Oligopol.

Prezentace na téma: "Oligopol."— Transkript prezentace:

1 Oligopol

2 Charakteristika oligopolu
Oligopol v ekonomice převažuje - základní rysy: malý počet firem - činnost několika firem v odvětví vyráběný produkt může být homogenní (čistý oligopol) nebo heterogenní (diferencovaný oligopol) vysoký stupeň vzájemné rozhodovací závislosti - produkce každé z nich představuje značný tržní podíl, Každá firma musí zvažovat vliv svých rozhodnutí na chování ostatních firem v odvětví resp. předvídat jejich reakci na svá vlastní rozhodnutí existují významné bariéry vstupu do odvětví a výstupu z něj (ale nejsou nepřekonatelné) bariéry vstupu: úspory z rozsahu, limitní ceny, právní restrikce, náklady na diferenciaci produktu atd. oligopolní firma je tvůrce ceny

3 Bariéry vstupu – kapacita trhu
2 firmy v odvětví, homogenní produkce, křivka D - tržní poptávka, křivka AC firmy vytváří prostor pouze pro dvě firmy

4 Bariéry vstupu – limitní cena
Firmy v oligopolu mohou jako bariéru vstupu ostatních konkurentů použít tzv. limitní cenu. Ta je stanovena na nižší úrovni než cena, při které by oligopolní firmy maximalizovaly zisk, kdyby nebyly ohrožovány vstupem firem z jiných odvětví. Při této cenové politice se oligopolní firmy vzdávají vyššího krátkodobého zisku, aby jeho úroveň byla zvýšena v dlouhém období.

5 Vybrané modely oligopolu
Koluzivní (s tajnou dohodou) Kartel – snaha o maximalizaci zisku celého odvětví, nejen jedné firmy; většinou nestabilní – odstředivé tendence a snaha o zvýšení tržního podílu a zisku jedné firmy Oligopol s dominantní firmou (a konkurenčním lemem) – konkurenční lem přebírá od dominantní firmy cenu a podle ní stanovuje svou produkci Model oligopolu se zalomenou křivkou poptávky Cournotův model Modely založené na teorii her Nashova rovnováha

6 π = P.Q – [TC1(q1) + TC2(q2) +…+ TCn(qn)]
Kartel Kartel - organizace prodávajících, která společně rozhoduje o cenách produkce, výrobních kvótách, rozdělení trhů apod. Cílem kartelu je maximalizovat zisk odvětví jako celku (nikoli jednotlivých firem) π = P.Q – [TC1(q1) + TC2(q2) +…+ TCn(qn)] MR(Q) = MCi(qi) Chování firem těsně spojených v kartelu připomíná chování monopolu. Výhodami oligopolních firem, plynoucími z koordinace činnosti na základě dohod, jsou větší možnosti zvyšování zisku, upevnění bariér vstupu do odvětví a snížení nejistoty.

7 Rovnováha kartelu MR(Q) = MCi(qi) Firma 2 Firma 1 Kartel CZK/Q CZK/Q
AC2 AC1 PK D MR(Q) q2 q q1 q Q* Q celý kartel bude realizovat produkci Q* tato produkce se rozdělí mezi jednotlivé firmy v kartelu – firma 1 bude dodávat množství q1, firma 2 množství q2

8 Zásadní problémy kartelu
Kartel je značně nestabilní uspořádání oligopolního trhu je většinou nelegální tudíž nelze právně vymáhat dodržování kartelové dohody v případě nestejných zisků firem v kartelu, odstředivé tendence tendence firem stanovit nižší cenu než je cena kartelu a tím zvýšit svůj tržní podíl a zisk

9 Oligopol s dominantní firmou
dominantní firma (cenový vůdce) – firma, jejímiž jedinými konkurenty jsou firmy na tzv. konkurenčním okraji (konkurenční lem), neschopné svými rozhodnutími o výstupu či ceně zásadně ovlivnit trh. konkurenční lem přebírá cenu od dominantní firmy (podmínky jako v DK) - chovají se jako dokonale konkurenční firmy: za cenu určenou dominantní firmou mohou prodat jakýkoliv objem výstupu a jejich individuální poptávková křivka je proto při dané ceně horizontální. max. zisk pro dominantní firmu: MR=MC max. zisk pro konkurenční lem: P=MCi(qi)

10 Oligopol s dominantní firmou
∑MC=SKO P Dominantní firma bude dodávat množství, při kterém se rovnají její MR a MC, čili množství QD, za cenu PD MC P1 Konkurenční okraj přejímá cenu PD a bude při ní dodávat množství QKO PD DD P2 DT MR QKO QD QT Q Celkové tržní množství při ceně PD je dáno součtem produkce dominantní firmy a produkce konkurenčního okraje: QT= QD+QKO Při ceně P1 a vyšší bude veškerou poptávku uspokojovat pouze konkurenční okraj Při ceně P2 a nižší bude výstup konkurenčního okraje nulový, QD = QT

11 Oligopol s dominantní firmou
Optimální Q a P odvodí dominantní firma z pravidla MCD = MRD, tomu odpovídá výstup QD a cena PD. Firmy na konkurenčním okraji nabízejí výstup QKO a celkový Q odvětví je QT = QD + QKO. Firmy v konkurenčním okraji respektují cenu stanovenou dominantní firmou při vyšší riskují ztrátu značné části svých zákazníků, při nižší by mohly mít problémy vzhledem ke svým nákladovým podmínkám, nebo by rozpoutaly cenovou válku

12 Oligopol s dominantní firmou
Pokud cena stanovená dominantní firmou umožňuje firmám v konkurenčním okraji realizovat pozitivní ekonomický zisk, pak po určité době některé z nich mohou realizovat výhody, spojené s úsporami z rozsahu a rozšiřovat svůj výstup na úkor dominantní firmy. V postavení cenového vůdce, jehož cenovou politiku sledují ostatní firmy v oligopolním odvětví, může být firma, která je největší v odvětví, má nejnižší náklady, má tradici, zvučné jméno apod.

13 Model se zalomenou křivkou poptávky
PŘEDPOKLADY: firmy vyrábějí diferencovaný produkt sníží-li firma cenu, ostatní ji budou následovat zvýší-li firma cenu, ostatní ji následovat nebudou Výsledkem je zalomená poptávková křivka, složená ze dvou částí: jedna její část vyjadřuje reakci konkurentů na snížení ceny jednou firmou, druhá část absenci reakce konkurentů na zvýšení ceny jednou firmou.

14 Model se zalomenou křivkou poptávky
D1: pokud firma zvýší cenu, ostatní firmy ji nebudou následovat. Poptávka bude elastická. D2 Q P MC2 MC1 A P* D1 MR1 D D D2: pokud firma sníží cenu, ostatní firmy ji budou následovat. Poptávka bude méně elastická a pokles ceny bude mít menší přínos. D Q* MR2 Pokud firma zvyšuje cenu, pohybuje se po D1, pokud cenu snižuje, pohybuje se po D2 Rovnovážné množství bude Q*, jakékoli jiné znamená nerovnováhu. Rovnovážná cena bude P*, to odpovídá rovnovážnému množství. Model vysvětluje rigiditu cen na oligopolních trzích (ta se nemusí změnit, změní-li se náklady), nevysvětluje ovšem formování ceny.

15 Model se zalomenou křivkou poptávky
Na grafu jsou dvě křivky poptávky: D1 a D2. Poptávková křivka D - konkurenti nebudou následovat změnu ceny uskutečněnou jednou z firem oligopolu. Poptávková křivka D2- konkurenční firmy budou sledovat změnu ceny, kterou provede tato firma. Poptávková křivka oligopolu je elastičtější když konkurenční firmy nesledují cenu, než když každou změnu ceny sledují. Proto poptávková křivka D1 bude elastičtější než poptávková křivka D2. Z předpokladů, že firmy budou snižovat cenu, pokud tak učiní jedna z nich, avšak nebudou následovat žádnou z nich, která přistoupí ke zvýšení cen, vyplývá zalomený tvar poptávkové křivky D, jejíž zlom je v bodě A. V důsledku tohoto specifického tvaru poptávkové křivky není křivka mezního příjmu spojitá.

16 Cournotův model PŘEDPOKLADY: v odvětví existují pouze 2 firmy (duopol)
produkce obou firem je homogenní → stejné nákladové křivky firmy znají tržní poptávku firmy považují výstup konkurenční firmy za konstantní, tzn. firmy neodhadují vzájemné reakce na změnu výstupu a ceny MC = AC = 0 (pro zjednodušení)

17 Cournotův model – nastolování rovnováhy
1. firma vstoupí na trh a domnívá se, že je na trhu sama – firma zná tržní poptávku. Na základě rovnosti MR1 a MC bude realizovat 50 jednotek produkce P 2. firma vidí, že 1. firma realizuje 50 jednotek, ví že tržní poptávka je 100, z čehož odvodí svou poptávkovou křivku a bude realizovat 25 jednotek (MR2=MC) D2' 1. firma vidí, že druhá firma realizuje 25 jednotek. Upraví tedy svou poptávkovou křivku: =75 a bude realizovat 37,5 jednotek (MR1'=MC) D2 D1 D1' AC=MC 25 50 100 Q MR2 MR1 2. firma vidí, že 1. firma realizuje 37,5 jednotek a upraví svou poptávkovou křivku: ,5=62,5, bude realizovat 31,25 jednotek (MR2'=MC) MR2' MR1'

18 Cournotův model – rovnovážný stav
Poptávkové křivky obou firem se budou přibližovat, až splynou. Poté bude každá firma dodávat na trh stejné množství za stejnou cenu. P P1=P2 D1=D2 DT AC=MC q1=q2 Q MR1 = MR2

19 Reakce druhé firmy: oproti očekávání chce změnit svůj výstup (dosud 0)
Reakce druhé firmy: oproti očekávání chce změnit svůj výstup (dosud 0). Druhá firma považuje výstup první firmy ve výši 100 jednotek za fixní a z toho vyvozuje, že poptávka po její produkci bude tvořena tržní poptávkou zmenšenou o individuální poptávku po produkci první firmy. Individuální poptávková křivka druhé firmy D2 vzniká jako tržní poptávková křivka mínus 100. Rovnost mezních příjmů druhé firmy MR2 a mezních nákladů nastává při výstupu 50 jednotek, což je rovnovážný výstup druhé firmy. Jeho objem považuje první firma ve svém následném rozhodování opět za fixní. Předpokládá, že poptávka po její produkci se bude rovnat tržní poptávce zmenšené o výstup druhé firmy, tj. o 50 jednotek. Z takto vzniklé individuální poptávkové křivky po produkci první firmy D1´ odvodíme křivku mezního příjmu MR1´ a z rovnosti MR1´ = MC rovnovážný výstup ve výši 75 jednotek. Atd. … výstup první firmy by postupně klesal, výstup druhé firmy by postupně rostl a obě firmy by tendovaly k výstupu 66,6 jednotek. Celkový výstup odvětví by byl přibližně 133,3 jednotek a odpovídající cena P1. Kdyby se cena rovnala mezním nákladům, jak je tomu v dokonalé konkurenci, byl by výstup odvětví 200 jednotek. Kdyby byla v odvětví pouze jediná firma – monopol – její výstup by byl ve výši 100 jednotek. Z tohoto srovnání vyplývá, že rovnovážný výstup duopolu bude menší než v podmínkách dokonalé konkurence, ale větší než v podmínkách monopolu. Rovnovážná cena oligopolu by byla nižší než cena monopolu, ale vyšší než cena v dokonalé konkurenci.

20 Nashova rovnováha modely založené na teorii her
hráč – strategie – výsledky chování firem: kooperativní X nekooperativní kooperativní chování – firmy mohou uzavřít dohodu o volbě strategie nekooperativní chování – firmy nemohou uzavřít dohodu o volbě strategie uvažujeme 2 firmy, každá volí mezi 2 strategiemi

21 Nashova rovnováha Nashova rovnováha = výsledek takových strategických rozhodnutí firem, která vedou ke stabilnímu řešení – takové, které je nenutí měnit své chování Nashova rovnováha nastává, jestliže: máme dvojici strategií a a b, přičemž a je nejlepší strategií firmy A při současném uplatnění strategie b firmou B, a strategie b je nejlepší strategií firmy B při současném uplatnění strategie a firmou A V Nashově rovnováze má vzájemná informovanost firem nulový význam

22 Nashova rovnováha Nashova rovnováha nemusí vždy znamenat řešení, které je nejlepší pro jednotlivé hráče – viz. „vězňovo dilema“ vězňovo dilema – nekooperativní hra – 2 podezřelí, strategie přiznat se/nepřiznat se nabídka: „když se přiznáš, budeš propuštěn, zatímco tvůj komplic, který se nepřiznal dostane 36 měsíců“

23 Vězňovo dilema Vězeň B Přiznat se Nepřiznat se A 24 ; 24 0 ; 36 36 ; 0
6 ; 6 Oba podezřelí na nabídku reagují racionálně, čili se přiznají – nemohli uzavřít dohodu o strategii – oba jdou na 24 měsíců do vězení Strategie přiznat se/přiznat se představuje Nashovu rovnováhu – není však Pareto efektivní Pokud by se oba mohli dohodnout na strategii, volili by nepřiznat se/nepřiznat se, čímž by si oba mohli polepšit – toto řešení by bylo Pareto efektivní

24 Vězňovo dilema – aplikace na strategii 2 firem
Firma B P=10 P=15 A 10 ; 8 18 ; 3 5 ; 17 15 ; 12 Firma A preferuje prodej své produkce za P=10 při současném prodeji firmou B za P=15 Firma B preferuje prodej své produkce za P=10 při současném prodeji firmou A za P=15 Obě firmy mají zájem prodávat svou produkci za 10, což představuje Nashovu rovnováhu, ale nejde o Pareto efektivní řešení Pokud by se mohly firmy dohodnout, prodávaly by obě svou produkci za 15 což by oběma přineslo vyšší zisky