SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice MAPOVÁNÍ

Prezentace na téma: "SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice MAPOVÁNÍ"— Transkript prezentace:

1 SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice MAPOVÁNÍ
JS pro S2G a G1Z TERÉN 4 – Typy terénu

2 Výběr z NAUKY O TERÉNU Definice pojmů (co je to terén a co terénní reliéf … ) Vznik terénního reliéfu Vyjádření terénního reliéfu v mapách Rozbor terénu Terénní tvary Typy terénu Tvorba výškopisu zásady, volba podrobných bodů, mapování a výškopisný náčrt Konstrukce vrstevnic

3 TYPY TERÉNU Terénní reliéf je definován jako soubor terénních tvarů.
Terénní tvary se vyskytují v krajině v různém seskupení a tím vytváří charakteristický ráz krajiny. Z hlediska výškopisného mapování rozdělujeme terénní reliéf na dva základní typy a u těch rozlišujeme další podrobnosti: - terén pravidelný - jednoduchý - členitý - terén nepravidelný

4 Terén pravidelný jednoduchý
dílčí plochy na sebe navazují plynule sklon hřbetní čáry vyvýšeniny je vždy mírnější než sklon úbočí průběh profilových čar je jednoduchý vrstevnice jsou vhloubené a vypuklé křivky spojené přímými úseky rozestupy vrstevnic jsou často stejné a pravidelně se zvětšují nebo zmenšují z geologického hlediska jde o starou krajinu, morfologie je klidná, podloží stejnorodé obvykle dlouhodobě zemědělsky obdělávaná půda

5

6

7 Terén pravidelný členitý
pravidelnost spočívá ve shodných prvcích jako u pravidelného jednoduchého terénu výškové rozdíly větší výrazná síť hřbetnic a údolnic vysoký počet vhloubených a vypuklých tvarů na úbočích střídání svahových hřbetů s úžlabinami prudší údolnice vedlejších údolí se sbíhají do mírnější údolnice hl. údolí vrstevnice členité, ale mají jednoduchý průběh v naší krajině je tento typ převládající také stejnorodé podloží, výraznější erozní účinky stékající vody

8

9

10 Terén nepravidelný terénní tvary nemají pravidelný průběh ve směru vrstevnic a ve směru spádnic výškové mapování těžší a složitější (konstrukce vrstevnic taktéž) nestejnorodé podloží – stékající vody způsobuje rýhy, výmoly a střže – usazování odplavené horniny na úpatí terénní tvary nepravidelné sklon dílčích ploch se často mění tvar vrstevnic místy plynulý, místy neklidný až chaotický

11

12

13 Zvláštní typy nepravidelného terénu
vyskytují se: MEANDROVÉ PÁSY MORÉNY NAVÁTÉ PÍSKY SESUVY PŮDY KAMENITÉ ÚTVARY

14 Meandrové pásy vznik vlivem boční eroze tekoucí vody
meandry = zákruty dvojího typu: menadry volné – v náplavových rovinách středních a dolních toků řek řeka neustále přemisťuje svůj břeh. Břeh u proudnice se vymílá a na protějším břehu se materiál ukládá. Meandr se může při povodni i protrhnout a tok řeky se pak vyrovná (z meandru vznikne slepé rameno) meandry zakleslé – v místech hlubokých údolí v tvrdých horninách. Koryto řeky se nemůže přemístit bočně, proto se zařezává hlouběji

15

16 Morény moréna = kamenný val vzniklý ledovcovou činností
sediment, který v moréně vzniká = til podle místa vzhledem k ledovci se dělí na: přední moréna – vzniká v předpolí ledovce, který před sebou tvoří horninotvorný materiál. Po odtání ledovce hráz (moréna) zůstane a prostor za morénou se zaplní vodou (Plešné jezero) boční moréna – vzniká na okrajích postupujícího ledovce. Často jsou situovány na svazích okolních horských masivů střední moréna – vzniká při spojení dvou ledovců z boční morény.

17 NAVÁTÉ PÍSKY Naváté písky jsou u nás rozšířeny zejména v Polabí, na jižní Moravě a v Třeboňské pánvi. Povrch přesypů bývá stabilizován borovými porosty, avšak jejich tvar bývá zachován a některé jsou význačnými chráněnými lokalitami (např. u Vlkova u Veselí nad Lužnicí)

18 NAVÁTÉ PÍSKY Písečné přesypy u Vlkova

19 SESUVY PŮDY Sesuvy narušují pravidelný i nepravidelný terén.
Půda se sesouvá na svazích, kde se rychle zvětrávané horniny po každém dešti rozmáčí a kloužou po pevném a kluzkém (jílovitém) podloží. Znázorňují se obvykle pomocnými vrstevnicemi

20 SESUVY PŮDY Sesuv půdy na dálnici D8 u Litochovic Zdroj: Ústecký deník

21 KRASOVÉ JEVY Vznikají činností prosakující a stékající vody v oblastech krasových hornin. Krasové jevy jsou povrchové nebo podzemní. Mezi povrchové k. jevy patří škrapy, závrty, propasti a krasová údolí. Škrapy vznikají chemickým zvětráváním horniny, převážně vápence dolomitů. Jde o ostrohranné prohlubeniny nebo systém hřbítků či žlábků v podloží. Škrapy se rozlišují podle tvaru např. na žlábkové, korunkové a další. škrapy

22 KRASOVÉ JEVY Závrty jsou uzavřené prohlubně různých profilů se zaoblenými nebo ostrými hranami Krasová údolí (slepá, poloslepá, suchá, vývěrová) Vznik např. zřícením stropu jeskyně, kterou protéká řeka - vznikne propast (Macocha)

23 KAMENITÉ ÚTVARY Výskyt různých tvarů a velikostí
Znázorňují se různě – nejčastěji mapovou značkou Výřez ze značkového klíče SM5 (1 : 5 000) Výběr ze značkového klíče Základní mapy 1 :

24 KAMENITÉ ÚTVARY

25 Zdroje informací a ilustrací
[1] CÍSAŘ, Jan, František BOGUSZAK a Josef JANEČEK. Mapování. 3. nezměněné vydání. Praha: Kartografie, n. p., ISBN /64-II/3. [2] Základní mapa ČR 1 : (WMTS) Geoportál ČÚZK Dostupné z: [3] Textové materiály k předmětu Mapování SPŠ STAVEBNÍ ČB