Investice a čistý vývoz

Prezentace na téma: "Investice a čistý vývoz"— Transkript prezentace:

1 Investice a čistý vývoz
Ing. Petr Sedláček, Ph.D.

2 Investiční funkce Investice jsou nejnestálejší složkou HDP.
Ekonomové studují investice, aby lépe rozuměli fluktuaci produkce zboží a služeb. Investice obsahují Investice firem do fixního kapitálu Investice domácností do bytové výstavby. Investice do zásob Plánované (zásoby v zamyšlené výši ) Neplánované- vznikají z důvodů nepředvídaných změn poptávky (nejsou součástí investiční funkce)

3 Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK)
To co ekonomové rozumějí pod investicemi se v národním účetnictví skrývá pod pojmem Tvorba hrubého kapitálu Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK) (Zahrnují i investice do bytové výstavby) Investice do zásob Pořízení cenností Největší podíl v tvorbě hrubého kapitálu má kapitál fixní.

4 THFK zahrnuje Hmotná aktiva: Nehmotná aktiv:
Pořízení a úbytky hmotných a nehmotných aktiv dlouhodobé spotřeby jejichž cena převažuje stanovenou hranici Hmotná aktiva: Nové investice do budov, staveb, strojů, zařízení, náklady na velké opravy, zdokonalení investičního majetku, změny stavu základního stáda a velká zlepšení půdy. Nehmotná aktiv: Geologický průzkum, software, originály kulturních a uměleckých děl.

5 Vývoj teorií o investicích
Fisher – The Theory of interest (1930) Fisherova teorie tvoří základ neoklasického modelu fixních investic, které se zaměřují na přínosy a náklady spojené s vlastnictvím kapitálových statků. Rozlišuje tokové investice od kapitálu jako stavu Investice jsou reakcí na výběr mezi spotřebou dnes a spotřebou zítra. Úroková sazba je determinována principy „netrpělivosti“ a „investiční příležitostí“

6 Investiční rozhodování je založeno výpočtem výnosové míry nad náklady.
Fisher používá „vnitřní míru výnosu“ Diskontní sazba, která vyrovnává očekávané budoucí toky příjmu z investice s počátečními náklady na investici. C= ∑ Rt /(1+p)t (součet : t= 1 až do ∞) Investice je ekonomicky výhodná, když je interní míra výnosu větší nebo rovna převažující tržní úrokové míře

7 Keneys The General Theory of Employment ,Interest and money (1936)
Klíčovým determinantem investic je mezní efektivnost kapitálu Diskontní sazba, která vyrovnává současnou hodnotu investičních budoucích příjmů s současnými reprodukčními náklady na tuto investici. MEK ovlivňují objektivní a subjektivní faktory Subjektivní faktory utvářejí očekávání v rámci nejistoty. S ohledem na omezené informace, psychologické faktory hrají důležitou roli – davová psychóza, stádní chování, „animal spirits“

8 Akcelerační teorie (Clark)
Investice se budou realizovat, dokud MEK = běžné úrokové sazbě. Keynes též spojil s investicemi 3 druhy rizik: riziko toho, kdo si vypůjčuje, toho kdo půjčuje a inflační riziko. Akcelerační teorie (Clark) Jednoduché modely, kde investiční aktivita představuje proces přizpůsobování směrem k žádoucí velikosti kapitálu.

9 Jorgensonův model(60.léta)
Předpokládá firmy maximalizující zisk a působící v rámci dokonalé konkurence. Neoklasická firma porovnává mezní výnos investice (jako přírůstek budoucí očekávané produkce na základě zvýšení kapitálu) s mezním nákladem (náklad na dodatečnou jednotku kapitálu) – Zavádí kapitálové náklady uživatele (cena investice, míra opotřebení a reálná úroková míra). Investor maximalizující zisk přizpůsobuje velikost svého kapitálu dokud mezní výnos z poslední investice se nerovná nákladů na kapitál uživatele.

10 q teorie (Brainard, Tobin)
Zahrnují očekávání jako kritickou podmínku pro porozumění investic v rámci nejistoty. V úvahu jsou brány též náklady na přizpůsobení a pořízení , které jsou spojeny s investicí. Postkeynesiánské teorie Zdůrazňují především nekvantifikovatelnou nejistotu, která omezuje schopnost investorů tvořit racionálně očekávání. Konvence, stádní chování a „animal spirits“ hrají důležitou roli Formy financování jsou pro investice významné

11 Rozhodování o plánovaných investicích
American Airlines očekává čistý výnos z nového Boeing 757 ve výši 8 mil USD (po odečtení všech nákladů -mzdy, údržba, palivo, potraviny, opotřebení). Jestliže 757 stojí 40 mil USD potom očekávaná míra výnosu bude 20% (8 000/ ). Pokud bud platit za vypůjčené prostředky 10%, bude jim 20% čistý výnos stačit k zaplacení úroků a investici uskuteční, protože očekávaný čistý výnos je vyšší nežli náklad na ni.

12 20 15 10 Ztrátová oblast 5 1 2 3 4 r Plánovaná investice A B C D
Míra čistého očekávaného výnosu v % A 20 B 15 C Hranice očekávané míry výnosu 10 D Ztrátová oblast 5 1 2 3 4 Míra očekávaného výnosu B C r Úroková sazba D Plánovaná investice

13 Reálná úroková míra % I Plánované investiční výdaje mld Kč)

14 Investice bude realizována
pokud očekávaný čistý výnos investice je vyšší nebo roven úrokovému nákladu na investici Re r.P Re je očekávaný čistý výnos investice, r je úroková míra, P je cena investice Vydělíme li očekávaný výnos Re tržní cenou investice P, dostaneme očekávanou míru výnosu re  r Míru výnosu poslední investice nazýváme mezní míra výnosu pe =r

15 Investice závisejí na očekávané míře výnosu a na reálné úrokové sazbě.
Investice jsou tedy funkcí reálné úrokové míry I= I( r ) ( -) Nominální úroková sazba je normální tržní sazba, kterou vidíme v novinách, v bankách, reálná úroková sazba je nominální sazba upravená o inflaci. Příklad: nominální sazba je 8%, inflace 3%, reálná sazba je 5%

16 Posun investiční funkce
Očekávají li podnikatelé vyšší výnos (funkce. např. větší důvěra v budoucnost) dojde k posunu investiční r(%) Nová investiční funkce I2 I1 I

17 Modely investic do fixního kapitálu, bytové výstavby a zásob
Model investic do fixního kapitálu (neoklasický model) 2 druhy firem Výrobní firmy, vyrábějící zboží za pomoci kapitálu, které si pronajmou Firmy, které pronajímají kapitál výrobním firmám Výrobní firmy vyrábějící zboží s pronájmem kapitálu Reálné náklady na pronájem jednotky kapitálu = R/P Reálný výnos z další jednotky kapitálu = MPK Cena pronájmu je určena na trhu s kapitálem, kde R/P je dána fixní nabídkou kapitálu a MPK

18 R/P Nabídka kapitálu MPK poptávka po kapitálu K, kapitálová zásoba

19 Cobb-Douglasova produkční funkce
Y= AKL 1-  MPK = A(L/K) 1-  R/P = A(L/K) 1-  Reálná cena pronájmu kapitálu je determinována: Čím nižší je zásoba kapitálu, tím vyšší je cena jeho pronájmu Čím vyšší je počet zaměstnaných pracovníků, tím vyšší je cena pronájmu Čím kvalitnější je technologie, tím vyšší je cena pronájmu

20 Firmy, které kapitál pronajímají jiným firmám
Výnos z jednotky pronajímaného kapitálu = R/P Náklady na vlastnictví kapitálu: Financování nákupu kapitálu Náklady na financování činí iPK Změna ceny kapitálu během jeho využití - ∆PK Opotřebení kapitálu během pronájmu: dPK Celkové náklady vlastnictví kapitálu iPK - ∆PK + dPK = PK(i- ∆PK /PK + d)

21 Celkové náklady na kapitál = PK (r+d) Reálné náklady na kapitál:
Předpokládejme , že ∆PK /PK se rovná inflaci  protože i- = r (reálný úrok) Celkové náklady na kapitál = PK (r+d) Reálné náklady na kapitál: PK/P ( r + d) Rozhodování o investici: Porovnáváme výnosy a náklady: Reálný zisk na jednotku kapitálu R/P - PK/P ( r + d)  MPK - PK/P ( r + d)

22 IN = funkce čistých investic
K= IN / MPK - PK/P ( r + d) / IN = funkce čistých investic Celková investiční funkce : čisté investice + opotřebení kapitálu I= IN /MPK - PK/P ( r + d) / + dK Model investic do fixního kapitálu ukazuje, Pokud ceny (R,P) a odpisová míra jsou dány, pak investice závisí na reálném úroku r Každá událost, která zvyšuje MPK (technický pokrok atd.) zvyšuje ziskovost investic a posouvá investiční funkci

23 Tobinovo q Řada ekonomů vidí spojitost mezi fluktuacemi v investicích a fluktuacemi na burze. Ceny akcií mají tendenci být vysoké, když existují dobré investiční příležitosti pro firmy, protože to bude znamenat vyšší budoucí příjem akcionářů. Ceny investic tak odrážejí stimul k investování. Tobin navrhl, aby firmy zakládaly svá investiční rozhodnutí na následujícím poměru: q = tržní hodnota kapitálu / reprodukční náklady na kapitál

24 Tržní hodnota kapitálu
Čitatel poměru „q“ je hodnota kapitálu v ekonomice, jak ho určuje burza, jmenovatel je cena kapitálu, jako kdyby byl koupen dnes. Tržní hodnota kapitálu P = Re/(1+r) + .. Re(1+r)n Tobin tvrdil, že čisté investice závisí na q, jestli je větší než 1. Jestliže je větší nežli 1, potom burza oceňuje kapitál firmy více než náklady na jeho reprodukci. V tomto případě mohou manažeři zvýšit tržní hodnotu akcií firmy nákupem dalšího kapitálu.

25 Burza, jako ekonomický indikátor
Výhodou q je , že odráží jak současné tak i budoucí očekávané zisky. Burza, jako ekonomický indikátor Pokles q indikuje pokles optimismu a posun I, klesá AD a snižuje se výroba a zaměstnanost Akcie jsou též součástí bohatství domácností a jejich pokles zmenšuje spotřebu Odráží to i možné špatné zprávy o technologické pokroku a tudíž omezeném ekonomickém růstu. Bubliny na burze akcií

26 Model investic domácností do bytové výstavby
Trh s existujícími byty a domy Determinuje rovnovážnou ceny bytů(domů) Cena bytů (domů) determinuje příliv investic do bytové výstavby Relativní cena nemovitosti PH/P

27 PH/P S PH/P Nabídka nových bytů D Tok nových domů/bytů Stávající byty a domy

28 Důležitou determinantou je též reálná úroková sazba (hypotéka)
Posun poptávky po bytech (mění cenu a tudíž investice) v důsledku: Konjunktury Příliv imigrace Nárůst populace Důležitou determinantou je též reálná úroková sazba (hypotéka) Hypotéka závisí na úrokové míře a výši příjmu (Obvykle měsíční splátky nesmí přesáhnout 28% příjmu)

29 Domácnost s příjmem 30 000 USD, hypotéka na 30 let, 28% limit
Úrok Max. výše půjčky 5% USD 6% USD 7% USD 8% USD 10% USD 11% USD 12% USD Zvýšení úroku z 8% na 10% snižuje půjčku o 16% !

30 Model investic do zásob
Zanedbatelný podíl na AD (cca 1%) Kolísají a jsou významné pro hospodářský cyklus Proč mít zásoby Časový nesoulad mezi výrobou a prodejem, Nejistota Charakter výroby Zásoby jsou proporcionální produktu (Jednoduchý model akcelerace) I = ∆Y Vyšší úroky zvyšují náklady na udržování zásob

31 Jsou různé důvody, které způsobují posun investiční křivky
Závěr: Všechny 3 složky investic jsou tedy klesající funkcí reálné úrokové sazby a tedy platí I = I (r ) Jsou různé důvody, které způsobují posun investiční křivky Zlepšení technologie (růst MPK) zvyšuje investice do fixního kapitálu Zvýšení populace zvyšuje poptávku po bydlení a zvyšuje residenční investice Změny daní, hospodářské politiky též mají dopad na posun investiční funkce

32 Determinanty investic v ČR
Finanční omezení Neoklasické modely předpokládaly, že firma, která má zájem realizovat investice finanční zdroje vždy získá. Bankovní krize „Credit crunche“ Rozhodnutí o investicích závisí na současném cash flow a ne na očekávaných výnosech. Determinanty investic v ČR

33 Tržní rovnováha ( v uzavřené ekonomice) a trh zapůjčitelných fondů
Propojíme trh zboží a služeb a finanční trh Rovnováha na trhu zboží a služeb Y= C+I+G

34 Trh zapůjčitelných fondů ( v uzavřené ekonomice)
Nabídka a poptávka po zapůjčitelných fondech Y-C-G = I Y-C-G = národní úspory (Yd-C) = (Y-T-C) = S = soukromé úspory T-G = veřejné úspory (Y-T-C) + (T-G) = I  I = S + (T-G) Národní úspory = investice (domácí) Toky plynoucí na finanční trhy(národní úspory) se musí rovnat odlivu z těchto trhů (investicím)

35 V rovnováze, domácnosti si přejí uspořit takové množství,
které chtějí firmy investovat. Množství zapůjčitelných fondů dodávaných = poptávaných (veřejné rozpočty jsou v rovnováze) r reálná úroková sazba S r0 I I,S (mld Kč)

36 Dopad veřejných rozpočtů
Zvýšení vládních nákupů (které není doprovázeno zvýšením daní) na trhu zboží a služeb Zvýší se poptávka po zboží a službách Protože výroba je fixována úrovní výrobních faktorů musí se snížit jiná část poptávky: Y-T je nezměněn, je i C nezměněn Sníží se investice – vytěsnění investic

37 Příklad válka a úrokové sazby s UK 1730-1920
Zvýšení vládních nákupů (které není doprovázeno zvýšením daní) na trhu zapůjčitelných fondů Vláda nákupy financuje vypůjčením si - tzn. snížením veřejných úspor. Sníží se národní úspory To vyvolá růst úrokové sazby V důsledku růstu úrokových sazeb dojde ke snížení investic, ale ne o celý schodek, protože růst sazeb vyvolá i určité zvýšení soukromých úspor Příklad válka a úrokové sazby s UK Reaganova politika (v 80.letech)

38 Schodek veřejných rozpočtů snižuje nabídku zapůjčitelných fondů
T-G < 0 S + (T-G) r S r2 r1 I I ( r ) I= S + (T-G)

39 Přebytek veřejných rozpočtů T-G >
Přebytek veřejných rozpočtů zvýší nabídku zapůjčitelných fondů Poklesne úroková míra Dojde ke zvýšení investic, ale ne o celý přebytek, protože pokles úrokové míry vyvolá určité snížení soukromých úspor. Rovnováha se opět musí rovnat I = S + (T-G)

40 T-G > 0 S r S + (T-G) r1 r2 I I ( r )
Přebytek veřejných rozpočtů zvyšuje nabídku zapůjčitelných fondů T-G > 0 S r S + (T-G) r1 r2 I I ( r ) I= S+ (T-G)

41 Změny v investiční poptávce
r S + (T-G) r2 r1 I2 I1 mld Kč

42 Trh zapůjčitelných fondů v otevřené ekonomice Zahraniční investice a čistý vývoz
Předpoklady Domácí a zahraniční aktiva jsou dokonalými substituty Dokonalá mobilita kapitálu Domácí úroková míra se musí rovnat světové úrokové míře Úroková arbitráž

43 Mezinárodní toky kapitálu a obchodní bilance
Y= C + I + G + NX NX = Y- (C+I+ G) V otevřené ekonomice se domácí výdaje nemusí rovnat vyrobenému domácímu zboží a službám Čisté zahraniční investice a obchodní bilance Y= C+I+G+ NX Y-C-G= I + NX Y-C-G = národní úspory

44 Y-T-C + (T-G) = I + NX Y-T– C = S (soukromé úspory) T-G = veřejné úspory S + (T-G) = I + NX S*- celkové národní úspory = S + (T-G) S*-I = NX S*-I = čisté zahraniční investice Čistá částka,kterou domácí rezidenti půjčují za hranice NX = čistý export Mezinárodní toky financí a zboží a služeb jsou dvě strany „téže mince“.

45 ČR (% podíly HDP) 1997 1998 1999 2000 2001 NX -6,0 -1,4 -1,5 -3,7 -3,0
I 32,6 30,2 27,9 29,7 30,7 (G-T) Deficit + +1,3 +1,6 +0,6 +3,1 S 27.9 30,4 27,0 29,1 30,8

46 Úspory a investice v malé otevřené ekonomice
Kapitálová mobilita a světová úroková sazba Pokud neexistují překážky pro mezinárodní pohyb kapitálu a pokud jsou domácí a zahraniční aktiva dokonalými substituty, domácí úroková míra se přizpůsobí světové. r = rw Mechanismus přizpůsobení se nazývá úroková arbitráž Malá ekonomika musí světovou úrokovou sazbu převzít To má ale dopad na investice a úspory. NX = S - I (rw)

47 Domácí úroková míra je původně vyšší nežli světová
(%) S + (T-G) rd rw I I,S, (mld Kč) If = čistý dovoz kapitálu = čistý dovoz zboží a služeb NX

48 Čistý dovoz kapitálu vyvolá stejně velký čistý dovoz zboží a služeb
Země, jejíž domácí úroková míra by byla vyšší než světová, se stává čistým dovozcem kapitálu Čistý dovoz kapitálu vyvolá stejně velký čistý dovoz zboží a služeb -If= - NX Větší poptávka po domácí měně vyvolá apreciaci a to zdraží domácí export a zlevní import. Česko, Maďarsko, Jižní Korea

49 Domácí úroková míra je původně nižší nežli světová
S + (T-G) rw rd I mld Kč If = NX

50 Země, jejíž domácí úroková míra by byla nižší nežli světová se stává čistým vývozcem kapitálu, který bude udržovat domácí a světovou úrokovou sazbu na stejné úrovni. Čistý vývoz kapitálu vyvolá stejně velký čistý vývoz zboží a služeb. (If) S*-I = NX Japonsko

51 S*-I = NX Obchodní přebytek
Čistý kapitálový odliv (čisté zahraniční investice) se vždy rovná čistému vývozu (obchodní bilanci) S*-I = NX S*-I, NX pozitivní, máme obchodní přebytek, půjčujeme světu (I- S*); - NX negativní, obchodní deficit, jsme čistí dlužníci (půjčujeme si) Obchodní přebytek Export > Import NX > O Y> C+I+G S > I Čistý kapitálový odliv > 0

52 Fiskální politika a bilance zahraničního obchodu
Předpokládejme, že ekonomika je na začátku s vyrovnaným zahraničním obchodem, domácí a světové úrokové sazby jsou stejné, I=S*. Vláda zvýší výdaje : Vznikne schodek veřejných rozpočtů (nebo se prohloubí) Sníží se úspory S* = S + (T-G) Investice zůstanou stejné (nemění se rw).Proto úspory poklesnou pod hodnotu investic a tato část musí být nyní financována půjčkami ze zahraničí.

53 r S2 + (T-G) + S1 rd=rw NX I I,S mld Kč
2. Ale když fiskální expanze sníží úspory r S2 + (T-G) + S1 rd=rw 1. Ekonomika začíná s vyrovnaným NX NX I 3. Výsledkem je obchodní deficit I,S mld Kč

54 Zvýšení rozpočtového schodku v zemi, která je dovozcem kapitálu
S+(T-G) S r=rw (I-S) mld Kč (I-S) + (G-T)

55 r S + (T-G) rw I2 I1 I,S, 1. Zvýšení investiční poptávky NX
2. Vede k obchodnímu deficitu rw I2 I1 I,S,

56 Příklad Německa Západní Německo bylo vývozcem kapitálu v 80. letech
Po sjednocení v r. 90 byly potřeba velké investice (investiční příležitosti rostly) V důsledku růstu schodků veřejných rozpočtu docházelo ke snížení úspor Německo se stalo dovozcem kapitálu a též se běžný účet dostal do schodu viz grafické vysvětlení

57 Německo – původně vyšší úspory nežli investice
Německo – původně vyšší úspory nežli investice. Následně vyšší investice nežli úspory S+ (T-G)2 S + (T-G)1 rw I2 I1 nové NX=If –původní

58