Vítej na ministrantské schůzce

Prezentace na téma: "Vítej na ministrantské schůzce"— Transkript prezentace:

1 Vítej na ministrantské schůzce
dne 7. prosince 2013

2 Modlitba Pane Ježíši, děkujeme ti, že máme v naší diecézi ministranty, kteří jsou ochotní ti svobodně a dobrovolně sloužit. Prosíme tě, dej jim na přímluvu jejich společného patrona svatého Václava věrnost a vytrvalost ve službě, ke které jsi je povolal. Ať nejsou jen ministranty u tvého oltáře, ale ať jsou ministranty i mimo kostel, ať podle jejich chování ostatní poznají, že jsou tvými služebníky. A bude-li to Tvá vůle, ať nepřeslechnou Tvé volání ke kněžské službě: dej, ať Tvou výzvu velkodušně přijmou a stanou se novými hlasateli Tvého evangelia. Amen.

3 Administrativní věci Služba ministranta v Hnojníku
Mládežnická mše sv v 17:30. Prosím o účast ministrantů, bude průvod atd. Uděluji 100 bodů za účast. Jsou udělovány body za adventní setkání Tříkrálová sbírka Příští setkání test

4 Svatá Ludmila

5 Svatá Ludmila Narodila se kolem roku 860 a pocházela z knížecího pšovského rodu severních Čechách. Když její manžel, kníže Bořivoj, krátce po sňatku přijal na Velehradě křest od sv. Metoděje, stala se i ona křesťankou a v opravdové víře a v lásce k slovanské bohoslužbě vychovala nejen své syny Spytihněva a Vratislava, ale i vnuka Václava.

6 Svatá Ludmila Staré životopisy vyzdvihují její horlivost v šíření křesťanství a dobročinnost. Nespokojení pohanští velmoži se však po smrti jejího syna Vratislava spojili s jeho manželkou Drahomírou a nechali Ludmilu najatými vrahy usmrtit. Stalo se to v noci z 15. na 16. září roku 921 na jejím vdovském sídle Tetín u Berouna. Když nastoupil na trůn kníže Václav, dal roku 925 přenést tělo této první české mučednice do baziliky sv. Jiří na Pražském hradě.

7 Liturgický rok - opakování

8 BÍLÁ FIALOVÁ Narození Páně Zjevení Popeleční Páně neděle Páně Zelený
Ducha Svatého Popeleční Páně neděle Páně Zelený Všech sv. Velký věrných Bílá Krista Krále FIALOVÁ BÍLÁ

9 Kadidlo a kadidelnice

10 Kadidlo a kadidelnice Kadidlo se používá při slavnostní mši svaté. Každá mše je slavná, ale tato mše je ještě slavnější (např. Neděle, Vánoce, Velikonoce, posvěcení kostela, pouť, nebo když přijede biskup apod.). K tomu, abychom mohli používat kadidlo, potřebujeme: kadidelnici, uhlíky a zápalky dva ministranty lodičku kadidlo Turiferář je ministrant, který slouží při mši svaté s kadidelnicí. Navikulář je ministrant, který má při mši svaté na starosti loďku. Navikulář je vždy po levé ruce ministranta s kadidelnicí. Při vstupním průvodu jdou vždy turiferář a navikulář jako první. Když se nese procesní kříž, tak i ten jde za těmito služebníky.

11 1. na začátku mše sv. Když přijde průvod k oltáři a kněz políbí oltář, nasype kadidlo do kadidelnice, někdy nesype, protože nasypal předtím v sakristii. Kněz většinou třikrát nabere kadidlo na lžičku a z loďky vkládá na žhavé uhlíky do kadidelnice a nakonec udělá kříž jako symbol požehnání. Potom si vezme kadidelnici, okouří obětní stůl a kříž, a předá ji turiferáři. Turiferář a navikulář se ukloní a odcházejí do sakristie.

12 2. před evangeliem Při zpěvu před evangeliem, tedy hned po druhém čtení, turiferář s navikulářem přijdou k místu, kde sedí kněz (k sedes), a kněz nasype kadidlo. Ministranti poté ustoupí k ambonu. Kněz nebo jáhen přečte: ,,Slova svatého evangelia podle ……“ Lid odpoví: ,,Sláva tobě Pane“. V tuto chvíli ministrant – turiferář předává kadidelnici knězi (jáhnovi) a ten okuřuje evangelium. Předá kadidelnici zpět ministrantovi a oba ministranti zůstávají stát na svém místě. Kněz (jáhen) čte evangelium. Po jeho přečtení a zvolání: ,,Slyšeli jsme slovo Boží“ a odpovědi lidu: ,, Chvála Tobě Kriste“, ministranti odcházejí do sakristie.

13 3. po přinášení darů (1) Po přečtení přímluv, ministranti starající se o kadidlo jdou do sakristie a tam si připraví kadidlo. Následuje přinášení darů, kterými začíná BOHOSLUŽBA OBĚTI. Po přípravě darů následuje mytí rukou, ale když je při mši svaté kadidlo, tak kadidlo předchází mytí rukou. Turiferář s Navikulářem přistoupí ke knězi a on nasype kadidlo. Předáme mu kadidelnici (pokud je jáhen, tak jáhnovi), odstoupíme a kněz okouří oltář – obětní stůl. Poté co kněz okouří obětní dary, přistoupíme k němu, turiferář odebere kadidelnici, odstoupí od kněze, oba se mu ukloní a okouří ho.(pokud je jáhen okuřuje jáhen)

14 3. po přinášení darů (2) Okuřování se provádí takto: Turiferář chytne pravou rukou (je-li pravák) kadidelnici těsně nad vrškem nádoby za řetízky. V ministrantské terminologii se říká: ,,třikrát dva“, tedy třikrát po dvou ,,vyšvihnutích“ kadidelnice, ale ne aby to švihlo pana faráře do obličeje, nebo aby se kadidelnice najednou ocitla na lustru kostela. Okuřujeme přímo směrem ke knězi ,,třikrát dva“ úhozy kadidelnice o řetízky. Potom se knězi opět ukloníme a jdeme před obětní stůl okouřit lid. Přijdeme před lid, ukloníme se a okuřujeme. Poprvé střed, podruhé doleva, ale když uděláš doprava, nic se neděje, a potom doprava. Pokloníme se a odcházíme do sakristie.(pokud je jáhen, okuřuje jáhen)

15 4. při proměňování Když začíná eucharistická modlitba, máme jich několik, ale nejčastěji se používá třetí. Následuje po zpěvu Svatý, svatý a začíná slovy: „V pravdě jsi svatý Bože, a právem tě chválí všechno, co jsi stvořil…“ Při těchto slovech vyjdeme pomalu ze sakristie. Dále kněz pokračuje slovy: „Proto tě, Otče, pokorně prosíme, posvěť svým Duchem tyto dary…“, poklekneme před obětním stolem. Nyní kněz pozvedá velkou hostii – Tělo Kristovo – okuřujeme. Zase podle zvyků, ale většinou třikrát tři nebo třikrát dva. Pak okuřujeme při pozdvihování kalicha s Krví Kristovy stejně jako u Těla Kristova. Při slovech kněze: „Tajemství víry“ se zvedneme, ukloníme se a odcházíme do sakristie. Tím služba s kadidlem končí a vrátíme se mezi ostatní ministranty.

16 Římskokatolická farnost Hnojník www.farnost-hnojnik.cz
Pro vnitřní potřebu farnosti