Vztah živých ekosystémů a výstavby

Prezentace na téma: "Vztah živých ekosystémů a výstavby"— Transkript prezentace:

1 Vztah živých ekosystémů a výstavby
EKOLOGIE Vztah živých ekosystémů a výstavby 2. přednáška Martina Sobotková, B 775 Konzultační hodiny: dle dohody Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství ČVUT v Praze, Fakulta stavební Populace Ekosystém Faktory Třídění ekosystémů Světové biomy Biotopy ČR Produkce uhlíku Vodní prostředí Úmluva

2 Ekologie EKOLOGIE chápána v rámci krajinného systému se označuje
jako EKOLOGIE KRAJINNÁ … principiálně jde o APLIKOVANOU EKOLOGII , kde hlavním vztahem, kterým se zabývá, je vztah organismů k prostředí a naopak zakladatel E. HAECKEL ji definoval ( 1866,1870 ) jako „NAUKU O PODMÍNKÁCH BOJE O PŘEŽITÍ“ později jako „BIOLOGII ORGANISMŮ V POMĚRU K PROSTŘEDÍ“ tedy jako „NAUKU O EXISTENČNÍCH PODMÍNKÁCH“ nebo „VĚDU O NADINDIVIDUÁLNÍCH VZTAZÍCH ORGANISMŮ“ EKOLOGIE Ekologie Populace Ekosystém Faktory Třídění ekosystémů Světové biomy Ekologie: se zabývá vztahem organismů a jejich prostředí a vztahem organismů navzájem Haeckel: byl biolog. Jedna z prvních studijních výprav v italské Messině, jejímž cílem bylo studium podmořského světa, měla rozhodující vliv na jeho vědecké dílo. Několikaleté zkoumání pak zúročil v díle Monografie o radiolariích. Biotopy ČR Produkce uhlíku Vodní prostředí Úmluva

3 Ekologie EKOLOGIE věda o vztazích mezi organismy a jejich prostředím –
VĚDA O STRUKTUŘE A FUNKCI PŘÍRODY Je to jedna z nejdůležitějších biologických disciplín, protože proniká do všech odvětví věd a jevů, které se zabývají živými organismy … je oblastí biologie prostředí a naukou o existenčních podmínkách zabývá se populacemi, jejich společenstvy, tedy biocenosami, ekosystémy a biosférou Mimořádná šířka vědní disciplíny – EKOLOGIE, umožňuje pojmout prakticky všechny vědní disciplíny biologické povahy, takže hranice, které ji odlišují od jiných vědních oborů, jsou dosti těžko definovatelné - ještě donedávna nebyla považována za samostatnou vědní disciplínu. EKOLOGIE Ekologie Populace Ekosystém Faktory Třídění ekosystémů Světové biomy - Vychází z biologie, meteorologie, klimatologie, geologie, geografie, fyziky, chemie, antropologie, lékařských věd (hygiena), ekonomiky, práva, historie, psychologie, technických věd Biotopy ČR Produkce uhlíku Vodní prostředí Úmluva

4 Společenstvo (biocenóza, z řeckého bios = život, koinos = společný)
Populace skupina jedinců téhož druhu, žijících v daném okamžiku v určitém prostředí (stanoviště = biotop) EKOLOGIE Tučňák císařský, Aptenodytes forsteri Populace Ekosystém ory Faktory Společenstvo (biocenóza, z řeckého bios = život, koinos = společný) soubor populací všech druhů rostlin, živočichů, hub a mikroorganismů, které žijí v určitém biotopu; existují mezi nimi určité vztahy výraz byl poprvé zaveden Karlem Augustem Möbiem v roce 1877 Třídění ekosystémů Světové biomy Populace: termín se kromě ekologie užívá i v jiných oborech: genetice např. populace určité bakterie, demografie např. lidská populace. Na obrázku je znázorněna populace tučňáka císařského (konkrétní druh), konkrétní místo, v konkretním čase. Základní ukazatele populace, což platí jak pro lidi, tak pro jakkoukoliv populaci zvířecí, rostlinou: denzita, natalita, mortalita, přirozený přírůstek, migrace. Jedinci jsou v prostoru rozmístěni:1. pravidelně, 2. shlukovitě, 3. náhodně. Pojem biocenóza byl poprvé vymezen německým zoologem a hydrobiologem, zakladatelem biocenologie Karlem Augustem Möbiem v r takto: "Biocenóza je průměrným vnějším životním podmínkám odpovídající výběr a počet druhů a individuí, vzájemně se podmiňujících a ve vymezeném území se trvale udržujících." Biotopy ČR Produkce uhlíku Vodní prostředí ke dni Úmluva

5 Populace – lidská K 15. 2. 2015 na Zemi 7,295 miliard lidí. EKOLOGIE
denzita, natalita, mortalita, přirozený přírůstek, úbytek průměrná délka života nejnižší – Afrika a rozvojové země nejvyšší – Japonsko, některé evropské země K na Zemi 7,295 miliard lidí. EKOLOGIE Populace Ekosystém Faktory Třídění ekosystémů Světové biomy Biotopy ČR Produkce uhlíku Vodní prostředí Úmluva

6 Ekosystém EKOLOGIE biocenóza se svým prostředím
ŽIVÁ SLOŽKA živočichové a rostliny (BIOCENÓZA) NEŽIVÁ SLOŽKA půda, horniny, teplota, vlhkost, sluneční svit… (BIOTOP) přírodní celek (biosféra), který komunikuje s okolím EKOLOGIE Ekosystém Faktory Třídění ekosystémů Světové biomy Biotopy ČR Afrika, Petr Jakubík Dolomiti Posázáví, Česká republika Produkce uhlíku PŘÍKLAD EKOSYSTÉMU: JEZERO, RYBNÍK, MOŘE, BAŽINA, LOUKA, LES, TUNDRA, MĚSTSKÝ PARK, POLE…. Vodní prostředí Úmluva

7 Ekosystém je typem ekologického celku a je jeho základním systémem JE TVOŘEN SPOLEČENSTVY, TEDY BIOCENOSAMI A PROSTOREM, KDE SE VYSKYTUJE , tj. EKOTOPEM Název EKOTOP se používá při analýze anorganické složky přírody pro - GEOGRAFICKY NEDĚLITELNÉ JEDNOTKY SE STEJNÝMI PŮDNÍMI, KLIMATICKÝMI A MORFOLOGICKÝMI ZNAKY Jako každý jiný systém má i ekosystém vlastní charakteristickou strukturu a vlastní specifické funkce … jejich poznání je teprve na počátku svého rozvoje. Zdá se, že ekologická funkce ekosystémů se zřetelně jeví na koloběhu živin a tím i na transformaci energie. EKOLOGIE Ekosystém Faktory Třídění ekosystémů Světové biomy Biotopy ČR Produkce uhlíku Vodní prostředí Úmluva

8 Ekosystém Zvláštním případem ekosystému je životní prostředí lidské společnosti. Biologicky je třeba považovat vztah člověka ke svému životnímu prostředí za otevřený systém, který potřebuje pro svůj provoz značné množství energie. Každá biocenosa, jak již bylo uvedeno, žije v určitém prostoru, tedy ekotopu. U rostlin a živočichů se v biocenosách projevují závislosti nejen na podmínkách prostředí, ale velmi komplikované vztahy jsou nejen mezi živočichy a rostlinami, ale také mezi rostlinami a živočichy navzájem. Prostor, ve kterém biocenosy žijí, označovaný jako EKOTOP se někdy označuje jako BIOTOP a spolu s biocenosami tvoří EKOSYSTÉM. EKOLOGIE Ekosystém Faktory Třídění ekosystémů Světové biomy Český zákon o životním prostředí ekosystém definuje jako „funkční soustavu živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase.“ Někteří vědci (např. Martin Konvička) se domnívají, že pojem ekosystém je příliš zastaralý a v současné ekologii už nemá místo. Faktem je, že původně byl ekosystém vnímán spíše jako uzavřený celek, který nekomunikuje s okolím (Eugene Odum). Většina odborníků se ovšem přiklání k názoru, že ekosystém v posunutém pojetí otevřené struktury je termínem použitelným a zjednodušujícím komunikaci. Biotopy ČR Produkce uhlíku Vodní prostředí Úmluva

9 Ekosystém Podle povahy výměny látek mezi abiotickou a biotickou složkou prostředí ROZEZNÁVÁME V EKOSYSTÉMU NÁSLEDNÉ SYSTÉMY - autotrofní - heterotrofní V AUTOTROFNÍM SYSTÉMU se tvoří organické látky z neorganických substancí většinou pomocí SOLÁRNÍ RADIACE HETEROTROFNÍ SYSTÉM je charakterizován PŘEVAHOU KONZUMACE, při které se organické látky přeměňují na jednodušší. Ekosystémy tedy tvoří podmínky pro přenos energie a její přeměnu. Jejich zkoumání se již v historii vědy ukázalo jako nevyhnutelné. EKOLOGIE Ekosystém orzt Faktory Třídění ekosystémů Světové biomy Ekosystém se skládá ze dvou samostatných částí humusu. Složky živé, tvořené organismy (tzv. společenstvo neboli biocenóza) a složky neživé, tvořené prostředím (biotopem). Základní funkce ekosystému jsou koloběh látek (tzv. biogeochemické cykly) a tok energie. Ekosystémy lze dělit na přírodní (jezero, les, louka) a umělé (vinice, sad, pole, rybník), které vytvořil nebo se na nich podílí člověk. Biotopy ČR Produkce uhlíku Vodní prostředí Úmluva

10 Ekologické faktory EKOLOGIE
Prostředí tvoří určité složky, které mají pro organismy dočasně, nebo trvale určitý význam … takovéto složky označujeme jako ekologické faktory DĚLÍME JE NA : A.) - faktory ABIOTICKÉ B.) - faktory BIOTICKÉ C.) - faktory ANTROPOGENNÍ jednotlivé faktory se navzájem ovlivňují a podmiňují (např. některé klimatické faktory (teplo, voda, světlo) podmiňují vlastnosti půdy … vlhkost půdy zase ovlivňuje ovzduší výparem atd. Nejsložitěji a často těžko předvídatelně ovlivňuje ekologické faktory člověk. Jeho zásahy jsou buď uvědomělé a plánovité , nebo živelné. EKOLOGIE Faktory Třídění ekosystémů Světové biomy Biotopy ČR Produkce uhlíku Vodní prostředí Úmluva

11 Faktory abiotické EKOLOGIE
bývají označovány jako FYZICKOGEOGRAFICKÉ PRVKY a tvoří základ pro formování krajinného prostředí KLIMA HORNINOTVORNÉ PODLOŽÍ EXPOZICE SKLONITOST RELIÉF PŮDA VODSTVO ATMOSFÉRA Abiotické faktory podmiňují formování krajiny jako celku , její strukturu a vlastnosti , čímž předurčují její hospodářské využití. EKOLOGIE Faktory Třídění ekosystémů Světové biomy Biotopy ČR Produkce uhlíku Vodní prostředí Úmluva

12 Faktory abiotické EKOLOGIE
V konkrétních podmínkách není působení abiotických faktorů rovnoměrné, vždy některý převládá. Určitá priorita přísluší klimatickým podmínkám, které mají primární úlohu při formování ekologických vlastností území . každý organismus žije v přírodě v podmínkách, které umožňují jeho optimální existenci a jímž se přizpůsobuje … Tato šíře rozpětí podmínek pro život organismů se označuje termínem EKOLOGICKÁ VALENCE Protože tytéž podmínky vyhovují určitým organismům, jsou v určitém typu prostředí přibližně stejné organismy. Soubor organismů, které žijí ve společném prostoru určitého prostředí, označujeme jako SPOLEČENSTVA či CENÓSY. EKOLOGIE Faktory Třídění ekosystémů Světové biomy Biotopy ČR Produkce uhlíku Vodní prostředí Úmluva

13 Faktory biotické EKOLOGIE
Společenstva tvořená rostlinnými a živočišnými organismy : - FYTOCENÓSY - ZOOCENÓSY Toto rozdělení je v podstatě schematické , protože až na malé vyjímky existují obě cenosy souběžně a označujeme je pak jako BIOCENÓSY Biocenosa je nadřazená kategorie pro jednotlivé ekosystémy v celosvětovém měřítku. EKOLOGIE Faktory Třídění ekosystémů Světové biomy Biotopy ČR Produkce uhlíku Vodní prostředí Úmluva

14 Základní třídění ekosystémů
akvatické (vodní) terestrické (suchozemské) otevřený oceán a. les brakické vody b. savana korálové útesy c. step d. poušť e. tundra sladkovodní jezera a rybníky vodní toky různé typy mokřadů (např. rašeliniště a slatiniště) EKOLOGIE Třídění ekosystémů Světové biomy Biotopy ČR Produkce uhlíku Vodní prostředí Úmluva

15 Biom společenstvo živých organismů obývajících určité území vyznačující se charakteristickou tvářností soubor ekosystémů podobného typu (biom tropického pralesa) EKOLOGIE polární pustina tundra horský les tajga listnaté lesy mírného pásu středomořská vegetace vyprahlá poušť suchomilné křoviny subtropický deštný prales Světové biomy suché stepi polovyprahlá poušť monzunový les travnatá savana Biotopy ČR alpská tundra tropický deštný prales stromová savana Produkce uhlíku subtropický suchý les Vodní prostředí Úmluva Zdroj ke dni :

16 Rozložení biomů v závislosti na teplotě a srážce
EKOLOGIE Roční srážky (cm) Světové biomy Biotopy ČR Produkce uhlíku Vodní prostředí Průměrná teplota (°C) Úmluva

17 Tropický deštný prales
roční srážky přesahují 2500 mm vysoká vlhkost a malé sezónní změny výška stromů: až 50 m půda obsahuje malé množství živin biom je druhově velmi rozmanitý většina života je soustředěna v korunách stromů EKOLOGIE Světové biomy Velká druhová diverzita. Obrovská produkce biomasy, recyklace živin, nízký obsah organických látek v půdě. Málo velkých savců. Biotopy ČR Produkce uhlíku Vodní prostředí Údolí potoka Manoa, Oahu, USA Úmluva

18 Tropické opadavé a suché lesy
sušší a sezóně proměnlivější oblasti období - cca 4 měsíce mm srážek za 1 měsíc dochází k opadávání listů nedochází k odpařování vody z listů velmi náchylné k požárům navazují na tropické deštné pralesy EKOLOGIE Světové biomy Biotopy ČR Produkce uhlíku Vodní prostředí Úmluva

19 Savana tropické střídavě vlhké a suché klima
oblasti, srážky: 300 – 400 mm za rok střídání období sucha a dešťů vznikly kácením a vypalováním deštných pralesů dochází k častým požárům neudrží se LES převládá travnatý porost fauna: dominují býložravci, flóra: traviny Typické oblasti: např. Austrálie, Afrika, Jižní Amerika EKOLOGIE Světové biomy Přírodní savany: půda kamenitá, chudá na živiny, stagnující podzemní voda nebo povrchová. GALERIOVÉ LESY: lesy vázané na vyšší hladinu podzemní vody podél vodních toků. Biotopy ČR Produkce uhlíku Vodní prostředí Afrika, Petr Jakubík Afrika, Petr Jakubík Úmluva

20 Pouště a polopouště nachází se především v oblasti obratníků Raka a Kozoroha přítomnost tlakových výší způsobuje, že srážky jsou minimální srážky: 250 mm za 1 rok teplotní výkyvy: denní teploty: 50 – 60 °C noční teploty: až 0 °C flóra: keře a sukulenty (např. kaktusy …) Příklad pouště: např. Sahara, Gobi, Libyjská poušť, Atacama, Karakum, Kyzylkum EKOLOGIE Světové biomy Biotopy ČR Produkce uhlíku Simpson poušť, Austrálie Vodní prostředí Úmluva

21 Středozemní tvrdolisté lesy
Příklad oblastí: např. Středomoří, Kalifornie, Chile, jižní Afrika, jižní Austrálie Středozemní tvrdolisté lesy vlhké zimy, vydatné zimní deště (srážky mm) teplá suchá léta dvě vegetační období stále zelené tuhé listy flóra: např. kaktusy, olivovník evropský, dub cesmínolistý, keře – zimostráz, růže, kaliny EKOLOGIE Světové biomy Olivovník evropský (Olea europaea) Biotopy ČR Produkce uhlíku Vodní prostředí Úmluva

22 Opadavý listnatý les lesy mírného pásu středně vlhké oblasti
Příklad oblastí: např. NPR Karlštejn Opadavý listnatý les lesy mírného pásu středně vlhké oblasti chladné zimní období (opadavé stromy) listy se pomalu rozkládají flóra: např. buk lesní EKOLOGIE Světové biomy Biotopy ČR Produkce uhlíku Vodní prostředí Úmluva

23 Stepi travnaté oblasti mírného pásu
klima: suché kontinentální, vlhké subtropické klima nedostatek srážek nedostatek dřevnatého porostu chladné zimní období (opadavé stromy) flóra: travnatý porost EKOLOGIE Světové biomy Půdy jsou velmi úrodné, stepi přeměněny na ornou půdu, světové obilnice. Biotopy ČR Produkce uhlíku Vodní prostředí Guanacasteca, Costa Rica Mohelenská hadcová step, Česká republika Úmluva

24 Tajga severský jehličnatý les
Typické oblasti: Kanada, Sibiř Tajga severský jehličnatý les vegetační období trvá 1 – 4 měsíce (průměrná teplota 10 °C) náchylné k požárům flóra: jehličnaté stromy jehlice stromů jsou přizpůsobeny chladným zimám, brusinky, vřes EKOLOGIE fauna: např. savci - medvěd hnědý, vlk obecný, los evropský problémy: těžba dřeva a nerostů (Aljaška, Rusko) Světové biomy S tajgou jsou spojeny p ř edevším jehli č nany. Ty ke svému životu pot ebují p evahu srážek nad výparem, krátké léto a jsou schopny p ežít i v oblasti permafrostu. Jehli naté lesy se skládají: ve vlhkém prost edí pouze ze smrk ů , na sušších místech p evažují borovice, n ě kdy i takové, které najdeme i ve St edomo í, na místech s nejv tšími výkyvy teplot (nap . Sibi ) se vyskytují mod íny, které tvo í nejsevern jší hranici. V bylinném pat e p evládají drobné ke íky (bor vky, brusinky, v es). Biotopy ČR Produkce uhlíku Sayanské pohoří, Rusko Vodní prostředí Úmluva

25 Tundra přechod mezi tajgou a trvale zaledněnými polárními oblastmi
Typické oblasti: Severní Evropa, Asie, Amerika, Antarktida, Grónsko Tundra přechod mezi tajgou a trvale zaledněnými polárními oblastmi EKOLOGIE vegetační období (2-3 měsíce) půda: trvalé zmrzlá (rozmrzá pouze na povrchu) flóra: nízké a pomalu rostoucí dřeviny, mechy, lišejníky Světové biomy Problémy: lovení zvěře a vymírání druhů, rozpad potravního řetězce Biotopy ČR Produkce uhlíku fauna: medvěd lední, vlk obecný, flóra: zakrslé dřeviny Vodní prostředí Úmluva

26 Biotopy České republiky
Přírodní biotopy Vodní toky a nádrže Mokřady a pobřežní vegetace Prameniště a rašeliniště Skály, sutě a jeskyně Alpinské bezlesí Sekundární trávníky a vřesoviště Křoviny Lesy Nepřírodní biotopy (ovlivněné) např. urbanizovaná území, intenzivně obhospodařovaná pole, nelesní stromové výsadby EKOLOGIE Koněpruské jeskyně, Česká republika Biotopy ČR Produkce uhlíku Vodní prostředí Úmluva

27 Hodnoty produkce v klimatických pásmech vyjádřené hmotností uhlíku (kg) vyprodukované na jednotkové ploše (1 m2) za rok EKOLOGIE PRODUKCE KLIMATICKÉ PÁSMO nejvyšší (>800) vlhké rovníkové velmi vysoká (600 – 800) pobřežní monzunové a pasátové, tropické střídavě vlhké a suché vysoká (400 – 600) tropické střídavě vlhké a suché (JV Asie), vlhké subtropické, oceánské západní pobřeží střední (200 – 400) středomořské vlhké, kontinentální nízká (100 – 200) suché tropické (semiaridní), suché mírné (semiardiní), boreálních lesů velmi nízká (0 – 100) suché tropické (aridní), suché mírných šířek (aridní), boreálních lesů, tundrové Produkce uhlíku Vodní prostředí Úmluva

28 Vodní prostředí Korálové útesy Rybníky 3/4 povrchu je pokryto vodou
mělká tropická moře hodně živin a světla nejrozmanitější prostředí na Zemi potrava: symbiotické řasy Rybníky OLIGOTROFNÍ STADIUM – chladnější prostředí MEZOTROFNÍ STADIUM – vyšší přísun živin, průhlednost 2 m a více EUTROFNÍ STADIUM – vyšší přísun živin, průhlednost se snižuje 1 m, zmenšování druhové diverzity HYPERTROFNÍ STADIUM – jarní období rozvoj řas, nárůst pH, uvolnění amoniaku, vyhubení ryb. EKOLOGIE Vodní prostředí Úmluva

29 Ekologická krize EKOLOGIE
Je taková situace , kdy se některá z ekologických podmínek nutných pro existenci systému přiblíží limitní situaci (například poklesne, nebo stoupne teplota nad únosnou mez) V případě, že systém nebude schopen eliminovat či odstranit důsledky limitní situace, přestává stav homeostáze a nedojde- li k tomu, že se odstraní příčina takové situace, dojde ke ZHROUCENÍ SYSTÉMU, což se označuje jako EKOLOGICKÁ KATASTROFA. EKOLOGIE Úmluva

30 Strukturálně lze v ekosystému rozlišit tyto základní komponenty :
LÁTKY ABIOTICKÉ – základní komponenty neživého prostředí PRODUCENTY - což jsou autotrofní komponenty, které využívají primární energii, především zelené organismy KONZUMENTY - což jsou heterotrofní organismy - takové organismy, které jsou odkázány na primární produkci, kterou konzumují a tím ji transformují. Dochází tak k přenosu energie formou tzv. „potravní pyramidy“ REDUCENTY - někdy označované jako destruenty, což jsou organismy heterotrofní a jsou vlastně specifickou součástí konsumentů, jejichž úkolem je transformovat látky do podoby, která je přijatelná pro jejich navrácení do přirozeného koloběhu látek, a to jak do ovzduší, tak do půdy a vody. EKOLOGIE Úmluva

31 Základem trvání ekosystému je koloběh látek , který ovlivňuje jeho stálost.
K udržení koloběhu látek je třeba energie a proto je evidentní, že rozhodujícím vztahem pro každý ekosystém je je vztah mezi hmotou a energií. ŽIVOT KAŽDÉHO EKOSYSTÉMU JE UDRŽOVÁN JEDNOSTRANNÝM PŘÍTOKEM ENERGIE SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ (SOLÁRNÍ RADIACÍ) A JEHO PROJEVEM, TO JE PRODUKTIVITOU EKOSYSTÉMU. PRIMÁRNÍ ENERGII VYUŽIJE KAŽDÝ ORGANISMUS POUZE JEDENKRÁT, protože se ihned mění v teplo a uniká. Primární produkční proces v zelených organismech – rostlinách, vyjádřený přeměnou sluneční energie na energii chemickou při fotosyntéze je v zásadě MOTORICKOU SILOU KAŽDÉHO EKOSYSTÉMU. EKOLOGIE Úmluva

32 Úmluva o biologické rozmanitosti (Convention on Biological Diversity)
VÝCHODISKA: ochrana biodiverzity je společným zájmem lidstva státy mají suverénní právo na své biologické zdroje biodiverzita je významně omezována určitými lidskými činnostmi je životně důležité předvídat, preventivně omezovat a odstraňovat příčiny významného snížení nebo ztráty biodiverzity přímo u jejich zdroje základním požadavkem ochrany biodiverzity je ochrana ekosystémů a přírodních biotopů „in situ“ a udržení a obnovení životaschopných populací druhů v jejich přirozeném prostředí k ochraně biodiverzity jsou potřebné rozsáhlé investice a lze očekávat široké spektrum ekologických, hospodářských a společenských přínosů z těchto investic EKOLOGIE Úmluva

33 Úmluva o biologické rozmanitosti (Convention on Biological Diversity)
CÍLE: ochrana biodiverzity, trvale udržitelný způsob využívání jejich složek, spravedlivé a rovnocenné rozdělení přínosů, plynoucích z využívání genetických zdrojů, včetně odpovídajícího přístupu ke genetickým zdrojům a odpovídajícího předávání příslušných technologií při zohlednění všech práv na tyto zdroje a technologie, včetně odpovídajících způsobů financování. Úmluva má 42 článků a je platná po ratifikaci 30 státy. EKOLOGIE Úmluva

34 Úmluva o biologické rozmanitosti (Convention on Biological Diversity)
EKOLOGIE Úmluva

35 Děkuji za pozornost a přeji krásný den….
Literatura: Begon M., Harper, J. L., Townsend, C. R. Ekologie jedinci, populace a společenstva. Vydavatelství Univerzity Palackého. Olomouc Jakrlová, J., Pelikán, J. Ekologický slovník. Fortuna Přednášky vznikly v autorském kolektivu: Martiny Sobotkové, Adama Vokurky a Terezy Davidové EKOLOGIE Dotazy, připomínky….???