Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

Prezentace na téma: "Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze."— Transkript prezentace:

1 Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
Mars SLUNEČNÍ SOUSTAVA Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Věra Gošová. Dostupné z Metodického portálu ISSN:  , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

2

3 Merkur Venuše Země Mars Jupiter Saturn Uran Neptun Mars, v pořadí čtvrtá planeta od Slunce. Mars je 1,5krát dále od Slunce nežli Země.

4 Jedná se o jednu ze čtyř terestrických planet v soustavě, která má pevný kamenitý povrch. Planeta má rovníkový průměr 6794 km.

5 Mars má oproti Zemi zhruba čtvrtinovou plochu povrchu a přibližně desetinovou hmotnost (1,448 × 108 km2 a 6,4185 × 1023 kg). Sluneční den je podobně dlouhý jako na Zemi (24 hodin, 39 minut a 35,244 sekund) a nazývá se Sol.

6 ROTACE A OBĚŽNÁ DRÁHA PLANETY
Mars obíhá kolem Slunce ve vzdálenosti mezi 206 644 545 km v perihelu a 249 228 730 km v afeliu. Doba jednoho oběhu kolem centrální hvězdy je 686,9601 pozemského dne. Kolem své osy se Mars otočí za dobu, která je velmi podobná délce pozemského dne – 24 hodin 39 minut 35,244 sekund (Země 23 hodin, 56 minut a 4,091 sekund). Úhlový sklon planetární osy 25,19° je srovnatelný se sklonem 23,44°, který má Země. Díky tomuto sklonění jsou zde roční období podobná těm na Zemi, ačkoli jsou téměř dvakrát tak dlouhá, neboť „marsovský rok“ činí 1,88 roku pozemského. Vzdálenost od Země se v průběhu oběžné doby mění v rozmezí mezi 55 milióny až 400 milióny kilometrů v pravidelném cyklu 16 let, kdy nastává nejpříznivější opozice planety pro pozorování a pro vysílání kosmických sond. S Dráha Země je skoro kruhovitá, což zabraňuje extrémním výkyvům teploty. Mars má dráhu výstřednější než Země, z toho důvodu panují na planetě velmi nestabilní výkyvy teplot.

7 VNITŘNÍ STAVBA PLANETY
Geologická stavba Marsu je podobná jako stavba Země. Přesné geologické složení planety není známo, ale na základě astronomických pozorování a průzkumu několika desítek meteoritů z Marsu, které byly nalezeny na Zemi, se soudí, že povrch Marsu je tvořen převážně z čedičů. Jádro je obklopeno křemičitým pláštěm, jehož aktivita spojená s tepelným vývojem dala vzniknout většině tektonických a vulkanických útvarů na planetě. V současnosti je tato aktivita minimální, avšak v hlubších částech pláště může plášťová konvekce stále probíhat. Nejsvrchnější část pláště tvoří kůra, jejíž průměrná mocnost dosahuje 50 km až 125 km

8 POVRCH Povrch Marsu je velmi různorodý. Jižní polokoule s víceméně hornatou krajinou je pokryta krátery, zatímco na severní polokouli jsou rozsáhlé rovné pláně zalité lávou. Obecně je povrch Marsu pokryt skalnatými a nebo kamenitými útvary, které jsou místy překryty prachem a písečnými dunami. Na Marsu se nachází značné množství kráterů, koryt, kaňonů a sopek. Je zde v současnosti nejvyšší známá hora sluneční soustavy – štítová sopka Olympus Mons, která dosahuje výšky 27 km nad okolní terén. V rovníkové oblasti Marsu se nachází obrovský kaňon Valles Marineris, dlouhý 4 500 km a hluboký 7 km.

9 POVRCH Olympus Mons Valles Marineris

10 ATMOSFÉRA Mars má mraky a měnící se počasí, v němž převládají větry. Jeho tenká atmosféra obsahuje hlavně oxid uhličitý. Občas může třetina atmosféry v oblasti pólů zamrznout. Každým dnem je její část odnášena slunečním větrem (viz obrázek). Atmosféra je tvořena převážně z oxidu uhličitého (95,32 %), dále obsahuje: dusík (2,7 %), argon (1,6 %), kyslík (0,13 %), oxid uhelnatý (0,07 %) a vodní páry (0,03 %), která vzniká sublimací z polárních čepiček. Mezi ostatní plyny vyskytující se v atmosféře se pak ještě řadí neon, krypton, xenon, ozón a metan. Atmosféra není schopná zadržovat tepelnou výměnu mezi povrchem a okolním prostorem, což má za následek velké tepelné rozdíly během dne a noci. Tlak na povrchu se pohybuje mezi 600 až 1000 Pa, což je přibližně 100 až 150krát méně než na povrchu Země či jako přibližně ve 30 km nad jejím povrchem.

11 TEPLOTA A POČASÍ Průměrná teplota u povrchu planety je okolo −56 °C. Pro Mars jsou charakteristické velké rozdíly mezi dnem a nocí. Na rovníku se teploty běžně pohybují od −90 do −10 °C a nad nulu se dostanou jen výjimečně. Naproti tomu teplota povrchové vrstvy půdy může někdy dosáhnout až +30 °C. Na střídání ročních období je založeno i počasí na Marsu. Hlavní složku v tomto procesu hrají polární oblasti. Během zimy na Marsu dochází v oblasti pólu k obdobným jevům jako na Zemi. Oblast pólu je vystavena permanentní tmě (tzv. polární noc) po určitou část solu. Během zimy vzniká suchý led tvořený oxidem uhličitým, který na jaře začne sublimovat vlivem dopadajícího slunečního světla. Následně začne uvolněný oxid uhličitý měnit svoji pozici. Vlivem rychlého nárůstu dochází ke změnám tlaků mezi pólem a rovníkovými oblastmi, které se začnou vyrovnávat vznikem silných větrů dosahujících rychlostí až 400 km/h. Silné větry následně transportují obrovské množství jemného materiálu v podobě prachu, což způsobuje často vznik celoplanetárních prachových bouří.

12 POZOROVÁNÍ Mars můžeme vidět pouhým okem, zvlášť v době opozice (kdy je Země mezi Sluncem a Marsem). Opozice nastává každých 26 měsíců a Mars je v té době osvětlený, ale i nejblíže k naší planetě. Ve výjimečně těsné blízkosti Země je každých 15–17 let. Měsíc Mars

13 MĚSÍCE Měsíce Marsu Phobos a Deimos byly poprvé pozorovány v roce Patří mezi nejtmavší tělesa sluneční soustavy, protože odrážejí jen malé množství světla. Nevelké skalní satelity mají nižší hustotu než Mars a jejich povrch je poset krátery. Měsíce obíhají planetu východním směrem. Obě dvě tělesa mají vázanou rotaci, což znamená, že ukazují Marsu stále stejnou stranu. Velmi nápadně se chemickým složením a tvarově podobají tělesům, které tvoří pás planetek mezi Marsem a Jupiterem, což vedlo k teorii, že se jedná o asteroidy, které Mars svojí gravitací zachytil.

14 PHOBOS Phobos obíhá Mars jednou za 7,66 h ve vzdálenosti 5980 km. Phobos nemá žádnou měřitelnou atmosféru. Povrch měsíce je pokryt krátery, pozůstatky jeho bombardování v minulosti. Největší z nich jsou Stickney (průměr 10 km). Působením slapových sil se stále zkracuje doba oběhu Phobosu kolem Marsu a snižuje se její průměrná výška (velikost velké poloosy oběžné dráhy), a to rychlostí 1,8 metru za století. V důsledku toho se buď zhruba za 50 milionů let zřítí na povrch Marsu, nebo mnohem pravděpodobněji po poklesu velké poloosy pod přibližně 8 400 km bude slapovými silami roztrhán a vytvoří kolem planety prstenec podobný Saturnovu.

15 DEIMOS Deimos obíhá Mars jednou za 30,3 h ve vzdálenosti km od planety a je velmi nepravidelného tvaru. Povrch měsíce je pokryt krátery, pozůstatky jeho bombardování v minulosti, které jsou většinou částečně zaplněny regolitem (regolit je označení vrstvy nezpevněného, různorodého horninového materiálu), takže jeho povrch je značně hladký. Při pohledu z Deimosu by Mars vyhlížel tisíckrát větší a čtyřistakrát jasnější než úplněk pozemského Měsíce při pozorování ze Země. Naopak Deimos pozorovaný z povrchu Marsu má zdánlivý průměr jen 2,5 obloukové minuty, tedy pouhému oku by připadal jako pomalu se pohybující hvězda.

16 VÝZKUM Průlety a první oblety (1969–1971) – Marinery 6 a 7 prolétly okolo planety ve vzdálenostech 3430 km, odeslaly 400 snímků a zkoumaly složení atmosféry. USA vyslaly v roce 1975 dvě sondy programu Viking, obě se skládaly z oběžné a povrchové části. Všechny části lze označit za úspěšné. Celkem odeslaly 55 000 snímků. Orbitální moduly zmapovaly celý povrch s rozlišením 100  m, místy až 30 m. Sond bylo vysláno k Marsu mnoho, ale v posledním období se podařil velký úspěch. Phoenix je robotická sonda, která úspěšně přistála na povrchu planety Mars v polární oblasti Vastitas Borealis‎. Vědci řídící Phoenix využijí nástroje na palubě sondy, aby zjistili, jestli jsou přírodní podmínky na Marsu vhodné pro mikroskopický život. Sonda zde bude také zkoumat historii vody. 31. července 2008 sonda Phoenix potvrdila přítomnost vody ve formě ledu, který našla několik centimetrů pod povrchem Marsu.

17 CITACE Veškeré obrazové materiály [cit. 2010–09–22] Dostupné pod licencí Public domain na WWW: < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < Veškeré obrazové materiály[cit. 2010–09–22] Dostupné pod licencí GNU Free Documentation na WWW: < Veškeré obrazové materiály[cit. 2010–09–22] Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: < < < ODKAZY Velká rodinná encyklopedie Vesmír. 1. vyd. Praha : Nakladatelství Slovart, ISBN Veškeré obrazové materiály [cit. 2010–09–22] Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <