Pokusy – neživá příroda

Prezentace na téma: "Pokusy – neživá příroda"— Transkript prezentace:

1 Pokusy – neživá příroda
1. SLOŽENÍ PŮDY

2 VY_32_INOVACE_25_HK ZEYEROVA 3354, 767 01 KROMĚŘÍŽ
projekt v rámci vzdělávacího programu VZDĚLÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST ŠABLONA ČÍSLO: III/2 NÁZEV: INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT PŘEDMĚT: PŘÍRODOVĚDA ROČNÍK: IV. TÉMA: SLOŽENÍ PŮDY AUTOR: MGR. HANA KOLÁČKOVÁ DATUM VYTVOŘENÍ: VY_32_INOVACE_25_HK

3 ANOTACE Prezentace je vytvořena jako doplněk k učivu 4. ročníku přírodovědy. Doplňuje učivo ROZMANITOST PŘÍRODY, NEŽIVÁ PŘÍRODA, POZNÁVÁNÍ NEROSTŮ A HORNIN. V rámci prezentace se žáci seznámí: - SE SLOŽENÍM PŮDY - S TÍM, JAK JEDNODUŠE ZJISTIT, ČÍM JE PŮDA TVOŘENA S TYPY PŮD PODLE OBSAHU HUMUSU ZKUŠENOSTI Z PILOTOVÁNÍ: ŽÁKY NEJVÍCE ZAUJALY POKUSY S PŮDOU. ZJISTILI MNOŽSTVÍ HUMUSU V DANÉM VZORKU. ZKOUMALI TAKÉ BARVU A JEDNOTLIVÉ VRSTVY USAZENÉ ZEMINY. NA ZÁKLADĚ SVÝCH POZOROVÁNÍ ROZDĚLILI PŮDU DO NĚKOLIKA PŮDNÍCH TYPŮ.

4 KRAJINA S ORNICÍ

5 SLOŽENÍ PŮDY 1. Do igelitového sáčku nabereme na poli hrst ornice. (Do igelitu proto, aby si udržela přirozenou vlhkost, jakou má na poli). 2. Nejdříve zhodnotíme její barvu a prostřednictvím barvy i obsah humusu. Humus tvoří v půdě organické látky pocházející z odumřelých rostlin a živočichů. Je tmavé barvy a proto čím více humusu půda obsahuje, tím je tmavší. Čím je humusu více, tím lépe, neboť je důležitý pro výživu rostlin a zlepšuje i fyzikální vlastnosti půdy.

6 TYPY PŮD PODLE OBSAHU HUMUSU
Stupnice: Světlehnědá půda – pod 2% humusu Tmavohnědá půda – 2-3% humusu Černohnědá půda – 3-5% humusu Černá půda -nad 5% humusu.

7 PŮDNÍ TYPY ČERNOHNĚDÁ PŮDA TMAVOHNĚDÁ ČERNÁ PŮDA

8 JAK SE PŘESVĚDČÍME O PŘÍTOMNOSTI HUMUSU V PŮDĚ
1. Zeminu nasypeme do sklenice a zalijeme vodou. 2. Důkladně zamícháme a zakalený roztok necháme asi půl hodiny v klidu. 3. Půda se usadí na dně sklenice, kde vytvoří několik vrstev podle velikosti částic - naspodu je vrstva hrubozrnná, výše k hladině jsou vrstvy jemnější až nejjemnější. 4. Některé částečky zůstávají plavat na hladině – jsou to úlomky kořenů, listů, zbytky brouků apod. 5. Gumovou trubičkou opatrně odsajeme všechnu vodu ze sklenice a z každé vrstvy usazeniny odebereme vzorek, který přeneseme na sklo. 6. Jednotlivé vzorky vyzkoušíme rozemnutím mezi prsty. 7. Změříme výšku jednotlivých vrstev a podle vzájemného poměru určíme charakter půdy.

9 NABÍRÁNÍ VZORKU ORNICE

10 ORNICE

11 PRŮŘEZ PŮDOU

12 PŮDNÍ PROFIL

13 PŮDNÍ HORIZONT

14 VÝSLEDKY POZOROVÁNÍ Písek se prozradí tím, že jeho částečky jsou drsné a škrábou a píchají. - Takový charakter má nejspodnější vrstva usazeniny. Nejsvrchnější vrstva z nejjemnějších částic se mezi prsty jeví jako klouzavá až mastná. - Ta je tvořena jílem. Zbývající vrstva je hlinitá, tedy jakýsi střed mezi předcházejícími. Pokud mají ve vzorku převahu jílovité částice, jedná se o těžší půdu jílovitého až hlinitého rázu. Když půdu zalijeme vodou ještě jednou a nebudeme míchat, začnou z půdních hrudek unikat stříbřité bublinky – půda tedy obsahuje i vzduch. Pokud nasypeme trochu půdu do zkumavky a zahřejeme nad plamenem, stěny zkumavky se orosí -součástí půdy je i voda.

15 ČISTÁ HLÍNA PO POKUSU

16 CITACE: REMULAZZ. Wikipedia.org. [online] [cit ]. Soubor: BrownSoil.jpg. Dostupné z WWW: BODENFREUD. Wikipedia.org. [online] [cit ]. Soubor: Mollisol.jpg. Dostupné z WWW: BURKHARDT. Wikipedia.org. [online] [cit ].Soubor: Braunerde_Conv.jpg. Dostupné z WWW: VOJNÍKOV, Juan. Wikipedia.org. [online] [cit ]. Soubor: Top%C4%9Blec,_v%C3%BDkop_u_plynovodu_(002).JPG. Dostupné z WWW: JPG PALEORTHID. Wikipedia.org. [online] [cit ]. Soubor: Soil_profile.jpg. Dostupné z WWW: