Integrované dopravní systémy Hodnocení efektivnosti dopravních systémů

Prezentace na téma: "Integrované dopravní systémy Hodnocení efektivnosti dopravních systémů"— Transkript prezentace:

1 Integrované dopravní systémy Hodnocení efektivnosti dopravních systémů
Přednáška 13 Hodnocení efektivnosti dopravních systémů Doc. Ing. Miloslav Řezáč, Ph.D. Katedra dopravního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB-TU Ostrava

2 Efektivnost dopravního systému
Dopravní systém by měl splňovat požadavky na: výkonnost – vyjádřená kapacitou, rychlostí, plynulostí bezpečnost – počet a kumulace nebezpečných úseků a bodů, počet a následky dopravních nehod, hospodárnost – energetická náročnost při výstavbě, provozu, opravách, vliv na životní prostředí – hluk, emise, kontaminace půdy a vod, zábor půdy, vznik odpadu a jeho odstraňování, estetické důsledky, vznik urbanistických bariér…

3 1. Ekonomická efektivnost dopravního systému
Náklady : investice (rychlost investování), údržba a oprava (stanovení priorit, technologie aj.), provozní náklady (ceny PHM a maziv, pneu, oprav, osobní náklady, správa aj.), účinky staveb.

4 2. Energetická efektivnost dopravního systému
Energetická náročnost: investic, údržby a oprav, provozu (energie, potřebná k pohybu vozidel a organizace a řízení dopravy). Spotřeba pohonných hmot a olejů vyplývá z: - kvality vozidla, - technického stavu vozidla, - způsobu jízdy (akcelerace a decelerace), - meteorologických podmínek, - parametrů komunikace - podélného sklonu, velikostí směrových poloměrů, šířkového uspořádání, stavebního stavu, rozhledu a přehlednosti, počtu křižovatek a způsob jejich řízení aj.

5 Změny rychlosti a jejich vliv na spotřebu PHM
(akcelační šum) a – bez změn rychlosti c – pokles rychlosti na nulovou hodnotu b – změna rychlosti d – pokles rychlosti s časovou ztrátou

6 Energetická efektivnost dopravního systému
Podíl spotřeby pohonných látek (SPL) při akceleraci vozidla v závislosti na vzdálenosti křižovatek SAN – nekoordinované řízení, SAK – koordinované řízení tahu

7 Energetická efektivnost dopravního systému
Podíl SPL při jízdě konstatntní rychlostí - SCN na nekoordinovaných tazích - SCK na koordinovaných tazích

8 Energetická efektivnost dopravního systému
Změna času průjezdu sledovaného úseku zavedením liniové koordinace t..N – nekoordinované řízení, t..K – koordinované řízení tahu

9 Efektivnost dopravního systému
Změna rychlosti pohybu dopravního proudu vozidel po zavedení liniové koordinace VN – nekoordinované řízení, VK – koordinované řízení tahu

10 Energetická efektivnost dopravního systému
Průběh relativní úspory pohonných látek při jízdě vozidel v liniové koordinaci SPHN – nekoordinované řízení, SPHK – koordinované řízení tahu

11 Energetická efektivnost dopravního systému
Pro porovnání EE dopravního proudu vozidel je znát spotřebu PHM: základní - na suché, kvalitní, vodorovné PK zvýšenou - ve směrových obloucích (malých R) zvýšenou - v různém podélném stoupání a délce zvýšenou - ve městě (SSZ, SSZ bez koordinace) Měřením při jízdě konkrétním vozidlem bylo naměřeno např.: - zvýšení spotřeby o 5 % ve směrovém oblouku R =118 m, o 1 % ve směrovém oblouku R =188 m - průjezd směrovým obloukem R = 10 m při zařazeném II. RS - zvýšení rychlosti z 20 na 30 km/h zvyšuje spotřeba až na dvojnásobek

12 3. Environmentální efektivnost dopravního systému
Možnosti snížení negativního působení dopravy na životní prostředí: konstrukční úpravy dopravních prostředků, návrh dopravních řešení urbanistických celků, parametry komunikačních sítí (podélný sklon, oblouky, kryty vozovek, stavební stav aj.), výběr materiálu posypu v zimním provozu, využití organizace, regulace a řízení provozu ke zvýšení plynulosti jízdy snížením počtu zastavování a rozjíždění vozidel aj. budování ochranných opatření (protihlukové zábrany, biologické úpravy aj.

13 4. Bezpečnost dopravního systému
Ukazatele dopravní nehodovosti: pro mezikřižovatkové úseky relativní nehodovosti : pro křižovatky, ukazatel hustoty nehod, integrální ukazatele - vyjádření závažnosti následků nehod pomocí čísla závažnosti nehod, - vyjádření závažnosti následků nehod pomocí jejich ekonomického hodnocení Predikce dopravních nehod: metoda koeficientu bezpečnosti, metoda souhrnného koeficientu nehodovosti, Smeedův model pravděpodobného počtu usmrcených osob, modely predikce počtu dopravních nehod.

14 Efektivnost systému hromadné dopravy osob
ekonomická energetická environmentální bezpečná umožňuje přepravu osob v regionu/městě (pravidelně, bezpečně, levně *), jako alternativa k IAD, má menší nároky na plochu a investice, ovlivňuje rozvoj měst (význam městotvorný, ekonomický aj.), zvyšuje atraktivitu regionu/města spojováním funkcí regionu/města (bydlení, práce, nákupy, vzdělávání, odpočinek, kultura, sport), umožňuje spojení obyvatel se světem (význam společenský). * Kritéria hodnocení kvality: čas, přesnost, rychlost, dostupnost, přepravní příležitost, spolehlivost, pohodlí, informovanost, cena aj.

15 Produktivita v ekonomii
je vztah mezi výsledkem a energií potřebnou k dosáhnutí tohoto výsledku. Míra efektivnosti spočívá v poměřování vstupů neboli zdrojů k výstupům z dané ekonomické činnosti. V ekonomickém vnímání tak jde o míru zapojení a využití zdrojů ve vztahu k výsledkům ekonomické činnosti (produkce) jako jsou výrobky nebo služby.

16 Produktivita se označuje též jako efektivnost zapojení zdrojů,
přičemž vložené prostředky se nazývají vstupy a velikost užitku výstupy. Označíme-li efektivnost symbolem Efx, vstupy symbolem X a výstupy Y, pak platí: Efx = Y/X Produktivita je především hospodářský ukazatel, jeho podstatou je měření výkonnosti některého z výrobních faktorů. Výrobní faktory jsou zdroje, potřebné k tomu, aby mohla probíhat výroba (produkce): - přírodní zdroje: půda, nerostné bohatství, lesy, voda, - práce: souhrn fyzických a duševních schopností člověka, které vynakládá, - kapitál: vše, co se dá ocenit financemi a vložit do podnikání, peníze, - informace: data a intelektuální kapitál, - znalosti: formální, tedy získané vzděláváním, a skryté, tedy získané zkušenostmi, poznáním, učením se, atp. Produktivitou je poměřován výstup ve fyzických jednotkách (ks, kg, pracovních nebo strojových hodinách za určitou dobu. Výsledkem je změřená schopnost jednotky vstupu k produkci určitého množství výstupu za daný čas.

17 Produktivita práce je jedním z častých ukazatelů v podnikové praxi. V ní se vyprodukované množství výrobku měří počtem pracovních hodin, což se rovná produktivitě práce v ks/h. Vyprodukovaný výstup, kupř. počet výrobků za směnu v kusech se podělí počtem pracovníků a získá se produktivita jednoho pracovníka za směnu. Faktory, které ovlivňují produktivitu práce: - přírodní a klimatické podmínky, - technologie, - kvalifikace pracovníků, - motivace pracovníků, - organizace řízení. Stejným způsobem se může měřit produktivita stroje, zařízení, PC nebo procesoru, atd. Základem měření jsou tu fyzické, nikoli peněžní jednotky vstupu.

18 Přeprava (je produktem dopravy):
je pojem pro cílevědomé přemístění osob, nákladu či zvířat dopravními prostředky z místa A do místa B po dopravních komunikacích za účelem zisku. Vykonavatelem přepravy je dopravce, objednavatel se nazývá přepravce. Ten s dopravcem uzavírá přepravní smlouvu. V českém právním řádu se přepravní smlouva v osobní i v nákladní přepravě uzavírá podle občanského zákoníku. V osobní přepravě stanovuje pravidla přepravní řád. Přepravní smlouva vzniká v: - nákladní přepravě: přijetím objednávky, převzetím zásilky nebo započetím přepravy, - osobní přepravě: přijetím objednávky nebo zaplacením jízdného.

19 Význam městské hromadné dopravy
- umožňuje uspokojení přepravy osob mezi různými aktivitami (bydlení, práce, nákupy, vzdělávání, odpočinek, kultura, sport), - její funkce ovlivňuje osídlené území a je územím zároveň ovlivňována (přepravní význam), - je alternativou k IAD, má menší nároky na plochu a investice (udržitelná mobilita), - doprava působí ve vztahu k území jako složka spojující i rozdělující (význam městotvorný, urbanistický), - je místem setkávání lidí, pro některé „spojení se světem“ (význam společenský), - je podnětem pro rozvoj měst (význam ekonomický).