Studie odtokových poměrů Kyjovsko Studie režimu podzemních vod Kyjov,

Prezentace na téma: "Studie odtokových poměrů Kyjovsko Studie režimu podzemních vod Kyjov,"— Transkript prezentace:

1 Studie odtokových poměrů Kyjovsko Studie režimu podzemních vod Kyjov, 30. 11. 2016

2 Obsah 1. Podkladová část Hydrografická data Hydrologická data
povrchové vodní toky vodohospodářské objekty historický vývoj vodní sítě v zájmovém území – město Kyjov Hydrologická data Geologická a hydrogeologická data Technická data - údaje o stavbách (podmáčené domy) 2. Analýzy a návrhy Hydraulická část odtokové podmínky v povrchových tocích vazba povrchových toků na režim podzemní vody Technická část analýza stavební činnosti vliv antropogenní činnosti na režim proudění podzemní vody Návrhová část - návrhy k omezení škodlivých účinků podzemní vody

3 Č. hydrologického pořadí
Povrchové vodní toky Přítok Délka toků v území [km] Plocha povodí [km2] Č. hydrologického pořadí Kyjovka - 10,600 41,800 **) až 074 Malšínka LB 5,614 6,725 Bohuslavický potok 4,260 3,495 Kratinka 6,400 10,663 ***) Jestřabický potok PB Kratinky 1,315 1,935

4 Povrchové vodní toky

5 Vodní toky a objekty na tocích

6 Kyjovka

7 Objekty na tocích - Kyjovka
Jez v parku Nětčický jez (Boršov)

8 Mlýnský náhon první zmínky o založení Mlýnského náhonu - vykopán náhon na Nětčický mlýn 1872 až úpravy Kyjovského parku povodeň - vodohospodářské úpravy 1924- regulace a zkapacitnění Kyjovky podél městského sadu práce v říčním korytě v městském sadě zasypána spojka mezi Mlýnským náhonem a korytem Kyjovky k parku bylo přesunuto řečiště Kyjovky kanál “mezi mlaty” v Jungmannově ulici údržba Mlýnského náhonu v prostoru pivovaru v městském parku vybudována požární nádrž konec 60. let 20. století - náhon zasypán 1999 – zasypána požární nádrž

9 Mlýnský náhon

10 Objekty na tocích – Mlýnský náhon
Km náhonu Spád [m] Kóta vzduté hladiny [m n. m.] Jez Nětčice (Nětčický mlýn) 2,48 192,58 Objekt 1 (Vávrův mlýn) 2,050 1,0 190,10 Objekt 2 (bývalá mlékárna) 1,020 1,2 188,30 Objekt 3 (Trávníkův mlýn) 0,160 1,1 186,50

11 Geologické poměry Poměry dokumentovány 37 průzkumnými objekty
Svrchní vrstvy - písčité a prachovité hlíny, místně jíly mocnosti 2 až 5 m. Místěn překryty navážkami. Kolektor - 3 kolektorový systém, napjatá hladina, nejasné propojení a přetoky mezi vrstvami.

12 Geologické poměry Kyjovka i Mlýnský náhon v převážné části úseků neprořezávají svrchní málo propustné vrstvy

13 Geologické poměry Kyjovka i Mlýnský náhon v převážné části úseků neprořezávají svrchní málo propustné vrstvy

14 Geologické poměry Vícekolektorový systém – napjatá hladina, čerpání, přetoky Odvodňování svrchních vrstev stav s vlivem čerpání stav po ukončení čerpání piezometrická výška v 3. kolektoru piezometrická výška v 1. kolektoru podmáčený objekt podmáčený objekt 1. kolektor Přetok mezi kolektory Přetok mezi kolektory 2. kolektor hladina PV při čerpání 3. kolektor Po ukončení čerpání čerpání z dolů, snížení hladiny

15 Podmáčené objekty podmáčené objekty byly dokumentovány na základě místního a dotazníkového šetření uvedeno 34 objektů příznaky podmáčení, trvalá hladina podzemní vody nad úrovní podlahy (14 objektů)

16 Podmáčené objekty hloubka podsklepení – úroveň svrchního kolektoru – proudění ve svrchních vrstvách (zasypaný Mlýnský náhon)

17 Příčiny podmáčení – kombinace místních faktorů
Piezometrická úroveň horního kolektoru (bez vlivu čerpání v dolech) 2 až 2,5 m pod terénem, napjatý režim proudění přípovrchové zeminy - polohy heterogenních navážek (zástavba, úpravy koryt), „syceny“ přetokem z propustnějších podložních vrstev, infiltrací z povrchových toků a během srážek také z terénu. Podmáčené objekty vybudovány v období, kdy se projevoval účinek čerpání z dolu František Šušák, úroveň podzemní vody byla zaklesnutá o jednotlivé desítky metrů po uzavření dolu - postupném obnovení původního vodního režimu Do konce 60. let - Mlýnský náhon: „pohřbené“ koryto dotované infiltrací z povrchu, přetoky podzemní vody, lokálně průsaky z Kyjovky odstavenými propojkami. zásyp různorodým materiálem - lokální vzdutí vody v navážkách. Zatékání povrchové vody podél stěn objektů. omezená infiltrace stagnaci a hromadění prosáklé vody Izolace - proti vlhkosti x tlaková ?

18 Možná opatření : Vybudování odvodňovacího drénu podél postižených objektů. Obnovení Mlýnského náhonu. Vybudování odvodňovacích vrtů. Provedení nové hydroizolace objektů. Omezení přítoku povrchových vod k objektům.

19 Obnovení Mlýnského náhonu
Odvodňovací drén situován podél postižených objektů, „pera“, uložení pod odvodňovanou úrovní problém - prostorové rozmístění podmáčených objektů situování drénu - prakticky celé městské centrum Odvodnění Jímka + čerpání gravitačně do Kyjovky v jižní části Kyjova. Obnovení Mlýnského náhonu může působit ve svém okolí jako drén estetický prvek v území, zkulturnění propojení s Malšínkou - řízené převádění části povodňových průtoků posílení účinku individuálním čerpáním – svodnice rozsáhlé úpravy v prostoru stávající zástavby převážná délka trasy leží na pozemcích Města Kyjova

20 Hydroizolace jednotlivých objektů
Odvodňovací vrty na pozemcích příslušných k podmáčeným objektům komplexní nakládání s čerpanou vodou akumulace využití v místě čerpání přepad z akumulačního zařízení do místních vodních toků (Kyjovka, obnovený Mlýnský náhon) do stokové sítě Hydroizolace jednotlivých objektů technické problémy (podřezávání zdí, výkopy, křížení se sítěmi), má individuální charakter možnost a schůdnost - na základě průzkumu předběžné hodnocení – není systémové Omezení zatékání povrchových vod místní opatření, musí předcházet průzkum poměrů v detailu objektu (podrobný pasport) z povrchu terénu podél stěn (např. obsypem) průsakovými cestami podél vedení důsledek hospodaření se srážkovými vodami (např. vsakovacími jímkami)

21 Návazné práce – individuální objekty
Detailní místní šetření podmáčených objektů, pasportizaci stavu: údaje o šetření (čas, účastníci, povětrnostní a odtokové podmínky), výpovědi vlastníka stavby - charakteru a časový vývoj podmáčení, údaje o stavbě – rok výstavby, založení, materiály, typ izolace, …, zákres objektu (půdorys) s vyznačením podmáčených míst, geodetické zaměření terénu, sklepů, výšky nastoupené vody (vlhkosti), fotodokumentace stavu, údaje o studnách v blízkosti podmáčených objektů (způsob využití, zaměření terénu, odměrného bodu a hladiny vody ve studni), údaje o hospodaření se srážkovými vodami (vsakovací zařízení). Stanovení příčin podmáčení jednotlivých objektů: v případě potřeby dodatečný průzkum, dlouhodobější pozorování. Dořešení možné nápravné varianty - účelová studie: určí typ a umístění odvodňovacích prvků, prověří majetkoprávní vztahy, určí niveletu odvodňovacích prvků (geodetické zaměření trasy), možné další účely a užitky opatření (ekologické, protipovodňové), náklady na realizaci.

22 Některá rizika Nerovnoměrné snížení hladiny podzemní vody
praskání objektů nutno posoudit statikem v kooperaci s vodohospodářem Majetkoprávní vztahy Způsob financování ve vazbě na příčinu podmáčení podíl města ? podíl vlastníka ?