Implementace Směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti a navazující novela zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií XXIV. Seminář energetiků 23.

Prezentace na téma: "Implementace Směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti a navazující novela zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií XXIV. Seminář energetiků 23."— Transkript prezentace:

1 Implementace Směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti a navazující novela zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií XXIV. Seminář energetiků 23. ledna 2014, Jelenovská nad Valašskými Klobouky

2 Směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti
Energetická účinnost (EE) – v rámci strategie „Evropa 2020“, jeden z cílů klimaticko-energetické politiky : snížení emisí x zvýšení podílu OZE x zvýšení energetické účinnosti Revidovaný plán energetické účinnosti 2011 (budovy, zařízení na výrobu energie a doprava) Červen Návrh směrnice EED Červen 2012 – kompromis EK,EP,ČS Září 2012 – schváleno EP Říjen 2012 – schváleno Radou ministrů Platnost: od prosince 2012 Transpoziční termín: 18 měsíců

3 Směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti
Ruší platnost: Směrnice 2004/8/ES o podpoře společné výroby elektřiny a tepla (kogenerace) na základě poptávky po užitném teple na vnitřním trhu s energiemi Směrnice 2006/32/ES o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách Pozměňuje: Směrnice 2009/125/ES, o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie

4 ČLÁNEK 3 - CÍL ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI 2020
Členský stát si stanoví orientační vnitrostátní cíl energetické účinnosti: ČR vyjádřila cíl v úsporách v koncové spotřebě energie ve výši 47,84 PJ (= 13,29 TWh) do roku Tzn. 6,8 PJ nových úspor ročně. jednotlivé cíle ČS zveřejněny na internetových stránkách EK EK se vyjádří v rámci přezkumu v roce 2014 cíl byl schválen UV ČR č. 951 ze dne 9. srpna 2013 cíl vyjádřený v konečné spotřebě zvolen z důvodu kompatibility s článkem 7, který je také stanoven v konečné spotřebě v souladu se smyslem směrnice – úspory energie u koncového zákazníka

5 ČLÁNEK 7 – SYSTÉMY POVINNÉHO ZVYŠOVÁNÍ EE
povinnost od každoročně vykazovat nové úspory energie ve výši 1,5 % objemu ročního prodeje energie koncovým zákazníkům Dílčí cíl čl. 7 v letech 2014 – 2020 odpovídá 47,84 PJ Metodika výpočtu: Od konečné spotřeby energie daného roku ( ) bylo odečteno neenergetické užití paliv, spotřeba v dopravě a vlastní konečná spotřeba energie Z očištěné konečné spotřeby prodaných paliv a energií (2009 – 2011) byl vypočítán tříletý průměr a z tohoto průměru byla vypočítána úspora ve výši 1,5 % ročně Využití výjimek daných směrnicí umožňujících snížení závazku až o 25 % výše původního cíle (tzv. postupný náběh 1 % a 2015; 1,25 % a ; 1,5 % – 2020) Započítání do objemu úspor energie individuální opatření z dřívějších akcí (ZÚ) Postupný náběh vezme x %: pův. 10,5 %, my postupně 9 %, 5 % na dřívější akce

6 ČLÁNEK 7 – SYSTÉMY POVINNÉHO ZVYŠOVÁNÍ EE
Plnění cíle čl. 7 probíhá v rámci tzv. politických opatření Politická opatření: systémy povinného zvyšování en. účinnosti nebo jiná politická opatření

7 Systémy povinného zvyšování energetické účinnosti
Tzv. dánský model distributoři poskytují poradenství (náklady zahrnuty v ceně energií) zákazník realizuje opatření na vlastní náklady, příspěvek na snížení ceny energie tento „měkký přístup“ nelze aplikovat v ČR !!! Základní předpoklad fungování v ČR je investiční podpora prováděných opatření. Tzn.: Dopady do cen pro průmysl a koncového spotřebitele Komplikovaná administrativa a dohled, sledování a vykazování úspor Energetický trh

8 ČLÁNEK 7 – SYSTÉMY POVINNÉHO ZVYŠOVÁNÍ EE
ČR se rozhodla jít cestou jiných politických opatření tzv. alternativního schématu s doplněním o povinná opatření v případě nedostatku prostředků pro implementaci článku 7 UV ČR ze dne 4. prosince 2013 č. 923 Důvody pro využití alternativního schématu: Možnost využití existující zdroje financování Fungující mechanismy Lepší dohled státu nad plněním cíle Nižší administrativa a dohled, sledování a vykazování úspor Zamezení dopadu do cen energií pro koncové zákazníky se zřetelem na strukturu ekonomiky, vysoký podíl HDP průmyslu

9 ČLÁNEK 7 – ALTERNATIVNÍ SCHÉMA
Z jiných politických opatření nabízených a popsaných směrnicí využije ČR systémy a nástroje financování a odbornou přípravu a vzdělávání včetně energetického poradenství: Nástroje finančního inženýrství Investiční dotace Neinvestiční dotace (analýzy vhodnosti využití metody EPC, en. management,..) V případě neplnění cíle bude zváženo využití dalších nástrojů (národní fond, eventuálně povinné schéma) ČR neplánuje využít: Daně, regulace, normy a standardy, štítkování

10 ČLÁNEK 7 – ALTERNATIVNÍ SCHÉMA
Nastavení dílčích období Směrnice požaduje, aby byla při plnění směrnice stanovena alespoň dvě přechodná období ČR plánuje zavést dvě období: Období I: 4 roky ( – ) Období II: 3 roky ( – ) Uvedený způsob rozdělení umožňuje: v I. období schválit a nastavit alt. schéma v II. období prostor pro úpravy a doplnění mechanismů pro plnění cíle do roku 2020

11 ČLÁNEK 7 – ALTERNATIVNÍ SCHÉMA
Prováděcí orgány a pověřené strany Alternativní schéma provádějí veřejné orgány či jimi pověřené subjekty V ČR budou prováděcí veřejné orgány a pověřené subjekty tyto: MPO (Agentura Czechinvest, Českomoravská záruční a rozvojová banka) MŽP (Státní fond životního prostředí) MMR (Státní fond rozvoje bydlení, Centrum pro regionální rozvoj) Pro implementaci alternativního schématu je nutné: Upravit pravidla současných programů dle požadavků na alternativní schéma vyplývající ze směrnice Zajistit dostatečné finanční prostředky pro plnění cíle MPO gestor směrnice – shromažďování dat a reporting EK

12 ČLÁNEK 7 – ALTERNATIVNÍ SCHÉMA
Cílová odvětví naplňování směrnice Alternativní schéma bude směřovat podporu do těchto sektorů: A) Průmysl Zvyšování energetické účinnosti technologií Snižování energetické náročnosti budov B) Služby Snižování energetické náročnosti venkovního osvětlení C) Domácnosti

13

14

15 Zprostředkující subjekt Predikovaný podíl na cíli úspor
Orgán veřejné správy Zprostředkující subjekt Sektor Adicionalita Druh podpory Predikovaný podíl na cíli úspor MPO Českomoravská záruční a rozvojová banka Holdingový fond Agentura Czechinvest Průmysl Služby Motivace k maximální úspoře/ dosažení minimální stanovené úspory energie Návratnost > 5 let Nástroje finančního inženýrství Investiční dotace Neinvestiční dotace 60% MŽP Státní fond životního prostředí Domácnosti BAT Investiční dotace 29% MMR Státní fond rozvoje bydlení Centrum pro regionální rozvoj Motivace k maximální úspoře/dosažení minimální stanovené úspory energie Návratnost > 10 let 11%

16 ČLÁNEK 5 PŘÍKLADNÁ ÚLOHA BUDOV VEŘEJNÝCH SUBJEKTŮ
Od každoročně renovovat 3 % celkové podlahové plochy vytápěných nebo chlazených budov ve vlastnictví a v užívání ústředních vládních institucí podíl z plochy budov nad 500 m2, od nad 250 m2 splnění min. požadavků na en. náročnost podle čl. 4 směrnice 2010/31/EU Možnost financování metodou EPC

17 ČLÁNEK 4 – RENOVACE BUDOV
Vytvoření dlouhodobé strategie za účelem uvolnění investic do renovace budov (veřejných i soukromých) Aktualizace každé 3 roky jako součást vnitrostátního NAP EE ČLÁNEK 6 – NAKUPOVÁNÍ VEŘEJNÝMI SUBJEKTY Ústřední vládní instituce nakupují pouze výrobky, služby a budovy s vysokou en. účinností (v souladu s nákladovou efektivitou) vztahuje se na zakázky v hodnotě stanovené v čl. 7 směrnice 2004/18/ES ČLÁNEK 8 – ENERGETICKÉ AUDITY A SYSTÉMY PRO HOSPODAŘENÍ S ENERGIÍ ČS prosazují přístup konečných zákazníků k energetickým nákladově efektivním auditům vysoké kvality Povinnost pro VP absolvovat en. audit každé 4 roky

18 ČLÁNEK 9 – MĚŘENÍ Domácnosti vybavené individuálními měřiči, které ukazují skutečnou spotřebu energie a poskytují informace o skutečné spotřebě Pokud je to technicky možné, finančně únosné a úměrné potencionálním úsporám při: výměně stávajícího měřiče vytváření nového připojení v nové budově nebo při větších renovacích Při stanovování opatření ke zvýšení energetické účinnosti by měl být zohledněn prospěch a úspory získané při širokém využití nákladově efektivních technologických inovací, například inteligentních měřičů. Pokud byly nainstalovány inteligentní měřiče, společnosti by jich neměly vy užívat k neodůvodněnému zpětnému účtování. V případě elektrické energie pokud se zavádění inteligentních měřicích přístrojů vyhodnotí pozitivně, mělo by být do roku 2020 inteligentními měřicími systémy vybaveno alespoň 80 % spotřebitelů. V případě zemního plynu pokud se zavádění inteligentních měřicích systémů vyhodnotí pozitivně, členské státy nebo jakýkoli příslušný orgán, který členské státy určí, by měly připravit harmonogram pro zavedení inteligentních měřicích systémů.

19 ČLÁNEK 9 – MĚŘENÍ TEPLO: Pokud je to technicky proveditelné a nákladově efektivní: Individuální měřiče spotřeby v budovách s více bytovými jednotkami a ve víceúčelových budovách Pokud ne, tak instalace individuálních indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění Transparentní pravidla pro rozdělování nákladů na spotřebu tepla nebo teplé vody v budovách s více bytovými jednotkami a ve víceúčelových budovách (vytápění bytů, společných prostor, dodávka teplé vody) Nově je stanovena povinnost vybavit vnitřní tepelné zařízení přístroji registrující dodanou tepelnou energie v případech ústředního vytápění. Bude se jednat o instalaci „indikátorů topných nákladů“ na otopných tělesech tak, aby byl naplněn požadavek uvedený v článku 13 odst. 1 směrnice EP a Rady o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách.

20 ČLÁNEK 10 – INFORMACE O VYÚČTOVÁNÍ
Pokud nemají koneční zákazníci inteligentní měřiče, ČS zajistí, aby do byly informace o vyúčtování přesné a založené na skutečné spotřebě (pokud je to technicky proveditelné a ekonomicky odůvodněné). Plnění povinnosti samoodečty – pokud ne tak odhad či paušální sazba ČLÁNEK 11 – NÁKLADY NA PŘÍSTUP K INFORMACÍM O MĚŘENÍ A VYÚČTOVÁNÍ ČS zajistí, aby zákazníci dostávali veškerá vyúčtování a informace o spotřebě bezplatně Přístup k údajům o spotřebě vhodným způsobem a bezplatně ČLÁNEK 12 – PROGRAM PRO ZLEPŠENÍ INFORMOVANOSTI A POSTAVENÍ SPOTŘEBITELŮ Opatření na podporu a usnadnění účinného využívání energie malými odběrateli, včetně domácností (nástroje a politiky podporující změnu chování) Příloha 7 - Vyúčtování prováděno na základě skutečné spotřeby alespoň 1x ročně a informace o vyúčtování by měly být poskytovány alespoň jednou za čtvrt roku a to na požádání nebo pokud si spotřebitelé zvolili možnost dostávat vyúčtování elektronicky, v ostatních případech 2 ročně

21 ČLÁNEK 14 – PODPORA ÚČINNOSTI PŘI VYTÁPĚNÍ A CHLAZENÍ
ČS provedou komplexní posouzení potenciálu vysoce účinné KVET a účinného dálkového vytápění a chlazení Analýza nákladů a přínosů - CBA Přínosy ˃ náklady = opatření na rozvoj odvětví Nová tepelná elektrárna s tepelným příkonem nad 20 MW nebo její podstatná rekonstrukce Průmyslové zařízení s tepelným příkonem nad 20 MW nebo jeho podstatná rekonstrukce, které produkuje odpadní teplo Nová síť dálkového vytápění a chlazení, nové zařízení s tepelným příkonem nad 20 MW v rámci sítě nebo jeho podstatná rekonstrukce Náklady ˃ přínosy = bez povinnosti

22 ČLÁNEK 14 – PODPORA ÚČINNOSTI PŘI VYTÁPĚNÍ A CHLAZENÍ
ČS zaručí původ elektřiny z vysoce účinné KVET Záruka původu musí splňovat požadavky v příloze X: umožnit výrobci prokázání z vysoce účinné KVET vydána za tímto účelem na žádost výrobce elektronické vydávání, přenášení, rušení Záruka původu obsahuje alespoň: Umístění, typ, výkon, data a místa výroby,…. Standardně pro jednotku 1 MWh Veškerá dostupná podpora pro KVET jen pro elektřinu z vysoce účinné KVET

23 ČLÁNEK 15 – PŘEMĚNA, PŘENOS, PŘEPRAVA A DISTRIBUCE ENERGIE
ČS zajistí: Posouzení potenciálu infrastruktury v oblasti plynu a elektřiny Určení konkrétních opatření a investic pro zavedení náklad.-efekt. zlepšení EE infrastruktury odstranění pobídek v sazbách za přenos, přepravu a distribuci energie pro provozovatele sítí existovaly pobídky zaměřené na zvýšení účinnosti provozu infrastruktury ČS zajistí (teplo): provozovatelé přenosových, přepravních a distribučních soustav zaručili přenos a distribuci z VÚ KVET poskytovali přednostní přístup k sítí pro elektřinu z VÚ KVET při řízení odběru ze zařízení pro výrobu elektřiny přednostně odebírali elektřinu vyráběnou z VÚ KVET

24 ČLÁNEK 15 – PŘEMĚNA, PŘENOS, PŘEPRAVA A DISTRIBUCE ENERGIE
Provozovatelé přenosových a distribučních soustav musí: vypracovat a zveřejnit svá standardní pravidla pro hrazení a sdílení nákladů na technické úpravy poskytnout informace každému novému výrobci elektřiny z vysokoúčinné KVET, který chce být připojen k soustavě c) zavést standardizované a zjednodušené postupy pro připojení rozptýlených výrobců elektřiny prostřednictvím vysokoúčinné KVET s cílem usnadnit jejich připojení k sítí Provozovatelé přenosových a distribučních soustav musí: a) vypracovat a zveřejnit svá standardní pravidla pro hrazení a sdílení nákladů na technické úpravy, jako je připojení k síti, posílení sítě, začlenění nových výrobců b) Poskytnout každému novému výrobci elektřiny z vysokoúčiné KVET, který chce být připojen k soustavě komplexní a nezbytné informace - odhad nákladů souvisejících s připojením - lhůty pro připojení a vyřízení žádosti - přiměřenou přibližnou lhůtu pro každé navrhované připojení k síti c) Zavést standardizované a zjednodušené postupy pro připojení rozptýlených výrobců elektřiny prostřednictvím vysokoúčinné KVET s cílem usnadnit jejich připojení k sítí.

25 ČLÁNEK 16 – DOSTUPNOST PROGRAMŮ KVALIFIKACE, AKREDITACE A CERTIFIKACE
Pokud je nedostatečné, zajistit do zpřístupnění vhodných systémů certifikace, akreditace či jiných rovnocenných kvalifikačních systémů ČLÁNEK 17 – INFORMOVÁNÍ A ODBORNÁ PŘÍPRAVA Šíření informací o dostupných mechanismech ke zvýšení EE transparentně mezi všechny účastníky trhu

26 ČLÁNEK 18 – ENERGETICKÉ SLUŽBY
Podpora trhu energetických služeb a přístup MP a SP na tento trh (např. aktualizovaný seznam energetických specialistů,…) ČLÁNEK 19 – DALŠÍ OPATŘENÍ NA PODPORU ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI Odstranění regulačních a neregulačních překážek energetické účinnosti ČLÁNEK 20 – VNITROSTÁTNÍ FOND PRO EE, FINANČNÍ A TECHNICKÁ PODPORA Možnost zřídit fond, do nějž se bude přispívat částkou rovnající se investicím vyžadovaným v čl. 5 a 7 (je možné financovat z emisních přídělů)

27 REPORTING pokrokové zprávy: každý rok od 30. 4. 2013
národní akční plán energetické účinnosti (NAPEE): každé tři roky od dlouhodobá strategie renovací všech budov: každé tři roky od (součást akčního plánu) posouzení potenciálu vysoce účinné KVET: každých pět let od

28 Legislativní rámec implementace směrnice
Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií Články 6, 8, 12, 16, 17, 18, 19 Zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon Články 7, 9, 10, 11, 15 Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích Článek 14

29 NOVELA ZÁKONA O HOSPODAŘENÍ ENERGIÍ
Hlava I § 2, Hlava II § 3, 4, Hlava III § 5, Hlava IV § 6, 6a, 7, 7a, 8, 8a, 9, 9a, 10,…… Novela zasáhne do všech paragrafů! Implementace EED ASEK Potřeba upravit a zjednodušit administrativu Zjednodušení státní správy Termín předložení vládě ČR: 30. června 2014

30 Děkuji za pozornost. jurackova@mpo.cz