení Po procvičení této kapitoly bude znát a umět:
Základní způsoby, jak lze míru inflace měřit S jednotlivými příčinami inflace S nepříznivými dopady inflace na jednotlivé členy společnosti i na ekonomiku jako celek Vztahy mezi mírou inflace a mírou nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

3 Pojmy k zapamatování Inflace CPI, PPI, deflátor HDP Míra inflace
Příčiny inflace Druhy inflace a její závažnost Dopady inflace Protiinflační politika Phillipsova křivka Deflace

4 Tvrzení Míra inflace vyjadřuje …………. …………. cenové hladiny.
Hovoříme o …………. , jestliže je míra inflace záporná. Jestliže dochází k inflaci, …………. produkt roste rychleji než …………. produkt. O cenové stabilitě hovoříme, jestliže je míra inflace …………. . Rychlý růst některých nákladových položek může způsobit tzv. inflaci …………. …………. . Pokud cenové indexy nevykazují skutečný růst cenové hladiny, hovoříme o tzv. …………. …………. .

5 Pravda x nepravda O inflaci hovoříme, pokud rostou ceny výrobků.
Důsledkem inflace může být to, že ekonomika nevyrábí na svém potenciálu. Mikroekonomickým dopadem inflace je přerozdělování důchodů. Když tempo růstu výroby zaostává za tempem růstu cen a peníze ztrácejí svoji kupní sílu, hovoříme o tzv. skryté inflaci. Hyperinflace je typickým příkladem inflace tažené poptávkou.

6 Příklady V nejmenované firmě podepsali zaměstnanci a manažeři kolektivní smlouvu o mzdách. Tato smlouva je indexována, to znamená, že na konci každého roku mzdy porostou stejnou mírou, jakou poroste CPI. V době podepsání smlouvy je hodnota CPI = 214 a mzdová sazba je 10 Kč/hodinu. Na konci prvého roku trvání smlouvy je CPI = 225 a na konci roku druhého je CPI = 234. Určete velikost mzdové sazby na konci prvého a druhého roku. Na konci roku 2006 byl cenový index 1,16 a na konci roku 2007 měl hodnotu 1,28. Vypočítejte míru inflace pro rok 2007.

7 Příklady Ekonomika je charakterizována následujícími indikátory: ROK
Reálný GDP Nom. GDP 2006 1 000 mld. 1 200 mld. 2007 1 050 mld. 1 386 mld. Určete: deflátor GDP pro rok 2006 deflátor GDP pro rok 2007

8 Vypočítejte Daná ekonomika byla ve sledovaném období charakterizována následujícími údaji: nominální hrubý domácí produkt vzrostl o 9 %, nominální úroková míra činila 11 %, míra nezaměstnanosti byla 5 % a reálný hrubý domácí produkt vzrostl o 3 %. Vypočítejte: A) kolik přibližně činila míra inflace B) kolik přibližně činila reálná úroková míra Řešení: A) 6 %, B) 5 %

9 Popište a vysvětlete graf
Následující obrázek zachycuje krátkodobou a dlouhodobou Phillipsobu křivku: A) doplňte popisky os B) kolik činí přirozená míra nezaměstnanosti % C) kolik činí očekávaná míra inflace v době X % D) kolik činí očekávaná míra inflace v bodě X % Inflace LPC LPC SPC1 SPC1 SPC2 SPC2 X2 X2 2% X1 2% X1 5% 6% 5% 6% Míra nezam.

10 Test Cenová stabilita nastane když: Všechny ceny v ekonomice klesají
Míra inflace je nulová Míra inflace klesá Základní období se nezmění Cenový index: Je postup užívaný k propojení smluvních plateb s cenovou hladinou Měřítko míry inflace v základním roce Měřítko míry GDP v běžných cenách Měřítko cenové hladiny v jednom období jako % její úrovně v předchozím období

11 Test Jestliže cenový index byl 128 na konci r.1987 a 136 na konci r.1988, jaká byla míra inflace v roce 1988? 4,2 % 5,9 % 6,25 % 8 % Jestliže produktivita práce (produkt na dělníka za hodinu) ročně roste o 3,5 %, průměrná mzda roste o 6 %, roční růst cen bude: 9,5 % 6,0 % 2,5 % 3,5 %

12 Řešení Tvrzení Pravdivost výroků: N, P, P, N, N Správné odpovědi:
tempo růstu deflaci nominální, reálný nulová tlačenou náklady skryté inflaci Pravdivost výroků: N, P, P, N, N Správné odpovědi: 1) b 2) d 3) c 4) c

13 Řešení příkladů π = [(Pt-Pt-1/Pt-1)*100] (v %)
1) Pro určení mzdové sazby (w) je nutné nejdříve znát míru inflace (π) mezi uvažovanými lety. Míra inflace vyjadřuje tempo růstu cenové hladiny, tedy ukazuje, o kolik procent vzrostla cenová hladina vztahující se k období t, ve srovnání s cenovou hladinou, vztahující se k období t-1. V našem případě použijeme k vyjádření vývoje všeobecné cenové hladiny (P) údaje o CPI. Dosazením do vztahu: π = [(Pt-Pt-1/Pt-1)*100] (v %) Pak dostaneme míru inflace na konci prvého roku π1 = 5,1 %. Aby mzdy rostly stejnou mírou jako CPI, musí být na konci prvého roku w1 = 10,51 Kč/hod. Analogicky počítáme pro druhý rok π2 = 4 %, w1 =10,93 Kč/hod. 2) r = 10,34 % 3) a) 112 % b) 132 % c) 10 %

14 Další příkládky… Jestliže v daném období činila průměrná nominální úroková sazba 8 %, míra inflace byla 10 % a nominální mzdové sazby vzrostly o 9 %, jak se změnila cenová hladina (v %)? Nominální HDP vzrostl z 2500 mld. Kč na 3000 mld. Kč. Reálný HDP se nemění na úrovni 2000mld. Kč. Vypočtěte, o kolik procent a v jakém směru se změnil deflátor HDP.

15 Test Který z uvedených cenových indexů neobsahuje fixní váhy:
Index spotřebitelských cen Index cen výrobců Deflátor HDP Všechny obsahují fixní váhy Žádný nemá fixní váhy S růstem míry inflace je v případě stabilní dlouhodobé Phillipsovy křivky spojen: Pokles míry nezaměstnanosti Růst míry nezaměstnanosti Stabilní míra nezaměstanosti Všechny situace a – c jsou možné Žádná z nabídek

16 Otázky Jednou z příčin „dovozu inflace“ je změna nominálního kurzu domácí měny. Jde o zhodnocení nebo znehodnocení tohoto kurzu? Pohybujeme-li se po stabilní krátkodobé Phillipsově křivce zleva doprava, pak: Míra inflace ……………… Míra nezaměstnanosti ……………

17 Příklad statek váha 1991 1992 1993 A 0,1 10 12 15 B 0,2 100 105 120 C
0,7 200 400 600 Základní období je r Cena v Kč za roky 1991 – 1993. Jaké byly indexy CPI v r. 1991, 1992 a 1993? Jaká byla roční míra inflace v r. 1991, 1992, 1993?

18 A konečně grafy… Příčiny inflace, čím jsou vyvolávané…?
Phillipsovy křivky

19 Řešení Vzrostla o 10 % 20 %, lze zjistit i nárůst nom. HDP
Test c) deflátor HDP, c) stabilní míra nezaměstnanosti Zhodnocení kurzu domácí měny Inflace klesá Nezaměstnanost roste Index CPI: 1991: 100, 1992: 173, 1993:249 Inflace: 1991 nelze zjistit, 1992 : 73%, 1993: 43,9%

20 Řešení grafů

21 Literatura: Provazníková, R.-Volejníková, J.: Makroekonomie – cvičebnice (pro základní a středně pokročilý kurz). Slaný, Melandrium 1998 Helísek, M.: Makroekonomie, základní kurz, Melandrium, 2002 Pavelka, T.: Makroekonomie – základní kurz, 2. aktualizované vydání, Vysoká škola ekonomie a managementu, 2007