prof. Alois Zlatník * Dvůr Králové nad Labem

Prezentace na téma: "prof. Alois Zlatník * Dvůr Králové nad Labem"— Transkript prezentace:

1 prof. Alois Zlatník * 9.11. 1902 Dvůr Králové nad Labem
Brno „Výzkum přírody nelze bez ochrany přírody“ : Přírodovědecká fakulta UK : stáž v Montpellier u Braun-Blanqueta 1928: příchod na Lesnickou fakultu do Brna 1934: absolvent Lesního inženýrství Od roku průzkum přirozených lesů na Podkarpatské Rusi První pokusy o vymezení vegetačních jednotek jakožto rámců produkce – počátek typologie Postupný oklon od fytocenologické školy a příklon k typologické škole V. N. Sukačeva

2 Během války tvorba vegetační mapy pro vodohospodářský plán (nedokončeno)
Po roce 1945: výuka botaniky, fytocenologie, dendrologie, krátce i pěstění lesů, mikrobiologie, fytopatologie a anatomie dřeva, 1946: titul profesor 50. léta: Práce na první verzi typologického sytému. Zpracovány jednotky pro Karpaty i Čechy a Moravu 1956: učebnice Pěstění lesa – 1. verze systému pro území ČR 55 „skupin lesních typů“ V 60. letech spolupráce s Geografickým ústavem ČSAV v Brně 1966: tvorba biogeografických map – 2. verze systému pro území ČR 60 „skupin přírodních geobiocenóz“ 1976: Zprávy GÚ ČSAV – tabulka 244 „skupin typů geobiocénů“ 1999: Buček a Lacina: Geobiocenologie II – 170 jednotek (STG)

3 Květena versus vegetace
„Jen se smějte, smějte, pošetilé rostliny lidskému neštěstí. Styď se, hloupá květeno!“ (král Já I. 1954) Květena (flóra) = soupis druhů daného území (např. květena katastru Horní Lhoty) = publikace popisující druhy zájmové oblasti (např. Květena ČR) Vegetace (rostlinstvo) = fytocenózy daného území (např. lesní společenstva Brna a okolí)

4 Ekoelement (ekologický prvek)
- třídění druhů dle jejich vztahu k charakteristikám prostředí  Základ fytoindikace Druhy stenoekní Druhy euryekní Ubiquisté – všudybylové

5 Vztahy k jednotlivým faktorům:
2. vlhkost Hydrofyty (vodní rostliny) Nympheidy (koření ve dně, ale vzplývají) Elodeoidy (koření a jsou pod hladinou) Lemnoidy (plavou na hladině) Persicaria amphibia je mezi nympheidem hygrofytem Hygrofyty Druhy vodou ovlivněných stanovišť Mezofyty Normální hydrické podmínky (bez vláhového deficitu i přídatná voda) Xerofyty Snášejí vysychání (např. psamofyty, petrofyty)

6 Vztahy k jednotlivým faktorům:
3. světlo Heliofyty světlomilné druhy (často druhy otevřené krajiny) Sciofyty druhy stinné (typické druhy lesní) Heliosciofyty (druhy lesní i otevřené krajiny)

7 Vztahy k jednotlivým faktorům:
4. Vztah k půdní reakci Acidofyty druhy kyselých substrátů Druhy středně až mírně kyselých půd většina druhů, pH 4,5 – 6,5 Neutrofyty půdy s pH 6,5 – 7,2 Alkolofyty půdy s pH nad 7,2 halofyty, hadcoví specialisté

8 Vztahy k jednotlivým faktorům:
5. Zásobenost živinami Oligotrofofyty druhy chudých půd Mezotrofofyty druhy středně bohatých půd Eutrofofyty druhy bohatých půd Megatrofofyty druhy velmi bohatých půd 6. vztahy ke konkrétnímu prvku Druhy kalcifilní (fobní), nitrofilní (fobní…)

9 Ekosystém: Geobiocenóza
Funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase. Geobiocenóza Společenstvo organizmů (biocenóza) se vzájemnými vztahy s abiotickými složkami prostředí (ekotopem).

10 Geo bio cenoza Geo = ekotop Klimatop Edatop Morfotop Hydrotop
Geobiocenóza Společenstvo organizmů (biocenóza) se vzájemnými vztahy s abiotickými složkami prostředí (ekotopem). Biocenóza = společenství živých organizmů fytocenoza+zoocenoza+edafon