Ekonomické vzdělávání I. – III. r./Kuchař - číšník

Prezentace na téma: "Ekonomické vzdělávání I. – III. r./Kuchař - číšník"— Transkript prezentace:

1 Ekonomické vzdělávání I. – III. r./Kuchař - číšník
Vzdělávací oblast: Ekonomické vzdělávání Tematická oblast: Ekonomika pro kuchaře Název vyučovací oblasti: Životní úroveň Ročník / obor studia: I. – III. r./Kuchař - číšník Vypracoval: Ing. Kovač Lukáš Škola: Střední škola pedagogická, hotelnictví a služeb, Litoměřice (do – SŠHGS) Ověřeno : I. a II. pololetí šk. r. 2012/2013 DUM Klíčová slova:  životní úroveň, hodnocení životní úrovně Anotace: Výkladová prezentace na téma Životní úroveň.

2 ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ

3 Životní úroveň Lze definovat jako stupeň (míru) uspokojení hmotných i duševních potřeb lidí a souhrn životních podmínek , za kterých jsou tyto potřeby uspokojovány. Zdroj:

4 Složky ovlivňující životní úroveň
Osobní spotřeba obyvatelstva Spotřeba předmětů zakoupených v obchodní síti, spotřeba vody, plynu, elektřiny v domácnostech apod. Výrobní spotřeba Spotřeba surovin, materiálu, energie aj. ve výrobních podnicích. Zdroj:

5 Složky ovlivňující životní úroveň
Úroveň bydlení Velikost a kvalita bytů a rodinných domů. Společenská spotřeba v organizacích, které poskytují služby Školství, zdravotnictví, sociální zabezpečení Zdroj:

6 Složky ovlivňující životní úroveň
Délka volného času Čas na vzdělávání, zábavu, kulturu, sport. Společenská spotřeba v oblasti bezpečnosti, obrany a správě státu,

7 Složky ovlivňující životní úroveň
Sociální jistoty Míra nezaměstnanosti, dávky nemocenského pojištění, Důchodové zabezpečení, sociální dávky apod. Zdroj:

8 Složky ovlivňující životní úroveň
Životní prostředí Čistota ovzduší, vod, půdy, Horninové prostředí (nerostné bohatství), Produkty lidské práce, Člověk a živá příroda Zdroj:

9 Hodnocení životní úrovně
Životní úroveň představuje stupeň, na kterém jsou uspokojovány lidské potřeby. Ty se vyvíjejí v čase, mění se jejich struktura a jsou odlišné od místa, kde člověk žije. Hodnocení životní úrovně se proto provádí: Porovnáním jednotlivých složek, Měřením výkonnosti hospodaření státu (zpravidla za 1 rok) – HDP, HNP Výší reálné mzdy (množství peněz, které dostanou zaměstnanci vyplaceny)

10 Příklad Pracovník má nominální mzdu 18 000,- Kč.
Tuto částku použije na: Úhradu výdajů spojených s bydlením ( 6 300,- Kč), Nákup základních potravin a drogistického zboží ( 7 800,- Kč), Uspokojení zbytných potřeb – kulturní a sportovní vyžití ( 3 900,- Kč). Po zvýšení cen nájemného a cen za energie vynaloží částku 7 500,- Kč. Pokud použije pro nákup potravin stejnou částku, tedy 7 800,- Kč, zbude mu za předpokladu neměnné nominální mzdy na uspokojení zbytných potřeb pouze 2 700,- Kč. Reálná mzda, tedy množství statku a služeb, které lze koupit za nominální mzdu, klesla-

11 Použité zdroje PETR KLÍNSKÝ, Otto Münch. Ekonomika pro obchodní akademie a ostatní střední školy. 4. vyd. Praha: EDUKO. ISBN KOČÍ, Jana a Lenka ŠAMŠOVÁ. Základy ekonomiky: pro střední a vyšší hotelové školy. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2009, 143 s. ISBN