Václav IV. 1378 – 1419 Ve 2 letech korunován českým králem, v 15 letech římským králem, vychováván jako budoucí panovník Nebyl obratný diplomat a politik.

Prezentace na téma: "Václav IV. 1378 – 1419 Ve 2 letech korunován českým králem, v 15 letech římským králem, vychováván jako budoucí panovník Nebyl obratný diplomat a politik."— Transkript prezentace:

1 Václav IV. 1378 – 1419 Ve 2 letech korunován českým králem, v 15 letech římským králem, vychováván jako budoucí panovník Nebyl obratný diplomat a politik S jeho životem spojována řada pověstí 2x ženat, bezdětný, nezájem o vládu, agresivita, alkohol,

2 Václavova vláda – počátek celoevropské krize-papežské schizma, mravní úpadek církve
Václav- řada neúspěchů: 1. roztržka s Francií- tradičním spojencem Lucemburků- (v papežském schizmatu podpořil římského papeže) 2. roztržka s Němci- podepsal Kutnohorský dekret (odebral cizincům na univerzitě 3 hlasy- odchod německých žáků a učitelů z Prahy)

3

4 3. roztržka vysokou šlechtou- „panská jednota“, která chtěla omezit moc krále a s vlastními příbuznými,( bratr Zikmund, bratranec Jošt) – chtěli podíl na moci,,2x zajat (1393, 1408), pokus otrávit ho ,Václav svěřoval úřady příslušníkům nižší šlechty 4. roztržka s církví- spor s arcibiskupem Janem z Jenštejna- příběh Jana z Pomuku Jan z Jenštejna

5 Jan Nepomucký Generální vikář arcibiskupa- oběť dlouhodobé nenávisti mezi králem a arcibiskupem 1393 zemřel při mučení, tělo vhozeno do Vltavy, po 4 týdnech vyplaveno Později vznikl kult exhumace, nález červené hmoty- zázrak-jazyk! (nejspíš mozková hmota) legenda o neprozrazení zpovědního tajemství královny svatořečen V době protireformace kult podporován jako katolický protějšek „kacířského“ Jana Husa

6

7 Zikmund Václav zemřel 1419 po defenestraci, v Praze nepokoje
Zikmund,uherský a římský král, mladší bratr, nebyl pro husity přijatelný- království zůstalo do r bez panovníka 1436- basilejský koncil- kompaktáta- uznán českým králem i husity 1437 zemřel bez mužského dědice Jeho nástupcem- zeť Albrecht Habsburský-

8 Podobizna od Albrechta Dürera