Čas Anotace: Materiál je určen k výuce zeměpisu v 6. ročníku základní školy. Seznamuje žáky s pohyby Země, počítáním času a časovými pásmy.

Prezentace na téma: "Čas Anotace: Materiál je určen k výuce zeměpisu v 6. ročníku základní školy. Seznamuje žáky s pohyby Země, počítáním času a časovými pásmy."— Transkript prezentace:

1 Čas Anotace: Materiál je určen k výuce zeměpisu v 6. ročníku základní školy. Seznamuje žáky s pohyby Země, počítáním času a časovými pásmy.

2 Pohyby Země v minulosti si lidé mysleli, že je Země centrem Sluneční soustavy a ostatní tělesa, včetně Slunce obíhají kolem ní (geocentrický model) později došlo k uznání heliocentrického systému (středem je Slunce) obr. 1

3 Zápis do sešitu Pohyby Země geocentrický systém – středem je Země
heliocentrický systém – středem je Slunce

4 Rotace Země kolem své osy
Země se otáčí kolem své osy ve směru od západu k východu jedna otočka trvá 24 hodin (1 den) během této doby se vystřídá den a noc obr. 2

5 Rotace Země kolem své osy
na různých místech Země je délka dne a noci různá a může se měnit i během roku na rovníku je přesně 12 a 12 hodin u nás je o letním slunovratu 16 a 8 hodin, o zimním 8 a 16 hodin obr. 3 obr. 4 obr. 5

6 Zápis do sešitu Rotace Země kolem své osy
otáčení Země kolem své osy je ve směru od Z k V jedna otočka = 24 hodin (1 den) vystřídá se den a noc na různých místech Země je délka dne a noci různá

7 Rotace kolem Slunce Země také obíhá kolem Slunce
její dráha není kruhová, ale eliptická jeden oběh kolem Slunce trvá 365 a ¼ dne (1 rok) v důsledku tvaru oběžné dráhy a naklonění zemské osy dochází ke střídání ročních období když je ke Slunci nejvíce přikloněna severní polokoule, je u nás léto, když jižní, je u nás zima začátky ročních období u nás jsou: jaro: jarní rovnodennost 21. března léto: letní slunovrat 21. června podzim: podzimní rovnodennost 23. září zima: zimní slunovrat 21. prosince video

8 Rotace kolem Slunce Země také obíhá kolem Slunce
její dráha není kruhová, ale eliptická jeden oběh kolem Slunce trvá 365 a ¼ dne (1 rok) v důsledku tvaru oběžné dráhy a naklonění zemské osy dochází ke střídání ročních období když je ke Slunci nejvíce přikloněna severní polokoule, je u nás léto, když jižní, je u nás zima začátky ročních období u nás jsou: jaro: jarní rovnodennost 21. března léto: letní slunovrat 21. června podzim: podzimní rovnodennost 23. září zima: zimní slunovrat 21. prosince video

9 Zápis do sešitu Rotace Země kolem Slunce
dráha Země kolem Slunce je eliptická jeden oběh kolem Slunce = 365 a ¼ dne (1 rok) v důsledku tvaru oběžné dráhy a naklonění zemské osy dochází ke střídání ročních období začátky ročních období u nás: jaro: jarní rovnodennost 21. března léto: letní slunovrat 21. června podzim: podzimní rovnodennost 23. září zima: zimní slunovrat 21. prosince

10 Čas jednotky času: 1 sekunda – základní jednotka 1 minuta – 60 sekund
1 hodina – 60 min 1 den – 24 hodin (1 sluneční den = 1 otočka Země kolem osy, 1 hvězdný den = 1 otočka Země kolem osy vůči Slunci = 23 h 56 min 4 s) 1 měsíc – 28, 30 nebo 31 dní (lunární měsíc je 29,5 dne = doba za kterou Měsíc vystřídá všechny fáze)

11 Čas Zápis do sešitu jednotky času: 1 sekunda – základní jednotka
1 minuta – 60 sekund 1 hodina – 60 min 1 den – 24 hodin 1 měsíc – 28, 30 nebo 31 dní 1 rok – 12 měsíců = 365 a ¼ dne

12 Čas 1 rok – 12 měsíců = 365 a ¼ dne (365 dní 5 h 48 min 46 s)
jednou za 4 roky „vznikne“ den navíc a přidá se v daném roce jako 29. únor (přestupný rok) pořadí dnů v roce a pořadí roků stanovuje kalendář u nás do roku 1582 platil juliánský kalendář (podle Gaia Julia Caesara) dnes platí kalendář gregoriánský (podle papeže Řehoře XIII.) náš letopočet se počítá od přepokládaného narození Krista zajímavosti

13 Zápis do sešitu jednou za 4 roky „vznikne“ den navíc a přidá se jako 29. únor (přestupný rok) pořadí dnů v roce = kalendář dříve platil juliánský kalendář dnes platí gregoriánský náš letopočet se počítá od narození Krista

14 Časová pásma denní čas se řídí Sluncem, protože se Země otáčí kolem své osy, Slunce během 24 hodin zasvítí na každý poledník čas na každém poledníku je tzv. místní čas na Zemi rozlišujeme 24 časových pásem, širokých 15o každé časové pásmo je 1 hodina obr. 6

15 Časová pásma světový čas se určuje na nultém poledníku, směrem na západ hodiny ubíráme, na východ přidáváme čas v daném časovém pásmu nazýváme pásmový čas u nás platí tzv. středoevropské časové pásmo, jeho osa je 15. poledník na západ od nás je západoevropské časové pásmo s osou v nultém poledníku, oproti nám má o hodinu méně na východ je východoevropské časové pásmo s osou v 30. poledníku, má o hodinu více než my

16 Zápis do sešitu Časová pásma čas na každém poledníku = místní čas
rozlišujeme 24 časových pásem, širokých 15o každé časové pásmo = 1 hodina světový čas se určuje na nultém poledníku, směrem na západ hodiny ubíráme, na východ přidáváme čas v daném časovém pásmu = pásmový čas u nás je středoevropské časové pásmo, jeho osa je 15. poledník na západ je západoevropské časové pásmo, má o hodinu méně než my na východ je východoevropské časové pásmo, má o hodinu více než my

17 Datová hranice 180o poledník je datová hranice – mění se na ní datum
při přechodu z východní na západní polokouli odečítáme jeden den z data při přechodu ze západní na východní polokouli přidáváme jeden den k datu obr. 7

18 Zápis do sešitu Datová hranice
180o poledník = datová hranice – změna data při přechodu z V na Z polokouli odečítáme jeden den při přechodu ze Z na V polokouli přidáváme jeden den

19 Letní čas slouží k lepšímu využívání denního světla
obr. 8 slouží k lepšímu využívání denního světla časový posun na letní čas probíhá koncem března dochází k posunu o hodinu dopředu zpět na zimní čas se pak čas posouvá koncem října tehdy čas posouváme o hodinu zpět obr. 9

20 Zápis do sešitu Letní čas posun na letní čas = koncem března
posun o hodinu dopředu posun zpět na zimní čas = koncem října posun o hodinu zpět

21 Opakování Čas Pohyby Země Rotace Země kolem své osy Časová pásma
geocentrický systém – středem je Země heliocentrický systém – středem je Slunce Rotace Země kolem své osy otáčení Země kolem své osy je ve směru od Z k V jedna otočka = 24 hodin (1 den) vystřídá se den a noc na různých místech Země je délka dne a noci různá Čas jednotky času: 1 sekunda – základní jednotka 1 minuta – 60 sekund 1 hodina – 60 min 1 den – 24 hodin 1 měsíc – 28, 30 nebo 31 dní 1 rok – 12 měsíců = 365 a ¼ dne jednou za 4 roky „vznikne“ den navíc a přidá jako 29. únor (přestupný rok) pořadí dnů v roce = kalendář dříve platil juliánský kalendář dnes platí gregoriánský náš letopočet se počítá od narození Krista Časová pásma čas na každém poledníku = místní čas rozlišujeme 24 časových pásem, širokých 15o každé časové pásmo = 1 hodina světový čas se určuje na nultém poledníku, směrem na západ hodiny ubíráme, na východ přidáváme čas v daném časovém pásmu = pásmový čas u nás je středoevropské časové pásmo, jeho osa je 15. poledník na západ je západoevropské časové pásmo, má o hodinu méně než my na východ je východoevropské časové pásmo, má o hodinu více než my Datová hranice 180o poledník = datová hranice – změna data při přechodu z V na Z polokouli odečítáme jeden den při přechodu ze Z na V polokouli přidáváme jeden den Letní čas posun na letní čas = koncem března posun o hodinu dopředu posun zpět na zimní čas = koncem října posun o hodinu zpět

22 OTÁZKY A ÚKOLY Vysvětli rozdíl mezi geocentrickým a heliocentrickým systémem. Vyjmenuj jednotky času a poměry mezi nimi. Doplň: Země se otáčí ve směru od ………….. k …………. Kolem své osy se země otočí za …… hodin a za tu dobu se na jednom místě Země vystřídá ………. a ……. Kolik máme časových pásem a jaká je jejich šířka? K čemu časová pásma slouží? Co je to datová hranice?

23 Zdroje obr. 1 – modely Sluneční soustavy obr. 2 – rotace Země obr. 3 – zdánlivý pohyb Slunce po obloze na pólu obr. 4 – zdánlivý pohyb Slunce po obloze u nás obr. 5 – zdánlivý pohyb Slunce po obloze na rovníku obr. 6 – časové zóny obr. 7 – datová hranice obr. 8 – letní a zimní čas obr. 9 – letní a zimní čas mapa

24 kalendář zajímavosti pravidla pro určování přestupných let:
1) rok je přestupný, pokud je dělitelný číslem 4 (1996, 2004, 2008, 2012) 2) výjimka č. 1 : Rok není přestupný, pokud je dělitelný číslem 100 (1700, 1800, 1900, 2100) 3) výjimka č. 2 z výjimky č. 1: Rok, na který se vztahuje výjimka č. 1, je přestupný, pokud je dělitelný číslem 400 (1600, 2000, 2400). proč má červenec i srpen 31 dní: červenec (July) je pojmenován po Gaiovi Juliovi Caesarovi, srpen (August) po jeho nástupci Oktaviánovi Augustovi aby nebyl druhý císařský měsíc kratší než první, vzal se jeden den únoru a přesunul do srpna začátky letopočtů v jiných civilizacích: byzantský od jimi předpokládaného vzniku světa 5509 př. n. l. židovský od jimi předpokládaného vzniku světa 3761 př. n. l. starořecký od prvních olympijských her 776 př. n. l starořímský od založení Říma 753 př. n. l. muslimský od poutě Mohameda z Mekky do medíny 622 n. l.