Starověký řím 6. ročník NG.

Prezentace na téma: "Starověký řím 6. ročník NG."— Transkript prezentace:

1 Starověký řím 6. ročník NG

2 Starověký Řím (753 př. n. l. – 476 n. l.)
753 př. n. l. založení města Řím 476 n. l. pád Západořímské říše Dějiny Říma – rozdělení: království republika císařství

3 poloha: Apeninský poloostrov
povrch a podnebí: teplé podnebí s dostatkem vláhy málo členité pobřeží část povrchu tvoří pohoří Apeniny; na západě a severu nížiny suroviny: dostatek železných rud

4 na rozdíl od Řeků vytvořili Římané jednotný stát (říši)
prostřednictvím říše šířili antickou kulturu do celé Evropy, částí Asie a Afriky; později šíření křesťanství jazyk Římanů: latina

5 Počátky Říma – římské království (753 – 510 př. n. l.)
12. – 11. stol. pronikání kmenů Italiků na Apeninský poloostrov; náleželi mezi ně i Latinové Etruskové ovlivnili nejvíce počátky římských dějin (7. – 6. stol.) byli vynikající: a) zemědělci (terasovitá pole, odvodnění bažin)

6 b) řemeslníci (zpracování kovů)
c) obchodníci d) námořníci Římané od nich převzali: a) četné náboženské představy b) systém věštění c) důležité stavitelské a sochařské prvky

7 753 př. n. l. založili Etruskové město Řím
pověst o Romulovi a Removi ve skutečnosti město vzniklo na 7 pahorcích z malých vesnic král Servius Tulius – rozdělil římské obyvatelstvo podle výše majetku a územní příslušnosti 510 př. n. l. vyhnán poslední etruský král Řím se stal republikou

8 Sjednocení Itálie a boje mezi patriciji a plebeji
v letech 510 – 270 př. n. l. vedli Římané války proti okolním kmenům a městům v Itálii patřili mezi ně Etruskové, Latinové, Keltové a jihoitalští Řekové Římané zvítězili díky dokonale organizované a vycvičené armádě a skvělé diplomacii (uzavírání spojeneckých smluv)

9 ovládli celou střední a jižní Itálii
ve stejné době se v Římě odehrávaly spory mezi patriciji a plebeji patricijové – potomci rodové šlechty, plnoprávní občané plebejové – přistěhovalci, neplnoprávní občané nakonec plebejové zvítězili a získali plná občanská práva

10 vznikl patricijsko-plebejský stát ovládaný úřednickou šlechtou

11 Boj Říma o ovládnutí Středomoří
snaha Říma o ovládnutí Středomoří narazila na odpor dalších velmocí – Kartága (fénická obchodní kolonie) a Makedonie Kartágo – opíralo se o námořní loďstvo a pěší žoldnéřskou armádu Řím – jeho vojsko tvořila pěchota, jezdci a zpočátku malý počet lodí s kovovými zobci

12 války mezi Římem a Kartágem dostaly označení punské války
byly celkem tři: 1. punská válka (264 – 241 př. n. l.) Řím zvítězil, získal Sicílii (stala se první římskou provincií) 2. punská válka (218 – 201 př. n. l.) na straně Kartága ji vedl vojevůdce Hannibal, nejprve dobyl Hispánii se zásobami stříbra a mědi,

13 poté překonal Alpy, porazil Římany v bitvě u Kann (216 př. n. l.)
Římané posílili armádu, zvolili nového velitele Scipiona, zvítězil nad Kartáginci v bitvě u Zamy (202 př. n. l.) 3. punská válka (149 – 146 př. n. l.) Kartágo srovnáno se zemí

14 146 př. n. l. přičlenění Makedonie a Řecka; vytvořeny základy římské říše

15 Krize římské republiky
Příčiny důsledkem vytvoření římského impéria byly: problémy se správou provincií rozpory mezi nejvyššími třídami římských občanů hluboká zemědělská krize – projevila se zhoršením postavení drobných zemědělců (vojáků římské armády) a vytvářením zemědělských velkostatků (latifundií)

16 Pokusy o řešení krize bratři Gracchové (133, 123 př. n. l.) – tribuni lidu, navrhli pozemkový zákon – 1 osoba mohla vlastnit maximálně 500 jiter (125 ha) půdy; neuspěli a byli zavražděni Gaius Marius (přelom 2. – 1. stol. př. n. l.) – konzul a vojevůdce; provedl vojenskou reformu – do armády přijímal i bezzemky

17 L. C. Sulla (82 – 79 př. n. l.) – konzul, stal se doživotním diktátorem; zavedl proskripce – seznamy nepohodlných osob – byl jim odebrán majetek, a poté byly zabity Pokračující krize Spartakovo otrocké povstání (73 – 71 př. n. l.) příčinou špatné pracovní podmínky a zacházení (pracovali v zemědělství, v domácnostech, v dolech a lomech)

18 povstání krutě potlačeno vojevůdcem Crassem

19 Doba Caesarova a Augustova
roku 60. př. n. l. vznikl 1. triumvirát (spolek 3 mužů) – Caesar, Pompeius, Crassus po splnění osobních cílů jeho členů a Crassově smrti došlo k válce mezi Caesarem a Pompeiem – občanská válka (49 – 45 př. n. l.) zvítězil Caesar, zavedl v Římě diktaturu a provedl reformu kalendáře (juliánský kalendář) roku 44 př. n. l. byl zavražděn stoupenci republiky

20 roku 43. př. n. l. vznikl 2. triumvirát – Antonius, Lepidus, Octavianus (Caesarův adoptivní syn)
Octavianus a Antonius se střetli o nadvládu v Římě v bitvě u mysu Aktion (31. př. n. l.) Octavianus zvítězil; zavedl císařství a přijal jméno Augustus (vznešený)