Úvod do etiky v podnikání (2) - vztah etiky a ekonomie EvP (P-1)

Prezentace na téma: "Úvod do etiky v podnikání (2) - vztah etiky a ekonomie EvP (P-1)"— Transkript prezentace:

1 Úvod do etiky v podnikání (2) - vztah etiky a ekonomie EvP (P-1)
Pavel Seknička

2 Obsah přednášky Vztah morálky a etiky Úrovně etického zkoumání
Základní pojmy: hospodářská etika; etika v podnikání Vztah etiky a ekonomie Ekonomická racionalita – dokonalá a nedokonalá Porovnání faktických a hodnotových tvrzení Rozvoj etiky v podnikání ve 20. století Vznik Business Ethics jako samostatné vědní disciplíny

3 Vztah morálky a etiky Morálku a etiku chápeme jako výpovědi zejména subjektivní povahy, které reflektují určitý světový názor a jeho filozofickou orientaci. Vztah morálky a etiky je velmi významný pro etiku v podnikání a hospodářskou etiku, vytváří jednu z významných platforem pro řešení etických problémů a etických dilemat v hospodářské (podnikatelské) sféře.

4 Základní pojmy (1) - hospodářská a podnikatelská etika
Náhled na úrovně etického zkoumání v hospodářské oblasti je odlišný jednak v USA, ale i Velké Británii, jednak v kontinentální Evropě. Základem jsou různé úrovně hospodářské etiky: Mikroúroveň, což je úroveň jednotlivých osob; Mezoúroveň, což je úroveň organizací a formálních institucí; Makroúroveň, což je úroveň, která se orientuje na na ekonomický systém a hospodářský řád USA a Velká Británie používá jeden pojem a to „Business Ethics“., pro všechny shora uvedené úrovně. Kontinentální Evropa většinou používá dva pojmy a odlišuje zejména mikro- a mezo-etickou úroveň, tj. pojem etika v podnikání, resp. podnikatelská etika. Pro makro-etickou úroveň používá termín hospodářská etika. Podrobné vymezení pojmu hospodářská etika je obsaženo v díle švýcarského teologa Arthura Richa Etika hospodářství, zejména sv. 2.

5 Základní pojmy (2) - hospodářská etika
Hospodářská etika – je relativně samostatná vědní disciplína filozofického charakteru, která zahrnuje normy, hodnoty a principy, které usměrňují ekonomickou (hospodářskou) činnost (na úrovni ekonomického systému a hospodářského řádu). Inspirativní je také definice hospodářské etiky Marie Bohaté: „Etika představuje jakýsi obecný rámec, který je tvořen principy, tradicemi, zvyky a pravidly daného ekonomického řádu a vůlí jedince řídit se jimi. Proto nemůže být nahrazena zákonem a ani žádnou regulací vymezena. Etika spoluvytváří důvěru a tím snižuje nejistotu a transakční náklady. Pokud se aktéři řídí etickými pravidly, je jejich jednání snáze předvídatelné.“

6 Základní pojmy (3) - etika v podnikání (podnikatelská etika)
Etika v podnikání – je relativně samostatný vědní obor filozofického charakteru, jež zahrnuje normy, hodnoty a principy, které usměrňují podnikatelskou činnost, resp. podnikání. Jsou zde i snahy chápat podnikatelskou etiku jako etiku, která obsáhne všechny úrovně etického zkoumání. Příkladem může být I. Rolný (2014), který definuje podnikatelskou etiku velmi široce: „Podnikatelská etika zkoumá a využívá morální hodnoty, principy a standardy, které určují řídí chování všech účastníků ekonomických činností na všech úrovních ekonomického systému.“ Do podnikatelské etiky tak zahrnuje etiku jednotlivce, podnikovou etiku, profesní etiku, etiku organizací a institucí ekonomiky, etiku systému.

7 Vztah etiky a ekonomie Ekonomická racionalita
Ekonomické myšlení (obecná ekonomie, politická ekonomie) Etické myšlení (obecná etika, morální, praktická filozofie) Ekonomická racionalita Individuální a partikulární zájmy Racionalita: náklady versus výnosy zisk Etická racionalita Všeobecné a univerzální zájmy Racionalita: dobro versus zlo dobro

8 Ekonomická racionalita - dokonalá
Ekonomická racionalita jako dokonalá racionalita: „ Dokonale racionální jednotlivec má schopnost předjímat všechny myslitelné události a může optimálně volit mezi disponibilními možnostmi jednání, to vše během jediného okamžiku a bez jakýkoliv nákladů.“

9 Ekonomická racionalita - nedokonalá
Nedokonalou racionalitu zavedl do ekonomie Herbert Simon. Předpoklad individuální maximalizace užitku nahradil konceptem tzv. uspokojivého jednání. Podle něj si jednotlivci vytvářejí reálnou představu o úrovni užitku, na který mají nárok. Nedokonalá racionalita tak dává možnost hledat alternativní způsoby jednání, které se odlišují od rutinního jednání.

10 Porovnání faktických a hodnotových tvrzení (fakta versus hodnoty)
Faktická (skutková) tvrzení Hodnotová tvrzení Spory mohou být řešeny na základě faktů (důkazů) Relativně malé neshody Popisný: udat jak se věci mají Pravdivá nebo nepravdivá Nezávislá na hodnotových tvrzeních Pomoc při dosahování cílů Ne zrovna nejlepší způsob jak vyřešit neshody Relativně malá shoda Normativní: říci jak by věci měly být Nejsou pravdivé nebo nepravdivé Závisí na skutkových tvrzeních Pomáhají stanovit cíle

11 Vztah etiky a ekonomie Oblast konfliktů : mezi ziskem a dobrem
Vztahy mezi moderní ekonomií a morální (praktickou) filozofií, resp. etikou: ekonomické chování (jednání) a mravní city ekonomické uvažování a morální filozofie svoboda a důsledky (Sen, A.: Etika a ekonomie, Vyšehrad, Praha 2002)

12 Ekonomické chování a mravní city
Dva zdroje ekonomie: etický a inženýrský, Ekonomické chování a racionalita, Zájem společnosti a vlastní zájem (A. Smith: Bohatství národů)

13 Ekonomické uvažování a morální filozofie
Paretova optimalita a ekonomická efektivnost Užitek, Paretova optimalita a welfarismus Agenturní princip a blahobyt Úspěšnost, svoboda a práva

14 Svoboda a důsledky Rozpory a bezvýchodné situace Práva a následky
Etika a ekonomie

15 Vztah etika a podnikání
Oblast konfliktů: mezi ziskem a dobrem Vztah mezi podnikáním a etikou vztahy byznys, stát a společnost vztah vnitřní a vnější podnikavosti vztah podnikatel, podnikání, podnik

16 Rozvoj etiky v podnikání v první polovině 20. století
V první polovině 20. století dochází k výraznému rozvoji kapitalismu na bázi koncentrace kapitálu a rozvoji techniky a technologií. Rozvíjelo se řízení, zejména výroby. Dynamický rozvoj kapitalismu v tomto období byl založen na jisté dravosti, která s sebou přinášela zpředmětnění člověka ve výrobě na pouhou pracovní sílu. Neexistoval právní rámec, který by korigoval práci žen a dětí, postupně se prosazuje ochrana zdraví a kompenzace při pracovních úrazech. Nebyla zajištěna ani ochrana zákazníků před zdraví škodlivými výrobky a klamavou reklamou. Konkurenční boj postrádal jasná pravidla. Podnikání se často stávalo kořistnickou honbou za osobním obohacením. V této často vypjaté situaci sílil boj za prosazení morálních dimenzí hospodaření a podnikání. Cílem bylo vyvolání celospolečenské diskuse o morálních hodnotách trhu a podnikání. Byly tak diskutovány otázky státního intervencionalismu, rozdělení bohatství, jakož i otázky rozdělení zisku. Otázky etiky v podnikání se postupně dostávají do popředí zájmu na podnikové i národohospodářské úrovni.

17 Rozvoj etiky v podnikání v druhé polovině 20. století
Cílem bylo představit podnikání jako důstojnou činnost, službu zákazníkům a státu, činnost pro obecný prospěch jednotlivců i celé společnosti. Do popředí se tak dostává i požadavek vymezit jasná etická pravidla a standardy týkající se podnikání, zejména osobní a podnikové etické odpovědnosti. Vznikají tak moderní etalony podnikatelské etiky, dochází k posunu od osobního rozměru morality k myšlence korporace jako morální jednotky. Etické chování firmy se stává komparativní výhodou na trhu. Business Ethics se stává v USA v roce 1974 samostatnou vědní disciplínou filozofického charakteru, vzniklou na interdisciplinárních základech. Vznikla tak moderní interdisciplinární věda, která je řazená mezi aplikované, speciální etiky, která se rozvíjí dodnes.

18 Vznik etiky v podnikání (hospodářské etiky)
Vznik etiky v podnikání a hospodářské etiky (Business Ethics) v 60. a 70. letech 20. století. V USA vzniká Business Ethics jako samostatný vědní obor v roce 1974, následně i v Evropě. Vznik etiky v podnikání jako relativně samostatné disciplíny filozofického charakteru souviselo se vznikem jak teoretických základů, tak i s řešením celé řady praktických problémů v 60. letech 20. století, především v USA. Teoretickým základem se stává spojení obecné etiky a obecné ekonomie Důležité jsou však i požadavky praxe, tj. klíčové zájmové skupiny v podnikání: - zákazníci (ochrana spotřebitele, odpovědnost producenta) – CSR; - zaměstnanci (odbory) – křesťanská sociální etika, - zaměstnavatelé, vlastníci, akcionáři – protestantská etika (kalvinismus) a puritanismus v USA.

19 Použitá literatura Bohatá, M.: Základy hospodářské etiky. Praha: VŠE, 1997. Crane, A. – Matten, D.: Business Ethics. Managing Corporate Citizenship and Sustainability in the Age of Globalization. NewYork: Oxford University Press, 2007. Rich, A.: Etika hospodářství. Svazek 1: Teologická perspektiva. Praha: Oikoymenh, 1994. Rich, A.: Etika hospodářství. Svazek 2: Sociálně-etický pohled na tržní, plánované a světové hospodářství. Praha: Oikoymenh, 1994. Rolný, I.: Budujeme důvěryhodnou firmu. Praha: C. H. Beck, 2014. Sen, A.: Etika a ekonomie. Praha: Vyšehrad, 2002.