Francie v 1. polovině 17. století

Prezentace na téma: "Francie v 1. polovině 17. století"— Transkript prezentace:

1 Francie v 1. polovině 17. století

2 Francie je v této době nejvyspělejší a nejlidnatější zemí Evropy.
Za králů Ludvíků došlo k velkému rozkvětu Francie (hl. hospodářskému, díky snaze o větší vývoz než dovoz). Panovníci vládli absolutisticky. Za Ludvíka XIII. bylo vystavěno nové královské sídlo ve Versailles.

3 Rok 1610 Po smrti Jindřicha IV. se vlády ujímá Marie Medicejská (jejich syn nebyl ještě dospělý) – místo ní ale vládne Concini (ponechává si všechny ministry Jindřicha IV.), který ukončuje tažení proti Habsburkům. Marie Medicejská žení svého syna Ludvíka s Annou Rakouskou.

4 Rok 1614 Svolány generální stavy, kterých se účastní už i Ludvík XIII. a kardinál Richelieu (ten požaduje víc moci pro duchovní), který je povolán do královniny rady. Concini a Richelieu spolu chtějí vládnout, ale proti nim stojí Ludvík XIII., který Conciniho nechává zabít. Ludvík XIII. vládne absolutisticky.

5 Rok 1624 Na nátlak Marie Medicejské proběhlo tajné setkání krále a kardinála Richelieu, kde byl kardinál pověřen vedením státních záležitostí a jmenován ministrem.

6 Rok 1628 Hugenotům z La Rochelle jel pomoci Buckingham, ale Richelieu pevnost oblehl a vyhrál. I přes vítězství Richelieu uzavřel smír a o několik měsíců později ukončil mír z Alais (tzv. edikt milosti) náboženské války. Protestanti dostali amnestii, svobodu náboženských obřadů a jejich majetek nebyl konfiskován.

7 Rok 1636 Poté, co se Francie postavila na stranu Švédská a ve válce se připojila k protestantům, vpadli Španělé do Francie a dostali se až do Paříže, odkud je ale Francouzi vyhnali.

8 Rok 1638 Anně Rakouské a Ludvíkovi XIII. se po 23 letech manželství narodil syn, Francie tedy opět měla dauphina.

9 Rok 1642 Kardinál Richelieu umírá.

10 Rok 1643 Ludvík XIII. umírá. Po jeho smrti byla ustanovena rada, která byla pověřena dohledem nad Annou Rakouskou do plnoletosti dauphina. Anna si ale u Parlamentu vymohla právo vlastní rady a jako prvního ministra jmenovala Giulia Mazariniho, řečeného Mazarin.

11 Rok 1648 Podepsán vestfálský mír (jednání probíhala v Münsteru a Osnabrücku už od roku 1644), který ukončil třicetiletou válku. Německo bylo naprosto bezmocné a rozdrobené, Francie z války vyšla jako vítěz a stala se největší mocností Evropy.

12 Paříž neměla daleko k povstání, protože v čele státu byli dva cizinci (Španělka a Ital). Povstalci chtěli svrhnout Mazarina kvůli vysokým daním. Těmto povstáním se začalo říkat „fronda“ a byla předzvěstí Francouzské revoluce. Královská rodina musela uprchnout a povstalci požadovali vydání Mazarina, na konferenci v Rueil byla nakonec uzavřena dohoda.

13 Rok 1652 Ludvík XIV. se vrací do Paříže a tím končí fronda.

14 Kateřina Smějsíková 3.B