Vytápění Teplovodní otopné soustavy samotížné

Prezentace na téma: "Vytápění Teplovodní otopné soustavy samotížné"— Transkript prezentace:

1 Vytápění Teplovodní otopné soustavy samotížné

2 Výukový materiál Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo materiálu: 09_02_32_INOVACE_02

3 Teplovodní otopné soustavy samotížné
Předmět: Vytápění Ročník: II. Jméno autora: Ing.Dagmar Poledňáková Škola: SPŠ Hranice Anotace : Prezentace objasňuje funkci otopné soustavy samotížné a uvádí podmínky jejího použití. Slouží jako výukový materiál. Klíčová slova: kotel, rozvody, otopná tělesa, expanzní nádoba, pojistný ventil Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing.Dagmar Poledňáková. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

4 Teplovodní otopné soustavy samotížné
Aby došlo k oběhu vody v okruhu KOTEL — OTOPNÉ TĚLESO — KOTEL, musí vzniknout dostatečný rozdíl tlaků (samotížný nebo účinný vztlak), který pokryje veškeré tlakové ztráty v tomto okruhu při proudění vody. Vznik tlakového rozdílu (účinného vztlaku) je podmíněn: 1.rozdílem teplot topné a vratné vody, tj. při teplotním spádu 90/70°C platí t1> t2, t1 ... teplota topné vody = 90 °C, t2 …teplota vratné vody = 70 °C, 2.výškovým rozdílem H mezi kotlem a otopným tělesem.

5 Teplovodní otopné soustavy samotížné
K — kotel UT, OT — otopné těleso, EN — expanzní nádoba, t1— teplota topné vody, ρ1 — hustota topné vody, t2 — teplota vratné vody, ρ2 — hustota vratné vody

6 Teplovodní otopné soustavy samotížné
Intenzita oběhu (cirkulace) vody se úměrně zvyšuje při: větším rozdílu teplot topné a vratné vody, větším výškovém rozdílu H.

7 Teplovodní otopné soustavy samotížné
Výhody otopné soustavy se samotížným oběhem vody: nezávislost provozu otopné soustavy na dodávce elektrického proudu, vyloučení možného zdroje hluku v otopné soustavě (čerpadla), potřeba jednoduchého zařízení, jednoduchá, nenáročná obsluha.

8 Teplovodní otopné soustavy samotížné
Nevýhody otopné soustavy se samotížným oběhem vody: omezující podmínky pro použití, tj. půdorysně málo rozlehlé soustavy (potřeba minimalizovat tlakové ztráty) s většími výškovými rozdíly (dosažení větší hodnoty vztlaku), nutnost použití trubek větších průměrů (potřeba minimalizovat tlakové ztráty), nutnost použití armatur s malými tlakovými ztrátami, pomalý zátop, nepružnost otopné soustavy.

9 Teplovodní otopné soustavy samotížné
Typické znaky otopných soustav se samotížným oběhem vody jsou: vertikálně uspořádaný hlavní rozvod, dvoutrubkový rozvod, rozvodné potrubí větších průměrů, minimální použití armatur, armatury s malými tlakovými ztrátami (kohouty, šoupata, ventily se speciální konstrukcí - šikmé nebo nízkoodporové).

10 Teplovodní otopné soustavy samotížné
Příklad konstrukčního uspořádání: Dvoutrubková vertikální teplovodní otopná soustava ústředního vytápění se spodním ležatým rozvodem, samotížným oběhem a s otevřenou expanzní nádobou: K — kotel, OT — otopné těleso, OV — odvzdušňovací ventil, EN — expanzní nádoba, O — odvzdušnění EN, P — přepad EN, PPP — pojistné přívodní potrubí, PVP — pojistné vratné potrubí, VK — vypouštěcí a napouštěcí kohout

11 Teplovodní otopné soustavy samotížné
I když použití otopných soustav se samotížným oběhem vody má celou řadu omezení, přesto našly řadu uplatnění a aplikací. Dále budou uvedena další schémata základních konstrukčních řešení těchto otopných soustav.

12 Použité informační zdroje:
Tajbr, V.: Vytápění pro 1. a 2.ročník učebního oboru instalatér. Praha: Sobotáles, ISBN