Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
1
Zinek Barbora Malinová
2
Poloha,el. konfigurace, výskyt
2.B Skupina elektronová konfigurace: (Ar)3d104s2 oxidační čísla: 0,I výskyt: Sfalerit ZnS = Blejno zinkové Smithsonit ZnCo3 = Kalamín křemičitý
3
Sfalerit
4
Smithsonit
5
Vlastnosti, Použití -modrobílý měkký kov-chemicky značně reaktivní reaguje se zředěnými kyselinami i alkalickými hydroxidy: Zn + 2 HCl → ZnCl2 + H2 Zn + 2 NaOH + 2 H2O → Na2[Zn(OH)4] + H2 -ochranné pokovování oceli, součástí slitin (mosaz), na výrobu zinečnatých sloučenin
6
Výroba Zinek se z 90 % vyrábí ze svých sulfidických rud. Proces výroby začíná koncentrací rudy sedimentačními nebo flotačními technikami a následným pražením rudy za přístupu kyslíku. 2 ZnS + 3 O2 → 2 ZnO + 2 SO2 Vznikající oxid siřičitý se přitom obvykle zachycuje a používá následně pro výrobu kyseliny sírové. Oxid zinečnatý se dále zpracovává elektrolyticky nebo tavením s koksem.
7
Sloučeniny zinečnaté ZnO- oxid zinečnatý- bílý, ve vodě nerozpustný prášek, zinková běloba Zn(OH)2- bílá sraženina, v přebytku se rozpouští na zinečnatan
8
Zinečnaté soli Většinou jsou dobře rozpustné ve vodě
ZnCl2 . 2 H2O – bezbarvé hygroskopické krystaly ZnSO4 . 7 H2O – bílá skalice Zn(NO3)2 – tvoří bílé krystalky
9
Nerozpustné soli zinku
ZnS – bílý prášek, rozpustný v silných kyselinách, součástí pigmentu lipoton ZnSO4 + (NH4)2S → ZnS + (NH4)2SO4 Zn2SiO4 – křemičitan zinečnatý, používá se při výrobě televizních obrazovek ZnCO3 – bílá látka, vzniká srážením Zn2+ hydrogenuhličitanem sodným
10
Zajímavosti Tento kov je již známý více než 3000 let.
Je zastoupen více v živočišné než v rostlinné stravě a obvykle je vázán na bílkoviny. Stejně tak jako v případě železa a vápníku znesnadňuje vláknina i vstřebávání zinku. Zinek je stopový prvek, který potřebujeme v nepatrných dávkách. Vyskytuje se ve většině potravin. Hlavně v játrech a tmavém masu. Také ve vaječném žloudku, mléčných výrobcích, celozrnné mouce a obilovinách. Zinek obsahují i plody moře. Zejména ústřice. Podporuje vylučování inzulínu a vitamínu A.
11
Zdroje Chemie obecná a anorganická, Vratislav Šrámek
Přehled středoškolské chemie, SPN Wikipedie
Podobné prezentace
