Zkušenosti z aplikace ZoSS Základní východiska k revizi

Prezentace na téma: "Zkušenosti z aplikace ZoSS Základní východiska k revizi"— Transkript prezentace:

1 Zkušenosti z aplikace ZoSS Základní východiska k revizi
Mgr. Martin Žárský, MPSV

2 Proč a pro koho jsou sociální služby
V každém lidském společenství existuje skupina lidí, která je z důvodu nemoci, věku či jiných okolností ohrožena vyloučením ze společnosti Historicko kulturní tradice determinuje jak na potřeby „ohrožených“ reaguje a společnosti reagují vždy, protože sociální vyloučení společnost oslabuje Evropské společnosti dospěly k dělbě odpovědnosti za řešení potřeb mezi soukromé a společenské zdroje – poměr je však variabilní Každá společnost pak vždy musí definovat okruh potřeb, na jejichž uspokojení hodlá participovat Sociální služby by měly figurovat vždy tam, kde soukromé zdroje nestačí k uspokojivému řešení potřeb lidí V ČR je to kompenzace ztráty soběstačnosti, péče o sebe z důvodu zdraví a věku a oslabení schopnosti žít „standardním způsobem života“ z důvodu absence sociálních či pracovních schopností a dovedností Funkčnost systému sociálních služeb se odvíjí od poznání potřeb lidí a společnosti, a to na všech úrovních (jedinec, rodina, komunita, obec, kraj, stát) Ministerstvo práce a sociálních věcí, Odbor sociálních služeb a soc. začleňování, Na Poříčním právu 1, Praha 2

3 Jak nahlížet na potřeby lidí a zdroje k jejich řešení
V každém lidském společenství existuje skupina lidí, která je z důvodu nemoci, věku či jiných okolností ohrožena vyloučením ze společnosti Na druhou stranu existuje mnoho způsobů jak se této hrozbě vyhnout nebo ji zmírnit Lidé v objektivně podobné či zcela totožné situaci vyjadřují subjektivně jiné potřeby, respektive jiné způsoby jejich zajištění Každá společnost pak vždy musí definovat okruh potřeb, na jejichž uspokojení hodlá participovat tak, že musí určit obecný rámec Potřeby lidí a způsoby jejich zajištění jsou pak stanoveny na základě nejčastěji voleného modelu K nejčastějšímu modelu pak společnost přiřazuje zdroje, kterými hodlá k řešení potřeb přispět Bohužel vždy bude zůstávat okruh potřeb, které jsou systémově téměř neřešitelné Funkčnost systému sociálních služeb se odvíjí od poznání potřeb lidí a správného směřování společenských zdrojů Ministerstvo práce a sociálních věcí, Odbor sociálních služeb a soc. začleňování, Na Poříčním právu 1, Praha 2

4 „Podpora procesů v sociálních službách“
Jak zjistit potřeby lidí a identifikovat zdroje k jejich řešení „Podpora procesů v sociálních službách“ Individuální projekt odboru sociálních služeb a sociálního začleňování financovaný v rámci OP LZZ Projekt bude realizován za účasti všech zainteresovaných aktérů, tj. zástupců samospráv, sociálních partnerů, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva financí,střešních struktur neziskových organizací a klientů služeb. Česká a evropská legislativní úprava sociálních služeb včetně jejich financování; Analýza potřeb cílové skupiny a společnosti vážící se k řešení daného sociálního jevu; Zmapování charakteru intervencí (činností) vykonávaných sociálními službami přispívajících k řešení identifikovaného sociálního jevu; Rozbor kapacity sociálních služeb s ohledem na rozsah a náročnost poskytovaných služeb; Analýza nákladů jednotlivých druhů sociálních služeb v návaznosti na rozbor kapacity soc. služeb; Analýza zdrojů, která bude obsahovat analýzu příjmů a výdajů veřejných rozpočtů a analýzu soukromých zdrojů (individuální, komerční apod.); Analýza neformální péče v ČR a využívání příspěvku na péči; Analýza existujících střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb krajů. Ministerstvo práce a sociálních věcí, Odbor sociálních služeb a soc. začleňování, Na Poříčním právu 1, Praha 2

5 Oblasti nutných úprav v systému sociálních služeb
Zajistit účelnější využívání příspěvku na péči tak, aby PnP byl striktně využíván k zajištění péče a pomoci a nikoli k uspokojování jiných potřeb. Zajistit odpovídající ocenění intenzity péče dle její náročnosti. Zajistit odpovídající participaci neformálních (soukromých) zdrojů na zajištění péče a pomoci. Zajistit majoritní financování péče z příspěvku na péči a současně potlačovat dofinancovávání nákladů péče formou dotací či příspěvků z veřejných rozpočtů. Zajistit odpovídající participaci (podíl) veřejných zdrojů dle kompetencí, které jsou jednotlivým správcům veřejných financí svěřeny. Vytvořit prostupný systém dlouhodobé sociálně zdravotní péče. Ministerstvo práce a sociálních věcí, Odbor sociálních služeb a soc. začleňování, Na Poříčním právu 1, Praha 2

6 Oblasti nutných úprav v systému sociálních služeb
Zajistit transparentní, hospodárný a nediskriminující systém přerozdělování veřejných zdrojů. Zajistit fyzickou a finanční dostupnost sociálních služeb tak, aby mohl být plošně využit systém „sdílené péče“. Zajistit funkční kontrolní mechanismy, které eliminují nehospodárné, neefektivní a neúčelné využívání veřejných i soukromých zdrojů. Vytvořit systém trvalého sledování indikátorů vývoje potřeb obyvatel z hlediska sociálních služeb a způsobu jejich naplňování, a to na půdorysu koordinovaného postupu všech úrovní veřejné správy. V procesech zajištění dostupnosti a financování sociálních služeb zohlednit zásadní odlišnost ve financování služeb sociální péče od služeb sociální prevence a sociálního poradenství. Ministerstvo práce a sociálních věcí, Odbor sociálních služeb a soc. začleňování, Na Poříčním právu 1, Praha 2

7 Rámcové srovnání výše výdajů ze SR
V mld. Kč 2006 2007 2008 2009 Index 2009/2006 NNO 1,32 1,70 2,28 2,22 168,18% Obce 1,39 1,12 1,29 94,96% Kraje 5,00 4,24 3,77 3,35 67,00% Lidé 4,77 14,50 17,00 18,00 377,36% Celkem 12,48 21,56 24,34 24,89 199,44% Ministerstvo práce a sociálních věcí, Na Poříčním právu 1, Praha 2 tel: ,

8 Celkové náklady systému 2009
V mil. Kč Dotace MPSV 6 881 PnP 18 000 Zdroje ÚSC 3 950 FVZP 850 Celkem veřejné zdroje 29 681 Úhrady za stravu a pobyt 6 000 Celkem systém 35 681

9 Financování sociálních služeb 2009
V mil. Kč Poradenství Prevence Péče Celkem Dotace MPSV 277 990 5 614 6 881 Úhrady 100 10 000 10 100 Zdroje ÚSC 150 300 3 500 3 950 FVZP 850 427 1 390 19 964 21 781

10 Počet základních druhů služeb podle zřizovatele
Graf ukazuje podíl druhů provozovatelů základních druhů sociálních služeb. Z grafu je patrné, že majoritním poskytovatel služeb v ČR jsou NNO. Jde však o absolutní počet služeb. V kontextu konkrétních druhů služeb je majoritním poskytovatelem služeb sociální péče územní samospráva. V oblasti sociálního poradenství a služeb sociální prevence je zjevná dominance NNO.

11 Základní zdroje financování služeb sociální péče
Z uvedeného grafu je patrné, že majoritním zdrojem financování služeb sociální péče jsou úhrady klientů. Cílem je financovat především služby sociální péče ze zdrojů klientů (včetně státních dávek) ve výši, která pokryje běžné provozní náklady poskytovatelů. Financování ze státního rozpočtu by mělo být v budoucnosti jen doplňkové a mělo by zabezpečovat kvalitativní rozvoj služeb nebo upravovat specifické rozdíly dané regionem nebo cílovou skupinou klientů.

12 Základní zdroje financování sociálního poradenství
Ve službách sociálního poradenství je zásadním zdrojem financování státní rozpočet. Postupně by mělo dojít k decentralizaci financování na úroveň regionů a obcí. Sociální poradenství je pro klienty poskytováno bezúplatně. Úhrada klientů je zde uvedena pouze jako symbolická úhrada za půjčování kompenzačních pomůcek pro osoby se zdravotním postižením.

13 Základní zdroje financování služeb sociální prevence
Ve službách sociální prevence jsou úhrady klientů spíše metodou práce s klienty (azylové domy, noclehárny), tj. úhrada má spíše terapeutický charakter. Stejně jako u sociálního poradenství by mělo dojít k postupné decentralizaci financování ze státního rozpočtu směrem k rozpočtům regionů a obcí.

14 Do 18 19 až 64 64 až 75 75+ PnP 1 3,90% 20,70% 13,10% 62,30% PnP 2 3,30% 29,50% 12,00% 55,20% PnP 3 18,20% 23,30% 10,00% 48,40% PnP 4 16,10% 23,90% 8,40% 51,60% Celk 7,40% 24,30% 11,70% 56,60% Index I Index II Index III Index IV do 18 let 19 13 36 21 19 až 64 27 31 12 8 66 až 74 165 119 51 28 75 + 842 589 267 188 Z hlediska těchto kategorií je zcela zjevné, že PnP je fakticky seniorskou dávkou. Pro účely lepší přehlednosti byla zvolena indexace na 10 000 obyvatel, a to vždy v dané věkové kategorii.

15 Z hlediska způsobu použití je zcela zjevné, že PnP je využíván především při zajištění péče fyzickou osobou, tj. nejčastěji členem rodiny, přičemž se stupněm závislosti tento podíl mírně klesá a naopak se zvyšuje podíl péče ze strany registrovaných poskytovatelů sociálních služeb. V procentech Podíl v I. stupni Podíl v II. stupni Podíl ve III. stupni Podíl v IV. stupni Fyz. osoba 77 72 59 Registr. poskyt. 17,5 19,5 23 35 Nereg. Poskyt., 5,5 4,5 5 6 V procentech Podíl v I. stupni Podíl v II. stupni Podíl ve III. stupni Podíl v IV. stupni Dítě (potomek) 42 36 29 26 Manžel 13 16 14 11 Rodič 7 22 20 Při zajištění péče fyzickou osobou jsou nejčastějšími pečujícími osobami – dítě člověka vyžadující péči (nikoliv nezletilé), manžel či manželka a rodič. V procentech Podíl v I. stupni Podíl v II. stupni Podíl ve III. stupni Podíl v IV. stupni Pobytové 10 14 19 32 Ambulantní 4 3 Terénní 8 6 5 Žádný poskytovatel 78 77 73 61 Z  uvedeného je patrné, že se příjemci PnP obracejí na poskytovatele častěji se zvyšujícím se stupněm PnP.

16

17 Děkuji za pozornost Mgr. Martin Žárský martin.zarsky@mpsv.cz
Ministerstvo práce a sociálních věcí, Na Poříčním právu 1, Praha 2 tel: ,