Renesanční politické teorie

Prezentace na téma: "Renesanční politické teorie"— Transkript prezentace:

1 Renesanční politické teorie

2 RENESANCE (renascor) - znovuzrození
scholastický a středověký způsob myšlení Závislost na (zpravidla duchovní) autoritě Pasivita člověka v závislosti Supranaturalismus – tento život a svět je pouze přechodné slzavé údolí (Augustinus) Theocentrismus – Bůh je středem všech věcí renesanční způsob myšlení a záblesky novověkého Autonomní rozum (auctoritas rationis) Aktivní člověk Naturalismus – tento smyslový život je pravý; resp. obnovu je potřeba realizovat v tomto světě Antropocentrismus (humanismus) – dle Hegela: „člověk získal důvěru v sebe sama a ke svému myšlení.“

3 Předrenesanční politické myšlení
Už ve 12. století se do společenského života Evropy promítly velké změny spjaté s ekonomickými pohyby, s obrozením antického myšlenkového bohatství Vysvětlení leží v Itálii tehdy plné vzmáhajících se městských států Od poloviny 13. století si lid vynutil rozhodující vliv na komunální zákonodárství a politická moc přešla do rukou obchodníků a řemeslníků

4 Obnova antiky Novoplatonismus – přejímáno často Platónovo trojí rozlišení sfér bytí (pozemské, nebeské a nadsvětské) a čistá idealita (svět idejí) Aristotelismus – v renesanci jsou dvě školy: a) alexandristé, b) averroisté. Aristoteles inspiruje renesanci pojetím člověka jako aktivního a racionálního.

5 Zásadní přínos renesance v právu:
V důsledku autonomní racionality a aktivního pojetí člověka dochází k oddělení světské moci od církevní autority To vytváří základ pro vznik konceptu suverenity lidu jako podstatného rysu budoucích moderních demokracií Z individualistického pojetí renesančního člověka se rodí koncept lidské důstojnosti jako osobní zdatnosti a schopnosti.

6 Dante Alighieri (1265 – 1321) Studoval antické, italské a provensálské básnictví a filozofii Aktivně se zapojil do politického života ve Florencii Po sporu s papežem Bonifácem VIII. žil až do smrti ve vyhnanství Po smrti jeho díla veřejně pálena jako kacířská na příkaz papežského legátu

7 Dante Alighieri Jeden z nejvýznamnějších italských básníků, významně však přispěl také k vývoji jazykovědy a italského jazyka a k vývoji politické filozofie Jeho největším dílem je Božská komedie (Divina Commedia) Dalšími známými díly jsou: Hostina (Il convivio) a Nový život (La vita nuova) Státovědný spis De monarchia (O jediné vládě)

8 Convivio Odmítá středověkou askezi a vyzdvihuje rozum – lidé mohou dosáhnout štěstí a dokonalosti jen pomocí vědění – vzor Aristoteles O ceně a důstojnosti člověka rozhoduje jeho chování Idea rovnosti – zdůvodněna společným předkem Adamem

9 Divina Commedia Navazuje na Tomáše Akvinského a Aristotela
Pracuje s ideou jednoho universálního státu Zesvětšťuje církev Mírové koncepce – nestačí vnitřní mír a rozpracovává pojetí vnějšího míru mezi státy

10 Dante Alighieri – De monarchia
Obhajuje vytvoření jedné křesťanské říše – jen ta může zaručit mír a spravedlnost Říše nevznikají z vůle lidí, ale z vůle boží Staví se proti tradičnímu názoru, že světský suverén je podřízen církevní jurisdikci – vládu přijímá panovník přímo z rukou božích bez zprostředkování papeže Uznává jistou povýšenost moci duchovní nad světskou Působení církve omezuje na duchovní oblast – nemá působit politicky

11 De Monarchia Hlavní přínos díla pro právo:
oddělení světské vlády od duchovní idea svrchovanosti světského císaře univerzální císařstvo

12 Marsilius z Padovy (1275 – 1342) studoval medicínu v rodné Itálii
byl rektorem univerzity v Paříži

13 Marsilius z Padovy Italský učenec pozdního středověku, který se hluboce účastnil politiky své doby – jeho teorie je protiteokratická Ve sporech mezi papežem Janem XXII. a císařem Ludvíkem IV. Bavorem stál na straně císaře Jako odměnu za své služby byl jmenován milánským arcibiskupem (ačkoliv byl laik) Nejvýznamnějším dílem je spis Defensor pacis (Obránce míru) – jedno z nejvýznamnějších politických a náboženských děl, která vznikla během 14. století

14 Marsilius z Padovy – humanizace státu
Bezprostřední příčinou světské vlády jsou lidé (vzdálenou příčinou je stále Bůh) Stát je světská instituce, výtvor lidské vůle, zařízení, jehož posláním je zajišťovat jednotlivcům dobrý život Papež i duchovenstvo se musí podřídit celému národu i panovníkovi Stát se zakládá na vůli poddaných – zdrojem státní moci je lid Zásadu suverenity lidu pokládá za základ všech druhů vlády

15 Marsilius z Padovy – suverenita lidu
Lid může výkon státní moci svěřit jednotlivcům volbou Vláda je legitimní, pokud se zakládá na volbě Vládce je lidu zodpovědný a může být lidem souzen Církev je orgánem státu, církevní funkcionáři jsou funkcionáři státu Církev pokládá za duchovní stát, papež je zmocněncem křesťanů

16 William Occam (1285 - 1348) Navazuje na scholastické myšlení
Františkánský mnich Upřednostňuje autoritu světské moci a popírá nároky církve Zdůrazňuje princip svobody – zdrojem svobody je zákon Kristův, který zprostil člověka každého otroctví

17

18 Renesanční politické myšlení
Moderní zkoumání politiky Na úkor šlechty posiluje vliv měšťanstvo Postavení člověka se mění – pozemský život není jen příprava na posmrtný život, je třeba využít všech možností, které dává Konec universalismu – rozkol v církvi, národní státy, národní jazyky

19 Giovanni Pico dela Mirandola (1463-1494)
Synkrize aristotelismu, novoplatonismu, židovské kabaly a arabské mystiky De dignitate hominis – O důstojnosti člověka Pojetí lidské důstojnosti určované svobodou člověka (svobodnou vůlí) utvářet sebe sama Na Pikův koncept navazuje v pojetí důstojnosti člověka I. Kant

20

21 Niccolo Machiavelli (1469 – 1527)
Italský politik Diplomat Spisovatel Historik Vojenský teoretik

22 Niccolo Machiavelli 1498 - stává se kancléřem Florentské republiky
Navázal kontakt s hlavami států a odhalil praktické fungování evropské politiky po návratu Medicejů k moci byl zatčen a poslán do vyhnanství Po svém politickém pádu napsal dva slavné spisy ­ Vladař a Rozpravy o prvních deseti knihách Tita Livia. Obě svá nejdůležitější díla věnuje vzestupu a úpadku států – „patologii“ států

23 Machiavelli – teorie politiky
Rady a pokyny politikům spojuje zásada, že politika není vázána zákony morálky K dosažení praktických politických cílů je dovoleno používat i mravně pochybné prostředky – účel světí prostředky – jediným kritériem je efektivita, účinnost Používání nemorálních prostředků v politice ospravedlňuje tím, že lidé jsou špatní Od lidí se dá očekávat spíš zlo – k dobrému musí být vedeni nebo i donucováni

24 Machiavelli – teorie státu
Základem státu jsou dobré zákony a dobré vojsko Stát je světská a laická instituce, do níž Bůh svou vůlí nezasahuje Představitelem svrchovanosti státu je lid nebo kníže Jeho teorie odpovídá spíše absolutistické knížecí vládě, přesto oceňuje republiku Za nejlepší formu považuje republiku, ve které nikdo nezíská přílišnou moc Jeho stát je stát politický, nikoli právní (hlavním úkolem je boj proti vnitřnímu a vnějšímu nepříteli)

25 Machiavellismus Označení pragmatického a cynického jednání v politice
Politika se odehrává v reálném světě a nikoliv ve světě morálním Ve 20. století na tyto myšlenky navázali: Mussolini („Násilí je morálnější než kompromis.“) Hitler („Neuznávám v politice žádný morální zákon. Politika je hra, ve které je dovolen každý trik.“)

26 Antimachiavellismus Filozofický směr odmítající násilí jako formu vlády Měl významné zastání v českých zemích v období reformace a zejména v raném novověku u Jana Amose Komenského Fridrich II. pruský – (1712 – 1786) Voltaire – 1740 kritika machiavellismu; ochrana lidskosti proti nelidskosti, obrana rozumu a spravedlnosti proti podvodu.

27 Thomas Moore (1478 – 1535) Překládal do angličtiny Pikovu De dignitate hominis Utopia (1516) – inspiroval J. V. Andreae (Christianipolis), Francise Bacona (Nová Atlantis), Voltaire (Candide)

28

29 Thomasso Campanella (1568 – 1639)
Sluneční stát (1602) Campanella významně ovlivnil Jana Amose Komenského, v jehož pracích lze shledávat také dle některých utopistické snahy (zejména v pansofických pracích). Komenský přejal také myšlenky universální monarchie.

30 T. Campanella

31 Závěr Jaký je přínos renesance?
Významně přispěla k budování absolutního a suverénního státu, zejména oddělením duchovního a světského a postupným zaměřením na lid jako zdroj moci Významně přispěla k pojetí svobody, rovnosti a lidské důstojnosti antropocentrismem a racionalitou