Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Geobiocenologie Kontakt: Ing. Tomáš Koutecký, Ph.D.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Geobiocenologie Kontakt: Ing. Tomáš Koutecký, Ph.D."— Transkript prezentace:

1 Geobiocenologie Kontakt: Ing. Tomáš Koutecký, Ph.D.
kancelář: N5042 Materiály ke studiu budou uloženy na adrese: user.mendelu.cz/xkouteck - složka geobiocenologie Zápočet a zkouška: zpracování seminární práce zkouška formou obhajoby seminární práce s doplňkovými otázkami na probíranou látku

2 Zadání seminární práce z Geobiocenologie
Geobiocenologická diferenciace vybraného území a vymezení kostry ekologické stability 1. Zvolte si segment krajiny okolo 2 km2, nejlépe tvořený mozaikou zemědělsko-lesní krajiny. 2. Zpracujte stručnou charakteristiku přírodních poměrů oblasti (reliéf, geologické a půdní poměry, klima a biota). 3. Na základě terénního průzkumu a disponibilních podkladů diferencujte ve zvoleném území potenciální vegetaci prostřednictvím skupin typů geobiocénů. Vylišená STG stručně charakterizujte. Vhodné je pro každé vylišené STG v přílohách uvést fytocenologický snímek. 4. V zájmovém území vymezte aktuální vegetaci (nejvhodněji ve smyslu Katalogů biotopů ČR, resp. SR projektu Natura 2000) a vyhodnoťte ji z hlediska ekologické stability. 5. Na základě porovnání potenciální a aktuální vegetace vymezte ekologicky nejstabilnější segmenty krajiny, tedy kostru ekologické stability území. Alespoň jeden z vymezených ekologicky významných segmentů charakterizujte. 6. V závěru zhodnoťte současný stav krajiny ve studované lokalitě a obecně navrhněte opatření, jak jej zlepšit.

3 Zadání seminární práce z Geobiocenologie
Geobiocenologická diferenciace vybraného území a vymezení kostry ekologické stability Přílohy: 1. Mapa skupin typů geobiocénů ve vhodném měřítku 2. Mapa aktuální vegetace (s vymezením kostry ekologické stability) 3. Geobiocenologický profil územím 4. Fotodokumentace 5. Fytocenologické snímky

4 Geobiocenóza Ekotop klima živiny voda = Společenstvo organizmů (BIOCENÓZA) se vzájemnými vztahy a ovlivněné abiotickými složkami prostředí (EKOTOPem). Předpoklad: - na podobném ekotopu vznikne obdobná geobiocenóza

5 Ekosystém: Geobiocenóza
Funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase. Geobiocenóza Společenstvo organizmů (biocenóza) se vzájemnými vztahy s abiotickými složkami prostředí (ekotopem) v konkrétní lokalitě.

6 prof. Alois Zlatník * 9.11. 1902 Dvůr Králové nad Labem
Brno „Výzkum přírody nelze bez ochrany přírody“ : Přírodovědecká fakulta UK : stáž v Montpellier u Braun-Blanqueta 1928: příchod na Lesnickou fakultu do Brna 1934: absolvent Lesního inženýrství Od roku průzkum přirozených lesů na Podkarpatské Rusi První pokusy o vymezení vegetačních jednotek jakožto rámců produkce – počátek typologie Postupný oklon od fytocenologické školy a příklon k typologické škole V. N. Sukačeva

7 Během války tvorba vegetační mapy pro vodohospodářský plán (nedokončeno)
Po roce 1945: výuka botaniky, fytocenologie, dendrologie, krátce i pěstění lesů, mikrobiologie, fytopatologie a anatomie dřeva, 1946: titul profesor 50. léta: Práce na první verzi typologického sytému. Zpracovány jednotky pro Karpaty i Čechy a Moravu 1956: učebnice Pěstění lesa – 1. verze systému pro území ČR 55 „skupin lesních typů“ V 60. letech spolupráce s Geografickým ústavem ČSAV v Brně 1966: tvorba biogeografických map – 2. verze systému pro území ČR 60 „skupin přírodních geobiocenóz“ 1976: Zprávy GÚ ČSAV – tabulka 244 „skupin typů geobiocénů“ 1999: Buček a Lacina: Geobiocenologie II – 170 jednotek (STG)

8 Zlatníkovi diplomanti
doc. Ing. Jan Lacina, CSc. doc. Ing. Antonín Buček, CSc.

9 Květena ČR

10 Květena versus vegetace
„Jen se smějte, smějte, pošetilé rostliny lidskému neštěstí. Styď se, hloupá květeno!“ (král Já I. 1954) Květena (flóra) Flora – staroitalská bohyně květů a jara = soupis druhů daného území (např. květena katastru Horní Lhoty) = publikace popisující druhy zájmové oblasti (např. Květena ČR) Vegetace (rostlinstvo) Z latinského vegetatio - růsti = fytocenózy daného území (např. lesní společenstva Brna a okolí)

11 Květena České republiky
Celkem v ČR 3557 druhů (+ 609 ustálených hybridů) Danihelka J., Chrtek J. Jr. & Kaplan Z. (2012): Checklist of vascular plants of the Czech Republic. – Preslia 84: 647–811. Nejvíce zastoupené čeledi (Kaplan 2012): Asteraceae (662 druhů), Rosaceae (316), Poaceae (275), Fabaceae (170), Brassicaceae (148), Cyperaceae (127), Lamiaceae (112), Caryophyllaceae (108) a Apiaceae (100) Nejvíce zastoupené rody (Kaplan 2012): Taraxacum (221 druhů), Hieracium s. l. (118), Rubus (127), Carex (87), Veronica (35) a Trifolium (34)

12 Kolik kde roste kytek?

13 Květena České republiky – srovnání
ČR: (Danihelka et al. 2012) Evropa: (Witkowski et al. 2003) Mediterán: (Schönfelder 2011) Karpaty: (Witkowski et al. 2003) Skandinávie: (Pohjolan 2005) Německo: (Wisskirchen a Haeupler 1998) Respublika Tuva: (Shaulo 2007) Kamčatka: (Jakubov a Chernyagina 2004) Island: (Ministry of environment, Iceland 2001) Kanárské ostrovy 2100 (Schönfelder a Schönfelder 2002)

14 Květena České republiky
Vyhláška 395/92 sb.: 485 druhů zvláště chráněných Druhy červeného seznamu: 1720 - vyhynulé a nevěstné – A: 156 (9,1%) - kriticky ohrožené – C1: (27,4%) - silně ohrožené – C2: (20,8%) - ohrožené – C3: (20,7%) - vyžadující pozornost – C4: 380 (22 %) Grulich V. (2012): Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. – Preslia 84: 631–645.

15 Proč je naše květena relativně bohatá?
Důvod 1: Geografická poloha Zóna opadavého listnatého lesa Rozhraní mezi oceanickým a kontinentálním klimatem Středoevropská vegetační oblast, ve které se stýkají druhy oblastí okolních mezní prvky – druhy na hranicích areálu

16 Pozice ČR neovlivňuje jen druhovou diverzitu…
destiláty pivo víno BRNO

17 Endemity ČR Malé zastoupení (48 druhů a poddruhů)
Neoendemity (mladší 2,6 mil. let) (Kaplan 2012)

18 Sorbus sudetica foto: Petr Vít; zdroj: (Kaplan 2012)
Dianthus moravicus biomonitoring.cz Sorbus sudetica foto: Petr Vít; zdroj: (Kaplan 2012) Campanula gelida

19 Jeseníky – Petrovy kameny
Lokalita dvou endemitů: Campanula gelida a Poa riphaea

20 Proč je naše květena relativně bohatá?
Důvod 2: Relativně pestrá geologická stavba i reliéf sestka-fm.cz

21 celkem 1454 druhů (víc než 1/3 flóry ČR)
Proč je naše květena relativně bohatá? Důvod 3: velký podíl nepůvodních druhů celkem 1454 druhů (víc než 1/3 flóry ČR) - archeofyty (zavlečené před r. 1492): (24%) - neofyty (zavlečené po r. 1492): (76%) Pyšek a kol. 2012: Catalogue of alien plants of the Czech Republic (2nd edition): checklist update, taxonomic diversity and invasion patterns. – Preslia 84:155–255.

22 Proč je naše květena relativně bohatá?
Důvod 4: Tradice systematické botaniky; probádanost území - Viz pampelišky - Četná periodicky se opakující mapování (např. Natura 2000) - Nebývalá koncentrace kvalitních botaniků


Stáhnout ppt "Geobiocenologie Kontakt: Ing. Tomáš Koutecký, Ph.D."

Podobné prezentace


Reklamy Google