Nesrovnalosti v měření imisí a rozptylových modelech

Prezentace na téma: "Nesrovnalosti v měření imisí a rozptylových modelech"— Transkript prezentace:

1 Nesrovnalosti v měření imisí a rozptylových modelech
6. dubna 2011 Ing. Tomáš Mosler, Ph.D.

2 Reprezentativnost měřících stanic
Zdroj:

3 Reprezentativnost měřících stanic

4 Reprezentativnost měření stanice TOBAK
Ø 4 km Zdroj:

5 Reprezentativnost měřících stanic
Obdobná situace je i u ostatních imisních monitorovacích stanic provozovaných Zdravotním ústavem Ostrava, tedy jejich vypovídací schopnost je mnohem menší, než je uváděna na stránkách ČHMÚ. Pokud autor RS vycházel z dat ČHMÚ, jsou také v modelu výrazně navýšeny imise v okolí stanic (100 m x 4 km). Dále je nutno upozornit na skutečnost, že např. imise B(a)P jsou na stanici TOBAK stanovány v celkovém prachu, tedy jinak než uvádí legislativa, dle NV 597/2006 Sb. je totiž B(a)P (včetně limitu) stanovován v prachu frakce PM10 – tedy jen v dílčí části prachu a ne v prachu celkovém, rovněž nelze srovnávat tyto naměřené imise s budoucím imisním limitem. S ohledem na stanovisko provozovatele imisní monitorovací stanice, které bylo naší společnosti zasláno jak odpověď na naše otázky, je nutno rovněž uvést, že již od roku 2006 není při měření na stanici TOBAK plněna platná legislativa. V již zmíněném NV 597/2006 Sb. se v bodě 1.1.5 přílohy č. 4 s názvem „Umístění bodů vzorkování pro stacionární měření“, hovoří cituji: „Pokud má být posouzen příspěvek z průmyslových zdrojů, musí být alespoň jedno místo odběru vzorků nainstalováno v závětří zdroje v nejbližší rezidenční oblasti. Pokud není známa pozaďová úroveň znečištění ovzduší, umístí se ve směru převládajícího větru na návětrné straně zdroje doplňkové místo odběru vzorků.“ I když pozaďová úroveň není známa, toto doplňkové místo není zřízeno. V případě existence srovnávacího místa (druhého měření) se příspěvek zdroje stanoví poměrně přesně, a zmizí diskuze, zda je 30, 50 nebo 90%.....A to nejen v případě AMO…..

6 Zdroj:Případová studie: „VLIV OPATŘENÍ U VÝZNAMNÝCH PRŮMYSLOVÝCH ZDROJŮ NA KVALITU OVZDUŠÍ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI

7 Přesnost použitých dat
Poměr B(a)P/PAU Nově B(a)P Celkem 0,556 0,014533 0,004765 0,0081 0,018143 0,026667 0,005385 0,135 0,218 0,081 0,127 0,008 0,014 0,027 Poměr B(a)P k PAH je špatný, neodpovídá protokolům z měření, ze kterých byly v roce 2006 stanoveny PAH, respektive B(a)P, Ve vedlejší tabulce je uveden správný poměr a emise - emise z ocelárny jsou tedy v RS navýšeny o 1346% Zdroj:Případová studie: „VLIV OPATŘENÍ U VÝZNAMNÝCH PRŮMYSLOVÝCH ZDROJŮ NA KVALITU OVZDUŠÍ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI

8 Přesnost použitých dat
Poměr B(a)P/PAU Nově B(a)P 0,0509 1,171 1,069 0,356 0,0631 0,631 0,252 0,189 0,0371 2,412 3,005 2,078 0,853 2,745 1,336 0,0015 0,003 0,0016 0,001 Celkem 17,008 Poměr B(a)P k PAH je špatný, neodpovídá protokolům z měření, ze kterých byly v roce 2006 stanoveny PAH, respektive B(a)P. Ve vedlejší tabulce je uveden správný poměr a emise - emise z koksovny jsou tedy v RS navýšeny o téměř 215% Tyto zdroje jsou v tabulce RS uvedeny 2x Zdroj:Případová studie: „VLIV OPATŘENÍ U VÝZNAMNÝCH PRŮMYSLOVÝCH ZDROJŮ NA KVALITU OVZDUŠÍ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI

9 Přesnost použitých dat
Tato emise nemá žádný reálný podklad a není součástí REZO1, i když se ve studii píše, že se z těchto dat vychází! Zde si autor vymyslel a započítal nepřímé (fugitivní) emise TZL (300 t = 25% z celkových emisí Vysokých pecí). Je nutno říci, že podobně postupoval i u Ocelárny. Takto byly navýšeny pouze emise AMO, u ostatních provozovatelů tyto emise ve studii nejsou počítány. Takto byl „uměle“ navýšen vliv AMO ve srovnání s ostatními zdroji! Pokud by autor postupoval korektně byly by emise započítány i ostatním, nebo nebyly do výpočtu zahrnuty vůbec…. Zdroj:Případová studie: „VLIV OPATŘENÍ U VÝZNAMNÝCH PRŮMYSLOVÝCH ZDROJŮ NA KVALITU OVZDUŠÍ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI

10 Reprezentativnost případové studie
Závěr: V předložené studii je rovněž stanoveno imisní pozadí. Je velmi podivné, že pro tento region použil autor pro prach frakce PM10 hodnotu 18,5 μg/m3, když jak sám uvádí jsou hodnoty u imisních pozaďových stanic mnohem nižší, tedy hodnota pro přirozené pozadí prachu je pro Ostravsko nižší než např. v Jeseníku!? Pokud by byl použit Ø pak by se pozadí zvýšilo o cca 5 μg/m3 Zdroj:Případová studie: „VLIV OPATŘENÍ U VÝZNAMNÝCH PRŮMYSLOVÝCH ZDROJŮ NA KVALITU OVZDUŠÍ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI Jak sám autor uvádí, nejsou do studie zahrnuty všechny zdroje znečištění ovzduší, proto musel při modelování používat korekční konstanty. Jak již bylo uvedeno, byly např. emise AMO u TZL i B(a)P nadhodnoceny, studie tedy musí být upravena. Po úpravě (snížení vlivu zdroje) však bude nutno úměrně navýšit hodnoty korekčních konstant….. Zdroj:Případová studie: „VLIV OPATŘENÍ U VÝZNAMNÝCH PRŮMYSLOVÝCH ZDROJŮ NA KVALITU OVZDUŠÍ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI

11 Závěr Neobjektivnost vstupních dat – záměrné nadhodnocování podílu jednoho zdroje Generalizace výsledků lokálně měřených hodnot Nedodržování postupů stanovených pro měření imisí

12 Děkuji za pozornost