Rovné příležitosti a přístup na trh práce

Prezentace na téma: "Rovné příležitosti a přístup na trh práce"— Transkript prezentace:

1 Rovné příležitosti a přístup na trh práce
Všeobecné a odborné vzdělávání a celoživotní učení Rovnost žen a mužů Rovné příležitosti Aktivní podpora zaměstnanosti

2 Všeobecné a odborné vzdělávání a celoživotní učení
Právo na kvalitní a inkluzivní všeobecné a odborné vzdělávání a celoživotní učení, které lidem umožňuje účastnit se plně života ve společnosti Zdravotně postiženým osobám a osobám ze znevýhodněného prostředí by měl být zaručen přístup ke vzdělávání na rovném základě Důraz na dovednosti potřebné během přechodů na trhu práce Všeobecné a odborné vzdělávání a celoživotní učení Pilíř stanoví obecné právo na všeobecné a odborné vzdělávání během celého života. Cílem pilíře je zabezpečit poskytování formálního i neformálního všeobecného a odborného vzdělání vysoké kvality. Zdůrazňuje relevantnost vzdělání a dovedností pro úspěšnou účast na trhu práce a pro sociální soudržnost. Vyzdvihuje význam příležitostí pro zachování a získání dovedností. To vyžaduje flexibilní možnosti učení a rekvalifikace, které by měly být k dispozici během celého života a pracovní kariéry, včetně systémů předškolního, počátečního, dalšího a vysokoškolského vzdělávání a vzdělávání a systémů odborného vzdělávání. Inkluzivní vzdělávání, odborné vzdělávání a celoživotní učení vyžaduje přístupné prostředky pro získání, zachování nebo rozvoj dovedností a kompetencí na úrovni, která každého vybaví pro aktivní život. Například by se měly zohlednit zvláštní potřeby zdravotně postižených osob nebo osob, které pocházejí ze znevýhodněného prostředí, aby tyto osoby měly zabezpečený přístup na rovném základě. Další důraz se klade na dovednosti potřebné během přechodů mezi zaměstnáními, které zahrnují změny zaměstnaneckého statusu, změnu zaměstnavatele, přerušení profesní činnosti nebo následný návrat do práce nebo přesun mezi zaměstnáním a samostatnou výdělečnou činností. Kromě jiného to zahrnuje získání a udržení základních digitálních dovedností.

3 Rovnost žen a mužů Rovné zacházení a příležitosti pro ženy a muže ve všech oblastech (včetně účasti na trhu práce, podmínek zaměstnání a kariérního růstu) Aktivní podpora rovnosti žen a mužů prostřednictvím pozitivních kroků Právo na stejnou odměnu za rovnocennou práci Rovnost žen a mužů Pilíř zdůrazňuje potřebu aktivně podporovat rovnost žen a mužů prostřednictvím pozitivních kroků ve všech oblastech. Rozšířením rovnosti na všechny oblasti pilíř jde nad rámec existujícího acquis. Ustanovení o rovnosti žen a mužů se zaměřují zejména na účast na trhu práce (což je patrno z rozdílu v zaměstnanosti žen a mužů), podmínky zaměstnání (např. rozdíl mezi muži a ženami ve využívání práce na částečný úvazek) a kariérní růst (např. podíl žen na vedoucích místech a nízké počty podnikajících žen), tj. na všechny oblasti, v nichž je nutné učinit další pokrok. Tato zásada řeší specifický problém týkající se rozdílu v odměňování žen a mužů, který přetrvává nehledě na existující právní předpisy.

4 Rovné příležitosti Právo na rovné zacházení a příležitosti v zaměstnání, v rámci sociální ochrany, vzdělávání a přístupu ke zboží a službám Tato práva se vztahují na pohlaví, rasový nebo etnický původ, náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, věk či sexuální orientaci Konkrétní opatření (pozitivní kroky) nezbytná pro podporu rovných příležitostí Zvláštní pozornost věnována nedostatečně zastoupeným skupinám Rovné příležitosti Pilíř jde částečně nad rámec současného acquis rozšířením ochrany proti diskriminaci z důvodu náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku a sexuální orientace na oblasti sociální ochrany, včetně sociálního zabezpečení a zdravotní péče, vzdělání a přístupu ke zboží a službám dostupným veřejnosti. Pilíř rovněž rozšiřuje zákaz diskriminace na základě pohlaví na oblast vzdělání, která není zahrnuta do současného acquis. Cílem rovných příležitostí je podpora začleňování a účasti nedostatečně zastoupených skupin na trhu práce a ve společnosti. V ustanoveních pilíře se zdůrazňuje, že mohou být potřebná zvláštní opatření k zamezení nevýhod, jejich nápravě a kompenzaci souvisejících s určitými chráněnými důvody. Zásada povzbuzuje členské státy, aby řešily problémy skupin vystavených riziku diskriminace pomocí pozitivních kroků a podpůrných opatření, např. podporou postupů zajišťování různorodosti pracovní síly mezi zaměstnavateli.

5 Aktivní podpora zaměstnanosti
Právo na včasnou a individuálně uzpůsobenou pomoc pro zlepšení vyhlídek na zaměstnání nebo výkon samostatné výdělečné činnosti Poskytování pomoci při hledání práce, což může zahrnovat služby zaměstnanosti, jako je poradenství a pomoc při hledání pracovního místa nebo účast na „aktivních opatřeních“, například odborná příprava, dotace na nábor nebo podpora opětovného začlenění do zaměstnání Vztahuje se i na záruky pro mládež a doporučení pro dlouhodobě nezaměstnané Aktivní podpora zaměstnanosti Pilíř vytváří soubor práv pro všechny uchazeče o zaměstnání bez ohledu na jejich zaměstnanecký status. Zaměřuje se na poskytování pomoci v hledání práce, což může zahrnovat služby zaměstnanosti, jako je poradenství a pomoc při hledání pracovního místa nebo účast na „aktivních opatřeních“, např. odborná příprava, dotace na nábor pracovníků nebo podpora opětovného začlenění do zaměstnání. Tato práva jdou nad rámec článku 29 Listiny základních práv, který se týká pouze práva na bezplatnou službu umístění do zaměstnání. Pomoc při zapojení se do samostatné výdělečné činnosti je rovněž podstatným rozšířením existujícího acquis. Pro tato práva jsou hlavní tři prvky: včasný zásah, individuální pomoc a podpora při zvýšení zaměstnatelnosti. Poslední prvek – založený na právu na pomoc pro účely odborné přípravy nebo získání nové kvalifikace – je klíčový s ohledem na nutnost přizpůsobovat se trhu práce, který se rychle mění. V současné době pracovníci mění pracovní místo častěji než v minulosti a existující nároky na odbornou přípravu nebo sociální ochranu by neměly odrazovat od takové mobility. Pilíř potvrzuje převoditelnost nabytých nároků na odbornou přípravu nebo sociální ochranu pracovníků, když mění svůj zaměstnanecký status nebo zaměstnavatele, přerušují profesní činnost nebo se následně vracejí do práce nebo přecházejí ze zaměstnání do samostatné výdělečné činnosti. Pokud jde o mladé lidi, pilíř připomíná hlavní ustanovení doporučení o zárukách pro mládež a rozšiřuje jejich uplatňování na všechny mladé lidi. Nezaměstnaným osobám poskytuje pilíř právo na personalizovanou podporu, což zahrnuje mj. individuální hloubkové posouzení, poradenství a vedení. Konzistentnost se týká kontinuity podpory, např. když nárok na podporu v nezaměstnanosti skončí, včetně poskytování dalších opatření, např. sociálních služeb s cílem řešit překážky v hledání práce. Osobám, které jsou nezaměstnané dlouhodobě, čímž se rozumí nezaměstnanost trvající déle než dvanáct měsíců, se poskytuje právo na personalizovanou podporu, což zahrnuje mj. individuální hloubkové posouzení a dohodu o pracovní integraci podle doporučení Rady ze dne 15. února 2016 o začleňování dlouhodobě nezaměstnaných osob na trh práce.

6 Spravedlivé pracovní podmínky
Bezpečné a adaptabilní zaměstnání Mzdy Pracovní podmínky Sociální dialog Bezpečné pracovní prostředí Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem

7 Bezpečné a adaptabilní zaměstnání
Právo na spravedlivé a rovné zacházení, pokud jde o pracovní podmínky a přístup k sociální ochraně a odborné přípravě Zaměstnavatelé by měli být dostatečně flexibilní, aby se mohli rychle přizpůsobovat změnám hospodářské situace Podpora inovačních forem práce, podnikání a samostatné výdělečné činnosti Zamezení nejistým pracovním podmínkám například prostřednictvím zákazu zneužívání atypických pracovních smluv Preventivní opatření, která řeší rozdílnou výši daně z příjmů nebo vytváření systémů bonus malus pro příspěvky na sociální zabezpečení Bezpečné a adaptabilní zaměstnání Pilíř odráží výzvy, které představuje měnící se svět práce a nové formy zaměstnání a uznává rozmanitost pracovních poměrů, podnikání a samostatnou výdělečnou činnost a na druhé straně vytváří ochranná opatření, aby se zamezilo zneužívání pracovních poměrů, které mohou vést k nejistým pracovním poměrům, a určité záruky k zabezpečení toho, aby pracovníci měli přístup k odborné přípravě a sociálnímu zabezpečení po celou dobu svého pracovního života. Pilíř rozšiřuje záruku rovného zacházení nad rámec tří forem pracovního poměru (částečný pracovní úvazek, pracovní poměr na dobu určitou a agenturní zaměstnávání), na které se v současné době vztahuje acquis Unie, a stanoví rovné zacházení s pracovníky bez ohledu na typ pracovního poměru. Kromě toho zdůrazňuje podporu přechodu na pracovní poměry na dobu neurčitou. Pilíř uznává nezbytnou flexibilitu pro zaměstnavatele, aby se mohli rychle přizpůsobit změnám hospodářské situace. Toto přizpůsobení může například zahrnovat rozdílné zacházení z objektivních důvodů nebo přizpůsobení pracovních podmínek, aby se zamezilo nadměrným ztrátám zaměstnání během hospodářského propadu. Tyto změny nemohou být jednostranné a musí se pohybovat v rámci omezení existujících právních předpisů a dohod kolektivního vyjednávání. Věcná oblast působnosti zásady rovného zacházení se rozšiřuje na záruku přístupu k sociální ochraně a odborné přípravě. Tato zásada zabezpečuje rovné zacházení v přístupu k zákonnému sociálnímu zabezpečení. V současných pravidlech Unie (pro práci na částečný pracovní úvazek a na dobu určitou) se vyžaduje, aby zaměstnavatelé usnadňovali přístup k odborné přípravě. Zásada jde nad tento rámec a vyžaduje rovnost zacházení v přístupu k odborné přípravě. Rovné zacházení však nemusí vždy postačovat k tomu, aby se čelilo nejistotě, zejména když tentýž zaměstnavatel používá pouze nestandardní formy zaměstnávání. Zásada proto stanoví výslovný zákaz takového zneužívání. Zákaz zneužívání pracovních poměrů, které vedou k nejistotě a nepřiměřeně dlouhým zkušebním dobám, jde nad rámec současného acquis Unie. V tomto ohledu mohou preventivní opatření zahrnovat rozdílné zdanění pracovních poměrů, které vedou k nejistotě, nebo vytvoření systémů bonus malus pro příspěvky na sociální zabezpečení. Pilíř zdůrazňuje význam podpory nově vznikajících modelů podnikání, inovačních forem práce, podnikání a samostatné výdělečné činnosti. Nové modely podnikání mají všeobecně potenciál vytváření příležitostí, usnadňování nástupu do zaměstnání, pracovní flexibility a nových zdrojů příjmu. Taková podpora však předpokládá požadavky na kvalitní pracovní podmínky. Aby se maximalizoval dopad této inovace na zaměstnanost, může usnadnění profesní mobility zahrnovat více možností odborné přípravy a rekvalifikace a systém sociální ochrany, který podporuje a usnadňuje změny v profesní dráze.

8 Mzdy Spravedlivé mzdy umožňující důstojnou životní úroveň
Zajištění přiměřené minimální mzdy a zamezení chudobě pracujících Mzdy jsou stanovovány transparentním a předvídatelným způsobem podle vnitrostátních zvyklostí a musí být uznávána samostatnost sociálních partnerů transparentností se rozumí, že by se při stanovování (minimální) mzdy měly dodržovat zavedené konzultační postupy předvídatelnost lze například zabezpečit vymezením pravidel, jako je přizpůsobení minimální mzdy životním nákladům Mzdy Pilíř stanoví právo na spravedlivé mzdy poskytované pro slušnou životní úroveň všech pracovníků. Srovnatelná práva jsou již zahrnuta v Chartě Společenství o základních sociálních právech pracovníků z roku 1989, jednoho ze zdrojů hlavy X sociální politiky SFEU, a také v (revidované) Evropské sociální chartě. Pilíř předpokládá výši minimální mzdy, která zohledňuje jak potřeby pracovníků a jejich rodin, tak i sociální faktory, jako je vývoj životní úrovně, a ekonomické faktory, které mohou zahrnovat úroveň produktivity. Pilíř uznává roli, kterou mají minimální mzdy v boji proti chudobě a v zamezení „pastem“ zaměstnanosti. Je to s ohledem na zvýšení příjmů chudých rodin a poskytnutí spravedlivé odměny za práci pro ty, kteří se nacházejí na spodní hranici rozložení mezd, což také zvyšuje jejich motivaci pracovat. Jiná opatření mohou zahrnovat snížení daňové zátěže pro ty, kteří vydělávají málo, a jejich rodiny, a doplnění příjmu z práce účinnými sociálními dávkami. Pilíř požaduje, aby všechny mzdy byly stanoveny transparentním a předvídatelným způsobem při plném respektování vnitrostátních zvyklostí, zejména pokud jde o právo sociálních partnerů na kolektivní vyjednávání a jejich samostatnost. Co se týče minimálních mezd, většina členských států má stanovenou zákonnou minimální mzdu. Jde o regulační nástroj, který činí jednotnou minimální mzdu právně závaznou pro všechny zaměstnavatele. Několik členských států nemá zákonem stanovenou minimální mzdu a různé spodní hranice mzdy stanovují sociální partneři prostřednictvím kolektivních smluv, často na odvětvové úrovni. Pilíř nikterak nezpochybňuje tuto různorodost postupů a uznává samostatnost sociálních partnerů. V této souvislosti se transparentností rozumí, že při stanovování minimální mzdy by se měly dodržovat zavedené konzultační postupy, které vedou ke konsenzu mezi příslušnými vnitrostátními orgány a sociálními partnery a jsou případně založeny na připomínkách jiných zainteresovaných stran a nezávislých odborníků. Pilíř kromě toho vyzývá k zabezpečení předvídatelnosti mzdových rozhodnutí, například vymezením pravidel, jako je přizpůsobení minimální mzdy životním nákladům.

9 Pracovní podmínky Pracovník by měl obdržet písemné informace o pracovních podmínkách při nástupu do pracovního poměru Pracovníci mají před propuštěním právo být informováni o důvodech propuštění a musí jim být vyměřena přiměřená výpovědní doba Pracovníci by měli mít možnost účinného a nestranného řešení sporů Pilíř také zavádí právo na odpovídající prostředky nápravy v případě neoprávněného propuštění, například opětovné zařazení na pracovní místo nebo peněžitou kompenzaci Pracovní podmínky Pilíř vyžaduje, aby byly pracovníkovi písemné informace o jeho pracovních podmínkách poskytnuty při nástupu do pracovního poměru, nikoliv až do dvou měsíců stanovených v současné době ve směrnici o písemném prohlášení. Protože zkušební doba je důležitá pro většinu pracovních poměrů, pilíř v tomto ohledu rovněž stanoví další informační povinnosti. Tyto změny zvýší informovanost o právech na straně zaměstnavatelů a pracovníků. Měly by také pomoci snížit nehlášenou práci. Pilíř jde rovněž nad rámec existujícího acquis zavedením procesních a hmotněprávních ochranných opatření pro pracovníky v případě propuštění. Mělo by se poskytnout náležité zdůvodnění a dodržet přiměřená výpovědní doba. Pilíř kromě toho stanoví, že pracovníci by měli mít přístup k účinným a nestranným postupům řešení sporů. Může to zahrnovat arbitrážní, mediační nebo smírčí postupy. Pilíř také zavádí právo na odpovídající prostředky nápravy v případě neoprávněného propuštění, například opětovné zařazení na pracovní místo nebo peněžitá kompenzace. Neoprávněným propuštěním se rozumí takové propuštění, které porušuje pravidla vztahující se na předmětný pracovní poměr.

10 Sociální dialog Sociální partneři mají právo účastnit se tvorby a provádění politiky zaměstnanosti a sociální politiky Všichni pracovníci ve všech odvětvích mají právo, aby byli přímo nebo prostřednictvím svých zástupců informováni o záležitostech, které se jich týkají (například převody, restrukturalizace a fúze podniků a hromadné propouštění), a aby se s nimi tyto záležitosti projednávaly Zvyšování schopností sociálních partnerů podporovat sociální dialog Sociální dialog Pilíř stanoví právo sociálních partnerů zapojit se do tvorby a provádění politik zaměstnanosti a sociální politiky a podporuje jejich větší zapojení do tvorby politik a právních předpisů při současném zohlednění rozličnosti vnitrostátních systémů. Jeho realizace zahrnuje stanovení příslušného institucionálního nebo právního rámce na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni přidělením jasné úlohy sociálním partnerům nejenom v konzultaci a přípravě příslušných právních předpisů a politik, ale také v jejich provádění a prosazování. Pilíř opravňuje všechny pracovníky ve všech odvětvích k tomu, aby byli přímo nebo prostřednictvím svých zástupců informováni o záležitostech, které se jich týkají, jako je převod, restrukturalizace a fúze podniků a hromadné propouštění, a aby se s nimi tyto záležitosti projednávaly. Tato zásada jde nad rámec současného acquis Unie vzhledem k tomu, že: platí bez ohledu na počet dotčených pracovníků; její věcná působnost zahrnuje restrukturalizaci i fúzi společností; a právo není pouze na obdržení informací, ale také na to, aby se s nimi každé takové podnikové opatření projednalo, což znamená vyměňovat si názory a vést konzistentní dialog se zaměstnavatelem. Zásada 8b zahrnuje kromě toho jakékoliv záležitosti, které se týkají pracovníků, zatímco existující směrnice obsahují omezený seznam témat pro zapojení se do informačních a konzultačních postupů. Odkazem na „záležitosti, které se jich týkají, zejména převod, restrukturalizace a fúze podniku a hromadné propouštění“ tato zásada zachází dál než článek 27 Listiny, který poskytuje právo na informování a projednávání „v případech a za podmínek, které stanoví právo Unie a vnitrostátní právní předpisy a zvyklosti“. Zatímco budování kapacity je především postup zdola nahoru v závislosti na vůli a úsilích samotných sociálních partnerů, v ustanoveních pilíře se zdůrazňuje, že úsilí sociálních partnerů mohou doplnit veřejné orgány při současném respektování samostatnosti sociálních partnerů. Budování kapacity odkazuje na zvýšení reprezentativnosti sociálních partnerů a posílení jejich operačních, analytických a právních schopností zapojit se do kolektivního vyjednávání a přispívat k tvorbě politik. Tato podpora může mít formu stanovení příslušného institucionálního/právního rámce přidělením jasné úlohy sociálním partnerům v tvorbě politik a také poskytnutím finanční podpory.

11 Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem
Právo na vhodnou dovolenou, pružné pracovní podmínky a přístup k pečovatelským službám Ženy a muži by měli mít rovný přístup ke zvláštním dovoleným; podpora vyváženého využití těchto opatření (například úprava výše platu nebo podmínek týkajících se flexibility a nepřevoditelnosti) Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem Pilíř zdůrazňuje význam rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem pro všechny osoby s pečovatelskými povinnostmi a přiznává práva, která jsou důležitá pro dosažení této rovnováhy v současném pracovním prostředí, jako je právo na přístup k péči o děti nebo k dlouhodobé péči. Zásada jde nad rámec současného acquis poskytnutím práv všem osobám v zaměstnání, které mají pečovatelské povinnosti. Bude se tedy vztahovat i na osoby v zaměstnání, které nejsou rodiči, ale mohou např. pečovat o staré nebo zdravotně postižené rodinné příslušníky. Pilíř kromě toho přiznává právo na pružné pracovní podmínky, jako je práce na dálku, přizpůsobení pracovní doby nebo přechod mezi prací na plný úvazek a částečný úvazek. Toto právo v současné době existuje v právních předpisech Unie, pouze když se pracovník vrací do práce po rodičovské dovolené. Pokud jde o rovnost žen a mužů, pilíř stanoví nové zaměření na zajištění rovného přístupu žen a mužů ke zvláštním dovoleným. Vyvážené využití těchto opatření ze strany mužů s žen by se mělo podporovat např. úpravou výše platu nebo podmínek týkajících se flexibility a nepřevoditelnosti.

12 Bezpečné pracovní prostředí
Právo na vysokou úroveň bezpečí a ochrany zdraví na pracovišti Právo na ochranu osobních údajů v kontextu zaměstnání Právo na pracovní prostředí, které je uzpůsobené profesním potřebám a prodlužuje profesní dráhu Bezpečné pracovní prostředí Pilíř poskytuje vysokou úroveň ochrany pracovníků před riziky pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Vyzývá členské státy, ale rovněž zaměstnavatele, aby šli za rámec minimálních požadavků stanovených v současném acquis, aby pracovní prostředí bylo pokud možno bez nehod a úrazů. Neznamená to pouze uplatňovat pravidla, ale také vytvářet neustále se zlepšující politiky bezpečnosti a ochrany zdraví pomocí nástrojů, jako jsou internetové nástroje pro lepší hodnocení rizik, dialog s pracovníky a dodavateli pro pracoviště, to vše podporované pokyny a zpětnou vazbou. Zásada 10b zavádí dvě vzájemně související práva: za prvé jde nad rámec bezpečnosti a ochrany zdraví tím, že pracovníkům přiznává právo na pracovní prostřední uzpůsobené jejich specifickým profesním okolnostem. Za druhé uznává potřebu uzpůsobit pracovní prostředí, aby se pracovníkům umožnila udržitelná a delší profesní dráha, což je také v souladu se zásadou aktivního stárnutí. Z důvodu věku pracovníka mohou být potřebné některé úpravy, jako je např. lepší osvětlení pro vykonávání úřednické práce. Kromě toho mohou být pro zachování zdraví a dobrých pracovních podmínek starších pracovníků nutné i další úpravy, jako je např. pružnější pracovní doba. Pilíř zavádí právo na ochranu osobních údajů pracovníků. Zpracování osobních údajů zaměstnavatelem musí být vždy založeno na právních důvodech, zpravidla plnění smlouvy, dodržování právních povinností nebo pro účely legitimního zájmu sledovaného zaměstnavatelem, s výjimkou případů, když nad takovým zájmem převáží zájem základních práv pracovníka.

13 Přístup k sociální ochraně
Péče o děti a podpora dětí Sociální ochrana Podpora v nezaměstnanosti Minimální příjem Zdravotní péče Začlenění osob se zdravotním postižením Dlouhodobá péče Bydlení a pomoc pro osoby bez domova Příjem ve stáří a důchody Přístup k základním službám

14 Péče o děti a podpora dětí
Právo na cenově dostupné a kvalitní vzdělávání a péči v raném věku (od narození do dosažení věku povinné školní docházky) Právo na ochranu před chudobou Děti ze znevýhodněných prostředí (například romské děti, dětští migranti nebo děti z etnických menšin, děti se zvláštními potřebami nebo zdravotním postižením či děti z domácností zvlášť ohrožených chudobou) mají právo na zvláštní opatření (posílenou a cílenou podporu) pro zvýšení rovných příležitostí Péče o děti a podpora dětí Pilíř stanoví, že všechny děti mají právo na kvalitní vzdělávání a péči v raném věku. Vzděláváním a péčí v raném věku se rozumí jakékoli regulované způsoby zajištění vzdělávání a péče pro děti od jejich narození do dosažení věku povinné školní docházky – bez ohledu na místo, financování, provozní dobu nebo programový obsah – a zahrnuje denní péči v zařízeních a rodinnou péči, zařízení financovaná ze soukromých nebo veřejných zdrojů a předškolní a přípravná zařízení. Pilíř kromě toho zdůrazňuje aspekty kvality vzdělávání a péče v raném věku, jimiž se rozumí kombinace aspektů týkajících se přístupu, pracovních sil, učebních osnov, monitorování, hodnocení a řízení. Univerzálně dostupné a kvalitní vzdělávání a péče v raném věku jsou prospěšné pro všechny děti, a zejména pro ty, které pocházejí ze znevýhodněného prostředí. Pilíř stanoví právo dětí na ochranu před chudobou, čímž se rozumí, že každé dítě musí mít přístup k uceleným a integrovaným opatřením uvedeným v doporučení Evropské komise z roku 2013 o investicích do dětí. Chudobě a sociálnímu vyloučení se nejúčinněji předchází prostřednictvím integrovaných strategií. Cílená opatření by měla zahrnovat například přístup k odpovídajícím zdrojům, kombinaci peněžitých a věcných dávek, které umožní zajistit dětem přiměřenou životní úroveň, přístup k cenově dostupným a kvalitním službám v oblasti vzdělávání, zdraví a bydlení, podporu rodiny a podporu rodinné a komunitní péče a také právní ochranu a podporu dětí v účasti na rozhodování, které ovlivňuje jejich životy. Zásada 11b kromě toho poskytuje dětem ze znevýhodněných prostředí (jako jsou romské děti, někteří dětští migranti nebo děti z etnických menšin, děti se zvláštními potřebami nebo zdravotním postižením, děti v alternativní péči a děti ulice, děti uvězněných rodičů a rovněž děti z domácností zvlášť ohrožených chudobou) právo na zvláštní opatření – zejména posílenou a cílenou podporu – aby jim byl zabezpečen rovný přístup k sociálním právům a jejich využívání.

15 Sociální ochrana Právo na přiměřenou sociální ochranu pro zaměstnance a za srovnatelných podmínek i osoby samostatně výdělečně činné Toto právo uplatňuje bez ohledu na typ a dobu trvání pracovního poměru (včetně nestandardních smluv) Vztahuje se na sociální pomoc i na sociální zabezpečení (příspěvkové i nepříspěvkové systémy) Sociální ochrana Pilíř převádí výzvu obsaženou v doporučení z roku 1992 poskytnout náhradní příjem, který zachová životní úroveň pracovníků, na právo. Poskytování sociální ochrany se vztahuje na všechny zaměstnance bez ohledu na typ a dobu trvání jejich pracovního poměru a za srovnatelných podmínek na osoby samostatně výdělečně činné. Jeho cílem je zahrnout celou řadu nestandardních smluv pro poskytování práce, které stále více převládají na současném trhu práce. Pilíř rovněž stanoví, že osoby samostatně výdělečně činné mají přístup k sociální ochraně. Rozšířením přístupu na osoby samostatně výdělečně jde tato zásada nad rámec doporučení Rady z roku 1992, které vyzývá pouze k posouzení možnosti poskytnout přiměřenou sociální ochranu osobám samostatně výdělečně činným. Věcná oblast působnosti práva na sociální ochranu se vztahuje na sociální pomoc i na sociální zabezpečení. Sociální zabezpečení, které zahrnuje jak příspěvkové, tak i nepříspěvkové systémy, je vymezeno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a zahrnuje tyto oddíly: a) dávky v nemoci; b) dávky v mateřství a rovnocenné otcovské dávky; c) dávky v invaliditě; d) dávky ve stáří; e) pozůstalostní dávky; f) dávky při pracovních úrazech a nemocech z povolání; g) pohřebné; h) dávky v nezaměstnanosti; i) dávky předčasného důchodu; j) rodinné dávky. Tím, že zásada zaručuje přístup osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně za srovnatelných podmínek, jde nad rámec směrnice 2010/41/EU, která se zabývá pouze mateřskou dovolenou. Celkově vzato, první a druhá část ustanovení o sociální ochraně zabezpečuje, že srovnatelný přístup k sociální ochraně se poskytuje osobám zaměstnaným i osobám samostatně výdělečně činným.

16 Podpora v nezaměstnanosti
Právo na přiměřenou aktivační podporu a přiměřenou podporu v nezaměstnanosti po přiměřenou dobu Přiměřená doba: je důležité dát uchazeči dostatek času na to, aby našel práci, která odpovídá jeho dovednostem Podpora by ale neměla stát za vznikem faktorů, které od práce odrazují Podpora v nezaměstnanosti Pilíř stanoví právo nezaměstnaných na přiměřenou podporu od veřejných služeb zaměstnanosti. Tato podpora je založena na posouzení, poradenství a vodítku pro hledání práce a v širším pojetí pro rozhodnutí o profesní dráze. Pilíř kromě toho stanoví, že nezaměstnaní mají po přiměřenou dobu právo na přiměřenou peněžitou podporu v nezaměstnanosti. Pilíř vyžaduje přiměřenou úroveň podpory ve vztahu k nahrazovanému příjmu. Výše náhrady by měla zachovat pobídky pro rychlý návrat do zaměstnání. Podpora by se měla poskytovat po přiměřenou dobu: je důležité dát dostatečný čas pro nalezení práce, která odpovídá dovednostem uchazeče, a na druhé straně zamezit negativním faktorům, které od hledání práce odrazují. Nicméně výše podpory by měla být úměrná odvedeným příspěvkům a měla by být v souladu s vnitrostátními pravidly způsobilosti. Ustanovení se vztahuje na všechny nezaměstnané, včetně těch, kteří byli zaměstnáni jen krátce, a těch, kteří dřív vykonávali samostatnou výdělečnou činnost. Jeho věcná oblast působnosti se vztahuje jak na příspěvkovou, tak i nepříspěvkovou peněžitou podporu v nezaměstnanosti a také na pomoc v nezaměstnanosti. Již v doporučení Komise ze dne 3. října 2008 o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce je uvedeno vodítko pro průběžný přezkum pobídek k práci a faktorů, které od práce odrazují, vyplývajících z daňových systémů a systémů dávek. Jako novou věc pilíř vyžaduje, aby tyto pobídky byly zapracovány do koncepce systémů podpory v nezaměstnanosti. Kromě toho spojuje podporu v nezaměstnanosti s podporou od veřejných služeb zaměstnanosti.

17 Minimální příjem Minimální příjem je krajním záchranným opatřením
Právo na přiměřené dávky zaručující minimální příjem, který umožňuje důstojný život ve všech etapách života a účinný přístup k podpůrnému zboží a službám Dávky by měly být kombinovány s pobídkami na (znovu)začlenění na trhu práce Minimální příjem Pro každého, kdo nemá dostatečné prostředky, stanoví pilíř právo na přístup k dávkám zaručujícím minimální příjem. V případě osob, které mohou pracovat, by měly být tyto dávky kombinovány s pobídkami (znovu)začlenění na trhu práce. Tato zásada jde nad rámec doporučení o minimálním příjmu z roku 1992, protože výslovně stanoví právo na minimální příjem, který umožňuje důstojný život. Pojem „minimální příjem“, který poukazuje na specifickou formu dávek, se používá výslovně poprvé, a nahrazuje obecnější termíny, jako je „sociální pomoc“ nebo „dostatečné prostředky“. Cílem minimálního příjmu je zamezit nouzi osob, které nemají nárok na dávky sociální podpory, nebo kterým nárok na tyto dávky skončil, a bojovat tak proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Tyto dávky by měly také umožnit důstojný život ve všech fázích života v kombinaci s účinným přístupem k podpůrným službám. Jsou nepříspěvkové, univerzální a odvíjí se od majetkových poměrů. Vyžadují od lidí, aby byli k dispozici pro práci, nebo aby se účastnili činností komunity, pokud jsou toho schopni. Důležitým prvkem zajištění pobídek pracovat je skutečnost, že koncepce těchto dávek by měla být konzistentní s ostatními dávkami a měla by zachovat finanční pobídky přijmout práci, a zabránit tak tomu, aby osoby pobírající dávky minimálního příjmu uvízly v „pasti“ nečinnosti. Tyto pobídky mohou mít formu požadavku, aby osoba pobírající dávky využila služby zaměstnanosti, které spolu s ostatními podpůrnými službami mohou podpořit její znovuzačlenění na trhu práce.

18 Příjem ve stáří a důchody
Pracovníci a osoby samostatně výdělečně činné v důchodu mají právo na důchod, který odpovídá jejich příspěvkům a zajišťuje přiměřený příjem Ženy a muži musí mít rovné příležitosti k nabývání důchodových práv Prevence chudoby ve stáří a udržení životní úrovně důchodců: každý má ve stáří právo na důstojný život Příjem ve stáří a důchody Pilíř požaduje přiměřený důchod pro zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné. Pilíř tedy jde nad rámec současného acquis zahrnutím rovněž osob samostatně výdělečně činných. Požaduje také rovné příležitosti pro ženy i muže k nabývání práv na starobní důchod. V současné době jsou důchody žen nižší než důchody mužů, především proto, že ženy odvádějí příspěvky na důchod z nižších platů, častěji pracují na částečný úvazek a celkově odpracují méně let a častěji přerušují profesní dráhu z důvodů spojených s pečovatelskými povinnostmi. Proto rovné příležitosti pro nabytí práv na příjem ve stáří vyžadují ve spojení s opatřeními na trhu práce a na podporu rovnováhy pracovního a rodinného života stejný věk opravňující k odchodu do důchodu a náležité započtení důchodových práv za doby poskytování péče. Pilíř zachází dál než doporučení z roku 1992 tím, že požaduje rovnost příležitostí pro ženy a muže, pokud jde o nabývání důchodových práv. Pilíř vyzývá k zajištění přiměřeného příjmu ve stáří bez ohledu na druh důchodového systému. Zahrnuje tedy všechny tři pilíře důchodového systému. Vedle státních důchodových systémů nabývají na významu fondové doplňkové důchodové systémy. Důležitým doprovodným opatřením je usnadnění a podpora celoživotního spoření na důchod včetně daňových pobídek. Ustanovení pilíře se vztahují na podporu příjmu starších lidí bez ohledu na jeho formu. Jejich cílem je prevence chudoby ve stáří a udržení životní úrovně důchodců. Ochranou před chudobou a udržením příjmu se zabývá doporučení o konvergenci cílů a politik v oblasti sociální ochrany z roku Pilíř však nasazuje laťku výš, když mluví o právu na důchod, který zajišťuje přiměřený příjem.

19 Zdravotní péče Právo na včasný přístup k cenově dostupné a kvalitní preventivní a léčebné zdravotní péči Každý by měl mít přístup ke zdravotní péči, kdykoli ji potřebuje Lidé by se neměli vyhýbat využívání potřebné péče z finančních důvodů Zdravotní péče by měla být relevantní, vhodná, bezpečná a účinná Zdravotní péče Pilíř stanoví obecné právo na přístup ke kvalitní preventivní zdravotní péči a lékařské péči. To jde nad rámec článku 35 Listiny, neboť pilíř požaduje včasný přístup ke zdravotní péči a stanoví, že tato péče by měla být cenově dostupná a kvalitní. Včasným přístupem se rozumí, že každý může mít přístup ke zdravotní péči, kdykoli ji potřebuje. Realizace této zásady si vyžaduje vyvážené zeměpisné umístění zařízení zdravotní péče a zdravotnických pracovníků a rovněž politiky pro minimalizaci dlouhých čekacích dob. Cenově dostupnou zdravotní péčí se rozumí, že lidé by se neměli vyhýbat využívání potřebné péče z důvodů nákladů. Ustanovení pilíře o zdravotní péči zahrnuje právo na kvalitní zdravotní péči, což znamená, že zdravotní péče by měla být relevantní, vhodná, bezpečná a účinná. Preventivní a léčebnou zdravotní péčí se rozumí přístup k lékařské péči a službám veřejného zdraví, včetně podpory zdraví a prevence nemocí.

20 Začlenění osob se zdravotním postižením
Osoby se zdravotním postižením mají právo na podporu zaručující příjem, který jim zajistí důstojný život Rovněž mají právo na služby, které jim umožní účast na trhu práce a na životě společnosti A v neposlední řadě také na pracovní prostředí uzpůsobené jejich potřebám Důraz na důstojný společenský a pracovní život, rovné příležitosti a cílenou podporu Začlenění osob se zdravotním postižením Pilíř odráží holistický přístup ke zdravotnímu postižení vycházející z lidských práv a na základě respektování důstojnosti, individuální autonomie a nezávislosti osob se zdravotním postižením, jejich plné a efektivní účasti a začlenění do společnosti na rovném základě s ostatními a na základě rovnosti příležitostí. Pilíř zdůrazňuje právo na podporu příjmu jako jednoho z prvků sociální ochrany, na služby, které osobám se zdravotním postižením umožňují účast na trhu práce a na životě společnosti, a na uzpůsobené pracovní prostředí jako klíčová opatření, aby osoby se zdravotním postižením měly přístup k ostatním právům stanoveným v zásadách pilíře, byly zcela rovnoprávné a začleněné v práci a ve společnosti.

21 Dlouhodobá péče Právo na cenově dostupné a kvalitní služby dlouhodobé péče, zejména služby domácí a komunitní péče Důraz na zlepšení autonomie osob, které tuto péči potřebují, a právo na důstojný a nezávislý život ve společnosti Dlouhodobá péče Pilíř poprvé na úrovni Unie potvrzuje právo na služby dlouhodobé péče pro osoby odkázané na péči. Požaduje služby takové kvality, které by pomohly křehkým nebo závislým osobám udržet si co nejdéle svůj zdravotní a funkční stav a zlepšit svou samostatnost. Pilíř kromě toho vyžaduje, aby pečovatelské služby byly cenově dostupné, neboť odborné pečovatelské služby mohou být finančně velmi nákladné, a proto potřeby mnoha osob odkázaných na péči nejsou uspokojeny. Zatímco v Listině základních práv se stanoví, že starší lidé by měli mít právo žít důstojně a nezávisle, pro uplatňování tohoto práva je hlavní cenová dostupnost, přiměřenost a kvalita poskytovaných služeb. Pilíř upřednostňuje služby domácí péče (poskytované doma osobě, která péči potřebuje) a komunitní služby (řada pečovatelských služeb neinstitucionálního charakteru), a proto jde o krok dál než doporučení Komise z roku 2008 o aktivním začleňování. Rozvoj komunitních služeb pomáhá osobám, které potřebují dlouhodobou péči, a zdravotně postiženým osobám žít nezávisle a zařadit se do společnosti. Obecně to respektuje preference osob, které potřebují péči, udržet si co nejdéle nezávislý život.

22 Bydlení a pomoc pro osoby bez domova
Poskytování přístupu k sociálnímu bydlení nebo pomoci v oblasti bydlení dobré kvality osobám v nouzi (například příspěvky na bydlení, podpora příjmu, garance nájmů a odpočty na daních) Zranitelné osoby mají právo na vhodnou pomoc a ochranu před nuceným vystěhováním (například cenově dostupné právní zastupování, hájení zájmů a mediace, nebo ochranná opatření, například přístup k systémům zvládání dluhů) Osobám bez domova musí být poskytnuto přiměřené přístřeší a služby, aby se podpořilo jejich sociální začlenění Bydlení a pomoc pro osoby bez domova Pilíř poprvé na úrovni Unie zahrnuje uceleným způsobem různé aspekty práva na bydlení. Zatímco Listina základních práv poskytuje právo na pomoc v oblasti bydlení a důstojnou existenci osob, které nemají dostatečné prostředky, zásada 19a jde dál tím, že odkazuje na poskytnutí věcné podpory bydlení, konkrétně sociálního bydlení. Mělo by se poskytnout buď sociální bydlení, nebo pomoc v oblasti bydlení: věcná působnost této zásady zahrnuje celou škálu možností v poskytování podpory na bydlení a zahrnuje například příspěvky na bydlení, podporu příjmu, garance nájmů a odpočty na daních. Osobní působnost tohoto ustanovení je také širší než podle Listiny, neboť obsahuje pomoc v oblasti bydlení pro každého v nouzi, nikoliv pouze pro osoby, které nemají dostatečné finanční prostředky, ale i pro osoby se speciálními potřebami – z důvodů jejich zdravotního postižení, rozpadu rodiny apod. Pokud jde o pomoc pro zranitelné osoby v případě vystěhování, pilíř představuje podstatné posílení práva na bydlení a zejména jistoty bydlení. Zranitelné osoby mohou zahrnovat nájemníky vystavené riziku a majitele zbavené majetku, kterým hrozí vystěhování. Uvedená zásada vyžaduje poskytnutí pomoci a ochrany, jako je cenově dostupné právní zastupování, hájení zájmů a mediace, nebo ochranná opatření, například přístup k systémům zvládání dluhů za účelem zmírnění rizika bezdomovectví. Zásada však v odůvodněných a oprávněných případech náležitě zohledňuje zájmy pronajímatelů bytů. Pilíř kromě toho stanoví univerzální přístup k přiměřenému přístřeší pro každého, kdo se ocitne bez domova. Přiměřené bydlení lze chápat z hlediska jistoty bydlení, cenové dostupnosti, obyvatelnosti, přístupnosti, lokality a kulturní přiměřenosti. Zásada také nasazuje laťku výš podporou znovuzačlenění osob bez domova do společnosti za pomoci podpůrných sociálních služeb.

23 Přístup k základním službám
Právo na přístup ke kvalitním základním službám včetně vody, hygienického zařízení, energií, dopravy, finančních služeb a digitálních komunikací Podpora přístupu osob v nouzi k těmto službám Přístup k základním službám Pilíř stanoví právo na základní služby a neúplný výčet některých těchto služeb, které jsou mimořádně důležité v našem každodenním životě. Členské státy si zachovávají pravomoc vymezovat, organizovat, poskytovat a financovat tyto služby na celostátní, regionální nebo místní úrovni. Avšak skutečnost, že základní služby – včetně služeb poskytovaných přes hranice – by měly být k dispozici pro všechny, znovu zdůrazňuje význam, který Unie připisuje službám představujícím základ našeho sociálního modelu. Zejména právo na vodu a hygienická zařízení je mimořádně důležité pro občany Unie, kteří nedávno předložili v této oblasti občanskou iniciativu. Odvětvové právní předpisy Unie zahrnují některé z těchto služeb do závazků univerzální služby, aby služby obecného ekonomického zájmu byly k dispozici všem spotřebitelům a uživatelům v členských státech a mezi nimi bez ohledu na jejich zeměpisnou polohu ve stanovené kvalitě a, s přihlédnutím ke specifickým vnitrostátním okolnostem, za dostupnou cenu. Pilíř uznává potřebu podpořit přístup osob v nouzi k základním službám. Dostupnost základních služeb je vedle jejich disponibility a cenové dostupnosti důležitá k zajištění rovného přístupu pro všechny a je nezbytná pro osoby se zdravotním postižením a starší osoby.