PŘEDHUSITSKÁ LITERATURA

Prezentace na téma: "PŘEDHUSITSKÁ LITERATURA"— Transkript prezentace:

1 PŘEDHUSITSKÁ LITERATURA
PŘEDCHŮDCI HUSOVI POČÁTKY HUSITSTVÍ ŽIVOT MISTRA JANA HUSA Mgr. Michal Oblouk

2 H U S I T S T V Í konec 14. století – 70. léta 15. století
vrchol procesu demokratizace (zlidovění), počešťování (čeština i v oblasti teologické a správní) a laicizace (zesvětštění) literatura prostředkem politického boje – agitační cíle, reakce na aktuální skutečnost v popředí traktát (učené pojednání), kázání, satira, duchovní píseň próza i poezie se přibližuje běžné hovorové řeči PŘEDCHŮDCI HUSOVI (poslední třetina 14. století) - společenské problémy, které nastaly, vyvolávaly kritiku, nejprve z řad církve (především na univerzitě), později kritika přecházela na nižší stupeň a tím se dostávala k prostému lidu - cílem nebylo odstranění víry v Boha, ale snaha napravovat nepravosti umělci již nepůsobili anonymně – jejich cílem nebylo vyvolání masové rebelie, chtěli pouze vyjádřit svoji nespokojenost a získat spojence pro řešení problémů

3 JAN MILÍČ Z KROMĚŘÍŽE (mezi 1320 a 1325 - 1374)
původně notář české královské kanceláře, později populární pražský kazatel - je pokládán za největšího českého reformního kazatele 14. století narodil se pravděpodobně v Tečovicích navštěvoval katedrální školu v Olomouci, poté působil v Kroměříži, pracoval v královské kanceláři – ve funkci notáře doprovázel Karla IV. do Německa pod vlivem Konráda Waldhausera se stal asketou, r se vzdal svých funkcí, začal kázat česky a žít životem lúzy v roce 1372 založil na Starém Městě v Praze kazatelskou školu a útočiště kajících se prostitutek r byl obviněn z kacířství – r se proto odebral do Avignonu, aby se hájil (bylo mu dáno za pravdu, ale zemřel a v Avignonu byl i pochován) jako kazatel byl velmi populární, obracel se především na chudinu - jeho kázání byl jakýsi soubor poučení o světě

4 KONRÁD WALDHAUSER (asi 1326 – 1369)
kazatel, spisovatel a církevní reformátor narodil se někde v Rakousích, zemřel v Praze jméno dostal podle Waldhausenu (Horní Rakousy), kde vstoupil do kláštera byl vysvěcen na kněze, vykonal i pouť do Říma stal se potulným kazatelem, kázal především na venkově v Rakousku - vystupoval proti svatokupectví při udělování úřadů a rozmařilému životu kněží od roku 1363 působil v Litoměřicích a v Praze - jeho kázání byla velmi populární, kázal proti lakotě a pýše Pražanů r se jako císařský kaplan vydal do Říma za císařem Karlem IV.

5 MATĚJ Z JANOVA (mezi 1350 až 1355 – 1393)
český katolický kněz a kazatel, církevní reformátor a spisovatel, nejvýznamnější představitel rané české reformace narodil se v jihočeském Janově u Mladé Vožice od roku 1373 studoval v Paříži na Sorbonně - dosáhl titulu mistra svobodných umění, poté pokračoval ve studiu teologie a zároveň přednášel na artistické fakultě roku 1381 opustil Paříž, podnikl cestu do Říma a vrátil se do Prahy – kázal ve svatovítské katedrále a v kostele svatého Mikuláše na Starém Městě pražském byl donucen odvolat některé své názory, na půl roku byl zbaven oprávnění kázat v Praze – jeho učení bylo prověřováno pražským arcibiskupem, kterému slíbil poslušnost kázal latinsky – pro učence, kritizoval kult svatých a uctívání jejich ostatků

6 TOMÁŠ ŠTÍTNÝ ZE ŠTÍTNÉHO (kolem 1333 – mezi 1401 až 1409)
český šlechtic, spisovatel (zakladatel české odborné prózy), církevní reformátor, překladatel a kazatel narodil se ve Štítném u Žirovnice v nezámožné vladycké rodině studoval na artistické fakultě nově založené pražské univerzity, ale studia nedokončil někdy v 50. letech 14. století se oženil a vrátil se zpět na svůj statek ve Štítném, se svou manželkou měl pět dětí r se přestěhoval do Prahy, kde také zemřel psal především traktáty, ve kterých poučuje děti i ostatní o správném křesťanském životě velmi si vážil názoru Milíče z Kroměříže o náboženských a filozofických otázkách psal česky

7 ŠTÍTNÉHO DÍLO Knížka o šašiech – alegorické dílo o uspořádání středověké společnosti na základě pravidel šachové hry nebo z vizuální podoby figur napsané podle knihy italského dominikána Jacoba de Cessolis Knížky šestery o obecných věcech křesťanských – traktáty o věrouce, o zásadách dokonalého měšťanského života, o sociálních otázkách Řeči besední – forma rozhovoru otce a dětí o základních křesťanských pravdách Řeči sváteční a nedělní – výklad evangelií rozepsaný na jednotlivé neděle a svátky v roce Olomoucké povídky - cyklus 35 povídek, středověká zábavná próza

8 OBDOBÍ PŘÍPRAV HUSITSKÉHO HNUTÍ (počátek 15. století)
vyvrcholení rozporů: panovník x šlechta, panstvo x zemané, sedláci x bezzemci všeobecná nespokojenost a odpor proti církvi diskuse o názorech anglického reformátora Johna Wycliffa mezi německými a českými mistry na univerzitě 1391 založena Betlémská kaple pro kázání v češtině 1409 vydán Václavem IV. Dekret kutnohorský – změnil poměr počtu hlasů na univerzitě (3:1 ve prospěch Čechů)

9 Jeroným Pražský (mezi 1378 až 1380 – 1416) - český filozof, náboženský myslitel, upálen roku 1416 v Kostnici Jakoubek ze Stříbra (asi 1375 – 1429) - český kazatel a spisovatel, přítel a spolužák Jana Husa

10 Jan Želivský (1380 – 1422) - radikální husitský kněz a kazatel, vůdce povstání (první pražská defenestrace), popraven Jan Rokycana (asi 1396 – 1471) - husitský teolog, kazatel a arcibiskup za vlády Jiřího z Poděbrad

11 J A N H U S (kolem r – 1415)

12 ŽIVOT JANA HUSA římskokatolický kněz, český středověký náboženský myslitel, vysokoškolský pedagog, reformátor a kazatel narodil se kolem roku 1370 v Husinci u Prachatic v chudé poddanské rodině studoval na pražské univerzitě, r se stal bakalářem, r mistrem svobodných umění a r byl vysvěcen na kněze od roku 1398 vyučoval na pražské univerzitě a v letech 1409 – 1410 byl jejím rektorem od r působil jako kazatel v Betlémské kapli – učil o pravé lásce k vlasti, pravdě a k bližnímu, získal si posluchače mezi učeným i prostým lidem r začal na univerzitě podporovat Wycliffovo reformní hnutí

13 BETLÉMSKÁ KAPLE

14 ŽIVOT JANA HUSA r vystoupil proti prodeji odpustků a proti rozmařilosti duchovních – církví uvržen do klatby a na Prahou vyhlášen interdikt odchází na venkov – kázání na Kozím Hrádku u Tábora a na hradě Krakovec u Rakovníka, předvolán před církevní koncil do Kostnice Kostnický koncil, který svolal Jan XXIII. po naléhání římského krále Zikmunda, měl ukončit neúnosný stav rozkolu západní církve, reformovat církev a odstranit současné hereze r předstoupil před koncil, protože však trval na svých názorech a na pravdivosti spisů, byl prohlášen za kacíře byl upálen, hranice i s jeho ostatky byla po upálení vhozena do řeky Rýna, aby si jeho přívrženci neudělali z hrobu poutní místo

15 K O S T N I C E

16 HUSOVY POMNÍKY

17 ZDROJE