Jaké byly a jsou motivy poskytování sociálních služeb?

Prezentace na téma: "Jaké byly a jsou motivy poskytování sociálních služeb?"— Transkript prezentace:

1

2 Jaké byly a jsou motivy poskytování sociálních služeb?

3 Zájem vládnoucí moci udržet společenskou rovnováhu
Snaha pomoci chudým či jinak znevýhodněným lidem – lidskost, lítost, potřeba Zájem vládnoucí moci udržet společenskou rovnováhu ignorování určitých potřeb znevýhodněných osob může vést k závažným konfliktům, případně k destabilizaci celé společnosti .

4 Kdy se objevily první sociální služby, kdo je začal poskytovat?

5 První sociální služby se objevili v raném středověku, po přijetí křesťanství za státní náboženství a po zřízení církve. S křesťanstvím přišlo do evropských zemí přikázání pomoci chudým, konání milosrdných skutků a poskytování almužen. První sociální služby začaly poskytovat kláštery a později farnosti. Výjimečně se zřizovateli a podporovateli stávali někteří šlechtici – filantropové.

6 Jaký charakter měla sociální služba poskytovaná církví v raném středověku?

7 Poskytnutí přístřeší, základní stravy, zdravotnické služby
Útulky pro poutníky Forma almužny

8 Jaký byl ve středověku přístup ze strany státu , resp
Jaký byl ve středověku přístup ze strany státu , resp. „světské moci“ vůči chudým a sociálně znevýhodněným osobám?

9 Stát, resp. Světská moc uplatňovala spíše represivní přístup – lidé, kteří nezapadali do standardních sociálních struktur byli odháněni od sídel a postihováni různými sankcemi. Týkalo se to nemajetných lidí, žebráků, tuláků, duševně nemocných, cikánů atd.. Tato situace trvala až do počátku novověku (15 – 16 století).

10 Kdy vznikají církevní řády a jejich zástupci?

11 v raném středověku vznikaly církevní řády
nejvýznamnější řád sv. Františka (zakladatel František z Assisi) zakládali kláštery, z nichž později vznikaly první špitály u nás Anežka Přemyslovna zakládá klášter (Anežský klášter v Praze) a špitál, později založeny další kláštery

12 Kdo, kdy a jakým způsobem zmírnil u nás represivní přístup k lidem?

13 zmírněn dvorskými dekrety Josefa II
(z let ) dekrety obsahovaly doporučení budovat farní chudinské ústavy (bylo to pouze doporučení, ne povinnost, pokud byl zřízen jednalo se pouze o soukromou iniciativu);

14 Kdy začala vznikat diferencovaná velká zařízení, vyjmenujte je.

15 diferencovaná zařízení vznikala v 18 a 19 stol.:
sirotčince (opuštěné děti) blázince ( duševně nemocní) chudobince ( pro nemajetné lidi) starobince ( pro staré lidi) pastoušky na venkově – ubytování chudých v obecních bytech či domech, obyvatelé obce se střídali v zajišťování minimální výživy pro tyto lidi

16 Jaké zákony upravovaly chudinskou péči?

17 Obecní zákon (1862) - stanovuje povinnost obce pečovat o chudé a dobročinné obecní ústavy (v současné terminologii povinnost vůči poskytovatelům soc. služeb) Prováděcí zákony: k provedení obecního zákona byly vydány tyto zákony: 1. Zákon o domovském právu (1833) Stanovil právo na pobyt v obci a nárok na chudinské zaopatření. Domovské právo příslušelo každému československému občanu pouze v jedné obci. 2. Chudinský zákon (1868) oba zákony byly spíše zaměřeny na potírání důsledků chudoby ( žebráctví, tuláctví), neřešily komplexnost soc. služeb oba zákony přijal právní řád Československé republiky v r. 1918

18 Vysvětlete, co znamená institut domovského práva a jak bylo možno ho nabýt?

19 povinnost obce postarat se jen o své chudáky;ostatní byli odkázáni na obce, kde se narodili a v nichž měli domovské právo nabývalo se : narozením provdáním (manželka nabývala příslušnost manžela) dosažením veřejného úřadu (např. státní zaměstnanci, duchovní, veřejní učitelé) přijetím do obecního svazku (např. usnesením obecního zastupitelstva, nepřetržitým dlouhodobým pobytem v obci)

20 A)Co bylo považováno za nejzávažnější sociální problém v období první republiky. B) Jaká forma poskytované sociální služby byla v tomto období upřednostňována ? C)Které sociální služby se v období první republiky rozvíjely?

21 Za nejzávažnější sociální problém a jakýsi společný jmenovatel sociálních problémů v době zániku Rakouska –Uherska a v meziválečném Československu byla považována chudoba,. Za první republiky byla nejčastější formou sociální služby ústavní péče. V rámci ústavní péče bylo možné poskytnout potřebnému veškerý servis a tudíž tento trend nelze vnímat negativně, v té době to znamenalo velký pokrok. V období první republiky došlo k velkému rozmachu dobrovolné sociální péče. Dobrovolnými spolky byly Společnost Čs Červeného kříže, organizace Okresních péčí o mládež, Masarykova liga proti tuberkulose. Docházelo také k velkému rozvoji specializovaných poradenských služeb (poradny pro volbu povolání, pro duševní zdraví atd.. vyjmenujte alespoň čtyři).

22 Co je to institut tzv. otců chudých?

23 institut tzv. otců chudých byl zřizován ve velkých obcích (jejich úkolem bylo „přijít do kontaktu s podporovaným chudým a podávat orgánu svá dobrá zdání“), dnes bychom je mohli označit za obecní sociální pracovníky

24 Ústavní péče v meziválečném období?

25 nejčastější forma soc. služby v období první republiky (provozovalo se zde veřejné chudinství)
z ústavních zařízeních jsou známé hlavně Masarykovy domovy ( soc. ústavy v Praze – nyní Thomayerova nemocnice), nejmodernější zařízení tohoto typu v Evropě, bylo tam 6 starobinců (1200 lůžek), 1 ústav pro manželské páry, 4 chorobince (800 lůžek), později postaveny další pavilony (ambulance, operační sály), k dispozici např. kinosál, divadelní sál, bazény, tenisová hřiště …)

26 A) Kdy byl zrušen institut domovského práva a čím byl nahrazen
A) Kdy byl zrušen institut domovského práva a čím byl nahrazen? B)Čím bylo charakteristické poskytování sociálních služeb v období socialistického státu? C) Jaká forma sociálních služeb byla v tomto období upřednostňována? D) Které zákony upravovaly sociální služby v ČR po roce 1948?

27 Institut domovského práva byl zrušen v roce 1948 a byl nahrazen institutem československého občanství. Po roce byla zákonem č. 55/1956 převedena veškerá sociální péče na stát , samospráva vykonávaná v této sféře obcemi zcela vymizela. Upřednostňována byla ústavní forma sociálních služeb Zákon č. 55/1956 Sb., o sociálním zabezpečení – ještě umožňoval poskytování služeb církvemi a církevními řády, vymizela samospráva. Zákon č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení – umožňoval účast na společném stravování a poskytování pečovatelské služby, peněžité příspěvky. Z textu zákona je patrné, že stát zajišťoval veškerou péči Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení - sociální služby byly poskytovány státem prostřednictvím MPSV nebo okresů, sociální péče nebyla individualizována , kdo chtěl dávku nebo službu musel se vejít do některé z definovaných skupin, orientace na ústavní péči. Důraz kladen na celodenní ústavní péči. – platil do roku 2011.