Feministická právní teorie

Prezentace na téma: "Feministická právní teorie"— Transkript prezentace:

1 Feministická právní teorie
GEN 105

2 Obsah Kritická právní teorie Feministická právní teorie
Islámské právo a feminismus Feministická právní teorie patří mezi kritické právní teorie Právní teorie obecně – konstruuje systém pojmů a možnosti porozumění těmto pojmům Kritické teorie nabízejí reflexi tradiční teorii, napadají neutralitu, snaží se o změnu typicky k větší sociální spravedlnosti

3 Kritická právní teorie
Critical Legal Studies levicové teorie kritika zdánlivě neutrální a objektivní povahy státu Feministická právní teorie patří mezi kritické právní teorie Právní teorie obecně – konstruuje systém pojmů a možnosti porozumění těmto pojmům Kritické teorie nabízejí reflexi tradiční teorii, napadají neutralitu, snaží se o změnu typicky k větší sociální spravedlnosti

4 Feministická právní teorie
rozdíly v rámci feminismu (přístup, zaměření) otázky genderové neutrality a objektivity vznik v 70. letech „the personal is the political“ právo jako prostředek dosažení genderové rovnosti rozdílnost x stejnost Feministická právní teorie je součást kritických teorií Je těžké ji definovat, neboť i v této oblasti se projevuje existence rozdílů uvnitř feministického hnutí V obecné rovině se zaměřuje na otázky genderové neutrality a objektivity práva Vznik v USA – v období, kdy ženy začaly tvořit podstatnou část studujících na univerzitách a počítalo se s jejich dalším uplatněním i v profesním životě Začaly se zabývat právem jako systémem a reflektovaly jej. Právo pro ně současně znamenalo prostředek použitelný k dosahování genderové rovnosti V té době velmi rezonovalo heslo „the personal is the political“

5 Feministická právní teorie
napadení legitimity existujících genderových norem kritika zákonů jako zaujatých právo samotné označeno za mužské (Gilligan) sexuální násilí, násilí na ženách, rodinné právo „standard rozumné osoby“ – ignoruje zkušenost žen Kritické hlasy napadají legitimitu existujících genderových norem Objevuje se kritika práva a zákonů jako zaujatých Krajní názor dokonce označuje právo za mužský systém (Carol Gilligan) Typicky řeší témata jako sexualita – privátní forma a veřejná forma jako znásilnění Rodinné právo jako privátní, ale současně stát určuje s kým je možné uzavřít manželství V kontextu rozhodování se objevuje kritika standardu rozumné osoby – co by rozumná osoba považovala za obtěžující, zasahující do důstojnosti – používá se dodnes při posuzování obtěžování na pracovišti včetně toho sexuálního – nejde o požadavek konkrétní osoby na přílišnou korektnost ve vztazích

6 Feministická právní teorie
napětí mezi feminismem jako metodou analýzy a genderovou neutralitou rovností jako cílem dekonstrukce rozlišení na soukromé a veřejné Napětí mezi metodou analýzy a použitelností práva jako prostředku dosažení rovnosti – jak může právo jako zaujatý systém napomáhat rovnosti? Lze vůbec pro účely dosažení rovnosti argumentovat právem, když z historie známe situace, v nichž se samotný pojem rovnosti vysvětluje podle kontextu. Tendence k dekonstrukci tradičního rozlišení na soukromé a veřejné – soukromá sféra – tam, kam má stát zasahovat co nejméně x veřejná sféra – pole působnosti státu Napadá Vás, proč existuje tenze mezi pravicovým a levicovým zaměřením? K čemu bylo napadení tohoto rozdělení?

7 Feministická právní teorie
model založený na rovnosti model založený na rozdílnosti model vycházející z dominance anti-esencialistický model Různá východiska pro feministické právní teorie. Nabízím pouze náhled bez podrobného studia. Teorie vychází z teorií vzniklých v sociálních vědách, ale vždy jsou o krok pozadu. Je na tom vidět, že se pohybujeme v prostoru aplikace. Toto je shrnují teorií vzniklých v USA. Napadá Vás, co se dělo zde? Je možné něco z USA použít? Žije u nás feministická právní teorie? Je jí zapotřebí? K čemu je prakticky použitelná? – čerpejte z četby na dnešek

8 Islámské právo a feminismus
spravedlnost a rovnost jsou základní principy Islámu a šaría žena jako občanka druhé kategorie? interpretace šaría a fiqh šaría = cesta, boží vůle fiqh = porozumění, právní věda  šaría je svatá, univerzální, věčná; fiqh je vytvořená člověkem, změnitelná Spravedlnost a rovnost jsou základní principy islámu a šaría Proč je tedy žena vnímána jako občanka druhé kategorie? Vše je o interpretaci Rozdělení na šaría a fiqh

9 Islámské právo a feminismus
poč. 20. st. – muslimské texty jako argument pro změnu současně ženy jako symbol kulturní autenticity, ochránkyně náboženských tradic a stylu života západní feministky mohou kritiku patriarchátu opřít o modernitu, liberalismus, demokracii v muslimských zemích se tyto směry včetně feminismu považují za colonialismus islám pomohl vytvořit prostor, v němž mohou ženy bojovat za rovnoprávnost obrat k tradičnímu islámskému právu vyprovokoval mnoho žen k aktivismu v 80. letech se objevil islámský feminismus islamisté i feministky tento směr považují za protichůdný k jejich postojům gender v Islámu jako v jakémkoliv jiném náboženství je sociálně konstruovaný, v historii se měnící a otevřený k vyjednávání sekulární fundamentalisté – snaží se poukazovat na misogynii Islámu – ignorují kontext, v jakém byly texty vytvořeny i alternativní texty postavení ženy nezávisí tolik na islámu, ale na stavu společnosti – v muslimských zemích komplikované, neboť se vymezují k západnímu kolonialismu a panují tam značné nacionalistické a tradicionalistické tendence

10 Použitá literatura Albertson Fineman, M. Feminist Legal Theory, dostupné z: Mir-Hosseini, Z. Muslim Women‘s Quest for Equality: Between Islamic Law and Feminism, dostupné z: Leopold Pospíšil ve své práci dává zpětnou vazbu teorii o tom, že právo existuje pouze ve společnostech, v nichž existuje stát jako systém vynucování státní moci. Zabýval se naopak reflexí tohoto etnocentrického pojetí a pomocí etnologického výzkumu se snažil najít atributy práva, které jsou zobecnitelné a univerzálně platné pro právní systémy. Odmítl teze, podle kterých existují společnosti, které právo nemají. Právo naopak chápe jako integrální součást kultury a společnosti, a vnímá, že existuje ve všech společnostech.