Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
1
Statistické přejímky srovnáváním a měřením
(řada ČSN ISO 2859 a ČSN ISO 3951) ÚVOD
2
statistickou přejímkou
1 Rozdíl mezi statistickou regulací a statistickou přejímkou Dva základní metodické nástroje systému TQM: statistická regulace, statistická přejímka. Cíl: statistické regulace: nastolit a udržet výrobní proces na stabilní a žádoucí úrovni (nástroj pro detekci zvláštních příčin a prevenci), statistické přejímky: chránit odběratele proti hrozbě zhoršení jakosti dávek, předkládaných ke kontrole dodavatelem (obranný nástroj). Pravděpodobnostní základ: rozhodovací postupy založené na testování statistických hypotéz.
3
Charakter výběru: u statistické regulace: tzv. logická podskupina (obvykle výběr zahrnující kusy vyrobené bezprostředně před odběrem), u statistických přejímek: náhodný výběr odebraný z kontrolované dávky a reprezentativní pro tuto dávku.
4
Statistická přejímka má
předem známou účinnost kontroly a tím poskytuje jak dodavateli, tak odběrateli předem dohodnuté záruky jakosti. Statistická přejímka dává odběrateli možnost snížit rozsahy náhodných výběrů (při soustavném vedení záznamů o výsledcích provedených kontrol a jejich předepsané analýze) a případně přejít z kontroly každé dávky ze série dávek od téhož dodavatele na tzv. občasnou přejímku pouze některých dávek, při předepsané frekvenci takové kontroly dávek, případně přejít z přejímky srovnáváním na přejímku měřením, vyžadující nižší rozsahy výběrů.
5
3 Oblast použití statistických přejímek
všude, kde je stoprocentní kontrola nákladná (finančně i časově), ve vstupní kontrole, v mezioperační kontrole v propojení s SPC (včetně výroby na pase), ve výstupní kontrole, kde často zabezpečuje požadavky odběratele.
6
4 Charakterizace statistických přejímek
Při statistické přejímce srovnáváním: výrobky pouze třídíme na shodné a neshodné, kritériem pro přijetí nebo nepřijetí dávky je počet d neshodných zjištěný ve výběru předepsaného rozsahu: dávka se zamítá, je-li d > Ac, dávka se přijímá, je-li d Ac; rozsah výběru n a přejímací číslo Ac tvoří přejímací plán; · uvažují se dvě míry jakosti dávky: procento neshodných výrobků v dávce a počet neshod na 100 jednotek; míra jakosti dávky musí být určena předem.
7
Při statistické přejímce měřením:
pracujeme přímo s naměřenými hodnotami sledovaného znaku, pomocí nich se stanoví číselné hodnoty ukazatelů jakosti QU a QL, které jsou funkcemi (statistikami) výběrových charakteristik vypočtených z výběru (výběrový průměr, výběrová směrodatná odchylka, výběrové rozpětí) a mezních hodnot LSL a / nebo USL, daných specifikací.; kritériem pro přijetí nebo zamítnutí dávky je výsledek porovnání hodnoty vypočteného ukazatele QU a / nebo QL s přejímacím číslem k, daným přejímacím plánem společně s rozsahem výběru n. Např. při předpisu obou mezních hodnot se dávka přijímá, je-li současně QL k a QU k a dávka se zamítá, je-li QL < k a / nebo QU < k (stačí splnění jedné z obou nerovností);
8
rozsah výběru n a přejímací číslo k tvoří přejímací plán;
uvažuje se jediná míra jakosti: procento neshodných v dávce; u přejímky měřením musí být pro každý znak jakosti předepsán samostatný přejímací plán; přejímka měřením poskytuje stejnou účinnost jako přejímka srovnáváním při podstatně nižším rozsahu výběru; při přejímce měřením může dojít k zamítnutí dávky i když ve výběru není zjištěn ani jeden neshodný výrobek !
9
5 Volba mezi přejímkou srovnáváním a přejímkou měřením
Při volbě typu přejímky nutno přihlédnout k těmto bodům: přejímka srovnáváním je jednodušší a tedy snadněji pochopitelná, přejímka měřením vyžaduje podstatně nižší rozsahy výběrů (nejnižší rozsahy výběrů se vyžadují při přejímce měřením při známé směrodatné odchylce), přejímka měřením poskytuje přesnější a podrobnější informaci a ukazuje, jak vlastně je výrobek dobrý a vytrácí-li se jakost, dává varování, přejímka měřením je jedinou možnou objektivní formou přejímky, jedná-li se o destruktivní zkoušky, nákladné zkoušky (finančně či časově), zkoušení materiálů sypkých, kapalných, pastovitých, případně plynů apod., přejímka měřením je zvláště výhodná v kombinaci s SPC měřením, přejímka měřením předpokládá, že sledovaný znak jakosti má normální rozdělení (nutno ověřit alespoň grafickým testem dobré shody).
10
operativní charakteristika (OC)
6 Účinnost přejímacího plánu - operativní charakteristika (OC) OC - základní pojem pro porozumění principu statistických přejímek; účinnost kontroly je vyjádřena křivkou OC, která pro daný přejímací plán udává pravděpodobnost přijeti dávky jako funkci úrovně jakosti dávky; na svislé ose se u OC křivky nanáší procento neshodných v_dávce (nikoliv ve výběru) a na svislé ose buď pravděpodobnost přijetí dávky s danou jakostí nebo 100 násobek této pravděpodobnosti tj. očekávané procento přijatých dávek.
11
Z průběhů OC křivek na následujících obrázcích je patrné např.:
že při konstantním rozsahu výběru znamená zvýšení přejímacího čísla zmírnění účinnosti kontroly, s jakou pravděpodobností přijetí dávky určité jakosti (předem neznámé) musíme počítat při použití určitého přejímacího plánu (ten by měl být stanoven tak, aby respektoval naše požadavky na jakost dávky), že průběhy OC křivek pro přejímací čísla Ac = 0 jsou odlišné od průběhů OC křivek pro přejímací čísla Ac 1, že průběhy OC křivek jsou tím přísnější (strmější), čím při pevném přejímacím číslu roste rozsah výběru.
12
Obrázek 6.1 - Operativní charakteristiky přejímacích plán
(n, Ac = 0) pro n = 100, 200, a 500
13
Obrázek 6.2 - Operativní charakteristiky přejímacích plánů
(n, Ac = 1) pro n = 100, 200, a 500
14
Obrázek 6.3 - Operativní charakteristiky přejímacích plánů
(n, Ac = 2) pro n = 100, 200, a 500
15
7 Typy záruk jakosti dávky, riziko dodavatele
a riziko odběratele Na OC křivce se obvykle soustřeďujeme na dvě oblasti : na oblast velmi nízkých hodnot procenta neshodných výrobků v dávkách, které jsme ochotni přijímat s velmi vysokou pravděpodobností, na oblast vyšších hodnot procenta neshodných výrobků v dávkách, které chceme s velmi vysokou pravděpodobností zamítat. Statistická přejímka je rozhodovacím postupem (testem statistické hypotézy) a tedy musíme počítat s rizikem omylu, že na základě výsledku kontroly: nebudou přijaty dávky s velmi nízkým procentem neshodných (přípustným procentem neshodných); to je riziko dodavatele; budou přijaty dávky s neúnosně vysokým procentem neshodných (nepřípustným procentem neshodných); to je riziko odběratele.
16
Obrázek 7.1 - Operativní charakteristika s body rizika
dodavatele a odběratele
17
Přednosti statistických přejímek oproti jiným výběrovým přejímkám:
záruky jakosti dávky včetně rizik jsou známy předem oběma stranám, přejímací plány možno určit přímo z tabulek systémů přejímacích plánů na základě volby typu a úrovně těchto záruk jakosti. Systémy přejímacích plánů: při kontrole srovnáváním: ISO (kontrola každé dávky v sérii) , ISO (kontrola izolovaných dávek) , ISO (občasná přejímka), ISO (posouzení stanovených úrovní jakosti) , ISO 8422 (přejímka postupným výběrem), při kontrole měřením: ISO 3951 (kontrola každé dávky v sérii), ISO 8423 (přejímka postupným výběrem).
18
Všechny uvedené normy ISO jsou založeny na požadavku hodnoty AQL (acceptable quality limit), která je definována takto: přípustná úroveň jakosti (AQL): úroveň jakosti dávek od téhož dodavatele která pro účely statistické přejímky je mezní přijatelnou hodnotou průměrného procenta neshodných jednotek v dávkách, tvořících sérii. Dávky s úrovní jakosti AQL (nebo lepší jakostí) jsou přijímány s vysokou pravděpodobností (v průměru 0,95). AQL nesmí být zaměňována s dosahovanou úrovní výrobního procesu. Naopak, průměrná úroveň výrobního procesu má být vždy výrazně nižší než požadovaná úroveň AQL, aby se předešlo nadměrnému zamítání dávek odběratelem. PŘEDEPSÁNÍ URČITÉ HODNOTY AQL NESMÍ VÉST K ZÁVĚRU, ŽE DODAVATEL MÁ PRÁVO VĚDOMĚ DODÁVAT NĚJAKÉ NESHODNÉ VÝROBKY. Úroveň AQL nelze volit libovolně, v tabulkách jsou předepsány tzv. preferované hodnoty AQL; v praxi nutno použít jen ty.
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.