Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0873 Název materiálu.

Prezentace na téma: "Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0873 Název materiálu."— Transkript prezentace:

1 Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název materiálu Světové Summity o životním prostředí VY_32_INOVACE_ Autor Ing. Helena Vacková Tematická oblast Člověk a prostředí pro 4. ročník přírodovědného lycea Ročník 4. lyceum Datum tvorby říjen 2012 Anotace Materiál vysvětluje pojem summit, uvádí důležité summity,na nichž se projednávaly otázky týkající se životního prostředí Metodický pokyn Prezentace + procvičení učiva formou diskuse nad kontrolními otázkami

2 Summit (z anglického summit – vrcholek) je setkání hlav států a vlád na nejvyšší úrovni, obvykle se značnou pozorností médií, které doprovázejí přísná bezpečnostní opatření a předem připravený program.

3 Negativní vlivy člověka na životní prostředí se začaly výrazně kumulovat v polovině 20. století
Zpráva „Meze růstu“ z r matematicky dokládá, že stále se zvyšující růst výroby může přinést devastaci ŽP a drancování přírodních zdrojů, jejichž obnova nebude možná, to povede k poklesu populace i výroby

4 1. světová konference OSN o životním prostředí - Stockholm 1972
- pod heslem konference „Jediná Země“ byly vytyčeny klíčové světové ekologické problémy: znečišťování ŽP toxickými látkami, hrozba narušení planetárních systémů, snižování biodiverzity, nadměrné čerpání neobnovitelných zdrojů - Konference vyvolala další aktivity (vypracování Studie o udržitelném využívání přírodní zdrojů – 1981, vznik Světové komise pro životní prostředí a rozvoj – 1983 aj.) V 80. letech 20. století přestaly být globální ekologické problémy pouhou hrozbou, ale staly se každodenní realitou …

5 Summit Země – Rio de Janiero 1992
Konference OSN, účast 178 států světa Cíl konference – vytyčení cesty k udržitelnému rozvoji Uzavřeny - Úmluva o změně klimatu a Úmluva o ochraně biologické diverzity Přijaty 3 závazné dokumenty – Deklarace z Ria de Janiera, Zásady obhospodařování lesů a Agenda 21 Konference vyvolala další aktivity (v rámci struktury OSN byly ustanoveny Rozvojový program OSN a Komise pro globální řízení, snahy o realizaci principů z Ria na celosvětových setkávání: V roce 1997 byl přijat Kjótský protokol – průmyslově vyspělé země se zavázaly snížit v průběhu let 2008 – 2012 emise skleníkových plynů alespoň o 5 % v porovnání s hodnotami z r. 1990

6 Světový summit o udržitelném rozvoji – Johannesburg 2002
Konference OSN, účast 191 států světa Cíl konference – posoudit realizaci závěrů konference v Riu de Janeiru Přijaté dokumenty – Implementační plán a Johannesburgská deklarace o udržitelném rozvoji Projednávaly se otázky ŽP, problematika boje proti chudobě a problematika světového obchodu

7 Konference Rio+20 20. -22. června 2012
Největší konference OSN, účast 178 států světa ( delegátů) Projednávané otázky: nezaměstnanost práce v řádných podmínkách a migrace udržitelný rozvoj jako odpověď na ekonomickou a finanční krizi vymýcení chudoby ekonomika udržitelnosti, včetně udržitelné spotřeby a výroby lesy potravinové zabezpečení a výživa udržitelná energetika pro všechny voda udržitelná města a inovace oceány

8 Závěry summitu Rio 20+ Jako hlavní dokument přijala konference politickou deklaraci „Budoucnost, kterou chceme“, v nímž je vyjádřena vůle představitelů států účastnících se konference přijímat kroky na urychlení realizace udržitelného rozvoje. Obsah deklarace však nevládní ekologové i mnozí politici označují za zklamání. Upozorňují, že pouze potvrzuje dříve přijatá rozhodnutí.

9 Konference OSN o změnách klimatu – Kodaň 2012
Účast 193 zemí Snaha projednat smlouvu, která by nahradila Kjótský protokol o snižování emisí skleníkových plynů, jehož platnost vypršela v roce 2012. Místo právně závazné dohody, která by navázala na Kjótský protokol, byla uzavřena pouze kompromisní politická dohoda s velmi obecnými cíli. Kodaňská dohoda neobsahuje jasné závazky, jak celosvětově snižovat produkci skleníkových plynů. Nejúspěšnější část celé dohody představuje vyčíslení finanční podpory, která by měla plynout do rozvojových zemí. Rozvinuté státy měly poskytnou rozvojovým zemím v průběhu 3 následujících let 30 miliard dolarů s navýšením na 100 miliard dolarů do roku 2020. Nástupce Kjótského protokolu, doufejme přinesou další jednání.

10 Závěr Globální problémy představují nejistou budoucí existence lidstva
Při řešení globálních problémů se nemůžeme poučit z minulosti Budoucnost lze velmi obtížně předvídat

11 Opakovací otázky Vyjmenujte nejvýznamnější světové konference, které se dosud zabývaly problematikou ŽP Čím se zabývá Kjótský protokol? Jaké výsledky přinesl klimatický summit v Kodani v r. 2012? Proč jsou jednání o uzavření mezinárodní dohody omezující produkci skleníkových plynů složitá?

12 Zdroje EZECHEL, M., ZICHOVÁ, J., PYTLOUN, L. Ekologie a ochrana životního prostředí. Mělník: VOŠZ A SZaŠ, s.