Spojování podniků a funkce Komise na vnitřím trhu EU

Prezentace na téma: "Spojování podniků a funkce Komise na vnitřím trhu EU"— Transkript prezentace:

1 Spojování podniků a funkce Komise na vnitřím trhu EU
Seminář 2017

2 Racionální důvody pro spojování podniků
Úspory nákladů: synergie v řízení investic, Náklady na výzkum a vývoj Organizace výrobních procesů Výrobní náklady Na marketing a reklamu dalších činnostech

3 Racionální důvody pro spojování podniků
Restrukturalizace firem Vyšší stupeň specializace činností (souvisí s racionalizací), lepší využití stávajících kapacit přístup na nové trhy a k novým technologiím, úspory při realizaci výzkumu a vývoje, Velký podnik - lepší vyjednávací pozice (např. při jednání s dodavateli, bankou)

4 Protitržní následky spojení
Růst tržní moci v důsledku koncentrace a likvidace konkurence Spojení zvyšují pravděpodobnost kartelu Spojení umožní zvýšit ceny, jsou-li překážky vstupu dostatečně veliké

5 Jsou spojení podniků prospěšná ?
Nelze jednoznačně tvrdit, že fúze a jiná spojení jsou obecně prospěšná, resp. jaký je dopad fúzí jako celek na blahobyt trhu (spotřebitele). Čím delší je období po realizaci spojení, tím méně prospěšné se jeví. Akcionáři firmy, která je kupovaná, ziskávají (je to bonus za to, aby souhlasili s odkupem), proto může být hodnocení fúze krátkodobě pozitivní.

6 Úkol komise při přezkoumávání spojení podniků
Nařízení Rady EU 139/2004 inovace postupů při zkoumání dopadu spojení na trh zavedení testu SIEC – test zásadního narušení účinné hospodářské soutěže („significant impediment of effective competition”) Analýza toho, co by se stalo s cenami, výstupy a dalšími důležitými rysy oligopolního trhu Komplexní úprava v sekundárním právu navazují další právní akty Evropské komise

7 CO JE TO TEST ZÁSADNÍHO NARUŠENÍ ÚČINNÉ HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE (SIEC)
SIEC vychází z předchozího testu dominance (používaného do r. 2004) – kritérium možného zneužití dominantního postavení je stále rozhodující V případě ohrožení musí účastníci spojení podat dostatečné důkazy o tom, že zvýšení efektivnosti vyvolané spojením Zvýhodní spotřebitele Je hlavním důvodem realizace spojení Zvýhodnění bude prokazatelné Komise se zaměřuje na detailní šetření trhu

8 PROTISOUTĚŽNÍ ÚČINEK SPOJENÍ A JEHO TYPY
Komise zkoumá změnu budoucích podmínek hospodářské soutěže, již spojení vytvoří. Pokud nezjistí citelné překážky pro fungující hospodářskou soutěž, potom by spojení mělo být schváleno Je možno rozlišovat mezi třemi typy fúzí horizontální fúze vertikální fúze konglomerátní fúze

9 a) horizontální fúze pravidla Komise EU pro horizontální spojení (2004) V případě horizontálních spojení jsou dotyčné podniky skutečnými nebo potenciálními soutěžiteli na stejném relevantním trhu Pravidla definují dva hlavní druhy protisoutěžního účinku –nekoordinovaný a koordinovaný 1. Nekoordinovaný účinek (jednostranný účinek) Odstranění významných konkurenčních tlaků na zúčastněné podniky, které v důsledku spojení zvýší svoji tržní sílu, aniž by se domlouvaly na koordinovaném chování s konkurenty

10 a) horizontální fúze (2)
Koordinovaný účinek změna povahy hospodářské soutěže tak, že firmy, které dříve nekoordinovaly své chování, jej budou s mnohem větší pravděpodobností koordinovat – např. zvyšovat ceny nebo jinak narušovat účinnou hospodářskou soutěž. Fúze může rovněž usnadňovat, stabilizovat či zintenzivňovat koordinaci chování podniků, které tak činily již před spojením

11 Horizontální fúze - koordinované účinky
Možné cíle koordinace zahrnují zejména zvýšení ceny nad úrovní konkurence, omezení výroby, rozdělování nebo nasměrování trhu Koordinace je pravděpodobnější na trzích, kde je relativně snadné dosáhnout společného dorozumění o podmínkách koordinace.

12 b) Vertikální fúze Pravidla pro jiná než horizontální spojení (2008).
Vertikální fúze zahrnují společnosti působící na různých stupních dodavatelského řetězce, např. výrobce určitého produktu (stojící výše v řetězci) se spojí s jedním ze svých distributorů (stojícím níže v řetězci) Jako negativní vliv na hospodářskou soutěž můžeme považovat Přístup existujících nebo potenciálních konkurentů k dodávkám nebo na trh je ztížen nebo zanikne v důsledku fúze → snížení schopnosti nebo motivace těchto podniků soutěžit. Nekoordinované účinky – uzavření trhu pro nové konkurenty koordinovaný účinek (stejné podmínky jako v případě horizontálních spojení

13 Nekordinované účinky vertikální fúze
Nekoordinované účinky: Uzavření trhu může konkurenty odradit od vstupu nebo rozšíření účasti nebo urychlit jejich odchod → je dostačující, že konkurenti jsou znevýhodněni, a tudíž konkurují s nižším účinkem omezení zákazníků - fúze může omezit konkurenty ve vztahu k vyšším stupňům řetězce omezením jejich přístupu k potřebné zákaznické základně

14 c) Konglomerátní fúze Konglomerátní fúze
Fúze mezi podniky ve vztahu, který není ani horizontální (výrobce- výrobce) ani vertikální (výrobce- distributor) Obvykle jde o fúze mezi podniky, působícími na úzce propojených trzích Např. fúze zahrnující výrobce automobilů a dodavatele náhradních dílů (popř. nebo autodoplňků výrobků, spadajících do téhož výrobkového rámce) Ve většině případů okolnosti konglomerátních fúzí nevedou k problémům v oblasti hospodářské soutěže Možné protisoutěžní účinky: Nekoordinovaný účinek – uzavření pro nové konkurenty Koordinovaný účinek

15 Praxe přezkumu spojení
Od roku 1990 (vstup nařízení v platnost) více než 5000 kontrol notifikovaných spojení stoupá 131 oznámení v roce 1996 249 v roce 2004 většina žádostí skončila udělením povolení Komise zakázala pouze 24 spojení (od roku 2004 pouze 6) Spojení Aérospatiale-Alenia a de Havilland, 1991 spojení Boeing a McDonnell Douglas, povoleno 1997 za podmínky, že Boeing splní určité závazky

16 KONEC PREZENTACE