 Nezájem uživatele o přenos dat, místo jejich uchování a zacházení s nimi.  Odhmotnění obsahu od fyzické struktury informačních sítí  Delokalizace.

Prezentace na téma: " Nezájem uživatele o přenos dat, místo jejich uchování a zacházení s nimi.  Odhmotnění obsahu od fyzické struktury informačních sítí  Delokalizace."— Transkript prezentace:

1

2  Nezájem uživatele o přenos dat, místo jejich uchování a zacházení s nimi.  Odhmotnění obsahu od fyzické struktury informačních sítí  Delokalizace společenských vztahů  problém aplikace a vynutitelnosti práva. ( První dodatek k Ústavě Spojených Států Amerických: “ Kongres nesmí vydávat zákony zavádějící nějaké náboženství nebo zákony, které by zakazovaly svobodné vyznávání nějakého náboženství; právě tak nesmí vydávat zákony omezující svobodu slova nebo tisku, právo lidu pokojně se shromažďovat a právo podávat státním orgánům žádosti o nápravu křivd.”)  svoboda uživatele (neomezenost hranicemi) v manipulaci s daty © JUDr. Jan Kolouch, Ph.D.

3  Infrastructure-as-a-Service (IaaS). Infrastruktura jako služba zavazuje poskytovatele poskytnout infrastrukturu (hardware) jiným uživatelům (typickým příkladem IaaS je virtualizace). V případech IaaS uživatel běžně platí za to, co využívá. Tento systém je také nazýván „utility computing“. Typickými příklady IaaS jsou Amazon WS, Rackspace, Microsoft Azure, aj.  Platform-as-a-Service (PaaS). Platforma jako služba je také nazývána „ cloudware “ a poskytuje uživateli „computing platform“ (v podobě jak hardwarové architektury, tak softwaru – v rámci této služby je možné kombinovat, modifikovat a vyvýjet software, respektive aplikace) a „solution stack“. Jako příklady PaaS je možné uvést Google App Engine nebo Force.com.  Software-as-a-Service (SaaS). Software jako služba je vlastně způsobem poskytování aplikace uživateli. Aplikace je zpravidla licencována a uživatelé si tak „kupují“ přístup k aplikaci, nikoli aplikaci jako dílo. Příkladem jsou např. Google Apps. Nejčastějšími příklady SaaS aplikací jsou: desktop as a service, business proces as a service, communication as a service, aj. Podle způsobu, jakým je Cloud computing Podle způsobu, jakým je Cloud computing poskytován je možné rozeznat následující cloudy:  Veřejný cloud.  Privátní (soukromý) cloud  Hybridní cloud © JUDr. Jan Kolouch, Ph.D.

4

5 Kyberprostor je virtuální realitou, nemající konec ani začátek. © JUDr. Jan Kolouch, Ph.D. GB - ochrana před terorismem HRANICE V INTERNETU.

6  Výrazná snaha zejména EU, v oblasti CComp, jejímž cílem je rekodifikace zákonů sloužících k ochraně a ukládání dat. Současné zákony jsou v moderním pojetí ICT zastaralé a nemohou sloužit jako účinný nástroj na eliminaci problémů spojených s CComp.  Akční plán Komise Digitální agenda pro Evropu.  Obecně je možné konstatovat, že na kyberprostor a veškeré aplikace, jakož i další služby, je možné aplikovat standardní kriteria, která jsou uplatňována v návaznosti na skutečnou fyzickou lokalizaci dat či informací. Druhou možností je vytvoření nových kriterií, pro aplikaci principu místní působnosti (jedná o virtuální lokalizaci právních vztahů ).  Roviny:  Veřejnoprávní  soukromoprávní © JUDr. Jan Kolouch, Ph.D.

7 © JUDr. Jan Kolouch, Ph. D

8 1. Aniž jsou dotčeny články 5 a 7, smlouva uzavřená fyzickou osobou za účelem, který se netýká její profesionální nebo podnikatelské činnosti (dále jen „spotřebitel“ ), s jinou osobou, 4.7.2008 CS Úřední věstník Evropské unie L 177/11 která jedná v rámci výkonu své profesionální nebo podnikatelské činnosti (dále jen „obchodník“ ), se řídí právem země, v níž má spotřebitel obvyklé bydliště, pokud: a) obchodník provozuje svou profesionální nebo podnikatelskou činnost v zemi, kde má spotřebitel své obvyklé bydliště, nebo b) se jakýmkoli způsobem taková činnost na tuto zemi nebo na několik zemí včetně této země zaměřuje a smlouva spadá do rozsahu této činnosti. 2. Bez ohledu na odstavec 1 si mohou strany zvolit v souladu s článkem 3 právo rozhodné pro smlouvu, která splňuje podmínky odstavce 1. V důsledku této volby však nesmí být spotřebitel zbaven ochrany, kterou mu poskytují ustanovení právního řádu, od nichž se nelze smluvně odchýlit, a jež by se v případě neexistence volby práva na základě odstavce 1 jinak

9

10 Př. Podle zákona 127/2005 Sb., nemáme právo do provozu zasahovat bez žádosti od Policie ČR. Já nemám právo tento incident řešit a odpojit našeho zákazníka. Není mojí povinností řešit narušení bezpečnosti mého zákazníka, zde je asi potřeba rozlišit, jestli se bavíme o poskytování připojení nebo o poskytování služby. Povinnost ISP:  poskytovat službu.  technicky a organizačně zajistit bezpečnost poskytované služby s ohledem na ochranu osobních údajů fyzických osob.  informovat dotčené účastníky o specifickém riziku porušení bezpečnosti sítě. © JUDr. Jan Kolouch, Ph. D

11 Druhy poskytovatelů služeb dle zák. č. 480/2004 Sb.: 1. Poskytovatel služeb spočívající v přenosu informací poskytnutých uživatelem (angl. Mere Conduit nebo Access Provider). De facto se jedná o:  Operátory elektronických komunikací,  ostatní operátory fyzických linek a  operátory logických linek. 2. Poskytovatele služeb spočívajících v automatickém meziukládání informací poskytnutých uživatelem (tzv. caching). 3. Poskytovatele služeb spočívajících v ukládání informací poskytnutých uživatelem (tzv. storage nebo hosting). © JUDr. Jan Kolouch, Ph. D

12 1. Poskytovatele nelze činit odpovědného za kvalitu informace (kterou mu nelze přičíst), a to i v případě, že si je vědom protiprávnosti přenášené informace. Operátoři elektronických komunikací, mají povinnosti dle zákona č. 127/2005 Sb. Dle čl. 12 směrnice č. 2000/31/ES je dána možnost členským státům nařídit Providerovi, aby přerušil poskytování služeb, skrze něž dochází ke komunikaci protiprávních informací. 2. Poskytovatelé cachingu nejsou zbaveni odpovědnosti za kvalitu informací, pokud dojde z jejich strany k porušení standardních či smluvených technických podmínek cachingu. 3. Situace je nejsložitější. Dochází k uplatnění zmíněné směrnice (viz § 5 zák. č. 480/2004 Sb.). V tomto ustanovení je dána podmínka alespoň nevědomé nedbalosti Providera ve vztahu k protiprávnímu obsahu informace u něj uložené. Zákonodárce však neukládá Providerům povinnost aktivně vyhledávat protiprávní informace uživatelů (neboť by v mnohých případech šlo de facto o zásah do základních práv a svobod zaručených ústavním zákonem č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod - např. čl. 13). © JUDr. Jan Kolouch, Ph. D.

13

14 Do současnosti byly podepsány miliony Ccomp smluv. Důraz by měl být kladen na popis plnění, které uživatel očekává, rychlost a dosažitelnost takového plnění, než na fyzickou podstatu. Je třeba přesně a jasně vymezit práva a povinnosti jednotlivých stran (poskytovatel a uživatel) ve smlouvě. Je vhodné do smlouvy včlenit některé z následujících ustanovení :  Právo být neprodleně informován o výpadcích služby.  Právo mít přístup k systémovým informacím a logům, ze kterých je možné zjistit aktuální lokaci vlastních dat a přístupů k nim.  Právo provést (provádět) penetrační test – za účelem ověření zabezpečení ICT poskytovatele.  Právo žádat provedení bezpečnostního auditu ICT poskytovatele CComp.  Právo obdržet kopi bezpečnostního auditu.  Vyžadovat certifikaci ISO (např. 27001 či 22307). © JUDr. Jan Kolouch, Ph.D.

15 © JUDr. Jan Kolouch, Ph. D

16 Každý by se měl chovat tak, aby nedocházelo k porušování práv jiných (§ 415 občanského zákoníku - k aždý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí. ) a k případným újmám na jejich právech. § 420 (1) Každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti. (2) Škoda je způsobena právnickou osobou anebo fyzickou osobou, když byla způsobena při jejich činnosti těmi, které k této činnosti použili. Tyto osoby samy za škodu takto způsobenou podle tohoto zákona neodpovídají; jejich odpovědnost podle pracovněprávních předpisů není tím dotčena. (3) Odpovědnosti se zprostí ten, kdo prokáže, že škodu nezavinil. © JUDr. Jan Kolouch, Ph. D

17

18 Celou oblast přístupu k datům z pohledu LEA je možné rozdělit do podsekcí: 1. Přístup k datům v rámci jursdikce LEA (LEA má právo vyhledat, shromáždit a zajistit důkazy v elektronické podobě – čl. 14 Úmluvy ). 2. Data v cloudu jsou umístěna v zahraničí (LEA – má možnost požádat o pomoc LEA v zemi ve které se nacházejí servery cloudu – čl. 31 Úmluvy ). 3. Přímý přístup k informacím uloženým v zahraničí [přeshraniční přístup k datům uloženým v zahraničí bez kontaktování příslušných zahraničních autorit (LEA), nebo ISP. Typicky se jedná o veřejně přístupná data. V tomto případě může LEA využít čl. 32 b), nebo čl. 19 odst. 2 Úmluvy ]. 4. Přístup k datům na základě spolupráce s ISP nebo poskytovateli služeb CComp. © JUDr. Jan Kolouch, Ph. D

19  „ Balance “ mezi absolutní anarchií a diktaturou  Aplikace zdravého rozumu  Interenet jako Mega Cloud  Licence  Uživatelé (pr. subjektivita) „Důvěřuj, „Důvěřuj, ale prověřuj.“ „Přežije jen paranoik.“ paranoik.“ © JUDr. Jan Kolouch, Ph.D.

20 © JUDr. Jan Kolouch, Ph. D

21

22 © JUDr. Jan Kolouch, Ph.D.