Stěžejní funkce MS Excel 2007/2010, jejich ovládání a možnosti využití

Prezentace na téma: "Stěžejní funkce MS Excel 2007/2010, jejich ovládání a možnosti využití"— Transkript prezentace:

1 Stěžejní funkce MS Excel 2007/2010, jejich ovládání a možnosti využití

2 Základní orientace v aplikaci
operace s tabulkami a jejich obsahem buňky uspořádané do sloupců a řádků s alfabetickým, resp. numerickým značením dokument aplikace sestává z tzv. listů, jejichž obsah lze stavět do vzájemných souvislostí

3 Vkládání obsahu do buňky
dvojité poklepání myší na buňku, ukončení vkládání obsahu stisknutím ENTER možnost editace viditelné velikosti buňky tahem myší

4 Vkládání obsahu do buňky

5 Výběr buňky možnost označení celého sloupce/řádku kliknutím na jeho značení po levém, resp. horním okraji dané oblasti buněk označit vše -> kliknutí na průsečík značení sloupců/řádků vlevo nahoře

6 Výběr buňky – označit vše

7 Výběr vzájemně nesousedících polí
stisknout a podržet Ctrl, přitom kliknout na požadované buňky

8 Výběr vzájemně nesousedících polí

9 Formátování buněk editace formátu (písmo, ohraničení tabulky, barva pozadí, …) kliknutím pravým tlačítkem myši na vybrané pole, dále volba Formát buněk předpřipravené šablony k převzetí pomocí volby Automatický formát -> také možnost výběru jen dílčích prvků šablony

10 Formátování buněk

11 Zápis vzorce výpočetní operace mezi obsahy buněk
využití v účetnictví, informačních službách,… zápis vzorce do buňky po dvojitém poklepání nebo do horního řádku pod ovládacími lištami, kde je vždy souběžně vyjádřena hodnota označené buňky

12 Zápis vzorce

13 Výběr funkce ze seznamu
poklepání na ikonu fx, dále výběr požadované funkce z nabídky u každé funkce vysvětlující komentář

14 Výběr funkce ze seznamu

15 Struktura vzorce vzorec pro funkce vždy začíná znamínkem =
může obsahovat konstanty (číselná vyjádření hodnot) i proměnné (např. odkaz na jinou buňku; při změně hodnot vzorce bude výsledek automaticky přepočítán)

16 Základní matematické operace – sčítání, příklad
do buňky A1 vepíšeme hodnotu 10, do buňky B1 hodnotu 5 do libovolného prázdného pole, např. C1, umístíme součtový vzorec, v tomto případě =A1+B1 po stisknutí ENTER se v buňce C1 objeví výsledek, tedy 15

17 Základní matematické operace – sčítání, příklad

18 Základní matematické operace
obohatíme předchozí vzorec o konstantu, např. =A1+B1-12 po stisknutí ENTER se v buňce C1 zobrazí aktualizovaný výsledek

19 Základní matematické operace

20 Funkce SUMA sčítat lze i celé sloupce/řádky
pro součet hodnot všech prvků tabulky např. tabulka o velikosti A1 … A8 (svisle), resp. A1 … D1 (vodorovně) -> vzorec =SUMA(A1:D8)

21 Funkce SUMA

22 Další matematické funkce
Průměr hodnot vypočítá aritmetický průměr hodnot vybraných prvků. Počet hodnot spočítá hodnoty (jakkoliv vyplněná pole) ve vybrané oblasti. Počet čísel spočítá číselné hodnoty ve vybrané oblasti. Maximum zobrazí nejvyšší hodnotu ve vybrané oblasti. Minimum zobrazí nejnižší hodnotu ve vybrané oblasti.

23 Funkce KDYŽ logická funkce vyžadující zadání podmínky (toho, podle čeho Excel pozná, zda bude podstatou výsledku ANO, či NE), a dvojí odpovědi (toho, co se zobrazí v případě pravdy, respektive nepravdy)

24 Funkce KDYŽ - příklad požadujeme, aby hodnota v buňce A1 byla menší než hodnota v poli B1 do buňky A1 vepíšeme hodnotu 5, do B1 hodnotu 7 vzorec =KDYŽ(A1<B1;“vyhovuje“;“nevyhovuje“) prvním prvkem v závorce je logická podmínka, dále výstup pro pravdu a nepravdu

25 Funkce KDYŽ - příklad

26 Absolutní odkaz využití v situacích, když chceme aplikovat z funkčního hlediska stejný vzorec na více buněk pod sebou či vedle sebe zadáme-li do buňky B1 (=A1), tedy tzv. relativní odkaz na obsah jiného pole, v případě zkopírování vzorce do buňky B2 se odkaz automaticky změní na (=A2) mezi relativním a absolutním odkazem přepínáme klávesou F4 -> automatické přidání znaku $ na rozdíl od relativního odkazu se podoba absolutního odkazu v buňce nezmění možno vytvořit částečně absolutní odkaz (svisle či vodorovně)

27 Absolutní odkaz