Psychomotorický vývoj dítěte předškolního věku

Psychomotorický vývoj dítěte předškolního věku

Dítě předškolního věku z pohledu vývojové psychologie a pedagogiky
Období velkých změn (fyziologického, psychického i sociálního charakteru) Formování dětské osobnosti, výrazný rozvoj poznávacích schopností a sociálního chování Nejfrekventovanější činností je hra Dochází ke zdokonalování motorických schopností (především senzomotorické koordinace)

Období 3 až 6 let (případně do nástupu školní docházky) Zdokonalování dítěte ve všech oblastech vývoje (motorika, grafomotorika, smyslové vnímání, komunikační schopnosti, sociální dovednosti, logické myšlení a paměť) Uvolňování vazeb s rodinou, nárůst soběstačnosti

„Období předškolního věku je označováno jako fáze iniciativy, jejímž hlavním motivem je potřeba aktivity a sebeprosazení.“ (Vágnerová, M. 2003, s. 12)

Obecné zásady při práci s dítětem předškolního věku
Vhodné provést vstupní, průběžnou i výstupní diagnostiku schopností dítěte (určit aktuální míru možností a schopností dítěte a z té vycházet při jednotlivých činnostech)-včasné podchycení individuálních potíží Nutný individuální přístup!!! Každé dítě je individualitou, specifické rysy osobnosti-působení mnoha faktorů (povahové rysy, sociální zázemí, celkový zdravotní stav dítěte,dosavadní míra zkušeností,…)

V tomto období je vhodné využívat učení nápodobou, volnou i řízenou hru, spontánní zájem dětí o nové poznatky a dovednosti Trpělivý a přátelský přístup k dětem X učit děti respektovat autoritu dospělého a přijímat pravidla chování Poskytnout dostatek prostoru pro rozvoj představivosti a fantazie X naučit cílené spolupráci s vrstevníky i dospělými

Rozvíjet děti formou hry, náročnost činností musí odpovídat věku, mentální úrovni dítěte, ale také jeho aktuální míře možností a schopností Poskytnout dostatek času pro splnění činnosti, přesvědčit se, zda dítě rozumí zadání úkolu Multisenzorický (multisenzoriální) přístup =působení na všechny smysly dítěte

Neodmyslitelná součást celkového rozvoje a kultivace osobnosti Pojem psychomotorika=prolínání psychiky (duševních procesů) a motoriky (tělesných procesů a pohybu) Psychomotorika představuje souhrn pohybových, motorických aktivit, jež jsou odrazem psychických funkcí a psychického stavu

Psychomotorika je forma odpovědi jedince na podněty z oblasti psychických procesů či stavů Pojem psychomotorika zastřešuje několik oblastí, které se vzájemně doplňují a prolínají – neuromotorika, senzomotorika, sociomotorika, psychomotorika v užším slova smyslu

Při psychomotorickém rozvoji klademe důraz na prohlubování a zlepšování motorických a praktických činností, jež stimulují myšlení, vnímání, logickou paměť, pozornost a komunikační schopnosti Pro rozvoj motorických a pohybových dovedností využíváme v této věkové kategorii všech výchovných oblastí→

→např. rozvíjení grafomotorických dovedností pomáhá zlepšovat jemnou motoriku, která zároveň stimuluje rozvoj myšlení a tím i rozvoj řeči →pohybové, pracovní a výtvarné aktivity trénují motorickou zručnost a pohybové dovednosti, jež zlepšují pohybovou koordinaci a přesnost pohybů (tyto schopnosti se uplatňují i při sebeobsluze, celkové hybnosti a lokomoci)

Při psychomotorickém rozvoji využíváme mnoho metod a postupů práce (s přihlédnutím k aktuálnímu zdravotnímu a psychickému stavu jedince) Vždy se snažíme o střídání různorodých přístupů a metod, aby práce s dítětem byla pestrá a motivující (citlivý a vnímavý přístup k dítěti, snaha dítě zaujmout)

U dětí předškolního věku využíváme nejčastěji k celkovému psychomotorickému rozvoji metodu psychomotorických her (výchovné cíle jsou zprostředkovávány přes vnímání a pohyb) Psychomotorické hry=podpora všeobecné pohybové schopnosti dětí, radost z pohybu, získávání mnohostranných motorických zkušeností, upevňování pohybové paměti, rozvoj poznávací (kognitivní) oblasti

Při psychomotorických hrách se děti seznamují s různorodými pojmy, poznávají osoby i přírodu kolem sebe, seznamují se s rozdílnými vlastnostmi, materiály i s předměty každodenní potřeby Tyto hry poskytují možnost poznávat sebe sama, své možnosti a schopnosti, zkoumat prostorové vztahy, poznávat jiné lidi, učit se komunikovat a spolupracovat

Pohybové cvičení a hry obohacují i smyslové vnímání (nabízené podněty stimulují všechny smysly-zrak, sluch, hmat, čich, chuť)→rozvoj smyslového vnímání úzce souvisí s rozvojem řeči→rozvoj komunikačních schopností podněcuje rozvoj myšlení Od řečového projevu je jen krátký úsek k projevu písemnému, grafickému (ten je závislý na dostatečně rozvinuté jemné motorice a grafomotorice, koordinaci pohybů a koordinaci mezi okem a rukou)

Stimulační psychomotorické hry učí děti poznávat a prožívat různorodé emoce, navazovat kontakty a komunikovat s ostatními ve skupině→podpora prosociálního chování

Jednotlivé oblasti rozvoje
Motorická oblast (hrubá motorika, jemná motorika, grafomotorika) Komunikační schopnosti (expresivní a receptivní složka, verbální i neverbální komunikace) Oblast smyslového vnímání (zrak, sluch, čich, chuť, hmat) Sociální dovednosti (prosociální chování, sebeobslužné aktivity) Oblast logického myšlení a paměti (úroveň odpovídající věkové kategorii, příp.vycházíme z odborné diagnostiky)

Rozvoj motorické oblasti-konkrétní metody a postupy
Hrubá motorika (celková pohybová schopnost, zručnost, koordinace pohybů těla, přesnost pohybů, lokomoce) →napodobování pohybů (vzpažit, předpažit, předklon, úklony, dřep, sed, klek, leh na zádech, leh na břiše,…) →chůze (rovné držení těla, koordinace pohybů, chůze po špičkách a po patách, střídání tempa a směru chůze,…)

→běh (určitým směrem, se změnou směru, střídání chůze a běhu,…) →lezení (vpřed libovolným způsobem, prolézání, přelézání, po kolenou, po břiše, po lavičce, prolézání tunelem,…) →skok (snožmo na místě, přes čáru, poskoky snožmo po špičkách) →cvičení obratnosti (stoj na jedné noze s oporou i bez opory, kolébka na zádech, přetočení z lehu na zádech do lehu na břiše a zpět,…)

→cvičení na nářadí (lavička-výstup, sestup, chůze po délce lavičky;bedna-přelézání jednoho až dvou dílů malé švédské bedny, výstup, sestup, seskok snožmo s dopomocí;výstup na žebřiny) →cvičení s míčem (házení, chytání a koulení míče, kutálení míče, shazování kuželek míčem, házení míčem o zem, o zeď, házení do koše-trefování cíle)

→zdravotní cviky (dechová cvičení, uvolňovací cviky, relaxační cvičení, prvky dětské jógy) →sezónní sporty (klouzání, sáňkování, hry na sněhu, házení sněhových koulí do dálky a na cíl, jízda na tříkolce, koloběžce, odrážedle, kole, přípravné hry pro seznámení s vodou, koupání v brouzdališti, plavání v bazénu) →hudebně pohybové hry (rytmizovaná chůze, pohybové vyjádření písničky, chůze podle hudby, nácvik dětského tanečku)

Jemná motorika (šikovnost, zručnost horních končetin, pohyblivost prstů, koordinace a přesnost pohybů) →práce s různými druhy materiálu (práce s pískem, vybírání kamínků z písku, upravování pískové plochy rukama či dětským nářadím, práce se stavebnicí, stavby z kostek, ukládání kostek do krabic, práce s hříbkovou mozaikou a magnetickou stavebnicí,…)

→modelování (zpracování plastelíny oběma rukama, trhání plastelíny na malé kousky, krájení umělohmotným nožíkem, tvarování kuliček v dlaních, vykrajování tvarů z rozválené placky, tvoření válečků, …) →práce s papírem (mačkání do kuličky, trhání na malé kousky, lepení na vymezenou plochu, navlékání natrhaného papíru na špejli, překládání papíru, trhání či stříhání na proužky, rolování papíru,…)

→práce s textilními materiály (navíjení vlny na cívku, do klubka, navlékání korálků na trn, drátek, šňůrku, práce s vatou, překládání a stříhání kousků látky, nalepování látky,…) →práce s přírodními materiály (sbírání kaštanů a žaludů, jejich třídění, rovnání, sběr a třídění přírodnin, sběr a třídění ovoce, trhání listů podle žilek, obtisk listů, lisování listů, lepení listů, navlékání listů na špejli, třídění semen fazole, čočky, kukuřice, nalepování semen,…)

Grafomotorika (úchop psacího náčiní, lateralita, sezení při grafickém projevu, koordinace oko-ruka) →uvolnění paže, lokte, zápěstí, dlaní a prstů obou rukou →uchopení předmětů do celé dlaně, do špetky, do dvou prstů →volné čmárání prstem do písku, do krupice, voskovkami, křídou, pastelkami, tužkou, fixem, vodovými barvami, prstovými barvami,…

→jednotlivé grafomotorické cviky-vodorovná čára, horní a dolní oblouk oběma směry (houbou na tabuli, křídou, voskovkami, pastelkami, tužkou), svislé čáry shora dolů a zdola nahoru, kroužení vpravo a vlevo, kroužení do tvaru oválu, dva spojené horní oblouky, odstředivé a dostředivé čáry, vlnovka, šikmé čáry shora dolů a zdola nahoru, smyčka nahoru a dolů, svislé čáry do linek

→pojem „písmeno“, první písmeno jména, pokus o psaní hůlkovým písmem (I, O, V), rovnání písmen (z plastu, látky, papíru) do řádků Zpočátku pracujeme na velké ploše papíru (ve svislé poloze), postupně plochu zmenšujeme Postupujeme od jednodušších cviků ke složitějším, respektujeme vývojovost dítěte a jeho individuální specifika (např. tělesné postižení či jiné zdravotní omezení, úroveň rozumových schopností, sociální zázemí dítěte,…)

Rozvoj komunikačních schopností-konkrétní metody a postupy
Vycházíme z aktuální míry schopností dítěte (úroveň řeči, aktivní a pasivní slovní zásoba) Zjištění řečových vad – příp.spolupráce s logopedem Všímáme si expresivní složky řeči (schopnost slovně vyjádřit myšlenky a pocity) i receptivní složky řeči (schopnost porozumění sdělovanému obsahu) Nutná harmonie mezi verbální a neverbální komunikací

→nácvik pozdravu (jak zdravíme dospělé a jak děti) při vstupu do místnosti i při odchodu z místnosti, oslovení dospělého, oslovení kamaráda →požádání, poděkování, přání k svátku, k narozeninám →dodržování pravidel, kdy smíme a kdy nesmíme mluvit (kdy to není vhodné) →nácvik chování v jednotlivých situacích a různorodém prostředí (chování u stolu, chování u lékaře, v obchodě, v dopravních prostředcích, na hřišti i na ulici,…)

Obohacování aktivní i pasivní slovní zásoby (práce s pexesem, leporelem, dětskou encyklopedií, vyprávění příběhů,…) Procvičování a uvolňování mluvidel (možno i před zrcadlem)-cviky rtů a jazyka Nácvik správného dýchání (nádech nosem, výdech ústy) Foukání do papírků, bublifuk Napodobování hlasů zvířat, zvuků prostředí (auto, vlak, vítr, telefon,…) Nácvik dětských říkanek, básniček, písniček a popěvků

Rozvoj smyslového vnímání-konkrétní metody a postupy
Rozvíjíme oblast zraku, sluchu, hmatu, chuti i čichu (vždy pracujeme s konkrétním, názorným materiálem) Zraková cvičení (diferenciace=třídění, zraková analýza a syntéza, zraková paměť)– třídění dvou zřetelně odlišných předmětů (panenka a autíčko), třídění materiálu (dva komponenty, žaludy a kaštany, fazole a kamínky, poté i tři a více komponentů-zpočátku velké a výrazně odlišné!)

→třídění předmětů, jejich ukládání do misek a krabiček, rovnání →třídění předmětů podle velikosti, třídění obrázků podle obsahu (ovoce, nádobí, zvířata,…) →zrakové rozlišování plošných tvarů (kolečko, čtverec, trojúhelník) →rozlišování a poznávání barev, vyhledávání předmětů téže barvy (zpočátku rozlišujeme dvě základní, výrazně odlišné barvy, postupně přidáváme barvy další), postupné pojmenování všech barev, třídění předmětů dle barev

Sluchová cvičení (diferenciace, analýza a syntéza, sluchová paměť)-sluchová cvičení s využitím zraku (hudební nástroje, zvonek, klíče,…určování původu a směru zvuku), na to pak navazují sluchová cvičení bez využití zraku →poznávání známých lidí dle hlasu, poznávání hudebních nástrojů dle zvuku, zvuky dopravních prostředků, poznávání hlasů zvířat a dalších zvuků okolního prostředí →rozlišování a napodobování výslovnosti, hry s větou, slovem, slabikou a hláskou

Poznávání předmětů hmatem-s využitím i bez využití zraku, hra na slepou bábu, hra na tmu →hlazení jemnými látkami (samet, plyš, kožešina), navozování příjemných pocitů →rozlišování:teplé, studené, měkké, tvrdé, suché mokré, hladké, drsné,…

Cvičení chuti a čichu-cvičení sání (brčkem), rozlišování chutí (sladké, slané, kyselé, hořké), lízání medu, čokolády, lízátka či zmrzliny →dýchání nosem, výdech ústy, čichání ke květině, rozlišování vůní a pachů →rozlišování potravin podle chuti (ovoce, pečivo, cukrovinky,…)

Rozvoj logického myšlení a paměti-konkrétní metody a postupy
Nutné vycházet z aktuální míry rozumových schopností (POZOR děti ze sociálně nepodnětného prostředí se mohou jevit jako děti s lehkým MP!) Rozvíjení poznávacích schopností – seznámení s užším i širším prostředím, základní orientace v prostředí, jména dospělých i ostatních dětí

→poznávání a pojmenování předmětů denní potřeby (ručník, mýdlo,…) →poznávání a pojmenování jednotlivých druhů ovoce a zeleniny (ve skutečnosti, na obrázku) →poznávání a pojmenování zvířat a jejich mláďat (ve skutečnosti, na obrázku) →poznávání a pojmenování různých druhů rostlin (květiny, keře, stromy) →naše rodina (maminka, tatínek, sourozenci, širší rodina-babička, dědeček) →vztahy mezi lidmi, kamarády, snaha někomu pomoci (úzce souvisí, prolíná se se sociálními dovednostmi)

→poznávání a pojmenování částí vlastního těla, rozlišení pohlaví chlapec-dívka, muž-žena →poznávání jednoduchých hůlkových (tiskacích) písmen-samohlásky (AEIOU) →tzv.SOCIÁLNÍ ČTENÍ (poznávání zboží podle obalu, poznávání symbolů-např.WC, poznávání dopravních symbolů, symbolů ve zdravotnictví)

Rozvíjení prostorové a směrové orientace-pojmy nahoře-dole, vpředu-vzadu, řazení předmětů zleva doprava, nad-pod, na začátku-na konci, na-ve-do (na stole, ve stole, do stolu), pravolevá orientace (pravá a levá ruka, vpravo-vlevo), plnění jednoduchých příkazů s gestikulací i bez ní (jdi ke stolu, dej míč na stůl, dej panenku do kočárku,…)

→časové souvislosti (včera, dnes, zítra, dříve, později, ráno, večer, v noci)-snídaně, oběd, večeře, pojmy bylo-je-bude →příčinné souvislosti:proč? →zobecňování (jablko, hruška, pomeranč = ovoce,…) →konkretizace (ovoce = jablko, hruška, banán,…) →chápání kvantitativních vztahů (všechno, nic, hodně, málo) →pojmy velký-malý, větší-menší →početní orientace v oboru do 5 (počet, číslice), spojení počtu s číslicí

→cvičení paměti-zapamatování krátké říkanky, básničky, reprodukce krátkého textu, vyprávění, zapamatování 2 až 3 slov (hra na obchod) →cvičení pozornosti-koncentrace pozornosti na konkrétní činnost (postupně prodlužujeme), motivace k soustředěné činnosti (skupinové i individuální), pozorné sledování krátkého vyprávění, poslech hudby, sledování pohádky

Rozvoj sociálních dovedností-konkrétní metody a postupy
Sociální dovednosti úzce souvisí s komunikačními dovednostmi-chování ve skupině osob, jednání s dospělými, s ostatními dětmi, pozdravy, požádání, poděkování, dodržování pravidel slušného chování, nácvik chování v jednotlivých situacích a v různorodém prostředí, navazování vztahů, společná hra s dospělým i s dětmi, umím se rozdělit, umím půjčit hračku,…

Sebeobslužné dovednosti-svlékání, oblékání (nácvik na panence, pak na sobě), skládání oblečení, zapínání a rozepínání knoflíků, zipu, zouvání a obouvání bot, péče o oblečení a boty, vázání uzlu, zavazování tkaniček, stravovací návyky,… Hygienické návyky-použití kapesníku, použití WC, mytí rukou a obličeje, použití mýdla a ručníku, čištění zubů, česání vlasů, mytí hraček, přepírání oblečení na panenku, mytí ovoce před jídlem,…

Stolování-hygiena při jídle, používání tácků, ubrousků, správné sezení při jídle, používání lžíce a příboru, mytí a utírání nádobí, prostírání stolu, úklid stolu po jídle Péče o okolní prostředí-nácvik zametání, utírání prachu, mytí tabule, výzdoba místnosti, péče o pokojové rostliny-zalévání,…

Psychomotorický vývoj dítěte předškolního věku

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "Psychomotorický vývoj dítěte předškolního věku"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář

Přihlásit se

Přihlásit se přes sociální síť:

Psychomotorický vývoj dítěte předškolního věku

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "Psychomotorický vývoj dítěte předškolního věku"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář