Kvalitativní výzkum – základní rámec

Prezentace na téma: "Kvalitativní výzkum – základní rámec"— Transkript prezentace:

1 Kvalitativní výzkum – základní rámec
pozice výzkumníka, výzkumná otázka a výběr výzkumného souboru, kriteria kvality, proces kvalitativního výzkumu

2 Kvalitativní výzkum - vymezení
Proces zkoumání jevů a problémů v autentickém prostředí s cílem získat komplexní obraz těchto jevů založený na hlubokých datech a specifickém vztahu mezi badatelem a účastníkem výzkumu.

3 Pozice výzkumníka Záměrem výzkumníka je za pomocí celé řady postupů a metod rozkrýt a reprezentovat to, jak lidé chápou, prožívají a vytvářejí sociální realitu

4 Současné chápání kvalitativního přístupu
Novější metodologie současného pedagogického výzkumu, jejíž moderní principy byly původně vyvinuty v rámci antropologie a sociologie Jedním z impulsů pro její rozšíření byla reakce výzkumníků na dominanci standardního kvantitativního výzkumu, který se opírá o přírodovědný a pozitivistický pohled na řešení výzkumných problémů.

5 Současné chápání kvalitativního přístupu
Určen jak cílem zkoumání samotného tak i cílovými kategoriemi studovaného jevu (chci porozumět tomu, proč výuka u romských dětí nenaplňuje projektované cíle; k čemu směřuje proces, který zkoumám? – např. jaká jsou východiska, zvolené prostředky, jak odpovídají plánovanému cíli výuky) Vždy zkoumání v kontextu (ne vzdělávací výsledky romských dětí osamoceně, ale hledání zákonitostí, příčin úspěchu a neúspěchu)

6 Současné chápání kvalitativního přístupu
Nemůže být hodnotově neutrální, nezávislé na výzkumníkovi (subjektivita – on je ten, kdo může pochopit, záleží na jeho způsobu a přesnosti práce, na jeho osobním způsobu interpretace; dialogičnost – potřeba upřesňovat interpretaci cyklickým ověřováním právě dosaženého porozumění) Aktéři jsou ti, kdo sociálně konstruují významy situace (učitelé romských dětí mají nějaké porozumění situaci – jejich porozumění, jejich způsob interpretace se výzkumník snaží rozkrýt – proč chápou situaci takto, co to ovlivňuje, na čem to závisí, čím je to ovlivněno…) Účastníci nikoli zkoumané osoby

7 Kvalitativní výzkum je zejména vhodný, jestliže je cílem:
porozumět subjektivním zkušenostem jedinců nebo skupiny, působení sociálních, kulturních a politických faktorů a interakcím mezi jedinci a prostředím, první seznámení s novou nebo složitou oblastí, podpořit kvantitativní výzkum při návrhu měřících procedur nebo získat hlubší vhled do zvláštností, které odhalilo dotazníkové šetření.

8 Kriteria kvality kvalitativního výzkumu
Posuzování celého procesu kvalitativního zkoumání a jeho výsledků – nejen metoda a její použití Důležitý je stejně tak výsledek jako výchozí pozice výzkumníka – proto celý proces, nikoli jenom výsledek výzkumu

9 Kriteria kvality kvalitativního výzkumu
Pravdivost a platnost důvěryhodnost, potvrditelnost a autenticita  vnitřní validita Jak můžeme realitu poznat?  Jak můžeme skutečnost interpretovat? J sou tyto závěry dostatečně autentické, důvěryhodné, abychom se podle nich mohli řídit? Techniky jak zajistit členské ověřování, audit kolegů, reflexe kolegů, zdůvodněný výběr účastníků, deník výzkumníka, systematická práce s daty (porovnávání a analýza odchylných případů), přímé citace uvedené s jejich interpretací.

10 Kriteria kvality kvalitativního výzkumu
Přenositelnost a aplikovatelnost  vnější validita Kdy a za jakých okolností mohou být závěry platné pro jiné skupiny v jiných prostředích – zodpovědný je autor i čtenář Techniky jak zajistit - reflexe subjektivity (obvykle v příloze popsat přesně svoje východiska, svůj přístup ke zkoumání od návrhu designu, přes sběr dat až po analýzu dat), - porovnání s literaturou (tzv. dodatečná validizace)

11 Kriteria kvality kvalitativního výzkumu
Spolehlivost (konzistence, stabilita) Správnost a pečlivost Techniky jak zajistit konzistence otázek (klademe stejnou? jinou? jak účastníci rozumí?) přepis rozhovorů konzistence při kódování dvojité kódování (inter-rater reliability – kappa) opakované kódování standardizované procedury

12 Proces kvalitativního výzkumu
Etické otázky práva účastníků důvěrnost poučený souhlas zpřístupnění práce účastníkům výzkumu (jiný jazyk)

13 Proces kvalitativního výzkumu
Cirkularita !!! oproti linearitě kvantitativního výzkumu Švaříček, Šeďová: Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách

14 Fáze stanovení cílů výzkumu
vytvoření konceptuálního rámce (výzkumný problém?, klíčové pojmy?, a vymezení teoretického rámce) definování výzkumných otázek rozhodnutí o metodách zajištění kontroly kvality výzkumu sběr dat a jejich organizace analýza a interpretace dat formulování závěrů do výzkumné zprávy

15 Výzkumné otázky v kvalitativním výzkumu
dostatečně široké spíše než proměnné používají obecnější koncepty neptají se na četnost výskytu jevů ani na sílu vztahů detailně zkoumají to jak je nějaký jev vnímán a prožíván lidmi, kteří se jej účastní vyhýbají se a priori přijatým předpokladům málokdy stačí jedna otázka – často jedna obecná, rozložená do několika dílčích

16 Výběr vzorku graduální výběr – není vytvořen v jednom okamžiku, postupně při cirkulárním průběhu je upřesňován, doplňován atd., aby byly zahrnuty ty případy, které by mohly přispět prohloubení porozumění studovaného jevu vzorkování (případy typické, extrémní, s maximální variantností, vhodné- dobře dostupné) vztah k účastníkům, - role výzkumníka (cizinec, návštěvník, zasvěcený, domorodec)

17 Výběr metod výběr metod musí korespondovat s výzkumnou otázkou
alespoň předběžná představa, jak lze získaná data analyzovat v průběhu výzkumu může být doplňováno a upravováno – cirkularita

18 Praktická rekapitulace - Co promyslet a rozhodnout při plánování kvalitativního výzkumu LINCOLN, Y.S., GUBA, E.G. Naturalistic inquiry. Newbury Park: Sage, 1985. Určíme účel a zaměření studie. Také vymezíme hranice, co nás bude zajímat a kritéria pro to, které informace budeme zahrnovat nebo vylučovat. Hranice se ale mohou měnit během výzkumu. Rozhodneme se, zda kvalitativní přístup zvolíme jako hlavní výzkumnou strategii. Určíme, kde a od koho budeme sbírat data. Určíme fáze výzkumu (např. fáze 1 bude explorační sběr dat, fáze 2 bude více zacílená). Určíme další metody pro sběr dat (hlavní prostředek je samotný výzkumník). Navrhneme sběr dat a jejich organizaci (Jak specificky budeme klást otázky nebo zda budeme kompletně přepisovat data). Naplánujeme, jak budeme data analyzovat. Určíme programový systém pro ukládání a zpracování dat Plánujeme logistiku, časový rozpis a financování. Věnujeme se opatřením pro zajištění kvality celého postupu.