1 Může sociální politika pomoci ovlivnit rodinné chování ? (poznámky k obtížné otázce) Tomáš Sirovátka Prezentace je výstupem projektu MPSV č. 1J 051/05-DP2.

Prezentace na téma: "1 Může sociální politika pomoci ovlivnit rodinné chování ? (poznámky k obtížné otázce) Tomáš Sirovátka Prezentace je výstupem projektu MPSV č. 1J 051/05-DP2."— Transkript prezentace:

1 1 Může sociální politika pomoci ovlivnit rodinné chování ? (poznámky k obtížné otázce) Tomáš Sirovátka Prezentace je výstupem projektu MPSV č. 1J 051/05-DP2 "Rodina, zaměstnání, vzdělání"

2 2 Obsah: 1. Proměny rodinného chování jako výzva pro sociální politiku 2. Komplexnost faktorů ovlivňujících rodinné chování 3. Role a možnosti veřejných politik

3 3 1. Proměny rodinného chování jako výzva pro sociální politiku •pokles celkové hrubé míry fertility ve dvou fázích: - mezi lety 1960 až 1980 to byl pro 21 zemí OECD pokles z 2.9 na 1.9 dítěte na ženu ve věku 15-44 let (Castles 2003); - v devadesátých letech minulého století : a. Pokles fertility pokračoval : •nízká fertilita (mezi úrovní náhrady populace a mírou 1.5) •velmi nízká fertilita (mezi 1.3 a 1.5) je ve většině kontinentálních zemí •nejnižší nízká fertilita (méně než 1.3), je v zemích jižní Evropy a v několika post-komunistických zemích - jako je Česká republika. Mc Donald (2000a) : může nastat v případech nejnižší fertility pokles populace asi o jednu polovinu během každé jedné generace (tj. zhruba za 30 let)

4 4

5 5 Výzvy pro sociální politiku - rozšíření Lisabonské strategie? •Může být dosaženo vyšší úrovně zaměstnanosti žen (Lisabon) - společně s relativně uspokojivou a tedy vyšší mírou fertility ? •Může v tomto směru sehrát veřejná a sociální politika pozitivní roli ?

6 6 2. Komplexnost faktorů ovlivňujících rodinné chování •Problém identifikace kauzálního modelu: –koincidence kulturních, strukturálních a institucionálních vlivů. –jJejich působení je zprostředkováno relativně komplexními a složitými mechanismy –jak na mikro-sociální, tak i na makro-sociální úrovni. •Přístupy: - model racionální volby (Easterlin 1976, Becker 1991) - tzv. „kulturní teorie“ a teze o „sobeckosti“ (selfishness hypothesis) (van de Kaa 1987, Beck 1992, 1999, Beck a Gernsheim 1999), podobně Hakim (2000,2003) - "strukturální teorie” Esping-Andersen (2002) : přímé náklady spojené s dětmi, obtíže, jež pro ženy vyplývají při koordinaci zaměstnání a pečovatelských závazků a konečně obtížnost životního startu mladých lidí; - role institucí: teorie inkoherence (McDonald 2000a, 2000b).

7 7 •3. Role a možnosti veřejných politik Působení veřejné politiky je formováno a zprostředkováno komplexním způsobem: - makrosociálními procesy - formami privátního života domácností. Politiky působí spíš jako celek, v různých směrech a sférách: jako „institucionální filtry“ - filtrují strukturální a normativní sociální tlaky - kanalizují/filtrují záměry jednání lidí při utváření a realizaci životních plánů, včetně forem rodinného a pracovního života. Nepřímé, omezené, ale přesto transparentní dopady politik.

8 8 Schéma : Model působení veřejné - rodinné politiky

9 9 Schéma : Model působení veřejné - rodinné politiky (zkráceno)

10 10 Schéma - detail: varieta veřejných politik ve vztahu k rodině

11 11 3. Role a dopady veřejných politik Sleebos (2003) : závěry studie OECD (obecná tendence k nižším mírám fertility v zemích, kde : - nižší zaměstnanost a nižší úroveň vzdělanosti žen; - větší obtíže pro mladé lidi při přechodu ze školy do zaměstnání a k nezávislému životu, zvláště pak obtíže získat bydlení) Komplexní dopady politik 1. Relativně málo zemí OECD realizuje pro-rodinné politiky vedené explicitně cílem fertility/populační politiky. Spíše se snaží ovlivňovat fertilitu nepřímo (současně se zaměstnaností). 2. Je nepravděpodobné, že by nějaký obecný vzorec opatření byl vhodný pro všechny země a pro všechny skupiny populace v rámci jedné země.

12 12 3. Efekty opatření veřejné politiky podle komparačních studií založených na multivariačních statistických metodách analýzy dat (1998-2001) jsou průkazné - ale stále omezené: - 43 % vysvětlené variace v mírách fertility v zemích OECD v závislosti na využití formálních zařízení pro děti do 3 let (silný efekt) - 27 % vysvětlené variace podle souhrnného indexu politik přátelských rodině (tento index zahrnul dostupnost zařízení péče o děti, flexibilní a částečné úvazky v zaměstnání, možnosti mateřské dovolené) (středně silný efekt) - 7 % vysvětlené variace podle výše rodinných dávek jako procento HDP (slabý efekt) - nevýznamný a nejistý vliv podmínek mateřské/rodičovské dovolené samotné. 4. Efektivní je kombinace více typů opatření, zejména těch, jež umožňují kombinovat zaměstnání a rodinnou péči, jejich dlouhodobé a konzistentní uplatňování. 5. Opatření rodinné politiky nemohou být příliš účinná, pokud nebude ve společnosti existovat dostatečně silná podpora pro změnu v genderových rolích.

13 13 Tabulka 2: Vztahy mezi fertilitou v roce 1998 a různými opatřeními politiky nakloněné rodině ve 20 zemích OECD

14 14 Kritická diskuse k výsledkům: 1. Jsou vysvětleny rozdíly v mírách fertility jež zůstávají stále pod úrovní prosté reprodukce - a tedy jiné determinanty drží silný vliv 2. Korelace neznamenají příčinné vztahy - tedy mohou být v pozadí skryté faktory, jež ovlivňují jak chování rodin, tak formování politik v určitém směru (politiky mohu být nikoliv příčinami, ale jen adaptacemi na očekávaná chování aktérů). Přesto výsledky ukazují na pozitivní význam politik v zemích, jež se těší mírám fertility potřebným pro reprodukci populace.

15 15 Závěr: výhled •Význam opatření rodinné politiky zřejmě poroste. •Probíhající změna paradigmatu sociálního státu: - sílí požadavek participace a aktivace na trhu práce - podle Lewis (2002) to požaduje po ženách, aby nesly hlavní břemeno re-orientace sociálního státu, neboť neplacená práce/péče je tak znovu zneuznána. - jde opětovně svým způsobem o zhodnocení tradičního mužského modelu živitele - generalizaci mužského modelu živitele na ženy. „Osud žen ve vztahu k novému vztahu práce a sociálního státu bude do značné míry záviset na tom, jaká opatření budou učiněna pro to, co jest neartikulovanou dimenzí tradičního modelu živitele: pro neplacenou pečovatelskou práci“. (Lewis, 2002: 345). •Uznání (ocenění) ? Umožnění (usnadnění) ? Sdílení (podpora) ?