Pravěké venuše Venuše jsou figurky převážně nahých žen se zdůrazněním některých pohlavních znaků. Nejde o ojedinělé výtvarné motivy, ale o projevy.

Prezentace na téma: "Pravěké venuše Venuše jsou figurky převážně nahých žen se zdůrazněním některých pohlavních znaků. Nejde o ojedinělé výtvarné motivy, ale o projevy."— Transkript prezentace:

1

2

3 Pravěké venuše Venuše jsou figurky převážně nahých žen se zdůrazněním některých pohlavních znaků. Nejde o ojedinělé výtvarné motivy, ale o projevy kultu zabezpečující plodnost. Nejznámější z nich, Věstonická venuše, byla objevena roku v Dolních Věstonicích. Podobné figurky žen pocházejí i z dalších nalezišť v Evropě, od západní po východní (Francie, Rakousko, Ukrajina). Za jednu z nejdokonalejších sošek paleolitu je kromě Věstonické venuše považována i Willendorfská venuše (Rakousko, vápenec, 22 až 24 tisíc let stará), mezi neznámější patří například Venuše z Lespugue (Francie, mamutí kel, 23 tisíc let stará).

4 Která z následujících sošek byla nalezena v dolních Věstonicích?
1) 2) 3) Petřkovická venuše Věstonická venuše Willendorfská venuše

5 Věstonická venuše - nález
Věstonická venuše je keramická soška nahé ženy vyrobená z pálené hlíny pocházející z mladého paleolitu a datovaná do období 29 000 – 25 000 př. n. l. Patří tak k vůbec nejstarším ukázkám umělecké tvorby tohoto druhu, a to celosvětově. Soška byla nalezena 13. července 1925 v popelišti v horní části pravěkého naleziště mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem. Paleolitickou krásku objevil tým Karla Absolona, známého badatele ve speleologii a archeologii. Sám profesor tehdy na lokalitě nebyl přítomen, ačkoli je většinou za objevitele označován. Soška ležela ve zbytcích pradávného ohniště rozlomená na dva kusy, které zpočátku ani nevypadaly, že patří k sobě. Teprve po očištění se ukázalo, že celek se podobá ženské postavě.

6 Dolní Věstonice : najděte jejich polohu v atlase a zakreslete je do mapy
4)

7 Karel Absolon 5)

8 Podoba věstonické venuše
Je 11,5 cm vysoká a v bocích 4,3 cm široká. Materiál, který byl k její výrobě použit, je pravděpodobně směsí hlíny a vápence, obdobné drobné plastiky byly přitom většinou zhotovovány z kamene nebo kostí. Ze zajímavostí uveďme výraznou stylizaci obličeje (pouze oči jsou naznačeny krátkými šikmými rýhami), nepřítomnost krku, mohutnost povislého poprsí (levé ňadro je větší) a boků. Na zadní straně jsou patrné rýhy znázorňující patrně tukové zářezy.

9 Zkoumání sošky V létě 2004 podstoupila soška důkladné „vyšetření“ na tomografu. Od jejího nalezení uplynulo 80 let a jen čtyřikrát se badatelé pokusili zjistit, z čeho je přesně vyrobena. Poslední výsledky potvrdily, že plastika je z jemné hlíny smíchané s vodou. Jsou v ní ale navíc i malá bílá zrníčka, což může být vysrážený vápenec nebo úlomky kostí. Žádný z dosavadních výzkumů dosud tak jednoznačnou odpověď nedal. Objevil se také pikantní detail: na hýždích sošky se zachoval otisk prstu asi desetiletého dítěte.

10 Fotografie 6) 7)

11 Umístění, odraz v umění V současnosti je soška Věstonické venuše v držení Moravského zemského muzea v Brně, ve sbírkách ústavu Anthropos. Její hodnotu stanovili v roce 2004 američtí starožitníci na 40 milionů dolarů. vznik a výrobu Věstonické venuše popsal velmi expresivně Eduard Štorch v jedné ze svých nejznámějších knih pro mládež Lovci mamutů (ilustrace Zdeněk Burian).

12 Další nálezy Venuše z Dolních Věstonic není ojedinělou ukázkou umění pravěkých lidí. Jiné plastiky z pálené hlíny jsou známy také ze sousedního Pavlova a z Předmostí u Přerova. Proslulá je rovněž Landecká venuše (nazývaná také petřkovická) nalezená v roce 1953 na ostravském vrchu Landek. Tato 4,6 centimetru vysoká soška z krevele je torzem a nemá hlavu (možná autorův záměr). Nalezena byla pod mamutí stoličkou v místě pradávného sídliště lovců mamutů. Stáří sošky je odhadováno na 23 000 let. Její výjimečnost spočívá v netypicky štíhlých proporcích, které milovníkům moderního umění dokonce připomínají kubistickou sochu.

13 zdroje 1) KOZUCH, CROP BY RAGIMIRI. Wikipedie.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 2) PETR NOVÁK, WIKIPEDIE. Wikipedie.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 3) MATTHIASKABEL. Wikipedie.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 4) AUTOR NEUVEDEN.. Wikipedie.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 5) AUTOR NEUVEDEN.. Wikipedie.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 6) Z vlastních zdrojů. (Pořízeno v Národním muzeu při výstavě pravěk.) 7) PETR NOVÁK, WIKIPEDIE“. Wikipedie.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: