Ekonomie 1 Bakaláři Pátá přednáška Trh a tržní rovnováha

Prezentace na téma: "Ekonomie 1 Bakaláři Pátá přednáška Trh a tržní rovnováha"— Transkript prezentace:

1 Ekonomie 1 Bakaláři Pátá přednáška Trh a tržní rovnováha
Jiří Mihola

2 Obsah A. Nabídkové a poptávkové křivky Tržní rovnováha
Přebytek a nedostatek na trhu statků Přebytek spotřebitele a přebytek výrobce Faktory ovlivňující poptávané množství a poptávkovou křivku

3 Obsah B. Faktory ovlivňující nabízené množství a nabídkovou křivku
Trh a tržní mechanismus Cenová elasticita Cenová elasticita poptávky Cenová elasticita nabídky

4 Vídeň

5 Druhy trhů Trh spotřebních statků a služeb. Trh výrobních faktorů.
Trh práce. Trh výrobních prostředků. Trh deviz. Kapitálový trh.

6 Budova newyorské burzy
16. září 1920: před centrálou J.P. Morgan Inc. na Wall Street 23 explodovala bomba, která zabila 38 a poranila 300 lidí Budova newyorské burzy

7 Javorový sirup - Massachusetts‎
Amherst College

8 Strany trhu Nabízející (producenti, firmy …): tržní nabídka
Poptávající (spotřebitelé): tržní poptávka

9 Jídlo 400 let

10 Prodavač okurek zjistil, že
pokud prodává okurky za 40 Kč/ks, prodá cca 1 okurku/den pokud prodává okurky za 10 Kč/ks, prodá cca 4 kusy/den pokud prodává okurky za 5 Kč/ks, prodá cca 8 okurek/den

11 Nabídkové a poptávkové křivky
Poptávková křivka je funkční závislost mezi cenou a množstvím poptávaného statku.

12 Nabídkové a poptávkové křivky
poptávku po produkci jedné firmy: tvořenou všemi spotřebiteli, kteří poptávají jeden druh statku produkovaný firmou. Značíme ji d. individuální poptávku: tvořenou jedním spotřebitelem, který poptává jeden druh statku. Poptávkovou křivku značíme dc demand (poptávka) a consumer (spotřebitel). individuální nabídku: tvořenou jednou firmou, která nabízí jeden statek. Individuální nabídkovou křivku značíme s. tržní poptávku: tvořenou všemi spotřebiteli trhu, jež poptávají jeden statek, který může produkovat více firem. Značíme ji D. tržní nabídku: tvořenou všemi firmami na daném trhu, kdy všechny firmy nabízejí jeden statek. Značíme ji S. agregátní poptávku: tvořenou všemi spotřebiteli poptávajícími všechny druhy statků. agregátní nabídku: tvořenou všemi firmami; nabízí se všechny druhy statků.

13 Odvození tržní poptávkové křivky D
Tržní poptávková křivka je klesající, a vznikne jako součet individuálních poptávkových křivek (sčítá se poptávané množství při dané ceně).

14 Odvození tržní nabídkové křivky S
Tržní nabídková křivka je rostoucí, a vznikne jako součet individuálních nabídkových křivek (sčítá se nabízené množství při dané ceně).

15 Tržní rovnováha Tržní rovnováha nastává v bodě, kde se protíná nabídková a poptávková křivka. V tomto bodě je nabízeno a poptáváno rovnovážné množství za rovnovážnou cenu.

16 Přebytek a nedostatek na trhu statků
Nedostatek na trhu statků vzniká, pokud je aktuální cena nižší než rovnovážná. Přebytek na trhu statků vzniká, pokud je aktuální cena vyšší než rovnovážná. Regulace cen vede obvykle k přebytku nebo nedostatku na trhu statků.

17 Přebytek spotřebitele; přebytek výrobce
Přebytek spotřebitele definujeme jako rozdíl mezi cenou, za kterou je spotřebitel ochoten koupit daný statek, a cenou, za kterou si jej kupuje. Přebytek výrobce definujeme jako rozdíl mezi cenou, za kterou je výrobce/producent ochoten vyrobit/prodat danou jednotku statku, a cenou, za kterou ji vyrábí/prodává.

18 Přebytek spotřebitele; přebytek výrobce

19 Přebytek a nedostatek na trhu statků
Na trhu koláčů se ustálila tržní cena na 6 Kč za ks. Přebytek spotřebitele je na prostředním grafu. Pan K. je ochoten koupit si koláč za 9 Kč, pan J. za 8 Kč a pan M. za 7 Kč. Každému vzniká přebytek, byli by ochotni utratit za koláč více, než za kolik jim je trhem nabízen. Přebytky jsou 3=9-6, 2=8-6 a 1=7-6. Součet přebytků všech spotřebitelů je modrý trojúhelník P1EPD. Přebytek výrobce je na grafu napravo. Firma Alfa je ochotna prodávat koláč za 3 Kč, firma Beta za 4 Kč a firma Gama za 5 Kč. Každá firma má přebytek, protože tržní cena je vyšší, než cena, za kterou jsou ochotny prodávat. Součet všechny přebytků firem, tvoří červený trojúhelník PSEP1.

20 Faktory ovlivňující poptávané množství a poptávkovou křivku
Rozlišujeme mezi pohybem po poptávkové křivce, a posunem celé poptávkové křivky z jedné polohy do jiné. Pokud se změní cena daného statku a všechny ostatní determinanty poptávky jsou konstantní, pohybujeme se po poptávkové křivce - mění se poptávané množství.

21 Faktory ovlivňující poptávané množství a poptávkovou křivku

22 Faktory ovlivňující poptávané množství a poptávkovou křivku
Posun poptávkové křivky severovýchodním směrem znamená, že se posouvá bod rovnováhy z E1 do E2 a je tedy prodáváno větší množství statku za vyšší cenu. Posun poptávkové křivky jihozápadním směrem znamená, že se posouvá bod rovnováhy z E1 do E3 a je tedy prodáváno menší množství statku za nižší cenu.

23 Faktory ovlivňující poptávané množství a poptávkovou křivku

24 Důvody pro posuv poptávkové křivky
růst příjmu vede k růstu poptávaného množství a k posunu poptávkové křivky doprava nahoru; růst počtu spotřebitelů vede k růstu poptávaného množství a k posunu poptávkové křivky doprava nahoru; zvýšení preferencí vede k růstu poptávaného množství a k posunu poptávkové křivky doprava nahoru; růst ceny substitutu k danému statku vede k růstu poptávaného množství po daném statku a k posunu poptávkové křivky doprava nahoru; růst ceny komplementu k danému statku vede k poklesu poptávaného množství po daném statku a k posunu poptávkové křivky doleva dolů.

25 Faktory ovlivňující poptávané množství a poptávkovou křivku
Pokud se mění cena nebo množství, pohybujeme se po poptávkové křivce. Mění-li se jiný faktor než cena, posouvá se celá poptávková křivka.

26 Faktory ovlivňující nabízené množství a nabídkovou křivku
Při posunu nabídkové křivky vpravo dolu se posouvá bod rovnováhy E1 po poptávkové křivce do bodu E2. Souřadnice bodu E2 znamenají, že se prodá více za nižší cenu. Při posunu nabídkové křivky vlevo nahoru se posouvá bod rovnováhy E1 po poptávkové křivce do bodu E3. Souřadnice bodu E3 znamenají, že se prodá méně za vyšší cenu.

27 Faktory ovlivňující nabízené množství a nabídkovou křivku

28 Důvody pro posuv nabídkové křivky
růst ceny vstupů/nákladů, či neúroda vede k poklesu nabízeného množství a k posunu nabídkové křivky vlevo nahoru. Důvod - snížení zásob vstupů. Při dané ceně se bude prodávat méně, či stejné množství se prodá za vyšší cenu. technologické inovace vedou k růstu nabízeného množství a k posunu nabídkové křivky vpravo dolu. Při dané ceně se bude prodávat více, resp. stejné množství se prodá za nižší cenu. kladný ekonomický zisk v daném odvětví způsobí vstupy dalších firem, takže se křivka nabídky posune vpravo dolu. růst ceny substitutu k danému statku vede k poklesu nabízeného množství statku a k posunu nabídkové křivky vlevo nahoru. Producenti raději začnou nabízet substitut než daný statek. růst ceny komplementu k danému statku vede k růstu nabízeného množství daného statku a k posunu nabídkové křivky vpravo dolu. Producenti očekávají, že daný statek bude potřeba ke komplementu.

29 Faktory ovlivňující nabízené množství a nabídkovou křivku
Pokud se mění cena, pohybujeme se po nabídkové křivce. Mění-li se jiný faktor než cena, posouvá se celá nabídková křivka.

30 Na trhu jsou ale mechanizmy, které tuto rovnováhu obnovují
Posuny nabídkové či poptávkové křivky, teorém pavučiny a tržní rovnováha Důvodů vzniku nerovnováh na trhu je mnoho, proto dochází nejen k posunům po křivkách, nýbrž také k posunům křivek samotných Na trhu jsou ale mechanizmy, které tuto rovnováhu obnovují

31 Pavučinový model

32 Teorém pavučiny Cena je vyšší než rovnovážná, výrobci
vyrobí množství produkce odpovídající této ceně (1). Pokud ovšem toto množství chtějí prodat, musejí výrobci cenu snížit (2). Při nízké ceně se sníží množství výrobců, kteří jsou schopni daný statek vyrábět a nízká cena jim ještě pokryje náklady. Sníží se nabízené množství statku (3). Pokud je ovšem nabízené množství tak malé, lze ho prodat za cenu vyšší, než je cena rovnovážná (4). Zvýšená cena podnítí výrobce k tomu, aby nabízeli větší množství statků (5). Atd.

33 Trh a tržní mechanizmus
Trh je svobodná (tedy ničím jiným kromě svobodné volby směňujících subjektů) neomezovaná směna statků.

34 Trh a tržní mechanizmus
Na trhu se střetává nabídka s poptávkou. Tržní mechanismus je výsledkem spolupůsobení trhu a státu, příp i dalších subjektů. Nezůstává neměnný. Vyvíjí se. Smyslem tržní směny je přinést užitek oběma či všem stranám této směny.

35 Trh a tržní mechanizmus
Na funkce trhu jsou různé názory. Někteří jej zatracují či uznávají jen jako nutné zlo, vidí v něm původ všech problémů, domnívají se, že čím více bude trh omezen, regulován či nahrazen jinými nástroji, tím bude společnost zdravější. Jiní považují trh za všelék, předpokládají, že stačí nechat trh v některé oblasti volně působit a problémy se zde samy vyřeší.

36 Trh a tržní mechanizmus
Jednou z příčin časté kritiky trhu, je jeho neosobnost. Rozšíření tržního mechanismu dává člověku více možností ve výběru předmětu podnikání či výběru spotřebních statků. Trh přispívá k růstu bohatství, není však absolutně dokonalý. Existují statky, které trh nedokáže z různých důvodů směňovat. Jsou zde problémy s negativními i pozitivními externalitami.

37 Na co působí rozvoj trhu?
Peníze jako všeobecný prostředek směny Cena: jejím prostřednictvím je hodnota jednoho zboží vyjádřena směnným poměrem ve vztahu k jinému zboží. Konkurence: umožňuje poptávajícímu vybrat si „svobodně“ nejvýhodnější nabídku. Konkurence je jednou z důležitých podmínek fungování tržního mechanismu, která vytváří prostředí pro inovace. Specializace jednotlivých výrobců: jednotliví výrobci se specializují na produkci statků, v níž mají komparativní výhodu Přenos informací ve vztazích mezi nabízejícím a poptávajícím: formulace priorit.

38 Jak řeší trh tří základní ekonomické otázky?
Co vyrábět. Poptávka informuje výrobce. Nejvíce se produkují statky s největší poptávkou, které často přinášejí výrobcům největší zisk. Jak vyrábět. Konkurence nutí výrobce nutí použít co nejefektivnější výrobní postupy. Jsou to statky s nejmenšími OPC, vyráběné nejméně nákladnými postupy. Pro koho vyrábět. Trh každému subjektu „přiděluje“ prostředky, které může směnit za jiné statky. Jednotlivé subjekty na trhu vystupují jako majitelé VF, přičemž díky produktivitě jejich zpracování získávají příjmy, za které potom nakupují statky.

39 Trh vzniká i v situacích, kdy je různě omezen.
Tržní omezení Trh vzniká i v situacích, kdy je různě omezen. Nejedná se potom o oficiální trh, ale o šedý nebo černý trh. O šedém trhu lze hovořit jde-li o aktivity legální, avšak z různých důvodů neprobíhají oficiálně. Nejčastějším důvodem je vysoké zdanění těchto aktivit, pročež nejsou oficiálně přiznávány a zahrnuty do daňového přiznání. O černém trhu lze hovořit v případě aktivit, které jsou přímo nelegální.

40 Cenová elasticita Cenová elasticita (pružnost) je procentuální změna poptávaného či nabízeného množství statku k procentuální změně ceny. Cenová elasticita nám říká, o kolik procent se změní poptávané nebo nabízené množství statku, pokud se cena změní o určité procento.

41 Cenová elasticita procentuální změna množství
Cenová elasticita (e) = procentuální změna poptávaného (nabízeného) množství procentuální změna ceny procentuální změna množství Pro procentuální změnu ceny potom platí výraz: procentuální změna ceny kde: a a Δ = znak pro změnu

42 Cenová elasticita Absolutně elastická křivka e = 
Změna ceny vede k nekonečně velké změně poptávaného či nabízeného množství. Elastická křivka e  1 Procentní změna ceny vede k vyšší než procentní změně poptávaného či nabízeného množství. Křivka s jednotkovou elasticitou e = 1 Procentní změna ceny vede právě k procentní změně poptávaného či nabízeného množství. Neelastická křivka e  1 Procentní změna ceny vede k menší než procentní změně poptávaného či nabízeného množství. Absolutně neelastická křivka e = 0 Procentní změna ceny nevede k žádné změně množství.

43 Cenová elasticita př.33/4.kap.

44 Cenová elasticita poptávky
Cenová elasticita poptávky udává, o kolik % vzroste poptávané množství, pokud cena klesne o jedno %, respektive o kolik % klesne poptávané množství, pokud cena vzroste o jedno %.

45

46 Neelasticiká a elastická poptávková křivka
Poptávková křivka o tvaru přímky s rovnicí P = 25 – 0,5.Q´

47 Cenová elasticita poptávky závisí na:
Čím je statek více nezbytný, tím je poptávka po něm méně elastická. Např. základní potraviny, bydlení, nutné léky. Poptávka po luxusních statcích je naopak spíše elastická. Pokud má statek blízké substituty a lze jej nahradit, bude poptávka po něm velmi elastická. Na růst ceny lze reagovat snížením poptávky. Pokud u statku lze volit různé množství či úroveň spotřeby daného statku např. dovolené bude poptávka po něm více elastická. Na růst ceny mohou spotřebitelé snadno reagovat snížením poptávky. Časový faktor: v krátkém období je poptávka méně elastická než v dlouhém období. Změna preferencí spotřebitele a nalezení substitutu chvíli trvá – je spojena s náklady.

48 Cenová elasticita poptávky
Růst ceny Pokles ceny Elastická poptávková křivka (e  1) Růst ceny o 1 % vyvolá pokles poptávaného množství o více než 1 %, firmám se tedy sníží celkový příjem. Pokles ceny o 1 % vyvolá růst poptávaného množství o více než 1 %, firmám se tedy zvýší celkový příjem. Neelastická poptávková křivka (e  1) Růst ceny o 1 % vyvolá pokles poptávaného množství o méně než 1 %, firmám se tedy zvýší celkový příjem. Pokles ceny o 1 % vyvolá růst poptávaného množství o méně než 1 %, firmám se tedy sníží celkový příjem. Poptávková křivka s jednotkovou elasticitou (e=1) Růst ceny o 1 % vyvolá pokles poptávaného množství o 1 %, celkový příjem firmy zůstane tedy zachován. Pokles ceny o 1 % vyvolá růst poptávaného množství o 1 %, celkový příjem firmy zůstane tedy zachován.

49 Cenová elasticita poptávky př.33/4.kap.

50 Cenová elasticita nabídky
Cenová elasticita nabídky udává, o kolik % se zvýší nabízené množství, pokud cena vzroste o jedno %, respektive o kolik % poklesne nabízené množství, poklesne- li cena o jedno %.

51 Cenová elasticita nabídky závisí na:
Pokud jsou náklady na vstup do odvětví vysoké, je nabídka méně elastická. Pokud existují různá omezení vstupu do odvětví, je nabídka méně elastická. Pokud lze v daném odvětví vytvářet zásoby s menšími náklady, je nabídka více elastická než když produkt nelze snadno uchovávat. Pokud lze technologii používanou v daném odvětví použít i k výrobě jiných statků, bývá nabídka více elastická. Časový faktor: v krátkém období je změna nabídky méně elastická než v dlouhém období.

52 Cenová elasticita nabídky
velmi elastická nabídka absolutně neelastická nabídka

53 Ekonomie 1 – bakalářská kurz VŠFS Jiří Mihola jiri.mihola@quick.cz
Děkuji za pozornost.