Výživa a krmení ryb v různých produkčních systémech

Prezentace na téma: "Výživa a krmení ryb v různých produkčních systémech"— Transkript prezentace:

1 Výživa a krmení ryb v různých produkčních systémech

2 Světová produkce Pramen: FAO

3 Chov ryb v různých produkčních systémech vyžaduje různý přístup k jejich výživě, resp. volbě různé strategie jejich krmení. Faktory: Podmínky chovu Druh chovaných ryb Věk chovaných ryb V posledních dvaceti letech se diverzifikovaly podmínky chovu ryb. Akvakultura produkuje různé druhy ryb v různých podmínkách pro konzum, produkuje násadový materiál, počáteční odchov různých druhů ryb, kombinované metody chovu, dekorační ryby. V posledních dvaceti letech se diverzifikovaly podmínky chovu ryb. Akvakultura produkuje různé druhy ryb v různých podmínkách pro konzum, produkuje násadový materiál, počáteční odchov různých druhů ryb, kombinované metody chovu, dekorační ryby.

4 Výživa ryb Ryby vyžadují stejné živiny jako teplokrevná zvířata, ale mají nižší spotřebu energie a relativně vyšší potřebu proteinu. Po stránce kvantitativní potřeby živin je rozdíl mezi rybami karnivorními a omnivorními. Nároky na úroveň živin se mění s věkem ryb. Příjem,využití krmiva i nutriční požadavky jsou u ryb ovlivněny podmínkami prostředí, zejména teplotou vody a obsahem rozpuštěného kyslíku ve vodě. Pojmy přikrmování a krmení. Nemusí udržovat stálou tělesnou teplotu, vydávají méně energie při asimilaci potravy, ztrácejí méně energie při při udržování životních funkcí a pohybu ve vodě, spotřebují méně energie při exkreci metabolických produktů. Nejvyšší ztráta energie činí u komerčních krmiv % ve výkalech, exkrece 5-7 %, záchovný metabolizmus pouze 10-20% potřeby energie u teplokrevných zvířat stejné hmotnosti. Poměr ENL/SE g/MJ Pd; g/MJ K

5 Výživa ryb Nemusí udržovat stálou tělesnou teplotu, vydávají méně energie při asimilaci potravy, ztrácejí méně energie při při udržování životních funkcí a pohybu ve vodě, spotřebují méně energie při exkreci metabolických produktů. Nejvyšší ztráta energie činí u komerčních krmiv % ve výkalech, exkrece 5-7 %, záchovný metabolizmus pouze 10-20% potřeby energie u teplokrevných zvířat stejné hmotnosti. Poměr ENL/SE g/MJ Pd; g/MJ K Nemusí udržovat stálou tělesnou teplotu, vydávají méně energie při asimilaci potravy, ztrácejí méně energie při při udržování životních funkcí a pohybu ve vodě, spotřebují méně energie při exkreci metabolických produktů. Nejvyšší ztráta energie činí u komerčních krmiv % ve výkalech, exkrece 5-7 %, záchovný metabolizmus pouze 10-20% potřeby energie u teplokrevných zvířat stejné hmotnosti. Poměr ENL/SE g/MJ Pd; g/MJ K

6 Výživa ryb Ryby vyžadují stejné živiny jako teplokrevná zvířata, ale mají nižší spotřebu energie a relativně vyšší potřebu proteinu. Po stránce kvantitativní potřeby živin je rozdíl mezi rybami karnivorními a omnivorními. Nároky na úroveň živin se mění s věkem ryb. Příjem,využití krmiva i nutriční požadavky jsou u ryb ovlivněny podmínkami prostředí, zejména teplotou vody a obsahem rozpuštěného kyslíku ve vodě. Pojmy přikrmování a krmení. Nemusí udržovat stálou tělesnou teplotu, vydávají méně energie při asimilaci potravy, ztrácejí méně energie při při udržování životních funkcí a pohybu ve vodě, spotřebují méně energie při exkreci metabolických produktů. Nejvyšší ztráta energie činí u komerčních krmiv % ve výkalech, exkrece 5-7 %, záchovný metabolizmus pouze 10-20% potřeby energie u teplokrevných zvířat stejné hmotnosti. Poměr ENL/SE g/MJ Pd; g/MJ K

7 Produkční systémy Produkce ryb v rybničních podmínkách
Nádrže přírodního charakteru s výskytem přirozené potravy Extenzivní, polointenzivní, intenzivní chov Kapr a doplňkové rybí druhy Produkce ryb v podmínkách speciálních zařízení Nádrže různého typu, zpravidla bez významného výskytu přirozené potravy, často s řízeným prostředím. Klecové systémy. Intenzivní chov. Ryby lososovité, násadové ryby, raná stádia, doplňkový sortiment rybích druhů (kombinované metody chovu).

8 Rybniční podmínky Produkce ryb na základě přirozené potravy doplněné formou přikrmování zpravidla obilovinami (pšenice, tritikale). Přikrmování v rybničních podmínkách je orientováno na hlavní chovanou rybu, zpravidla kapra. Cílem je maximální využití přirozené potravy jako zdroje plnohodnotného proteinu a doplnění potřebné energie aplikací sacharidového krmiva. Nutná dostupnost přirozené potravy. Při nedostatku přirozené potravy se využívají krmné směsi s úrovní proteinu odpovídající věkové kategorii. Aplikace krmiv je považována za intenzifikační opatření a množství krmiva odpovídá kategorii rybníka. Kategorie rybníka vychází z věstníku Mze rybníky polointenzifikační a intezifikační denní dávky 50 a 100 kf/ha a ročně 3 t a 6t na ha. Intenzita přikrmování vyhází z nabídky přirozené potravy, podmínek prostředí a intenzity růstu ryb.

9 Rybniční podmínky Kategorie rybníka vychází z věstníku MZe rybníky polointenzifikační a intezifikační denní dávky 50 a 100 kg/ha a ročně 3 t a 6t na ha. Intenzita přikrmování vyhází z nabídky přirozené potravy, podmínek prostředí a intenzity růstu ryb. Kategorie rybníka vychází z věstníku Mze rybníky polointenzifikační a intezifikační denní dávky 50 a 100 kf/ha a ročně 3 t a 6t na ha. Intenzita přikrmování vyhází z nabídky přirozené potravy, podmínek prostředí a intenzity růstu ryb.

10 Rybniční podmínky Plůdek kapra
Obilní šroty, sypká krmná směs s obsahem proteinu převyšujícím 40 %, tuk 8-12 %, BNLV %, BE MJ.kg-1 Doplňkové krmivo (produkční) s obsahem proteinu na úrovni 35 %, tuk 6-8 %, BNLV %, BE 17-17,5 MJ.kg-1 KD 6-10 %; 3-5% (spotřeba 0,1 kg.ks-1),denně Kondiční krmná směs - obsah proteinů %, tuk %, BE vyšší než 18 MJ.kg-1 Kategorie rybníka vychází z věstníku Mze rybníky polointenzifikační a intezifikační denní dávky 50 a 100 kf/ha a ročně 3 t a 6t na ha.

11 Rybniční podmínky Násadové a tržní ryby
Pšenice , tritikale, krmné směsi s obsahem proteinů 25-27%, tuk 4-5%, BNLV %, BE MJ.kg-1 KD 2-3 %, 3-5 dnů v týdnu (spotřeba 0,7-0,8 kg.ks-1 K1-2; 1,5-2,0 kg.ks-1 K2-3) Obilí je možno, díky přirozené obdukci, krmit v přebytku. Nejdůležitější faktor ovlivňující intenzitu přikrmování je teplota vody. Krmivo je zpravidla aplikováno ručně nebo pomocí vyplavovacích lodí na krmná místa. Kategorie rybníka vychází z věstníku Mze rybníky polointenzifikační a intezifikační denní dávky 50 a 100 kf/ha a ročně 3 t a 6t na ha.

12 Podmínky aplikace krmiv v rybnících
Výjimka z ustanovení § 39 odst.1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů pro použití závadných látek ke krmení ryb (§39 odst. 7 písm. b) a k úpravě povrchových vod na nádržích pro chov ryb (§ 39 odst. 7 písm. d) vodního zákona. Časově omezenou výjimku vydává na základě žádosti příslušný vodoprávní úřad: dávky krmiv podle kategorie rybníků (Směrnice č.7 MZVž 1988) období aplikace imisní limity (dle Nařízení vlády č. 61/2003, příloha č. 3, v platném znění, novela v roce 2007) další podmínky a povinnosti

13 Speciální zařízení Přirozená potrava se nevyskytuje nebo nemá velký význam. Použitá krmná směs musí plně pokrývat nutriční požadavky chovaných ryb. Dostatečné množství kvalitních proteinů v optimálním poměru k obsahu energie. Složení podle podmínek prostředí, druhu chované ryba a věkové kategorie.

14 Systémy chovu Průtočné systémy – úprava pH, obsahu rozpuštěného kyslíku, snížení organického zatížení, snížení obsahu nerozpuštěných látek, kolísání teploty Průtočné systémy bez kolísání teploty vody Využívající oteplenou vody Využívající prameny Recirkulační systémy s optimalizovanými podmínkami Klecové systémy vybudované na stávajících vodních plochách – kolísání hodnot hydrochemických parametrů, možnost nadlepšení kyslíkových poměrů

15 Aplikovaná krmiva Zpravidla extrudované krmné směsi s vyváženým poměrem živin a energie, využívající vysoce stravitelné komponenty. Vysoký obsah proteinu (35-65 %) s optimalizovaným poměrem aminokyselin. Vysoký podíl neproteinové energie. Upravená sacharidová složka. Nízký obsah vlákniny. Přídavek vitamínů a minerálních látek. Definovaný obsah P a N. Importované směsi. Spektrum krmiv pro různé rybí druhy a podmínky chovu. .

16 Produkované ryby Tržní (konzumní) ryby, v ČR zpravidla lososovité.
Doplňkový sortiment (teplomilné druhy ryb – sumec velký, tilapie nilská,sumeček africký). Násadový materiál – ve spojení s různě kombinovanými technologiemi chovu. Raná stádia ryb. Produkce ohrožených rybích druhů. Dekorační ryby.

17 Zásady aplikace Použití vhodných směsí pro daný rybí druh, věkovou kategorii a podmínky chovu. Optimalizace spektra použitých směsí dle místních podmínek chovu na základě provedených krmných testů. V běžných chovech je v průběhu roku zpravidla využito více krmných směsí (i od více výrobců) v závislosti na změnách podmínek prostředí a růstu ryb. Krmné náklady a rentabilitu chovu významně ovlivňuje vhodně stanovená technika krmení. Krmivo musí být aplikováno v optimálním množství a správných časových intervalech. Intenzita a frekvence krmení se snižuje s rostoucí velikostí ryb. Vliv teploty vody a obsahu rozpuštěného kyslíku.

18 Zásady aplikace Snížení obsahu rozpuštěného kyslíku pod 70 % nasycení zvyšuje krmný koeficient o více jak 20 %. Krmiva s vyšším obsahem energie vyžadují vyšší obsah rozpuštěného kyslíku. Zhoršený příjem a využití krmiva zhoršuje kvalitu prostředí. Optimální výše krmné dávky vychází z optimálního poměru hodnot krmného koeficientu a intenzity růstu, resp. poměru hodnot použitého krmiva a vyprodukované ryby. Vyšší intenzita krmení zvyšuje přírůstek, ale snižuje konverzi krmiva. Způsoby krmení – ručně, s použitím krmných zařízení. Prodejci krmiva nabízí ke každému krmivu i doporučenou techniku krmení.

19

20

21 Obsah živin v krmných směsích
Hlavní chované ryby: Lososovité (Pd, Si) Plůdek obsah proteinu %, obsah tuku 7-20 %, BE 18-20MJ.kg-1 Násada obsah proteinu %, obsah tuku %, BE 19-22MJ.kg-1 T ržní obsah proteinu %, obsah tuku %, BE 18-25MJ.kg-1 Sumec Směsi shodné s lososovitými rybami Kapr Plůdek obsah proteinu %, obsah tuku 6-18 %, BE 16-20MJ.kg-1 Násada obsah proteinu %, obsah tuku 7-13 %, BE 16-19MJ.kg-1 Reofilní ryby Využití krmných směsí s nižším obsahem tuku a energie.

22 Odchov raných stádií ryb
Podle stupně vývoje zažívacího traktu a sekrece enzymů lze rozdělit larvy ryb rozdělit do tří skupin: Larvy s vytvořeným funkčním žaludkem Larvy, u kterých se žaludek a trávicí systém diferencuje během metamorfózy Larvy ryb bez žaludku s nevyvinutým trávicím systémem na počátku exogenní výživy Larvy s funkčním trávicím systémem nemají problémy s příjmem a využitím startérových krmiv. Larvy s nevyvinutým trávicím systémem se obtížně rozkrmují a zpravidla vyžadují zpočátku živou potravu. Specifika výživy a krmení raných stádií: Vhodné krmivo (složení, velikost částic, konzistence, spec.hmotnost). Živá potrava, „co-feeding“, postupný přechod. Intenzita a frekvence krmení.

23 Závěr V posledních dvaceti letech došlo k výrazné diferenciaci produkčních systémů chovu i rozšíření spektra chovaných druhů ryb, jako odraz zvyšujícího se významu akvakultury pro širokou oblast rybářství. Tato skutečnost klade zvýšené nároky na optimalizaci výživy a techniky krmení různých druhů ryb a jejich věkových kategorií v různých podmínkách chovu. A to zároveň se snahou minimalizovat dopady intenzivních chovů na okolní prostředí. S použitím vhodných kvalitních krmiv a zajištění optimálních podmínek prostředí lze dosáhnout vysokého produkčního i ekonomického efektu při produkci tržních i násadových ryb. Strategie krmení ovlivňuje nejen produkční efekt chovu, ale i kvalitu finálního produktu, jak životaschopnost násadových ryb, tak i kvalitu ryb jako potraviny.

24